Aktuality

Některé věci nás škola naučila, některé ne. A třeba to, jak spolu mluvit tak, ať to co nejvíc vyhovuje všem, na to žádný předmět nebyl. A tak to zkoušíme zleva, zprava, znovu a znovu. Někdy se zadaří, někdy méně.   Dne 21. 9. 2020 od 16:00 se v sále Valašskoklobouckého inkubátoru uskuteční přednáška pana Petra Sucháčka na téma „Komunikace (s dětmi) a proč nám nejde?“   „Na tomto setkání se budeme snažit společně přijít na to, jak to udělat, aby se dařilo co nejvíce. Snad nám v tom pomohou myšlenky nenásilné komunikace, nebo třeba tipy od lidí, kteří se živí řešením konfliktů,“ uvedl lektor Petr Sucháček.   Setkání uvede interaktivní přednáška, na kterou naváže diskuzní část. Program je určen nejen pro rodiče dětí, ale také pro všechny, koho téma nenásilné komunikace zajímá a komu to občas v komunikaci nejde.  

Petr Sucháček – lektor a vysokoškolský pedagog

Zlínští kriminalisté sdělili ve zkráceném přípravném řízení podezření ze spáchání trestného činu nebezpečné vyhrožování sedmačtyřicetiletému muži z obce na Valašskoklobucku, který před pár dny za pomoci sekery vyhrožoval usmrcením své někdejší družce. V případě odsouzení hrozí dosud netrestanému muži trest odnětí svobody až na tři roky.   Devětatřicetiletá žena přišla se svým kamarádem do bytu svého bývalého přítele pro oblečení a doklady, které si u něj nechala. Muž jí ovšem věci odmítl dát. Žena proto chtěla z bytu odejít, což zřejmě jejího bývalého druha rozlítilo. „Začal ženu vulgárně napadat a chtěl ji udeřit kuchyňskou pánví. V tom mu zabránil kamarád ženy. Útočník ale znenadání vytáhl zpoza postele sekeru, se kterou ženě vyhrožoval zabitím. Jakmile vytrhl ženin kamarád agresorovi nástroj z ruky, žena zavolala na linku tísňového volání policie,“ popsala mluvčí policistů Monika Kozumplíková. [caption id="attachment_81659" align="alignnone" width="690"] Ilustrační foto[/caption] Policisté prvosledové hlídky z Valašských Klobouk zadrželi podezřelého muže a převezli ho nejprve do policejní cely a poté do protialkoholní záchytné stanice v Kroměříži. Sekeru zajistili pro další úkony trestního řízení.   „Dechová zkouška u útočníka ukázala neuvěřitelnou hodnotu – 4,14 promile alkoholu, u napadené ženy potom 3,42 promile alkoholu,“ dodala Monika Kozumplíková. Kriminalisté, kteří na místo dorazili společně s kriminalistickým technikem, si celý případ převzali a po zpracování všech úkonů důležitých pro trestní řízení předali státnímu zastupitelství k potrestání podezřelého muže.   -tz-

O tom, jak nenahraditelná je voda pro život člověka, se mohli přesvědčit účastníci semináře o vodárenských zdrojích a jejich ochraně, který uspořádal zastupitel Zlínského kraje, hydrogeolog Zdeněk Vacek.   Semináře, původně určeného především pro krajské zastupitele, se mohli zúčastnit také zájemci z řad odborné i laické veřejnosti, kteří se rovněž aktivně zapojili do živé diskuse.   Za organizaci akce poděkoval Zdeňku Vackovi náměstek hejtmana Josef Zicha, který má ve své kompetenci strategický rozvoj a územní plánování, a přítomné informoval o aktuální fázi přípravy výstavby vodního díla Vlachovice.   „Vodní nádrž Vlachovice bude mít pro náš region strategický význam, protože v souvislosti s její výstavbou pracujeme na propojovací soustavě vodohospodářské infrastruktury v celém Zlínském kraji. Objem nádrže bude 29 milionů krychlových vody, což je víc, než má Brněnská přehrada s objemem necelých 18 milionů. Vlachovice zajistí průtok 250-300 litrů za sekundu a měly by v případě potřeby fungovat jako záložní zdroj vody pro celý Zlínský kraj,“ připomenul náměstek Zicha. [caption id="attachment_81640" align="alignnone" width="690"] Náměstek hejtmana Josef Zicha (uprostřed). Foto: Jiří Balát[/caption] Na katastrálních územích zúčastněných obcí dojde podle něj k zaplavení komunikací a inženýrských sítí, proto bude nutné vybudovat přeložky. „Povodí Moravy jako investor přistupuje k tomuto dílu velmi komplexně. Všechny obce nad přehradou budou odkanalizovány. Tento velký zdroj pitné vody vznikne ve východní, hornatější části našeho kraje, která trpí nedostatkem vody. Výkupy pozemků již byly schváleny,“ sdělil Josef Zicha.   Skutečnost, že ve Zlínském kraji jsou vodní zdroje rozloženy nerovnoměrně, a právě na východě regionu se jich nedostává, potvrdil ve své úvodní přednášce sám organizátor akce Zdeněk Vacek. [caption id="attachment_81641" align="alignnone" width="690"] Seminář o vodárenských zdrojích. Foto: Jiří Balát[/caption] Problematiku ochrany zdroje vody na hranici Zlínského kraje, a sice „Bzenec komplex“ a otevření štěrkovny u Uherského Ostrohu, přiblížila Martina Škodáková z VaK Hodonín, která popsala vývoj složité kauzy táhnoucí se již od roku 2006.   -tz-

Lidé na dekách, kteří poslouchají živou jazzovou hudbu ze zámeckých schodů. Že tak bude vypadat v roce 2020 slavičínský park? Dříve se to zdálo jako sci-fi, po úspěšné rekonstrukci zámku soukromým provozovatelem však celý park jako by někdo polil živou vodou.   V neděli 16. srpna se uskutečnil jazzový koncert na zámeckých schodech v rámci projektu Wolker 120, který je jedním z klíčových při oživení parku. Díky získání dotace město na podzim přikročí k rekonstrukci zchátralé promítací boudy v areálu letní scény.  Po stavebních pracích, které obnášejí výměnu oken, opravu střechy, omítky a izolace celého objektu, se z budovy stane Wolkerův domek.   Celý projekt je vyčíslen na necelých 1,8 milionu korun, z nichž polovinu město získá z dotace. V budoucnu hodlá město pokračovat v úpravě celého areálu zrušením stávajícího oplocení, výměnou sedaček i rekonstrukcí kulturního zázemí za plátnem.   https://www.facebook.com/slavicin.mesto/posts/3270293146373322   „Kde můžeme získat nějakou dotaci a zvelebit danou část, tam to uděláme,“ ujistil starosta Tomáš Chmela. Město v prvé řadě nechalo zpracovat zevrubnou koncepci rozvoje parku tak, aby byly stanoveny silné a slabé stránky místa samotného. Samotná koncepce je kryta dotací a ze svého zaplatilo 80 tisíc. Dále se podařilo kompletně obnovit ozvučení letní scény v parku, a to s přispěním Státního fondu rozvoje kinematografie.   S tím, aby se revitalizovala celá parková plocha, však město nemůže a ani nehodlá spěchat. „Jsme si vědomi, že v době poklesu příjmů z daní nemůžeme dělat vše, co bychom chtěli, ale musíme přistoupit na kompromis. Proto jsme si stanovili klíčová místa v parku, do kterých se pustíme co nejdřív,“ vysvětlil starosta. [caption id="attachment_81597" align="alignnone" width="690"] V budoucnu hodlá město v areálu vyměnit sedačky, prozatím dostaly nový nátěr[/caption] Prvním klíčovým místem je letní scéna, o které už byla řeč. Dalším místem, které se již podařilo zvelebit, je most mezi parkem a koupalištěm. Byl slavnostně otevřen na rodinné akci Bavíme se spolu konané 18. července, a protože jde o partnerský projekt se slovenským Uhrovcem nazvaný Most přátelství, na otevření přijeli i přátelé Slováci. Celkové výdaje na nový most se vyšplhaly na částku přesahující 900 tisíc korun, z dotací město dosáhne až na 85 procent nákladů.   Ze Zámeckého parku se tak stal největší integrovaný projekt v historii města – tedy místo, kde se prolíná více dílčích projektů s jedním cílem. Zvelebením a obnovou. Z dotací tak pro splnění tohoto cíle zatím město letos získalo či brzy obdrží okolo 2,5 milionu korun z národních nebo evropských fondů s tím, že zbývající menší část vynakládá ze svého rozpočtu.   -tz-

Krajská hygienická stanice Zlínského kraje rozhodla, že s účinností od středy 19. srpna, až do odvolání bude na území celého Zlínského kraje ve všech zdravotnických zařízeních ambulantní a jednodenní péče, v lékárnách a ve výdejnách zdravotnických prostředků platit zákaz pohybu a pobytu všech osob bez ochranných prostředků dýchacích cest (respirátor, rouška, ústenka, šátek, šál apod.).   Zákaz se nevztahuje na děti do dvou let věku a osoby s poruchou intelektu, kognitivní poruchou či závažnou alterací duševního stavu, jejichž mentální schopnosti či aktuální duševní stav neumožňují dodržování tohoto zákazu.   Celé znění nařízení ZDE.   -tz-

Zub žraloka, mamutí stolička, levitující blok horniny i pohárek ze samých květů… Jedny z nejznámějších českých lázních přivítaly návrat lázeňského života po vynucené pauze naprosto stylově a ve velkém.   Schválně například zkuste hádat, kolik rostlinek bylo potřeba na nové osázení symbolu Lázní Luhačovice, který nesmí chybět v žádném fotoalbu lázeňského hosta? „Zahradníci v souvislosti s intenzivními přípravami na novou lázeňskou sezonu znovu osázeli symbolický kvetoucí lázeňský pohárek u Jurkovičova domu, a to neuvěřitelnými 5000 drobných rostlinek a květin,“ prozrazuje MUDr. Eduard Bláha, generální ředitel společnosti Lázně Luhačovice, a. s.   [gallery columns="5" ids="81569,81570,81571,81572,81573"] Foto: Lázně Luhačovice   Lázně totiž během povinné přestávky rozhodně nezahálely, a tak to není jediná úprava, kterou lázeňský areál zažil. „Například jsme také vysypali tradiční pískové cesty novým čistým pískem, ale především se těšíme, že hostům představíme novou kolonádu, která byla po více jak rok trvající náročné rekonstrukci slavnostně otevřena vloni na podzim, takže celá řada z nich ji teď v letní sezoně uvidí v novém kabátku úplně poprvé,“ těší se ředitel Bláha a ještě pokračuje: „Přidáme-li k tomu také nově opravenou halou Vincentka, kde návštěvníci najdou i celou řadu zajímavostí od interaktivní expozice luhačovických minerálních vod či výdejní pult z kubánského mramoru, přes stylově přímořsky laděnou relaxační zónu, po vystavený zub žraloka, mamutí stoličku či levitující blok horniny, pak mohu s čistým svědomím říct, že takové Luhačovice hosté ještě neviděli.“   -tz-

S novým školním rokem se otevře žákům Středního odborného učiliště Valašské Klobouky nová volnočasová místnost.   Vize, že takovou místnost škola potřebuje, přišla už před několika lety, hledaly se vhodné prostory a minulý školní rok začala její realizace. Jaká bude malba na stěně volnočasovky rozhodli sami studenti v celoškolní anketě, kde hlasovali o nejpovedenější návrh. Autorka vítězného návrhu také sama malbu realizovala na zeď.   V rámci „Žákovského parlamentu“ se řešily otázky týkající se vybavení místnosti. „Ve výsledku nebude sloužit volnočasový prostor jenom k odpočinku, i když k tomu vybízí pohodlná sedačka a sedací vaky, ale také ke studiu, budou k dispozici dva počítače a kopírka. V neposlední řadě je počítáno také s tím, že zde budou probíhat přednášky a semináře, proto jsme místnost vybavili také tabulí a prostornou televizí,“ uvedl ředitel školy Mgr. Pavel Hrabina.   [gallery columns="4" ids="81329,81330,81332,81331"] Nové volnočasové prostory na SOU Valašské Klobouky   „S výslednou podobou jsme spokojeni a těšíme se, že bude jak žákům, tak pedagogům dobře sloužit,“ dodal Mgr. Pavel Hrabina.   -tz-

V sobotu ráno přijal operační důstojník oznámení o muži, který zkolaboval v rodinném domě v Luhačovicích, mezi rodinnými příslušníky. Vyslal proto do domu místní policisty, kteří mají k dispozici automatický defibrilátor.   „Hlídka na místo dorazila vzápětí po oznámení. V pokoji na zemi uviděla ležet muže v bezvládném stavu. Šestašedesátiletému muži se již snažil pomoci jeho synovec. Senior ovšem nedýchal a měl nehmatný tep. Policisté neváhali. Jeden z nich zprůchodnil dýchací cesty a začal se srdeční masáží. Druhý z policistů použil automatický defibrilátor, s jehož pomocí obnovil základní životní funkce, po chvilce muž začal dýchat. Oba policisté se poté střídali v srdeční masáži až do příjezdu záchranářů,“ popsala dramatické okamžiky mluvčí policistů Monika Kozumplíková.   Záchranáři po nezbytných zdravotnických úkonech převezli muže do nemocnice ve Zlíně. Lékařka zkonstatovala, že policisté muži svým rychlým a profesionálním přístupem, při němž často rozhodují vteřiny, s největší pravděpodobností zachránili život.   -tz-

Celkem 14 kandidátních listin politických stran, hnutí či koalic zaevidovali pracovníci Krajského úřadu Zlínského kraje před plánovanými volbami do zastupitelstev krajů, které proběhnou ve dnech 2. – 3. října 2020.   „První kandidátní listinu jsme přijali 23. června a nejvíce jich bylo doručeno v pondělí 27. července a to v počtu 4 podání. V jednom případě byla podána koalice a ostatní politické strany nebo politické hnutí podaly kandidátní listiny samostatně. V 11 případech byly kandidátní listiny doručeny osobně zmocněncem. Zákon však také umožňuje podání poštou, datovou schránkou a prostřednictvím jiné osoby než zmocněncem a těchto možností bylo využito v každém případě jedenkrát,“ informovala Pavlína Nováková, vedoucí Oddělení organizačních činností a neziskového sektoru, které má podzimní krajské volby na starosti. „Do Zastupitelstva Zlínského kraje se volí 45 zastupitelů, ale dle zákona je možné doplnit 5 náhradníků, maximální počet kandidátů na kandidátní listině je tedy 50. V osmi případech toho politické strany, hnutí a koalice využily. Ve 3 případech bylo na kandidátních listinách navrženo do jedné do čtyř osob,“ doplnila Nováková.   Státní volební komise bude 18. srpna losovat čísla, kterými budou označeny jednotlivé kandidátní listiny.   [gallery ids="80976"] Seznam politických stran, politických hnutí a koalic, které podaly kandidátní listinu pro volby do Zastupitelstva Zlínského kraje konané ve dnech 2. a 3. října 2020   -tz-

Ještě do konce září 2020 má malá bělokarpatská obec Hostětín šanci sbírat hlasy veřejnosti, porazit svého jediného konkurenta – Prahu, a zvítězit tak v kategorii Obec soutěže E.ON Energy Globe. Soutěž oceňuje projekty, které pomáhají šetřit přírodu a energie. A právě Hostětín ze Zlínského kraje je horkým favoritem. Svým hlasem tak podpoříte v tomto souboji, připomínajícím klání Davida s Goliášem, obec, která je 6000-krát menší než její konkurent.   Hostětín je příkladem obce, která dlouhodobě klade důraz na trvale udržitelný rozvoj s co největší šetrností k životnímu prostředí.   Starosta Jaroslav Boleček svoji obec představuje: „Přestože jsme malí a máme jen zhruba 220 obyvatel, tak naše ekologické projekty slouží jako vzor pro další samosprávy. Odpadní vodu nám čistí kořenová čistírna, obec vytápíme biomasou, máme úsporné veřejné osvětlení a 10% domácností využívá solární kolektory. V obci je také biomoštárna, pasivní dům ekologického vzdělávacího střediska Veronica a ukázková přírodní zahrada.“   Hostětín je každoročně inspirací pro 7000 osob, které přijíždí podívat se,  jak se může obec rozvíjet udržitelně, v souladu s přírodou. Na obec, která je na cestě k energetické soběstačnosti díky využívání obnovitelných zdrojů energie.   [gallery columns="5" ids="81137,81133,81135,81134,81136"] Trvale udržitelný rozvoj malé obce Hostětín   „Takových obcí, jako je Hostětín, by u nás mohlo (a mělo) být klidně tisíc. Ale bohužel není,“ říká starosta a dodává. „I když jsou ve společnosti k dispozici úsporné technologie, tak chybí zkušenosti, někdy nadšení, ale hlavně je stále ještě málo příkladů, že to jde a že to má smysl. A Hostětín je právě takovým příkladem pro udržitelnou budoucnost a pro ochranu životního prostředí.“   Soutěž E.ON Energy Globe slouží pro propagaci právě takových unikátních příkladů ochrany životního prostředí, a to v několika kategoriích.   Webová stránka www.hlasujprohostetin.cz vás zavede přímo k hlasování na webu soutěže (vyberete pro koho chcete hlasovat - tlačítko ukončit hlasování - vyplníte svoje údaje - tlačítko hlasovat - na svém emailu potvrdíte hlasování).   Dáte-li svůj hlas Hostětínu, podpoříte jej v tom, aby byl i nadále inspirací pro další obce i veřejnost z celé České republiky a navíc můžete vyhrát zajímavé ceny.   -ch-

V sobotu 8. 8. 2020 se v Bikeparku Brumov-Bylnice uskutečnilo historicky první Mistrovství České republiky ve Freestyle BMX Park jakožto olympijské disciplíny, a to pod záštitou Mezinárodní cyklistické unie (UCI) a Českého svazu cyklistiky (ČSC).   Freestyle BMX je extrémní cyklistická disciplína, při níž jezdci využívají parku sestaveného z různých překážek a snaží se svou jízdu vyplnit akrobatickými triky a technickými prvky – jedná se tak o divácky velmi atraktivní sport. To se potvrdilo i v Brumově-Bylnici, kde fanoušci vytvořili výbornou atmosféru. Není divu, díky záštitě UCI si mohli jezdci ze závodu odvézt kvalifikační body pro účast na světovém poháru, proto ze sebe dostali maximum a předváděli triky, při nichž tuhla krev v žilách.   Závodilo se ve čtyřech kategoriích a už kvalifikační jízdy dávaly tušit, že finále bude ohromné.   Kategorii Junior, do které spadali jezdci do 12 let včetně, jasně ovládl místní jezdec František Bližňák (12 let), který letos vyhrál českou sérii závodů LZN (lokální závody s nominační hodnotou), a stal se tak mistrem ČR v této kategorii. Bylo vidět, že František v brumovském parku poctivě trénuje – oproti ostatním jezdcům dělal triky téměř na každé překážce, jeho jízda byla ucelená a logicky navazovala.   [caption id="attachment_81165" align="alignnone" width="690"] Stupně vítězů kategorii Junior, na prvním místě František Bližňák. Foto: Peter Procházka[/caption]   V kategorii Expert (pro jezdce ve věku 13-14 let) byly hlavními adepty na vítězství Adam Hradil a Ondřej Baranec, kteří se v rámci série závodu LZN průběžně střídali na první příčce. Nakonec zvítězil druhý jmenovaný, kterému více vyhovovala velikost překážek a umožnila mu provádět triky v opravdu velkých výškách. Celkově předvedl čisté jízdy a zapojil dokonce backflip (salto vzad), což se v této kategorii vidí zřídkakdy.   Mohlo by se zdát, že Freestyle BMX je čistě mužskou záležitostí. Jízdy kategorie Elite Women (ženy od 15 let) ale všem ukázaly, že i dámy mají v této adrenalinové disciplíně velké slovo. V posledních letech byla hlavní favoritkou Nikol Přikrylová, která Českou republiku reprezentovala na řadě zahraničních závodů, a zúčastnila se dokonce Letních olympijských her mládeže Buenos Aires 2018. Na Mistrovství České republiky ji ale překvapivě překonala Kateřina Jalůvková, která se jeví jako nový velký talent české BMX scény.   Kategorie těch nejlepších z nejlepších, Elite Men (muži od 15 let), byla nabitá mnoha talentovanými jezdci, a do poslední chvíle tedy nebylo možné předpovědět, kdo se stane vítězem. V této kategorii klade porota obzvláštní důraz na čistotu jízdy, celkovou návaznost, obtížnost triků a využití parku. Závodníci si proto musí předem jízdu promyslet a zhodnotit, které triky zapojí a které naopak vynechá, protože jsou příliš riskantní. V napínavých finálových jízdách se nakonec nejlépe předvedl Tomáš Beran, který zajel čistou jízdu plnou obtížných triků. Druhý skončil Martin Habada, jenž vsadil spíše na styl, výšku, celkovou návaznost a využití parku. Bronz si vyjel Zdenda Pešek, který rovněž předvedl velmi dobrý výkon.   [gallery columns="4" ids="81166,81167,81168,81169"]   Porota byla složena ze zkušených českých jezdců – tvořil ji Kryštof Mach, Jakub Hlubocký a Jan Šaml, který jako porotce působil třeba také na mistrovství světa v Anglii.   Nejlepší závodníci byli oceněni poháry, finanční odměnou i věcnými cenami. Pořadatelé závodu děkují touto cestou všem sponzorům, jezdcům i fanouškům, kteří pomohli vytvořit skvělý závod se skvělou atmosférou.   Během konání MČR mohli návštěvníci prostřednictvím veřejné sbírky podpořit mladou rodinu z Brumova-Bylnice, kterou potkal nelehký životní osud. Děkujeme všem lidem dobré vůle, kteří přispěli nákupem produktů s logem Charity Jam či hotově do pokladniček. [caption id="attachment_81170" align="alignnone" width="690"] Mistrovství České republiky ve Freestyle BMX Park. Foto: Peter Procházka[/caption]  

Výsledky

Nejnavštěvovanější gastronomický festival u nás, Karlovský gastrofestival ve Velkých Karlovicích, se letos neuskuteční. Dvanáctý ročník populární akce, která každoročně láká na Valašsko tisíce návštěvníků na ochutnávky v místních hotelech a penzionech, mezinárodní farmářský trh či soutěže o nejlepší frgál a klobásu, se měl konat 2. až 4. října. Pořadatelé se rozhodli jej zrušit s ohledem na nejnovější vývoj pandemie a omezení spojená s pořádáním velkých akcí. Z původně plánovaného programu se uskuteční jen zážitkové večeře ve Spa hotelu Lanterna, které letos připraví Národní tým kuchařů a cukrářů ČR, a frgálová manufaktura.   „Dlouho jsme vyčkávali a do poslední chvíle věřili, že šance uspořádat letošní ročník existuje. Poslední vývoj nás ale utvrdil v přesvědčení, že je letos nereálné Karlovský gastrofestival uspořádat v obvyklém rozsahu a kvalitě, na jaké jsou návštěvníci zvyklí, a dodržet při tom nezbytná hygienická opatření. Karlovský gastrofestival je mimo jiné unikátní tím, že vstup na něj je zdarma, a v takovém případě ani není reálné, abychom účinně korigovali počet návštěvníků,“ uvedl Tomáš Blabla, ředitel Karlovského gastrofestivalu a generální ředitel místního Resortu Valachy, který je hlavním pořadatelem. [caption id="attachment_81118" align="alignnone" width="690"] Gastrofestival - Galavečeře Lanterna[/caption] Podobně Resort Valachy již dříve zrušil také charitativní divadelní festival Týden kultury na Valašsku, který se koná tradičně na konci srpna. V kalendáři veřejných akcí pro letošní rok zůstaly zachovány jen sportovní události pod širým nebem: triatlonový závod Valachy Man, který proběhl v červenci, maraton horských kol Bike Valachy plánovaný na 29. srpen a Běhej Valachy 17. října.   „Abychom ale pravidelné návštěvníky gastrofestivalu zcela neochudili o podzimní gurmánské zážitky, rozhodli jsme se, že v původním termínu nabídneme alespoň dílčí akce, u nichž můžeme regulovat počet návštěvníků. Díky tomu se uskuteční zážitkové degustace ve Spa hotelu Lanterna, kde sobotní galavečeři a nedělní oběd připraví hostující Národní tým kuchařů a cukrářů České republiky. Hosté ochutnají mimo jiné menu, s nímž národní tým vybojoval zlato na nejprestižnější asijské kuchařské soutěži v Singapuru v roce 2018, v nejbližších dnech začneme přijímat rezervace. Dále se budou v hotelu Galik konat kurzy pečení valašských frgálů, taktéž jen na základě předchozí rezervace. Restaurace ostatních hotelů a penzionů v našem údolí budou samozřejmě také otevřené s obvyklou nabídkou specialit, ale na Gastro tour s ochutnávkami pod širým nebem a bohatým doprovodným programem si lidé skutečně musí počkat až na příští rok,“ uzavřel Tomáš Blabla.     -tz-

Rozhovor/ Obdivuhodný výkon mají za sebou dva cyklisté z Valašska. Brumovjané třiačtyřicetiletý programátor Pavel Chuchma se synem žákem 6. třídy ZŠ v Brumově-Bylnici Patrikem Chuchmou, totiž úspěšně zvládli extrémní cyklistický závod napříč Českem a Slovenskem 1000 Mil. Pavel Chuchma je samozřejmě na svého syna Patrika hrdý.   Vysvětlete prosím, jaká jsou kritéria tak náročného závodu? Závod 1000 Mil je nutné absolvovat vlastní silou bez zabezpečení. Organizátoři zajistí přesnou trasu do GPS. Dále pak místo startu, místo cíle a tři kontrolní body mezi startem a cílem. Zbytek, jako například co jíme, co si kromě malé povinné výbavy vezeme, kde, nebo jestli vůbec spíme a jak dlouho tento závod pojedeme, je na každém účastníkovi. Trasu je však nutné striktně dodržovat. V cíli se totiž odevzdávají navigace se záznamem tratě a jakákoliv optimalizace je penalizovaná. Závod je možné jet na kole, jít pěšky, nebo na koloběžce. Všichni účastníci pravidla ctí.   Jak je to s podporou v závodu? Jakákoliv podpora je zakázaná. To znamená, když se na kole něco pokazí, tak si to každý musí vyřešit sám. Nemůže si přivolat žádného kamaráda na opravu, nebo kamaráda s náhradním dílem. O pomoc však může požádat jiného účastníka závodu, nebo kohokoliv náhodného na trati. Případně navštívit běžný servis. Ale těch na trati moc není. Vzpomínám si například, že před několika lety se mi v Krkonoších vysypala ložiska ze zadního kola. Oprava v malém lokálním servisu byla neřešitelná. Nakonec majitel servisu vymontoval ze svého kola celé zadní kolo s tím, že mu ho mám po závodu poslat poštou nazpět.   O co se v takovém závodu bojuje? Hlavní cenou pro vítěze je žluté tričko s nápisem ,,Winner“. Ti co závod dokončí celý, tak dostanou žlutá trička s nápisem ,,Finisher“. A ti, kteří ujedou polovinu závodu, dostanou bílá finišerská trička. Ti co vyjedou až do druhé poloviny tohoto závodu a nedokončí ji, tak nedostanou nic. Žádné jiné ceny už nejsou.   Kde závod startoval. Kde byl jeho cíl? Startoval v nejzápadnějším městě v Česku v Hranicích v Čechách. Cíl byl v nejzápadnější obci na Slovensku v Nové Sedlici. Letošní jeho oficiální délka byla 1669 kilometrů. Celkové převýšení bylo zhruba 40 000 metrů.   https://youtu.be/ZQD7T4L59no   Kudy vedla trať? O autorovi trati se říká, že je to zlý člověk, který nemá rád asfalt a lidi (úsměv). Podle toho také trať vypadala. Kde to jenom trochu šlo, tak nevedla po obcích, nejelo se po normálních cestách. Vedla co nejvíc přírodou. Dříve jsme si dělali srandu, že při závodu nepotřebujeme navigaci, že stačí na každé křižovatce zvolit tu nejhorší variantu. Někdy se jede i v úsecích, kde není žádná cesta. Trať je hodně náročná, ale zároveň krásná.   Startuje se pořád na stejném místě? Ne. V sudých letech, jako je letošní, se startovalo v Ašském výběžku a jelo se do nejvýchodnějšího místa na Slovensku. Trať kopírovala severní hranici Česka od Krušných hor až po Jeseníky. Dále se jelo přes Odry na Valašsko. Na Slovensku se pokračovalo přes Strážovské vrchy, Velkou Fatru, Nízké Tatry až do Vihorlat. V lichých letech se jezdí opačným směrem.   Na trati jsou určitě hodně náročné úseky? Na Slovensku jsou tři brody. Museli jsme se přebrodit přes Váh, Odravu a Laborec. Přebrození závisí na počasí. Za sucha se tyto úseky dají překonat bez zdržení s kolem na rameni. Někdy se ale v brodu bojuje až po prsa s proudem vody a bagáž se přes vodu nosí i natřikrát. V případě největší nouze je však možné brody objet. Nutné je ale dosáhnout na GPS body na trati na obou březích řeky. V praxi to znamená zdržení 1 až 2 hodiny.   V minulosti jste se závodu zúčastnil i se svými syny Markem a Patrikem. Jak to vypadalo? Zatím jsem se od roku 2011 zúčastnil většiny ročníků tohoto závodu. Moji synové se už dávno zajímali, co je to za závod. To se špatně vysvětluje dospělému, natož dítěti. Proto jsem je v roce 2015 vzal na malou ukázku. Tenkrát bylo Markovi 9 let a Patrikovi 7 let. Připojili jsme se k závodníkům na kontrolním bodě u Trenčína a pět dnů jsme jeli necelých 300 kilometrů do Jeseníků. O rok později jsem byl také přihlášený. Jenže jsme se ženou čekali čtvrtý přírůstek do rodiny. Nechtěl jsem doma nechat ženu na konci těhotenství se třemi kluky samotnou. Vynechat závod 1000 Mil ale také ne. Nezbylo mi tak nic jiného, než Markovi a Patrikovi navrhnout, ať jedou se mnou. Věřil jsem, že alespoň polovinu dáme. Na startu to organizátoři brali jako vtip. Zvlášť moje vysvětlení, že Marek a Patrik už jsou dohromady plnoletí a startovat už můžou. Markovi bylo 10 let a Patrikovi 8 let. Nakonec jsme za 12 dnů dokončili polovinu závodu a společný čas při něm jsme si užili. Dokonce jsme ani nebyli poslední. Kluci na to dodnes rádi vzpomínají a pořád hrdě nosí bílá finišerská trička.   [gallery columns="5" ids="81096,81097,81098,81099,81100"] Ze závodu 1000 mil. Foto: archiv Pavla Chuchmy a Patrika Chuchmy. Celá fotogalerie ZDE   Patrik toto po roce 2016 neměl dost? V roce 2018 za mnou přišel s prosbou, že si chce zkusit projet i druhou polovinu závodu. Se svolením organizátorů a se ctěním pravidel se nám podařilo za 8 dnů mimo soutěž ujet druhých 800 kilometrů. A logicky další krok Patrika byl zkusit ujet celých 1000 Mil. Přemlouval mě dlouho. A tak jsem ho letos vzal sebou s tím, že poveze celou výbavu sám (úsměv).   Kde jste přespávali? Kde se dalo. Většinou však venku. Kvůli váze jsme sebou nevezli ani karimatky. Jen základní bivakovací pytle, které jsme používali jako celty. Pokud nehrozil déšť, tak na přespání byl ideální smrkový les. Tam je měkko, sucho, nefouká tam a nepadá rosa. Další možností byly různé turistické přístřešky a seníky. Hlavně když pršelo. A deště letos bylo dost. Za Šluknovským Nordkapem jsme dokonce narazili na dům s otevřenými dveřmi s nápisem Mílaři - káva a čaj. Nakonec se tam Patrik 13 hodin prospal a dokonale si tam dobil energii. Nebo na Slovensku jsme v jedné malé vesnici hledali ve 22 hodin nocleh s deštěm v zádech. Místní obyvatelé nás zavedli do luxusního seníku. Ranní budík jsem zaklapnul, protože moc pršelo. Když nás o půl desáté probudil hlad, tak jsme vedle sebe našli termosku s horkým čajem, ovocem a pozváním na pořádnou snídani k lidem, co nás tam večer poslali.   V kterých úsecích jste byli nejblíže k domovu? Trasa prochází i nad Brumovem. Je z ní dokonce vidět náš dům. Zrovna to byl pro Patrika absolutně nejnáročnější úsek. Večer před tím jsme byli nad Vizovicemi zmoklí a hodně unavení. Byli jsme 11 dnů na trase a ještě týden jízdy byl před námi. K tomu byl domov za kopcem. Navíc předpověď počasí na další tři dny slibovala zimu a déšť. Už jsme byli rozhodnutí, že končíme. Na Patrika jsem netlačil, jen po něm chtěl, aby to organizátorům napsal sám. V tom se objevil v loňském finišerském tričku Jarek ze Slušovic. Prý odhadl naši pozici a jel nám naproti. Doprovodil nás do Vizovic. Tam jsme si dali pořádnou večeři, poprvé zaplatili nocleh v teple a domluvili se, že vzdát můžeme zítra. Ráno Patrik prohlásil, že jedem dál a do konce závodu už nepřemýšlel o tom, že bychom to nedokončili.   Na jaký výsledek jste nakonec dosáhli? Letos startovalo 155 cyklistů. Ovšem hlavně kvůli náročnosti způsobené počasí většina účastníků skončila v polovině, nebo nedojela ani tam. My jsme do cíle dojeli na 37. místě. Závod jsme dokončili za 17 dnů a 5 hodin. Pokud do cíle šťastně dojdou i dva poslední chodci, kteří jsou stále na trati, tak se počet letošních finisherů zastaví na čísle 46.   Jak jste se na závod připravovali? Na přípravu moc vzorní nejsme. Mně obvykle stačí do léta najet zhruba těch 1000 mil a pak jsem schopný 1000mílový závod ujet pod 10 dnů. To znamená skončit ve výsledkové listině kolem 10. místa. Patrik je na tom cyklisticky ještě hůře. Ten měl letos najeto jen asi 800 km. Z toho zhruba 450 km byly naše 3 vyjížďky v rámci Vrchařské Koruny Valašska na konci dubna. Tu dokončil z žáků základních škol na druhém místě. Proto máme do příště ještě nad čím přemýšlet. [caption id="attachment_81126" align="alignnone" width="690"] Patrik Chuchma. Foto: archiv Pavla Chuchmy a Patrika Chuchmy[/caption] Kterým sportům se Patrik věnuje? Patrikův hlavní sport je hokej. Kolo má na dopravu do školy, na tréninky a hlavně na něm jezdí pro radost. Hraje hokej za Brumov. Podstatné pro něho je, že má minimálně čtyřikrát týdně pořádný hokejový trénink. Kondici má proto slušnou. Protože měli v Brumově suchou přípravu, tak dva měsíce před mílemi na kolo vlastně ani nesedl. To chodil z tréninků téměř po čtyřech. Na kolo jsem ho dostal jen na jednu hodinovou vyjížďku těsně před odjezdem, abychom otestovali bagáž.   S jakým záměrem jste do závodu šli? Hlavní záměr byl společný čas strávený na kole si při závodu užít. Potom závod dokončit. A pokud by se nám dařilo, tak jsme chtěli ve výsledkové listině za sebou někoho nechat.   Jak se vám jelo? Patrikův největší handicap byl daný a jasný předem. Nebylo to jeho mládí, ale jeho váha. Váží něco málo přes 40 kg. Kolo ovšem má jako každý jiný. I když jsme se snažili s váhou bagáže šetřit, tak potřeby na spaní, oblečení, jídlo a voda společně s kolem vážily skoro 20 kg. Kdyby mi někdo naložil kolo do necelé poloviny mé váhy, tak nevím (úsměv).   Jak se z pohledu vaší dvojice závod vyvíjel? Původní optimistický plán byl dokončit ho za 14 dnů. To znamenalo ujet 120 km denně. První tři dny jsme zvládali přes 130 km. Jenže pak přišel déšť, zima, bláto a plán byl fuč. Nakonec se nám to ustálilo na průměru ujet za den 100 kilometrů. Nejdůležitější pro mě bylo, že jsme za celou dobu neměli mezi sebou jediný konflikt. Byly samozřejmě úseky, které nám vůbec ,,nechutnaly“. Byla zima, měli jsme hlad, občas nás něco bolelo. Ovšem řešili jsme to společně a nehledali vinu u druhého.   Kde byly na trati nejzajímavější místa? Trať je krásná tím, že je rozmanitá. Krušné hory jsou pohodové. Šluknovem zase člověk skoro půl dne prochází vedle kola, nebo s kolem na rameni. S kolem se šplhá i do nejvyšších vrcholů Krkonoš. Na Slovensku se jeden celý den jede pod Nízkými Tatrami. Tam jsme občas potkali jen pasáka ovcí a narazili jsme i na stopy od medvědů. A na východě Slovenska jsme narazili i na oblasti, jako někde v chudé Africe a ne v Evropské unii. A když už se zdálo, že to bude snadné, tak trasér vybral úsek, kde by normální člověk nešel ani bez kola. Nejhezčí jsou však reakce lidí podél trati. Nejvíc se mnohdy snažili pomoct ti nejchudší.   Jak a čím jste doplňovali energii? Pokud to šlo, tak jsme si dávali alespoň jedno teplé jídlo denně. Také jsme měli každou hodinu povinnou pauzu na “něco do huby“. Tolik čokolád, zmrzlin a jiných sladkostí ode mě Patrik nikdy nedostal. Jak jsem v běžném životě v jídle vybíravý, tak v tomto závodu jsem byl vděčný za poslední kousek jídla v jakékoli hospodě nebo Vietnamském obchůdku v pohraničí (úsměv).   Jak jste úspěšné absolvování závodu oslavili. Co jste dělali v následujícím týdnu po závodě? Do cíle jsme dorazili o půl deváté večer. Tam nás už čekala moje drahá manželka Markéta s autem. Po dvou hodinách vítání, a jídlem dobíjení energie, dlouhém hovoru s ní a s pořadateli, jsem sedl za volant a vyrazili jsme na téměř šestihodinovou cestu domů. Při cestě domů jsme zastavili a hodinu se v autě prospali. Druhý den ráno jsme byli konečně doma. Patrik hned ráno jel do Zlína na dlouho dopředu plánované zátěžové vyšetření EKG. Já jsem bohužel hned ráno potřeboval jít do práce. Ovšem moc rád bych viděl jeho výraz, když ve zlínské ordinaci sedal na rotoped (úsměv). Patrik další dva dny jenom spal a jedl za tři dospělé lidi. Ale potom se docela rychle dostal do normálu.   Byla i nějaká oslava? Oslava je plánována až na 18. až 20. září při afterparty v rekreačním středisku U starého rybníka ve Zbraslavicích. Tam se na celý víkend sejdou pořadatelé, závodníci a spousta fandů a mimo jiné se budou předávat ceny - finisherská trika.   Zúčastníte se tohoto závodu i v příštím roce? Ne! To ale říkám každý rok po dojezdu do cíle. Protože to však letos bylo znatelně delší než kdykoli dřív, tak jsem to tentokrát doma slíbil. Ale za bude rok uvidíme (úsměv). Můj dosavadní nejlepší čas je kousek pod 10 dnů. Loni se mi povedlo být v polovině pod čtyři a půl dne. Pak ale tělo řeklo “stop, nebo bude zle“ a já poprvé závod nedokončil. Ještě jednou bych ale s Patrikem tento závod chtěl jet. Ideálně v tom roce, kdy na tom fyzicky budeme stejně. Což asi nebude za dlouho. No a ještě mám dva mladší kluky desetiletého Kryštofa a čtyřletého Radovana, kteří míle ještě nejeli (úsměv).   Lubomír Hotař

Hornolidečská kapela Janušak připravuje v následujících týdnech vydání debutového CD. Křest alba by měl proběhnout na výjimečném, malém festivalu Srdeční záležitost v Horní Lidči 29. 8. 2020. Role kmotrů se ujmou členové legendárních Progres 2.   K jedné z nejzajímavějších čerstvě nahraných skladeb tvoří animovaný klip Jiří Miškeřík. Ilustrátor, výtvarník, grafik a fotograf z Horňácka, který má za sebou celou řadu úspěšných spoluprací s kapelami a hudebníky všech typů od folkloru až po metal, včetně několika klipů pro slavnou crossover rockovou formaci Dark Gamballe, jejichž klip Tenata inspiroval i kapelu Janušak.   Klip Tenata inspiroval i kapelu Janušak https://www.youtube.com/watch?v=PYCqsB1RJxI   Mladá skupina Janušak se na regionální scéně teprve rozhlíží a zabydluje.  Je složená ze zralých muzikantů a zaměřuje se především na vlastní tvorbu.  Nový rozměr, který může skladbě dát animovaný klip, členy ihned zaujal a rozhodli se vytvořit něco, co přesáhne ze zážitku hudebního až do vizuálně pojatého příběhu. Po prvním kontaktu s mladým umělcem bylo ohledně spolupráce jasno.   „Honza mi poslal za kapelu nahrané skladby a společně jsme hledali cestu. Mají několik skvělých kousků, u kterých by se dal vyprávět příběh a dobře si zatvořit. Nebylo lehké se rozhodnout, ale na konec jsme zvolili  píseň Kdopak ví, která může v určitých myšlenkách navázat na mou předchozí práci a rozvíjet tak téma, které se v mé tvorbě už několikrát objevilo. Téma kontrastu volnosti a svázanosti  – v obrazech života zvířat a člověka s rutinní svázaností všedního dne. Skladba je něžná, citlivá, trochu melancholická, jako pohled upracovaného, unaveného člověka pozorujícího volné kroužení káněte nad pastvinami a lesy. Každý z nás ten pocit jisté závisti ptákům zná, a to mě inspirovalo a jasně navedlo, kam se budeme ubírat. Jednoduše mluvit a souznít s utrápeným srdcem lidské všednosti. Moc se těším, až to kluci naživo rozbalí na Srdeční záležitosti. Určitě si to nenechte ujít, stejně jako jejich první CD i náš společný klip, který pak bude k vidění na internetu. Kluci chtěli vytvořit něco víc než jen desku, snad se nám spolupráce podaří a klip zůstane kroužit na internetu jako to káně. Moc jim držím palce,“ říká ilustrátor Jiří Miškeřík.   [gallery columns="5" ids="80915,80916,80917,80918,80919"] Z tvorby Jirky Miškeříka, zdroj Instagram jiri.miskerik   Tvorba Jirky se ubírá různými směry, přesto animace je v jeho práci zastoupená čím dál větším podílem. Jak sám říká: „Rád se věnuji komplexnějším a hlubším úlohám, což animování klipu rozhodně je, nebo třeba ilustrace a tvorba knih, obalů hudebních alb atd. Je to práce do které se musíte ponořit na celé dny, týdny a trochu se zbláznit, aby to fungovalo. Až se mi o tom zdají sny často, někdy i ve snění pracuju a většinou se to pokazí, nebo to nedokážu třeba dokončit, jak mě to tak stravuje postupně během procesu, ale právě to mám společné s muzikanty, kteří podobné věci dobře znají třeba z nahrávání, kdy už několik dnů pořád dokola řeší jen pár detailů v nahrávce a tlačí je čas i únava, až se jim o tom i v noci zdá, peníze dochází, dovolená též a konec v nedohlednu (smích).“   Jiří je hudbou fascinován: „Hudbu jsem vždycky používal k práci. Jako malíř a grafik jsem na ní závislý. Raději si vyberu hudbu k tvůrčímu procesu než štětec, bez toho se dá obejít. Miluju v muzice tu změnu, dynamiku, diverzitu žánrů, nástrojů, hlasů, hluku a ticha. A tak každý den poslouchám zrovna to, kam chci nasměrovat celou náladu vlastní práce, je to můj další štětec,“ shrnuje Jiří Miškeřík.   Více o tvorbě tohoto originálního výtvarníka najdete na jeho webových stránkách ZDE.   Jeho malby a volnou tvorbu pak můžete sledovat na instagramu ZDE.   Kapelu Janušak pak sledujte na facebooku ZDE. A určitě přijďte na Srdeční záležitost do Horní Lidče.   -tz-

Rekonstrukce kilometrového úseku silnice z Brumova směrem do Návojné byla v červenci dokončena. V dobrém stavu je podle silničářů nyní již téměř celá silniční trasa z Brumova-Bylnice přes Nedašovu Lhotu až k hranici se Slovenskem.   Předmětem díla byla stavební úprava silnice III/50736 (z Brumova směrem do Návojné) v celkové délce 965 metrů. Začátek stavby navazuje na novou okružní křižovatku na silnici I/57. Šířka komunikace byla sjednocena na 6,50 metru mezi obrubami. Původní povrch vozovky byl odfrézován, došlo k sanaci konstrukčních vrstev po obou stranách silnice v šířce jednoho metru. Byly položeny nové asfaltobetonové vrstvy. Odvodnění vozovky je zajištěno novými dešťovými vpustěmi. Byl vybudován zastávkový pruh linkové autobusové dopravy. Souběžně se stavbou Ředitelství silnic Zlínského kraje zde realizovalo práce na objektech ve svém vlastnictví také město Brumov-Bylnice.   „Jednou z našich priorit je vytváření delších souvislých obnovených úseků s kvalitním povrchem. Silnici III. třídy z Brumova přes Návojnou a Nedašovu Lhotu až po státní hranici se Slovenskem postupně opravujeme již několik let. Po dokončení tohoto úseku v Brumově je už téměř celá v dobrém stavu,“ řekl ředitel ŘSZK Bronislav Malý. Investice ŘSZK do této silnice dosáhly od roku 2012 objemu téměř 130 milionů korun. [caption id="attachment_80935" align="alignnone" width="574"] Nový úsek silnice z Brumova směrem do Návojné. Foto: RSZK[/caption] Konečná cena za tuto zakázku činí 15,807 milionu korun (vč. DPH). Stavební práce zde byly zahájeny koncem srpna 2019 a první část uvedena do provozu v listopadu téhož roku. Stavba pak pokračovala po přerušení v zimním období.   -tz-