Aktuality

Chovatelé ve zlínské zoo mají oprávněný důvod k radosti. Po dlouhých 13 letech chovu se konečně dočkali mláděte mravenečníka čtyřprstého. Na svět přišlo 11. října a díky starostlivé péči samice Elišky zdárně prospívá.   Čekání na první mládě bylo velmi dlouhé. Zlínská zoo chová tyto drobnější mravenečníky od roku 2007. Původně je návštěvníci mohli obdivovat v tropické hale Yucatan, od roku 2019 se zabydleli v nově upravené expozici Guayanas v dolní části Amazonie. „Mravenečníky čtyřprsté objevíme ve 23 evropských zoo. Za uplynulých 12 měsíců se však v Evropě podařilo odchovat pouze 5 mláďat, je to tak opravdu mimořádný chovatelský úspěch,“ přiblížila zooložka Markéta Horská. Pětiletá samice Eliška se hned napoprvé projevila jako velmi pečlivá matka. Jak potvrdily průběžné kontroly, mládě je ve skvělé kondici a zdárně prospívá. „Při narození vážilo 360 gramů, nyní má již téměř 600 gramů,“ doplnila Markéta Horská. Březost samice trvá 5 měsíců, na svět přichází většinou jen jedno mládě. Pečuje o něj výhradně samice. Mládě se osamostatňuje kolem druhého roku věku. [caption id="attachment_87647" align="alignnone" width="690"] Mravenečník čtyřprstý. Foto: Archiv Zoo Zlín[/caption] Malý mravenečník, u kterého zoo prozatím nezná pohlaví, nyní většinu času tráví ve společnosti své matky v připravené stromové dutině ve vnitřní ubikaci. Příležitostně se však zachytí srsti na matčině hřbetu a vydá se s ní na krátkou procházku ubikací. Prvních šest měsíců je mládě zcela závislé na mateřském mléku, poté začne postupně ochutnávat i potravu dospělých. Ve volné přírodě na jídelníčku mravenečníků dominují výhradně mravenci, kterých dospělý jedinec dokáže denně spořádat kolem 9 tisíc. Zajistit takové množství mravenců je v zoologické zahradě nemožné, ve Zlíně proto mravenečníky krmí speciální instantní směsí dováženou z Nizozemí. „Její složení přesně odpovídá potřebám mravenečníků, na vytvoření směsi se podílel tým zoologů a veterinářů. Pro zpestření krmné dávky dostávají také červy a avokádo. Chovatelé jim navíc nabízejí ztrouchnivělé části kmenů, ve kterých si mravenečníci sami hledají potravu,“ doplnila Markéta Horská. [caption id="attachment_87648" align="alignnone" width="690"] Mravenečník čtyřprstý. Foto: Archiv Zoo Zlín[/caption] Domovinou mravenečníka čtyřprstého jsou lesy a pralesy Jižní Ameriky, od Venezuely až po sever Argentiny.  Díky svému ovíjivému ocasu výborně šplhá, obratně se však pohybuje i na zemi. Aktivní je v noci a za soumraku, ve dne se ukrývá v dutinách. Živí se hlavně termity a mravenci, požírá také jiný hmyz. K chytání potravy mu skvěle slouží dlouhý jazyk. Měří úctyhodných 40 cm, mravenečník jej dokáže vypláznout až stopadesátkrát za minutu. Nejvyvinutějším smyslem je čich, který je čtyřicetkrát lepší než čich člověka. Ve volné přírodě je stále vzácnější. Hlavním důvodem je neustálý úbytek jeho přirozeného životního prostředí.   -tz-

Heavy metalová skupina POWER 5 nastupuje do studia, kde se pustí do natáčení nového alba  které vyjde v únoru 2021.   Nová deska POWER 5 vznikne pět let po svém předchůdci a vyjde v únoru 2021 k 25. výročí skupiny. POWER 5 plánují strávit ve studiu průběžně skoro dva měsíce. „Na rozdíl od dnešního trendu, kdy většina kapel nahrává doma, tak my jdeme i tentokrát do studia. Měsíc jsme si vyčlenili na náběr nástrojů a zpěvů. Další měsíc máme vyhrazen na mix a mastering,“ říká zpěvák Olin Škrabal k natáčení a dodává: „Chceme mít dostatek času na produkci a možnost trochu laborovat s jednotlivýma skladbama. I toto album budeme natáčet s Liborem Kukulou, který nám natočil již dvě předešlé desky Power 5 a Talisman.“   K samotné náplni alba říká Olin následující: „Zatím nechceme moc prozrazovat, ale můžete těšit na klasické Power 5, ale v novém podání. Žádné naše album nebylo nikdy stejné jako to předchozí a tak to bude i nyní. Materiál je hotový a i my jsme se nechali zlákat „osmdesátkovým“ trendem, který udávají kapely jako Beast in Black, Amaranthe či Dynazty.“   [gallery columns="4" ids="87446,87447,87448"] Foto ze studia   Už za několik dní spustí kapela k novému albu také kampaň na Startovači. „Rozhodli jsme se stejně jako v případě předchozí desky použít k financování crowdfundingovou kampaň na Startovači. Tam si budou moci fanoušci předobjednat toto nové CD, mikiny, trička, vstupy na koncerty a další odměny vztahující se k novému albu. O startu kampaně určitě dáme vědět. Ideální je sledovat náš FB profil.“   Na Facebooku bude skupina nejen informovat o startovačové kampani, ale budou se tam objevovat také video reporty ze studia, kde se určitě objeví fragmenty z nových skladeb.   https://youtu.be/GFdYNC96Grw   -tz-

Dopravní nehoda Škody Octavie, která narazila do zdi rodinného domu ve Valašských Kloboukách, si vyžádala zranění řidiče.   Oznámení o nehodě automobilu v ulici Sychrov přijaly záchranné složky v neděli v 1:50 hodin. Na místo okamžitě vyrazili policisté, záchranáři a také místní profesionální hasiči.   „Došlo k nárazu osobního automobilu do zdi rodinného domku. Hasiči ihned po příjezdu zajistili místo nehody, poskytli zraněnému řidiči první předlékařskou pomoc a pomocí páteřové desky provedli jeho vytažení z vozu,“ popsal mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Po příjezdu zdravotníků byl řidič předán do jejich péče. [caption id="attachment_87523" align="alignnone" width="690"] Místo dopravní nehody. Foto: HZS[/caption] Hasiči následně zkontrolovali úniky provozních kapalin a provedli protipožární zabezpečení. Krátce před čtvrtou hodinou ranní jednotka hasičů ukončila zásah v místě nehody.   -tz-

Město Slavičín poskytuje prostřednictvím Fondu rozvoje bydlení půjčky na bydlení svým občanům už několik let. Na letošní rok si však připravilo několik novinek, které se týkají především účelů zápůjček.   „Půjčkami chceme pomáhat našim občanům ve zkvalitňování jejich bydlení. Upřednostňujeme projekty řešící vnější vzhled domů, zadržování vody a také snižování energetické náročnosti domů. Chceme, aby byl Slavičín městem krásným, ale i ekologickým,“ doplnil starosta města Tomáš Chmela.   Novinkou je ve fondu zastropování výše zápůjček, aby nedocházelo k úplnému vyčerpání prostředků fondu a aby se dostalo na co nejvíce projektů. Celkový součet poskytnutých zápůjček v jednom výběrovém řízení na jeden byt nebo rodinný dům nesmí přesáhnout 300 000 korun. [caption id="attachment_87443" align="alignnone" width="690"] Ilustrační obrázek[/caption] „Jsem ráda, že půjčkami můžeme pomoct například mladým lidem, kteří zakládají rodiny,“ řekla místostarostka Slavičína Monika Hubíková.   Zápůjčky z fondu lze poskytnout fyzickým nebo právnickým osobám například na vznik nového bytu ve stávající bytovce nebo rodinném domu, rozšíření bytu, výměnu oken, obnovu střechy, izolaci či zateplení nebo na ekologické projekty, jako je instalace solárních panelů pro ohřev vody a vytápění či vybudování systému s podzemní nádrží na zadržování dešťové vody. Doba splatnosti zápůjček je stanovena na max. 6 let s úrokovou sazbou 1,7 % p. a.   Podrobnosti ráda sdělí Jana Latináková z ekonomického odboru městského úřadu Slavičín. Formuláře žádosti jsou také k dispozici na webových stránkách města. Žádosti se přijímají v termínu od 2. 11. 2020 do 1. 12. 2020 včetně poštou nebo na podatelně MěÚ Slavičín.   -tz-

Ing. Robert Pekaj je tajemník Bezpečnostní rady Zlínského kraje a krajského krizového štábu. Když poskytl rozhovor v polovině května, byla za námi první vlna epidemie COVID a tehdy zavládl všeobecně úlevný pocit, že se vše se podařilo dobře zvládnout a jsme připraveni i na další, podzimní, vlnu díky nabytým zkušenostem. V den, kdy byl pořízen tento další rozhovor, tedy 20. října, znovu platí v celé zemi nouzový stav a nabízí se otázky:   Pomáhají nám dnes ty získané poznatky, nebo jsou zde úplně nové problémy, s nimiž se musí krizové řízení ve Zlínském kraji vypořádat?   Zkušenosti se samozřejmě neztratily, ale v meziobdobí se nastavily určité legislativní procesy, na které jakoby ústřední orgány zapomněly. Teď nám dělá větší problémy komunikace mezi krizovým štábem kraje a Ústředním krizovým štábem. To vyvolává určitá nedorozumění a musíme si řadu postupů vyjasňovat a na mnoho věcí se dotazovat, aby vše, co se koná, bylo v souladu s platnou legislativou.   Je po volbách a zatím ještě neproběhlo ustavující zasedání nového zastupitelstva, jak v tomto mezičase pracuje krajský krizový štáb?   Volby nemají žádný vliv na činnost krajského krizového štábu, jedná se o činnost státní správy a o předem nastavené mechanismy, za které má zodpovědnost stávající hejtman, a to až do chvíle, kdy nové zastupitelstvo zvolí hejtmana pro další funkční období.   Co teď aktuálně nejvíc zaměstnává krajský krizový štáb?   Především již zmíněná potřeba koordinace naší práce s Ústředním krizovým štábem hlavně při nasazování sil a prostředků na území kraje, zejména co do vybavení nemocnic či Krajské hygienické stanice. Protože pokud procesy nejsou efektivně koordinovány, generuje to problémy. Dále řešíme posílení odběrových týmů ve prospěch testování pacientů i občanů. Vycházíme z páteřního systému odběrových míst, která máme v Uherskohradišťské nemocnici a v KNTB Zlín, pod kterou patří ještě testovací stanice v Kroměříži a ve Vsetíně.   Když jsme dělali rozhovor v květnu, byl celý vestibul krajského úřadu zaskládán krabicemi s ochrannými pomůckami. Dnes je tady prázdno. Znamená to, že už jsou všichni dostatečně zásobeni?   Na zásobování už existují přesné pokyny ministerstev a Vlády ČR. Bylo stanoveno, že každá organizace, která potřebuje ke své činnosti ochranné prostředky, se jimi musí předzásobit minimálně na měsíc až dva. Na trhu je momentálně dostatek všeho včetně dezinfekce. Přesto se Sklad státních hmotných rezerv předzásobil ochrannými pomůckami, takže pokud by na území kraje nastal jejich nedostatek, na odůvodněnou žádost krajského krizového štábu by byly do regionu uvolněny. Vláda rozhodla, že budeme jednorázově zásobovat pedagogické i nepedagogické pracovníky, to jsme provedli a zásobili jsme i Klokánky v kraji.   Zlínský kraj patří momentálně k regionům s největším počtem COVID pozitivních občanů, ví se, čím to je?   Je to trochu záhada. Debatují o tom odborníci a někteří to přičítají tomu, že se v naší oblasti lidé více sdružují a dochází zde k intenzivnějším sociálním kontaktům. Je to ale těžká otázka a nemáme prokazatelnou informaci ani o tom, že by se tady více testovalo, což by samozřejmě matematicky mělo vliv na počet zjištěných případů.   Jaká je teď situace v nemocnicích?   O tom nejvíc ví pan docent MUDr. Tomáš Gabrhelík, Ph.D., primář zlínského ARO, který byl určen jako koordinátor intenzivní péče pro krajské nemocnice a každý týden při jednání krizového štábu dokladuje stavy pacientů i personálu v jednotlivých nemocnicích. Podle jeho posledních referencí je situace zatím zvládnutelná, ale dochází k restrukturalizaci lůžkových kapacit, tedy k omezování operativy tam, kde se nejedná o život ohrožující případy. Stejně tak jsou propouštěni do domácí péče pacienti, u nichž nehrozí riziko komplikací. Cílem je uvolnění kapacit pro covidové pacienty. Vedení kraje i nemocnic se připravuje na ty nejhorší situace, kdy by kapacita čtyř krajských nemocnic nestačila. Mimo jiné máme domluvené uvolnění lůžek u soukromých zdravotnických zařízení i jejich výpomoc.   Sám jste na oblast krizového řízení nastaven nejen odborně, ale i mentálně. Jaké jsou Vaše dojmy, pokud jde o informace, které se dostávají k běžnému občanovi ze všech stran. Je ta informovanost vhodná, přiměřená a účinná?   V krizovém řízení působím přes dvacet let a byl jsem vychován k určitým zásadám pro krizovou komunikaci, proto je mi často smutno, když vidím, že nejsou vůbec dodržovány. Informace by měly jít z jednoho zdroje. Například vše, co souviselo s výbuchem ve Vlachovicích, komunikovala pouze Policie ČR jako rozhodující složka záchranných prací a ostatní to respektovali. Chápu, že zde se jedná o veřejný zájem a o problematiku, která zajímá každého člověka a každý si hledá informace, jak se má chovat. Ale na můj vkus se vyjadřuje příliš mnoho „odborníků“ nedisponujících komplexní znalostí problematiky a prezentujících svou „pravdu“, což může u lidí vytvářet beznaděj a pocit, že je vlastně úplně jedno, jak se budou chovat. V krizové situaci by se veřejnosti měly z kompetentních zdrojů sdělovat jen jasná a jednoznačná fakta, pokyny a doporučení. Nemá smysl, aby se lidé zbytečně stresovali tím, že někdo chce upozornit na svou „důležitost“.   Helena Mráčková

Nové období zimní údržby silnic začíná 1. listopadu. Od tohoto dne až do konce března budou v kraji fungovat v nepřetržitém provozu dispečinky zimní údržby. Silničáři budou připraveni podle počasí vyjíždět a zmírňovat negativní dopady sněžení a mrazu na sjízdnost silnic.  

Které silnice se budou udržovat a jakou technologií

Téměř 100 kilometrů se ve Zlínském kraji v zimě neudržuje

Časové limity a odpovědnost

Zásoby posypu a technika

Informovanost

Kontakty na dispečinky zimní údržby silnic

Letošní Tenisovou ligu ve Slavičíně vyhrál hlavní favorit Lukáš Koseček. Druhé místo vybojoval Milan Miklas z Luhačovic, bronzovou příčku obsadil domácí Dan Konečný.  

LUKÁŠ KOSEČEK SI POCHVALUJE SKVĚLOU TENISOVOU PARTU

VE SLAVIČÍNĚ SI LETOS ZAHRÁLO 20 TENISTŮ

NEJVĚTŠÍ SOUPEŘ CHVÁLÍ DOBRÝ POHYB A VÝBORNÝ BEKHEND LUKÁŠE KOSEČKA

MILAN MIKLAS SE ZLEPŠIL. DAN KONEČNÝ MĚL DOBRÉ PODÁNÍ A HRU NA SÍTI

POŘADÍ VE SLAVIČÍNSKÉ TENISOVÉ LIZE 2020:

Chápu to tak, že teď budu v nemocnici potřebná, nad nebezpečím možné nákazy zbytečně nepřemýšlím. Těmito slovy vyjádřila svou motivaci, proč jako dobrovolnice začala pomáhat v Krajské nemocnici Tomáše Bati ve Zlíně, Marie Hanáčková, studentka třetího ročníku oboru Všeobecná sestra na místní univerzitě.   Letos jednadvacetiletá budoucí zdravotnice byla zařazena na plicní oddělení, kde se léčí i pacienti s onemocněním COVID-19. Na starosti má všechny úkony, které zajišťují praktické sestry, provádí tedy například odběry, píchá injekce nebo podává léky. „S plněním těchto povinností nemám problém, vyzkoušela jsem si je už dříve na praxích, které jsem absolvovala právě v Baťovce,“ řekla Marie Hanáčková. [caption id="attachment_87421" align="alignnone" width="690"] Reportáž byla na CNN zveřejněna 30. 10. 2020. Odkaz ZDE[/caption] Bez problémů se zařadila i do v současnosti extrémně vytíženého kolektivu. Aktuálně se zapojuje do tří služeb týdně. „S Maruškou jsme moc spokojení. Je ochotná, pracovitá a zručná. A umí vyjít vstříc, třeba s tím, na které služby má přijít. Moc nám pomáhá,“ chválila novou posilu Kateřina Paličková, vrchní sestra plicního oddělení.   Marie Hanáčková se stará i o pacienty s onemocněním způsobeným novým typem koronaviru. Strach nemá, především proto, že zdravotnický personál má k dispozici veškeré dostupné ochranné pomůcky a materiál. Je proto přesvědčená, že v dnešní době je větší pravděpodobnost nakažení spíše třeba v obchodě než v nemocnici. Jak dlouho bude v „Baťovce“ pracovat v tuto chvíli neví. „Chci pomáhat, dokud zde budu potřebná,“ je přesvědčená studentka, se kterou tento týden v rámci reportáže o situaci v českých nemocnicích natáčel přímo na zlínském oddělení štáb americké televizní stanice CNN. Její příběh se tak dostane k divákům z celého světa. [caption id="attachment_87301" align="alignnone" width="690"] Příprava nových covidových stanic Foto: KNTB[/caption] Za pomoc dobrovolníků jsou nyní nemocnice v celé České republice velmi vděčné a platí to i pro ty ve Zlínském kraji. Aktuálně jim v provozu chybí už 700 zdravotníků, zhruba tři stovky z nich v souvislosti s covidem, další více než tři stovky jsou v pracovní neschopnosti s jinými diagnózami a několik desítek z nich je doma na ošetřovném se svými dětmi po uzavření škol. Absence se částečně daří nahrazovat právě dobrovolníky, kterých nyní v nemocnicích ve Zlíně, Uherském Hradišti, Kroměříži a Vsetíně pomáhá okolo sto padesáti. „Většinou jde o studenty zdravotnických oborů, ale i o další zdravotníky, kteří nyní působili mimo obor nebo jsou na mateřské nebo nedávno odešli do důchodu a byli ochotni se vrátit a pomoci. Všechny dobrovolníky nemusíme využít ze dne na den, potřebujeme si ale vytvořit databázi lidí, na které se můžeme případně obrátit, jakmile nám někdo v provozu bude chybět,“ sdělil Radomír Maráček, předseda představenstev nemocnic Zlínského kraje a ředitel Krajské nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně.   -tz-

Vzpomínka na zesnulé letos bude mít ve Valašských Kloboukách i ve Slavičíně jinou podobu. Kvůli nepříznivé epidemické situaci a mimořádným opatřením se tradiční vzpomínkový obřad ve Valašských Kloboukách ruší, připraveno je však každoroční tablo s fotografiemi zesnulých spoluobčanů. Ke stejnému kroku přistoupil také Slavičín, smuteční tabla jsou přístupná bez omezení z vnější strany obřadní síně na hřbitově a navíc také online ZDE.   Při návštěvě hřbitova je nutné pamatovat na hygienická opatření, především minimalizovat setkávání s ostatními, dodržovat bezpečné rozestupy a vždy používat roušky. Vhodné je také předejít zvýšené koncentraci návštěvníků a uskutečnit cestu na hřbitov v předstihu před dnem Památky zesnulých, který připadá na pondělí 2. listopadu. [caption id="attachment_87266" align="alignnone" width="690"] Hřbitov a smuteční síň ve Valašských Kloboukách[/caption] „Po celé dušičkové období bude ve smuteční síni za sklem umístěné tablo s fotografiemi občanů, kteří za uplynulý rok odešli z našich řad. Při individuální návštěvě hřbitova si tak lidé budou moci své blízké a také další spoluobčany v tichosti připomenout,“ uvedla Soňa Kovaříková, vedoucí odboru matriky a evidence obyvatel ve Valašských Kloboukách.  

I na hřbitově můžete potkat zloděje

Jste v karanténě, nebo jste se ocitli vlivem mimořádných opatření bez pomoci? Pokud žijete sami, nebo nemáte příbuzné ani známé, kteří by vám mohli nakoupit či zajistit potřebné léky, nabízejí města pomoc v podobě asistenčních služeb.  

Valašské Klobouky

Brumov-Bylnice

Slavičín

Vsetín

Luhačovice

Jednou z posledních sportovních akcí před vyhlášením přísných podzimních vládních opatření byl v krajském městě první říjnovou neděli závod horských kol Zlínská 50. Hlavní organizátor čtyřiatřicetiletý trenér cyklistiky Ondřej Kobliha z Vizovic to ovšem s přípravou neměl vůbec jednoduché. Rodák z Rajnochovic se však se všemi nástrahami dokázal vypořádat.   Jak jste se dostal k pořádání Zlínské 50? Dříve se ve Zlíně jezdil celorepublikový závod horských kol Okolo Zlína. Tento závod jsem měl rád a pravidelně jsem se ho aktivně zúčastňoval. Navíc byl i mezi spoustou dalších bikerů velmi oblíbený. Jednou jsem v něm skončil za Martinem Stoškem na 5. místě. Martin, který dneska patří mezi přední světové bikery, později závod ve Zlíně třikrát vyhrál. Tehdejší pořadatel však v roce 2015 tento závod pořádali naposledy. To mě přišlo líto a tak jsem se rozhodl, že se ho s několika kamarády pokusíme zachránit. Vůbec jsem si ale neuvědomoval, jak to bude náročné a co to bude všechno obnášet.   Co to teda obnášelo? V roce 2016 a 2017 se závod ještě jel po staré trati, která vedla přes Želechovické paseky, Horní Lhotu, Komonec, Provodov a Březnici. Tu jsme ovšem upravili a zatraktivnili. Jenže potom přišly v lesích uzavírky kvůli africkému moru prasat. Jediný les, kde se dalo závodit, byl v okolí Majáku a Malenovic. Po dvou letech jsme proto začínali znovu. Nové zázemí jsme našli pod sportovní halou Datart. Z důvodu malého prostoru jsme hlavní závod rozložili do tří okruhů. Na trati byly i fanouškovské zóny. Původní představy byly, že jak se situace s africkým morem prasat uklidní, tak se vrátíme na starou trať. Ohlasy na tu novou ale byly velmi příznivé. Bikeři si pochvalovali bouřlivou atmosféru a rodinné zázemí pod sportovní halou Datart. Provozovatel sportovní haly i město byli k pořádání závodu v tomto prostředí nakloněni, proto jsme trať v okolí Majáku a Malenovic už neměnili.   [gallery columns="5" ids="87163,87162,87161,87160,87159"]   Kdy se začalo s přípravou letošního ročníku Zlínské 50? Příprava takového závodu je celoroční záležitostí. Ihned jakmile skončil ten minulý ročník, tak jsme s kamarády při úklidu podle postřehů bikerů přemýšleli, jak vylepšit ten letošní. Co uděláme jinak a lépe. Co naopak zachováme. To většinou zabere čas do Vánoc. Poté na jaře ve spolupráci s městem Zlín, policií a dalšími institucemi připravujeme projekt na úplnou uzávěrku silničního provozu v době konání Zlínské 50. Bikeři si to možná ani neuvědomují, ale náš závod se jede na úplně uzavřené trati. Na tom si z hlediska bezpečnosti zakládám. Ve Zlíně musí být všechno vždy pečlivě připravené, abychom moc neomezovali zlínské občany. Souběžně s tím komunikuji s majiteli pozemků a s kamarády dolaďujeme trať. Vzhledem k náročné situaci v lesích kvůli kůrovcové kalamitě se snažíme všem vyhovět. Dále také komunikuji s partnery, kterých si za dlouhodobou podporu vážím. V tomto období se připravuje i propagace závodu. Nejintenzivnější příprava pak začíná v červenci.   Jak je náročné pořádat takový závod ve velkém městě jako je Zlín? Z radnice máme velkou podporu. Město dlouhodobě usiluje o pořádání podobných závodů. Ve Zlíně je organizace ,,Živý Zlín,“ která nám hodně pomáhá. Za spolupráci musím poděkovat i zlínské Městské policii. Ta nám také ochotně pomáhá. Spolupráce s odborem dopravy na městském úřadě rovněž funguje.  Oni se nám snaží vyjít vstříc a my jako pořadatelé respektujeme jejich požadavky.   Kolik lidí se podílí na organizaci? Závod v průběhu celého roku připravuji sám. Manželka Hanka mi pomáhá s registrací. V týdnu před závodem pak požádám několik kamarádů a pomocníků, aby mi s organizací pomohli. Toto ale musím do budoucna zlepšit. Práci bych rád rozdělil na víc lidí. Letos mě to trochu zdravotně doběhlo.   Jak letos všude přítomný koronavir ovlivňoval Zlínskou padesátku 2020? Hlavně závěrečné přípravy závodu Covid – 19 velmi intenzivně ovlivnil. Na začátku léta, kdy se pomalu všechno začalo vracet do normálu, mě vůbec nenapadlo, co nás na podzim zase čeká. Posledních 14 dnů před závodem jsem vůbec nevěděl, jaká přijdou vládní opatření. V týdnu před závodem jsme v prostoru před sportovní halou chystali stany, připravovalo se jídlo a pití. Nevěděli jsme, jestli nám na poslední chvíli závod nezakážou. Byl jsem však v kontaktu s krajskou Hygienickou stanicí ve Zlíně a řídil jsem se jejich pokyny.   [gallery columns="5" ids="87158,87157,87156,87155,87154"]   Kolik bylo potřeba na závod pořadatelů? Zhruba 80. Bikeři na Zlínsku jsou jedna velká rodina. Všem za jejich pomoc musím poděkovat. Myslím, že jsme si letošní závod nakonec užili.   Co ještě chystáte vylepšit kolem Zlínské 50? Rád bych do ní zařadil jeden lesní úsek u Salaše. Tím by se trať prodloužila na 46 kilometrů. Ostatní si zatím nechám pro sebe (smích).   Kdo ze známých cyklistů v minulosti bikemaraton ve Zlíně vyhrál? Například Jan Hruška. Ten v minulosti dokonce oblékl dres pro vedoucího jezdce v Giro d´Itália.  Ve Zlíně závodila i legenda českého MTB několikanásobný účastník olympijských her Jan Škarnitzl, nebo jeden z našich současných nejlepších reprezentantů v maratonech horských kol Martin Stošek. Letos u nás dominoval slovenský reprezentant Tomáš Višňovský. Mezi ženami je neznámější vítězkou Zlínské 50 juniorská mistryně světa v silniční časovce i juniorská mistryně světa v cross country Tereza Huříková.   Startovali v krajském městě i nějací zajímaví zahraniční bikeři? Jednou jsme tady měli závodníky z Kanady a Austrálie.   [gallery columns="5" ids="87153,87152,87151,87150,87149"]   Závod několik let zaštiťovala Dana Zátopková. Jak se k tomu dostala? Napadla nás její spojitost se Zlínem. Proto jsme ji v roce 2016 jeli navštívit do Prahy. Uvítala nás dobrým obědem vepřovou pečení s knedlíkem a zelím. Povídali jsme si o sportu, jejím osudovém setkání s Emilem Zátopkem ve Zlíně. Měla o všem obrovský přehled. Byla z ní cítit obrovská pozitivní energie, nadhled a dobrosrdečnost. Ráda naši nabídku přijala.   V minulosti závod podporoval i cestovatel Miroslav Zikmund? Jeho podporu jsme získali díky Muzeu Zlín v roce 2019. Loni nám podepsal 15 knih, které jsme pak předávali nejlepším závodníkům.   Vy jste také pořád aktivním sportovcem. Jaká je Vaše kariéra? Začínal jsem v týmu 4Ever Cyklo Bulis Bystřice pod Hostýnem. Později jsem přešel do formace pana Jaromíra Macíka Elem KCK Zlín. Ten se nám velmi intenzivně věnoval. Vždyť dodnes z této generace závodí Tomáš Strnka a Jaroslav Marek. Milan Zvonek přešel na atletiku a je úspěšným vytrvalcem. Já jsem sice neměl moc talentu, ale pílí jsem se dokázal vypracovat až do profesionálního týmu Madeta. Tam jsem se potkal se svým vzorem s vicemistrem světa v cyklokrosu, dnes trenérem české cyklokrosové reprezentace Petrem Dlaskem. To považuji za svůj největší sportovní úspěch.   Které jsou Vaše další cyklistické úspěchy? Skončil jsem čtvrtý ve 120 kilometrovém Drásalovi, Vyhrál jsem seriál Českého poháru v půlmaratonu horských kol v kategorii mužů 19-29 let, byl jsem stříbrný na mistrovství republiky v závodu do vrchu. Cením si i druhého místa na mistrovství Evropy Masters. Evropský šampionát veteránů se konal v roce 2017 ve Svitu na Slovensku.   [gallery columns="6" ids="87143,87144,87145,87146,87147,87148"]   Jak se udržujete fyzickou kondici? Tím, že pracuji jako cyklistický trenér tak musím být pořád v kondici. Moji svěřenci jsou třeba reprezentanti v kategorii do 23 let David Bártek, nebo reprezentant kategorie Elite Tomáš Ševců. Spolupracuji také se slovenským reprezentantem v kategorii do 23 let Kristiánem Podobou a s několika juniory. Tréninky se snažím objíždět s nimi. Ale něco jiného jet za nimi v autě, nebo sedět v sedle kola. Snažím se jim ale jít příkladem. Proto často s nimi jezdím i na kole. Cyklistika mě strašně baví. Jsem vděčný, že mohu dělat práci, která je zároveň mým koníčkem.   Kolik ročně najezdíte kilometrů? V minulosti to bylo i 20 000 kilometrů ročně. V posledních letech najezdím něco málo přes 10 000 kilometrů. Do toho ale v zimě zařazuji běžky. Klasické lyžování mám rád stejně, jako kolo.   Která jsou Vaše oblíbená tréninková místa? Pocházím z Rajnochovic. Takže všude v Hostýnských vrších. Rád jezdím na Kelčský Javorník, Hostýn, Tesák, Troják. Nejoblíbenějším místem jsou však Pustevny. Ty si dávám vždycky za odměnu. Do Beskyd si jezdím vyčistit hlavu po náročném víkendu absolvovaném se svými svěřenci na jejich závodech. Zastavím se na kopci koupím si frgál, dám si kafe a relaxuji. Letos se mně to podařilo bohužel jenom dvakrát (smích).   Které závody se Vám letos nejvíc povedly? V Author Šela maratonu v Lipníku nad Bečvou jsem skončil na 10. příčce. V bikemaratonu Čeladná jsem dlouho jel na šestém místě. Těsně před cílem jsem měl ale defekt. V červenci jsem vyhrál 12. ročník Kunovického terénního miniduatlonu v Kunovicích na Valašskomeziříčsku.   Jaké máte další záliby a koníčky? Kromě kola jsou to běžky. Na nich jezdím na Valašsku v blízkosti bydliště manželčiných rodičů v okolí Velkých Karlovic a také na Pustevnách. Mojí zálibou jsou i historické vozy. S pomocí taťky Václava jsme opravili starý historický traktor z roku 1959. Na něm jsme podnikli už i 70 kilometrový výlet. A jako kluk z vesnice mám rád také všechny práce kolem rodinného domu (úsměv).   Jaké je Vaše oblíbené jídlo? Nejsem vybíravý. Sním všechno.   Co děláte v současném období vládních opatření? Pořád ještě dodělávám záležitosti kolem letošní Zlínské 50. Se svými cyklistickými svěřenci hodnotíme letošní sezonu a plánujeme tu další. A v srpnu se mi narodil syn Jindřich. Takže o zábavu mám postarané.   Jaké máte sportovní cíle v roce 2021? Byl bych rád, kdyby se moji svěřenci pevně usadili v České reprezentaci. Chtěl bych se podílet na zlepšení jejich výsledků a také aby se zúčastňovali světových pohárů. Konkurence je však obrovská. Všichni jsou však pracovití. A co se týká Zlínské 50?  Rád bych pokračoval v nastoleném trendu. To znamená přesvědčit ke sportu co nejvíc amatérských bikerů a motivovat lidi k pohybu. Ovšem co nejvíc času budu věnovat rodině. Ta je u mě na prvním místě.   Foto: Hana Koblihová, Radim Kořínek, Jan Reiner, Lubomír Mazoch, Jiří Perutka, Josef Soušek   Lubomír Hotař

Jeden z nejvýznamnějších státních svátků, výročí vzniku samostatného Československa, si v jeho předvečer, v úterý 27. října, připomněli zástupci vsetínské i valašskokloboucké radnice. Ve Vsetíně to bylo položením kytice u památníku prvního československého prezidenta T. G. Masaryka, ve Valašských Kloboukách k Památníku československé vzájemnosti na Masarykově náměstí.   U pamětní desky před farním kostelem Povýšení svatého Kříže ve Valašských Klobukách poté uctili také památku padlých za I. světové války. Pietní okamžiky proběhly kvůli závažné epidemické situaci bez účasti veřejnosti, avšak v jejím jméně. [caption id="attachment_87166" align="alignnone" width="690"] Uctění památky padlých za I. světové války ve Valašských Kloboukách[/caption] „Za všechny občany Valašských Klobouk jsme společně se zastupitelem a členem zdejší jednoty Československé obce legionářské Miroslavem Maňasem položili věnec k památníku, který nám v centru města připomíná bratrskou blízkost Čechů a Slováků. I když je nyní náš národ zkoušený těžkou situací, neměli bychom zapomínat na hodnoty, na kterých bylo Československo vystavěno. Demokracie, vlastenectví a sounáležitost,“ uvedl místostarosta Karel Ptáček.   Při příležitosti blížícího se svátku Všech svatých zástupci města vzdali také hold valašskoklobouckým občanům, kteří během let 1914-1918 položili svůj život. Pietní akt vždy následoval po tradiční dušičkové bohoslužbě, letos však musel kvůli epidemii změnit podobu. [caption id="attachment_87165" align="alignnone" width="690"] Ve Vsetíně položili kytici k památníku prezidenta osvoboditele místostarostové[/caption] Stejně tak ve Vsetíně bylo letošní výročí spíše komorní. V úterý 27. října tak kytici a svíčky k památníku prezidenta osvoboditele položili za vedení města pouze místostarostové Simona Hlaváčová a Tomáš Pifka, a uctili tak toto tak významné datum v československé historii.   -tz-

Nový videoklip představí ve středu 28. října valašská rocková skupina STRAM. Premiéra se v důsledku omezení musí tentokrát obejít bez živého koncertu: klip bude na kanále skupiny zpřístupněn úderem osmnácté hodiny. Snímek skupina natočila zcela ve vlastní produkci.   V hlavních rolích videoklipu Záhada se objeví amatérští herci Klára Katrušáková, Ondřej Koňařík a slovenský talent Štefan Ďurdík. Klára i Štefan si už v minulosti vyzkoušeli školní divadlo, což se při natáčení ukázalo jako výhoda. „Z nabídky zahrát si v klipu jsem byla nadšená, protože STRAM je taková moje srdeční záležitost, poslouchám je vlastně už od dětství, chodím na jejich koncerty. Navíc písnička Záhada se mi líbí. Bavilo mě i samotné natáčení, opravdu jsem si to užila,“ svěřila se před premiérou mladá herečka z Janové. [caption id="attachment_87138" align="alignnone" width="690"] Z natáčení videoklipu Záhada, valašská kapela STRAM[/caption] Za partnera dostala Ondřeje Koňaříka z Huslenek, který se před kamerou objevil vůbec poprvé. „Původní obavy Ondrovy maminky, že syn na to asi moc nebude, se naštěstí nepotvrdily. Ondra je inteligentní, takže rychle pochopil, co se po něm vyžaduje a do role se dokonale vžil. S výrazovými schopnostmi Klárky, Ondry i Štefana jsem byl nadmíru spokojený,“ pochválil herce Michal Mikulenka, režisér a kameraman externích záběrů. Pódiové záběry se pro změnu rodily pod taktovkou Vojty Kocůrka. Osvědčená dvojice kytaristů, která se dlouhodobě věnuje také video tvorbě, si spolupráci vyzkoušela například u nedávných stramáckých klipů Mimozemšťan nebo Fabrika.   „Tentokrát jsme zvolili pohodové, až odpočinkové téma. Myslím, že v současné době by si lidé měli udržovat dobrou náladu, snad k ní trochu přispějeme i naší novinkou,“ poznamenal Vojta Kocůrek. Nezapomněl poděkovat všem nadšencům, kteří se do projektu zapojili: asistent Jaroslav Pechal, maskérka Kateřina Podzemná, hudební technici Dušan Trličík a Vít Kopecký a další. [caption id="attachment_87140" align="alignnone" width="690"] Z maskérny[/caption] Skladba Záhada vyšla na albu Dlouhá cesta, které STRAM natočil v roce 2017. Autorem textu je Jirka Pirník, hudbu dodal Michal Mikulenka.  

Premiéra ve středu v 18:00

Sportovní seriál VALACHY TOUR byl pro letošní rok předčasně ukončen. Vzhledem k aktuálním vládním omezením a nejisté prognóze dalšího vývoje se pořadatelé rozhodli zrušit poslední závod sezóny, Běhej Valachy. Současně vyhlásili absolutní vítěze seriálu. Na základě výsledků trojice závodů, které se letos podařilo uskutečnit, se vítězi stali Petr Šťastný a Anna Lužná.   Poslední akce letošního ročníku, běžecký závod Běhej Valachy, se měla původně konat 17. října. Po podzimním zpřísnění podmínek pro konání akcí byl termín posunut na 7. listopad. V reakci na poslední vývoj bylo nyní rozhodnuto o definitivním zrušení. „Aktuální situace v Česku, nouzový stav i nálada mezi sportovci, pořadateli, samosprávou, diváky i partnery není pořádání hromadných akcí nakloněna a my to plně respektujeme. Proto jsme se po dlouhých debatách letošní ročník VALACHY TOUR rozhodli předčasně ukončit. Těm, kdo již byli na Běhej Valachy přihlášení, převedeme startovné na příští rok,“ uvedl prezident VALACHY TOUR Vladimír Sušil. [caption id="attachment_87111" align="alignnone" width="690"] BIKE VALACHY děti[/caption] Absolutní vítěze seriálu tak pořádající Resort Valachy Velké Karlovice vyhlásil na základě bodového hodnocení výsledků z běžkařského závodu Noční stopa Valachy, závodu horských kol Bike Valachy a triatlonu Valachy Man.   Pro Petra Šťastného, jenž se specializuje hlavně na cyklistiku, to bylo již třetí vítězství za sebou. Letos přitom své sportovní aktivity mírně omezil, a to nejen proto, že byla řada cyklo závodů v tuzemsku zrušena. „Na jaře se nám narodil syn Daniel a na závody tak nebyl čas ani energie. Řekl bych, že jsem letos čerpal především z let minulých a nějaké celkové fyzické kondice, kterou se snažím udržovat po celý rok,“ svěřil se Petr Šťastný. „Raději bych svoje prvenství potvrdil na závěrečném Běhej Valachy, ale i tak mám z vítězství radost. Akce VALACHY TOUR byly navíc jedny z mála závodů, které jsem letos vůbec mohl absolvovat,“ dodal   Také pro vítězku ženské kategorie Annu Lužnou byl letošní ročník mimořádný. Zkušená triatletka, která ještě pod rodným příjmením Brychtová vyhrála celý seriál v roce 2017, se totiž loni v říjnu stala maminkou a zvažovala, jestli a kdy se ke sportu vrátí. „Manžel mě ale namotivoval a já jsem necelé čtyři měsíce po porodu jela Noční stopu Valachy. Na VALACHY TOUR se hrozně ráda vracím a užila jsem si ji jako každý rok, i když musím uznat, že atmosféra byla poněkud ponuřejší. Chyběli tam ti lidi kolem… Chci ale moc poděkovat organizátorům, že i přes všechna možná úskalí alespoň některé závody uskutečnili,“ dodala Anna Lužná. [caption id="attachment_87112" align="alignnone" width="690"] Noční stopa Valachy[/caption] Po uzavření letošního ročníku VALACHY TOUR již pořadatelé pracují na tom příštím. Již jsou vypsány termíny závodů pro rok 2021. Seriál by měl zahájit 6. února běžkařský závod Noční stopa Valachy. „Děkujeme všem partnerům, kteří přijali naše rozhodnutí o předčasném ukončení seriálu s pochopením a podpořili nás,“ doplnil Vladimír Sušil.   Více na www.valachytour.cz   Plánované termíny VALACHY TOUR 2021 ·         Noční stopa Valachy - 6. 2. 2021 ·         Bike Valachy - 12. 6. 2021 ·         Valachy Man - 6. a 7. 8. 2021 ·         Běhej Valachy - 16. 10. 2021   -tz-

Aktuální epidemiologická situace, lůžkové i personální kapacity v nemocnicích stejně jako personální situace v sociálních zařízeních, ale i zapojení studentů, dobrovolníků či ambulantních specialistů bylo tématem Krizového štábu Zlínského kraje, který svolal v pondělí 26. října odpoledne hejtman Jiří Čunek.   „V současné době vidí ředitelé nemocnic, jako největší ohrožení poskytování péče v přeplněnosti lůžek pacienty, které si jejich rodiny nechtějí převzít do domácí péče, protože jsou covid pozitivní. Nicméně jejich zdravotní stav již nevyžaduje hospitalizaci. Zdravotníci proto apelují na rodiny hospitalizovaných, aby si své blízké vzali do domácího léčení, a umožnili tak uvolnění lůžek pro další potřebné pacienty. Nikdo z nás by opravdu nechtěl, abychom se dostali do stavu, kdy pacienti budou ležet na chodbách,“ shrnul požadavky lékařů hejtman Jiří Čunek s tím, že další hrozbou, která nám aktuálně hrozí, je nedostatek personálu jak v nemocnicích, tak i v sociálních službách.   „Situaci nám bohužel zhoršuje špatné rozhodnutí Vlády ČR ve věci nařízené práce mediků. Vláda chybně rozhodla, že seznamy mediků mají fakulty poslat hejtmanům krajů, kde mají školy sídlo, přičemž to mělo být dle místa trvalého bydliště studentů. Fakultní nemocnice, které mají podstatně víc zdravotního personálu v závislosti na počtu pacientů než naše nemocnice, tak mají naše studenty, které nutně potřebujeme. Už 14 dní v této věci vládu urgujeme, ale náprava nepřišla,“ připomněl hejtman Čunek a dodal: „Dále je potřeba, aby vláda vyhlásila pracovní povinnost pro ambulantní specialisty, které potřebujeme na doplnění služeb, třeba i na pracoviště bez covid pacientů. Opět o této věci jednáme dlouho, ale vláda se zřejmě bojí rozhodnout. Zatím se nám příliš nedaří získat větší počet bývalých zdravotníků či dobrovolníků, abychom doplnili nedostatek pracovníků v sociálních službách. Po dnešním jednání budou naši spolupracovníci oslovovat vytipované lidi, přes neziskové společnosti nebo přímo.“   Hejtman Jiří Čunek podepsal téměř 200 pracovních příkazů pro studenty středních i vysokých škol, avšak jak je výše uvedeno, musí být nejprve uvolněni z jiných krajů.

Pobytové sociální služby v kraji budou přednostně přijímat pacienty z nemocnic