Starostka Vsetína mlžila o dluhu hokejistů

Na jednání vsetínského zastupitelstva se opět dostal starý dluh, který má vůči městu bývalý provozovatel hokeje Vsetínská hokejová a.s, nyní v konkurzu. Starostka Iveta Táborská uvedla v týdeníku Jalovec nepravdivou informaci, že město přihlásilo svou pohledávku do konkurzního řízení a v případě úspěšného soudu s hokejovým svazem by tak mohlo dlužné peníze dostat nazpět.

„Není to pravda, ve zmíněném konkurzu pohledávka není přihlášena," uvedl Michal Berg ze Strany zelených Vsetín. „I v případě, že by hypoteticky soud dopadl pro město dobře, budou prioritně uspokojeni jiní věřitelé, kteří své pohledávky ve výši přesahující 24 milionů korun přihlásili," dodal.

Pro město Vsetín jako největšího věřitele zmíněné společnosti tak může nastat paradoxní situace, kdy připraví žalobu, nakonec ale své peníze nedostane. „Žalovaná škoda ve výši 75 milionů je totiž jen velmi hypotetická. O rok později prodávalo Znojmo svou extraligovou licenci do Brna za 25 milionů, což byla přibližná hodnota extraligové licence a tedy i škody vsetínského klubu. I kdyby tedy soud argumenty Vsetína uznal, je málo pravděpodobné že by mu přiřknul požadované vysoké odškodnění," uvedl Michal Berg, který se případem podrobně zabýval při přípravě knihy o vsetínském hokeji Fenomén Vsetín, jejímž je vydavatelem. „Nepřihlášení pohledávky do konkurzu je ze strany města závažným pochybením, jakkoli je naděje na úspěch u soudu vůči ČSLH mizivá. Zástupci města podle zákona o obcích musí vždy postupovat s péčí řádného hospodáře," dodal.

Případ krachu Vsetínské hokejové a.s. je však zajímavý i z jiného pohledu, než je dluh vůči městu Vsetín. Z dostupných dokumentů vyplývá, že Vsetínská hokejová a.s. již několik let před svým krachem vytvářela dluhy zejména neplacením daní a sociálního a zdravotního pojištění. Díky těmto dluhům na ni byly uvalovány exekuce, které zadlužení klubu ještě více prohlubovaly.

„Celková škoda v podobě penále, úroků z prodlení a dalších obdobných závazků společnosti byla dle dokumentů přihlášených do konkurzního řízení nejméně 7 milionů korun. Je jasné, že členové dozorčí rady společnosti, kteří byli do svých funkcí jmenování městem Vsetín, museli o této činnosti vědět, protože ze své funkce měli přístup ke všem dokumentům a účetnictví. Nikdo z nich se však nekonal tak, aby prohlubování zadlužení klubu a tím i znehodnocování městského majetku zabránil. ‚Podnikání‘ v hokeji na účet daňových poplatníků tak mohlo pokračovat až do krachu," vysvětluje Michal Berg.

V dozorčí radě společnosti, jejích majoritu akcií vlastnilo město Vsetín, působili JUDr. Lubomír Gajdušek jako tehdejší místostarosta, Mgr. Miroslav Rafaj jako vedoucí právního odboru městského úřadu a Mgr. Jiří Haas jako zastupitel města. „Ačkoli mohou existovat právní názory, že byl Vsetín z extraligy vyloučen neoprávněně, je třeba na druhou stranu jasně říct, že v okamžiku vyloučení měla Vsetínská hokejová a.s. dluhy ve výši nejméně 34 milionů korun. Tehdejší vedení města o těchto dluzích muselo vědět a už mnohem dříve mělo podniknout kroky, které by vedly k jejich umazání, například prodejem licence. Benevolence majitele (města Vsetín) v podobě nedostatečné kontroly vedení klubu vedla k tomu, že nejen že klub zkrachoval, ale že po něm zůstaly obrovské dluhy zejména vůči veřejným institucím. Jednoznače tedy nelze přijmout názor, že vsetínský hokej vyloučili z extraligy ‚zlí funkcionáři z Prahy‘, naopak velký podíl na jeho krachu mají místní politici," uvedl Michal Berg.

„Všechny informace je možné vyčíst z veřejných zdrojů, zejména insolvenčního rejstříku," dodal Berg.

-tz-