Aktuality

Všichni příznivci zahrádkaření a milovníci farmářských, řemeslných a rukodělných produktů už mohou vyhlížet zahájení nové sezóny Klobuckých hospodářských trhů. První z nich, který přinese bohatý jarní sortiment, se koná v pátek 11. dubna od 8 hodin na tržnici před Starou radnicí na Masarykově náměstí. Další se budou opakovat přibližně každé dva týdny, s výjimkou letních prázdnin. V premiéře bude jeden trh i sobotní, a to 23. srpna odpoledne, v rámci akce Živé dřevěnice. Zapište si termíny do kalendářů a přijďte si vybrat ze sezónní produkce!   „Klobucké hospodářské trhy jsou již neodmyslitelnou součástí života našeho města. Každoročně přitahují obyvatele i návštěvníky, kteří zde nacházejí pestrou nabídku kvalitních potravin, čerstvé zeleniny a ovoce, sazenic, zahrádkářských potřeb a dalšího zboží. Jsem rád, že tyto trhy dávají prostor regionálním producentům a pomáhají rozvíjet lokální produkci, díky které jsou dary přírody vypěstované i sklizené poctivě a zodpovědně,“ uvedl starosta Josef Bělaška.   Jednotlivé trhy se plánují v těchto termínech: 11. dubna, 25. dubna, 9. května, 23. května, 6. června, 27. června, 23. srpna (sobotní trh od 13 hodin jako součást akce Živé dřevěnice), 29. srpna, 12. září, 26. září, 10. října a 24. října. „Návštěvníci se mohou těšit na své oblíbené prodejce, kteří přivezou sýry, perníčky, koření, frgále, uzeniny, med, sazenice všeho druhu, přísady do skleníků, zeleninu, bylinky a mnoho dalšího. Během sezóny se na stáncích představí také některé novinky, například rukodělné svíčky, dřevěněné výrobky nebo vázané květiny,“ vybrala z pestré nabídky organizátorka Kateřina Běláková.   Farmáři, řemeslníci a další regionální producenti, kteří by na trzích rádi nabídli svůj sortiment, si mohou dohodnout svou účast na telefonu 605 206 614 nebo e-mailu trhyvk@seznam.cz.     -tz-

Oba vloni vybudované železniční podchody (U Křivačkárny a pod vlakovým nádražím), nově instalované lavičky a odpadkové koše v lokalitě Lapače a také domy a autobusová zastávka v zanádražním prostoru. To vše se o uplynulém víkendu stalo terčem řádění sprejerů.   Radnice a další organizace vyvíjejí v posledních letech velké úsilí o přeměnu centra města. Do jeho modernizace putují téměř čtyři miliardy korun. Nové stavby a části mobiliáře jsou ale zjevně trnem vandalů. Jen za uplynulý víkend radnice registruje několik případů, kdy sprejeři nevzhlednými malbami poničili majetek města a dalších vlastníků.   [gallery columns="2" size="medium" ids="210239,210240"] Posprejované železniční podchody. Výtvory sprejerů jsou rozmazány záměrně. Foto: město Vsetín „Škody se momentálně vyčíslují, ale jsou výrazné. Situaci jsem řešil s ředitelem vsetínského územního odboru Policie České republiky, jejíž kriminálka již zahájila šetření, neboť je zřejmé, že došlo ke spáchání trestného činu. Věřím, že i díky kamerovým záznamům se podaří pachatele dopadnout a exemplárně potrestat,“ uvedl starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL), který vyzval případné svědky řádění sprejerů, aby poskytli informace na policejní tísňovou linku 158.   -tz-

Město, kde se zastupitelstva mění v divadelní představení, se dočká vlastního filmového zpracování! Po vzoru legendárního snímku „Hoří, má panenko“ se filmaři rozhodli přenést do celovečerního filmu to nejlepší (a nejbizarnější) z veřejných přenosů místního zastupitelstva.   Pracovní název filmu „Hoří, má radnice!“ napovídá, že nepůjde o obyčejný dokument, ale o tragikomedii plnou ztracených zápisů, nečekaných hlasování a dramatických momentů, kdy se na mikrofon zapomene mluvit šeptem.   „Máme tu všechno, co dělá dobrý film – napětí, humor, překvapení i chvíle, kdy divák neví, jestli se smát, nebo plakat. A hlavně, všechno je autentické! Při sledování přenosů jsme zjistili, že scénář vlastně ani není potřeba,“ řekl jeden z tvůrců snímku, který si nepřál být jmenován, protože stále doufá, že ho do města pustí i po premiéře.   V hlavních rolích se objeví osvědčené tváře záznamů, včetně nekompromisních kritiků, mistrů rétoriky i specialistů na mlčení. Natáčení proběhne přímo v Brumově-Bylnici a filmaři prý jen lehce přibarví některé momenty, aby byly uvěřitelnější.   Na závěr máme pro čtenáře dobrou zprávu: pokud jste si film chtěli pustit už dnes, podívejte se na poslední záznam ze zastupitelstva. Prý je to zatím nejautentičtější trailer.     -apríl-

Zcela nečekaný krok se chystá zveřejnit Úřad vlády ČR. Vláda za snahou šetřit kde se dá, oznámí revoluční správní změnu. Rýsuje se plán na obnovení historického brumovského panství, které bude spravovat velkou část Valašska. Celá reforma vychází z návrhu skupiny NERV, která doporučila radikální kroky ke snížení výdajů na samosprávu. Podle expertů se tím ušetří miliony korun.   Panství Brůnov, které existovalo až do poloviny 19. století zahrnovalo rozsáhlé území kolem dnešního Brumova-Bylnice, Valašských Klobouků, Hornolidečska a dalších obcí. Nyní se toto území sjednotí pod jednu správu, což znamená, že jednotlivé obce přijdou o svou samosprávu a budou řízeny z nově zřízeného super-úřadu v Brumově-Bylnici.   Namísto několika starostů bude oblast řízena jedním správcem panství, kterého budou lidé volit každých pět let. Samosprávní úřady v menších obcích budou zrušeny a jejich agendu převezme rada starších složená z nejváženějších místních obyvatel.   Důvody, proč se tak děje, jsou zřejmé. Podle analýzy NERVu jsou malé obce neefektivní a samotná správa stojí stát a rozpočet nemalé finanční prostředky. Sloučení měst pod jedno panství by mělo přinést: -          méně úředníků a nižší administrativní náklady -          lepší hospodaření s veřejnými prostředky -          oživení historických tradic a turistického ruchu   Občané budou moci nově platit místní daně a poplatky v naturáliích. Za přípustnou formu naturálního plnění bude považována slivovice 50%, zemňáky nebo česnek. V jednání je i zavedení místní měny inspirované starými tolary. Prvními návrhy pro její název jsou Kajetán či Dobš.   Avizovaná chystaná změna vyvolala mezi místními rozporuplné reakce. Starší generace ji vítá jako návrat k „pořádku starých dobrých časů“. Mladší generace se naopak obává „ztráty moderních výhod“. Někteří jsou však doslova zděšeni možnou ztrátou dotací, zejména pak z EU.   „Nevím, co si o tom mám myslet. Prý sa chystá aj zavedení povinnéj roboty a na okolních kopcoch strážní služba. Já mám ploché nohy, tak důfám, že to nebude tak horké,“ řekl nám pan Zdislav K.. z Valašských Klobouk. Občan z Brumova-Bylnice pan Valsina F., k tomu řekl: „Šak už bylo načase. Dědina plná radarů a milóny z nich snáď tečů do Klobůk. Šak to není normální.“  Pan Talaj M. tuto změnu vítá: „Je potřeba šetřit, o tom žádná. Nevím co je na tom pravdy, ale čůl sem, že snáď aj kotelňa bude topit každý sudý týdeň. Tajak sa vyvážajů popelnice.“ Naopak pan Ladislav B., občan Valašských Klobouk mluvil stručně, ale rázně. „Nikdy, nikdy k tom nedójde. To je proti zdravém rozumu.“   Chtěli jsme získat vyjádření k této změně od paní předsedkyně za sdružení SOVA (Sdružení obcí Valašska), ale bohužel, v okamžiku vyzvánění nám došel kredit v mobilu. Paní předsedkyni se nám tak nepovedlo kontaktovat. Na nápravě aktuálně intenzivně pracujeme.   Velkou diskuzi zcela jistě vyvolá právo navrhovat zákony pro zvoleného správce panství. Zejména pak právo aktivace kontroverzního článku pět o právu první noci, který byl součástí feudálního řádu. O této možnosti se pouze spekuluje, ale mezi občany již teď vzbuzuje vášnivé debaty. V éteru poletuje názor na povinnost svázat aktivaci tohoto článku s vypsáním referenda.   Jak se celá situace nakonec vyvine, ukáže čas. Jedno je však jisté. Valašsko se chystá na historickou změnu, která může ovlivnit celou Moravu.   Pohodový aprílový den Vám přeje Stenly Dubinátor Dubčák.

V letošním roce si v Horní Lidči přijdou na své všichni milovníci divadelního umění.   Již tento pátek 4. dubna 2025 zavítá do místního kulturního domu Divadelní společnost Háta se svojí hrou Velké lásky v malém hotelu. Od 19:00 se můžete těšit na přední české herce v čele s nestárnoucím Lukášem Vaculíkem.  Vstupné činí 490 Kč . Zbývají poslední lístky,které je možno zakoupit online přes prodejní systém Xticket.   [gallery columns="4" ids="210225"]   Šanci předvést své umění dostanou v Horní Lidči i mladí a nadějní ochotníci. Divadelní soubor Nahoď z Lidečka, si pro všechny generace připravil pohádku s názvem Líný Kuba, holé neštěstí. Představení se uskuteční 27. dubna od 17:00 a vstupné činí 50 Kč . Lístky je možno zakoupit na místě.   Divadelní sezóna pokračuje i na podzim. Divadelní společnost Háta naváže na své jarní představení inscenací Kaktusový květ, ve které opět zazáří Lukáš Vaculík. Představení se uskuteční 16. září 2025 od 19:00. Vstupné činí 490 Kč a vstupenky bude možné zakoupit online prostřednictvím platformy Xticket již v příštím týdnu. [caption id="attachment_210227" align="alignnone" width="690"] Kaktusový květ[/caption] Skutečným divadelním zážitkem podzimu bude hra Blázinec, která bude představena 15. listopadu 2025 od 19:00. Tato originální groteska, zobrazující svět ovládaný blázny z psychiatrického ústavu, nabízí nezapomenutelný výkon pana Miroslava Táborského, který bravurně ztvární všech 17 postav. Pokud toužíte zažít mistrovství českého herectví na vlastní oči, nezapomeňte si 15. listopad označit ve svém kalendáři.   Srdečně zveme všechny milovníky divadla do Horní Lidče! V jedinečném prostoru Trezoru přírody vás letos čeká pestrá paleta divadelních představení a kulturních zážitků, které potěší každého. Trezor přírody nabízí nejen útulné prostředí, ale i nezapomenutelnou atmosféru pro všechny návštěvníky.   Udělejte si čas, přijďte si vychutnat krásu umění a užijte si výjimečné chvíle. Na všechny se moc těšíme!   -pr-

Zima je zřejmě definitivně u konce, s příchodem teplejšího počasí v našem regionu startuje hned několik stavebních prací, které mají vliv na dopravu. V určité období se tyto stavby bohužel termínově všechny překrývají - na cestách to bude chtít pevné nervy.   Oprava silnice Horní Lideč - Střelná   Na silnici mezí obcí Horní Lideč a Střelná bude probíhat v období od 1. 4. 2025 do 15. 7. 2025 oprava povrchu silnice. Silničáři zde budou frézovat starý povrch vozovky a vyměnovat asfaltové vrstvy, opravovat opěrné zdi, čištiti silniční příkopy, výměňovat svodidla, pročišťovat vtoky a výtoky propustků, aj. Provoz bude sveden do jednoho jízdního pruhu a doprava bude řízena pomocí semaforů a to už na kruhovém objezdu v Horní Lidči. Budou se tedy muset střídat 3 směry, což sebou určitě přinese větší zdržení (EDIT: směr od Vsetína a směr z Valašských Klobouk je puštěn vždy současně, což dopravu zrychluje).   [gallery columns="4" ids="210036,210035,210034,210033"] - omezení: semafory - termín realizace: 1. 4. 2025 do 15. 7. 2025   Připomínáme další stavební akce na silnicích našeho regionu.   Oprava sesuvu krajnice u Valašských Příkaz   U Valašských Příkaz začala dlouho očekávaná oprava ujíždějící krajnice na silnici I/57, doprava tady byla kvůli tomu řízena semafory více než rok. Světelná signalizace zůstává, ale alespoň se už něco děje. Více o situaci na silnici u Valašských Příkaz jsme psali ZDE (Frustrace roste: Více než rok se čeká na opravu silnice první třídy).   - omezení: semafory - termín realizace: 24. 3. 2024 - 20. 5. 2025   [gallery columns="4" ids="210038"]   Nový most v Lačnově   Stavební práce s dopravním omezením budou probíhat také v Lačnově. Od 24. dubna do konce října 2025 bude v dotčeném úseku silnice platit úplná uzavírka pro všechny druhy vozidel. Provoz bude veden po objízdné trase. Více zde (Nový most v Lačnově: Stavba začne v dubnu, silnice bude uzavřena).   - omezení: úplná uzavírka - termín realizace: od 24. 4. do konce října 2025   [gallery columns="4" ids="209106"]   Oprava mostu přes Lyský potok za obcí Střelná   Za obcí Střelná dojde k plánované údržbě mostu na silnici I/49. Také tady na řidiče čeká dopravní omezení v podobě světelné signalizace.   - omezení: semafory - termín realizace: od 04/2025 do 06/2025   [gallery columns="4" ids="210037"]   -red-

Ájurvéda je tradiční indický systém medicíny, který se zaměřuje na rovnováhu těla, mysli a ducha. Název pochází ze sanskrtského ayus (život) a veda (vědění), tedy „vědění o životě“. Ájurvéda se v Indii praktikuje už přes 5000 let a je uznávaná i Světovou zdravotnickou organizací (WHO) jako tradiční léčebný systém. Dnes se používá nejen v Indii, ale i na Západě jako součást alternativní medicíny.   Lenka Wichtorová je ajurvédská terapeutka od roku 2013. Své služby kromě Valašských Klobouk nabízí i v Brně, Břestu a Strání. „Ajurvéda mne samotnou vyléčila po 20 letech neúspěšné medikace. Tento prastarý léčebný systém uchopí příčinu nemoci zevnitř a vytáhne ji na povrch, aby mohla z těla odejít. Tato alternativní medicína je určená pro klientky a klienty připravené na to, že se nemoci zbaví,“ říká Lenka Wichtorová.   Více informací u Lenky Wichtorové na telefonu +420 777 319 447, nebo na webu www.lenkawichtorova.cz, kde najdete i poukazy například pro své blízké.  

Celotělová Ajurvédská terapie „kompletka“

Pěstování ovocných stromů má na Valašsku dlouhou tradici, která sahá hluboko do minulosti. Staré odrůdy, které kdysi zdobily zahrady a sady našich předků, se však postupně vytrácely z nabídky velkých zahradnictví a hobby marketů. Naštěstí se najdou nadšenci, kteří je nejen uchovávají, ale také dál šíří mezi nové generace pěstitelů. Jedním z nich je Radim Pešek, zakladatel Ovocné školky Bojkovice a projektu www.stareodrudy.org, který se specializuje na množení a prodej starých a méně známých ovocných odrůd.   V rozhovoru pro server regionvalassko.cz nám přiblížil, co ho k této činnosti přivedlo, jaké ovocné druhy pěstuje a jaké peripetie přináší současné klimatické změny. Zároveň se podělil o rady pro začínající pěstitele a vysvětlil, proč jsou staré odrůdy cenné nejen z historického, ale i praktického hlediska.   Co vás inspirovalo k založení ovocné školky zaměřené na staré odrůdy ovocných stromů?​ Můžete nám udělat malý náhled do Vašich začátků?   Zajímaly mě staré odrůdy, které jsem znal z dětství a nebylo možné je tehdy v devadesátých letech minulého století koupit. A tak jsem se rozhodl si je vypěstovat. Postupně jsem se vzdělával v této oblasti, účastnil se mapovacího projektu starých ovocných odrůd v Bílých Karpatech. K tomu bylo potřeba i něco ze vzácných nalezenců namnožit ve školce, aby se mohly nové stromky opět vysázet pro budoucí generace.   V těchto dnech Vám již začala sezona naplno. Jak vypadá Váš běžný pracovní den v tomto období?   Jednak je to prodej ovocných stromků, tedy přímo v prodejně, ale i konzultace a řešení zakázek telefonicky či elektronicky. Pak je tady sezóna školkování (sázení) nových mladých stromků na poli, ve školce, a samozřejmě také jejich roubování a setí na porostu. Do toho ještě sázíme mladou sadbu stromků a keřů do květináčů, v nichž také část produkce dopěstováváme.   Jaké méně známé ovocné druhy pěstujete a jaký je o ně zájem mezi zákazníky?​   Je jich celá řada. Ať už ty tradiční jako mišpule, kdouloně, oskeruše, moruše, sladkoplodé jeřabiny, dřín, jedlé kaštany…  či i ty méně tradiční jako zimolez kamčatský, muchovník, rakytník, asijské hrušně či mini kiwi. Zájem o ně zákazníci mají čím dál větší, protože si rádi ve svých zahradách vysází něco zajímavého, co běžně v obchodech nenakoupí.     Vnímáte u zákazníků současný trend návratu k původním a tradičním odrůdám?   Ano, tento trend pomalu vzrůstá už od nového tisíciletí. Není to skokový růst, spíše postupný. Pěstitelé se rádi vrací k osvědčeným odrůdám a jejich chutím. Ty dnes v supermarketech nenajdou.   Jaké rady byste dal začínajícím pěstitelům, kteří by chtěli pěstovat staré odrůdy ovocných stromů?   Důležitá je chuť se do toho pěstování pustit. Pak je dobré se ještě zajímat o to, kolik mám pro který konkrétní druh místa a jaké k němu mám podmínky pro pěstování. Samozřejmě výběr odrůdy v kombinací s podnoží a vhodným stanovištěm je základ pěstitelského úspěchu.   Jaký je Váš názor na využívání chemických postřiků v rámci péče o ovocný strom? Jde to i bez nich?   V naší školce nabízíme spíše odolnější odrůdy, které lze pěstovat bez chemických berliček. Proto se snažíme vybírat odrůdy, které mají větší odolnost k chorobám či škůdcům. Pak se dá při kalamitním výskytu, například mšic nebo některých houbových chorob, vystačit jen s přípravky určenými do kontrolovaného ekologického zemědělství. Těžko lze ale pěstovat silně citlivou odrůdu jabloně vůči strupovitosti úplně bez postřiků.  Potom je otázka, zda si raději nevybrat nějakou méně citlivou odrůdu a počet postřiků (a to i těch bio) pak nesnížit na úplné minimum.   Pozorujete v posledních letech nějaké změny v růstu ovocných stromů v souvislosti s klimatickými změnami?   Změny klimatu jsou samozřejmě poznat jak ve školkařství, tak i sadech. Postihují nás čím dál více extrémní výkyvy počasí jako jsou silné bouřky, dlouhé periody tropických teplot a sucha, krupobití, ale také slabé zimy, pozdní mrazy atd. To vše neprospívá jak zdravotnímu stavu některých stromků, tak i úrodě, ale také vývoji hmyzu, který s ovocnářstvím souvisí.   Které druhy stromů jsou odolnější vůči extrémům počasí, jako jsou sucha nebo jarní mrazy? A které to opak snášejí extrémně špatně?   Nedá se to říci jednoznačně a jednoduše, protože každý rok je, co do počasí, úplně jiný. Někdy vadí jarní chlad a dlouho trvající vlhko, jindy velké úpaly. Obecně je poslední roky problém s meruňkami. Často zmrzají v květu i plůdku a zdá se mi, že se jejich pěstování možná bude posouvat spíše do chladnějších a vyšších poloh.   Naopak mám vysledované, že tyto extrémy snášejí obecně lépe stromy roubované na semenných podnožích a pěstované ve vyšším kmenném tvaru. Díky robustní kořenové soustavě se lépe vyrovnávají se suchem, zamokřením i silnými větry. [caption id="attachment_209921" align="alignnone" width="690"] Pěstitel Radim Pešek[/caption] Jaké kroky podnikáte k tomu, abyste přizpůsobil pěstování stromků novým klimatickým podmínkám?   Prvořadé je pro mě roubování stromků na semenné podnože, jak už jsem vzpomenul. To je základ. Dále více pozoruji odrůdy, které lépe zvládají extrémní úpaly či nedostatek vody. Zde zkouším i zajímavé nové odrůdy. Zkoušíme i různé metody pěstovaní s nastýláním, podsevem nebo kombinací s pěstováním dalších plodin pod vyššími stromy.   Protože se otepluje, zabýváme se i exotickými druhy, které vydrží naše podmínky venku, jako jsou třeba kaki, asiminy, cicimky či fíkovníky.   Vnímáte větší zájem lidí o odolnější staré odrůdy právě kvůli změnám klimatu?   Nevnímám.   Vidíte v tradičních valašských ovocných odrůdách potenciál pro budoucí adaptaci na změnu klimatu?   Samozřejmě. Pokud se tu tyto odrůdy udržely v popředí zájmu až stovky let, jistě mají mnohé z nich i nadále co nabídnout.   Jak ovlivňuje změna počasí choroby a škůdce u ovocných stromů?   S většími extrémy počasí je často rychlý nástup škůdců, což ale někdy nekoriguje s rychlým namnožením jejich predátorů. Častěji se vyskytují různá odumírání a náhlá smrt stromů, což často souvisí s jejich únavou z nedostatku chladu v zimě či jejich brzkému rašení, následným postižením mrazem atd. Dochází pak v těchto letech i většímu rozvoji škodlivých bakterií a hub.   Jaké jsou vaše plány do budoucna pro ovocnou školku a šíření starých odrůd?​   Budu rád, když budeme moct množit a nabízet minimálně takový sortiment starých i nových odolných odrůd, drobného ovoce i méně známých ovocných druhů. Snažíme se zlepšovat v efektivitě při pěstování, ale i v rozšiřování sortimentu druhů a odrůd.   Cítíte stále z Vaší práce naplnění a určité nadšení nebo to berete zkrátka jako nutnou obživu?   Protože je moje práce i mým koníčkem, to naplnění je stoprocentní. Peníze se asi dají vydělávat s daleko menší dřinou. Ale neměnil bych. Uživíme se a jsme spokojeni. Myslím, že práce by člověka měla bavit a naplňovat. Pak je to přínosné pro všechny.   -dř-

Rok 2024 se zapsal do dějin Zoo Zlín jako přelomový. Poprvé v téměř 60leté historii chovu lvů se zde podařilo úspěšně odchovat mláďata lva konžského. Tři lvíčata, dvě samičky a jeden sameček, se narodila v říjnu 2024 a představují nejen mimořádný chovatelský úspěch, ale také důležitý krok v ochraně tohoto vzácného poddruhu lva. Díky příjemnému počasí už celá lví rodina vychází do venkovního výběhu, návštěvníci je tak uvidí každý den v africké oblasti zoo.   Chov lvů má v Zoo Zlín dlouhou tradici. Současný desetiletý samec Abamboo, kterého zoo získala v roce 2015 ze švýcarské Zoo Basilej, byl opakovaně spojován s různými samicemi, žádná březost však nikdy nebyla potvrzena. Do příchodu lvice Kwale z francouzského Parc Planete Sauvage v roce 2023 tak zlínská zoo vkládala velké naděje. Přestože bylo u tohoto páru zaznamenáno více pokusů o páření, nevedlo k úspěchu. „Po veterinárním vyšetření samce se ukázalo, že jeho plodnost je poměrně nízká. Popravdě jsme moc nevěřili, že by pár mohl mít mláďata. O to větší překvapení přinesl podzim 2024, kdy na konci října tříletá Kwale porodila tři lvíčata. Bylo to pro nás obrovské překvapení a zároveň nesmírná radost,“ uvedl zoolog Zdeněk Čech. [caption id="attachment_209899" align="alignnone" width="690"] Foto: Zoo Zlín[/caption] Porod proběhl přirozeně a bez jakýchkoli komplikací. Lvice Kwale se ukázala jako zkušená a starostlivá matka, která mláďata od první chvíle pečlivě chránila. První týdny strávila s lvíčaty v chovatelském zázemí mimo zraky návštěvníků. Lvíčata byla nejprve jen se samicí, od poloviny ledna chovatelé začali lvici s mláďaty spojovat se samcem Abamboo. „Vše šlo velmi pozvolna, nechtěli jsme nic uspěchat. Zpočátku Abamboo strávil s Kwale a lvíčaty jen několik minut, postupně se společný pobyt prodlužoval až několik hodin,“ vysvětlil zoolog Čech. Kwale se ukázala jako naprosto skvělá matka. Od samého počátku to byla ona, která určovala, jak blízko se Abamboo může ke lvíčatům přiblížit. „Vše k naší velké spokojenosti probíhalo v pořádku, v březnu jsme tak mohli celou lví rodinu poprvé vypustit na společnou návštěvu venkovního výběhu,“ doplnil Čech.   Nyní už celou lví tlupu návštěvníci uvidí každý den. „Doporučujeme zavítat k výběhu lvů v africké oblasti krátce po 9.00 hodině. To lví rodinka vychází právě do výběhu, lvíčata jsou plná energii, neúnavně dovádí a prozkoumávají každý kout výběhu,“ přiblížil Zdeněk Čech. [caption id="attachment_209900" align="alignnone" width="690"] Foto: Zoo Zlín[/caption] Pro Zoo Zlín je víc než symbolické, že se lvíčata narodila právě v roce, kdy se pustila do výstavby prvního záchranného a chovného centra pro lvy. Nový domov v něm najde nejen zlínská lví rodina, ale také lvi, které stát zabaví soukromým chovatelům. „Chovné centrum je obrovským krokem vpřed v ochraně lvů. Poskytne nejen nový skvělý prostor pro naše lvy, ale zároveň pomůže řešit problém nevhodného chovu těchto velkých šelem v soukromých rukou,“ uvedl ředitel Zoo Zlín Roman Horský. Slavnostní otevření nového záchranného a chovného centra pro lvy zoo připravuje na konci června 2025.   -tz-

U požáru starých balíků slámy ve Štítné nad Vláří zasahovaly tři jednotky hasičů. Poplach byl hasičům vyhlášen ve čtvrtek 27. března v 19 hodin. Krajské operační a informační středisko vyslalo na odlehlé a špatně přístupné místo jednotky HS Valašské Klobouky, HS Slavičín a JSDHO Štítná nad Vláří. Hořící balíky ležely v těsné blízkosti lesa a hrozilo jeho zasažení.   ,,K likvidaci požáru použili hasiči tři hasební proudy vody. O požáru byl také vyrozuměn majitel, který přivezl nakladač. Pomocí něj slámu rozhrnoval, hasiči vše pořádně prolili vodou a uhasili skrytá ohniska. Škoda požárem nevznikla,” popsala mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   Po uhašení všech ohnisek zůstali na místě na dohlídku dobrovolní hasiči.   [gallery ids="209878,209879,209880,209881,209882,209883"] Požár hromady starých balíků slámy ve Štítné nad Vlář. Foto: HZS   -tz-

Maminky, manželé, páry, ale také zdravotníci a desítky dalších lidí ve čtvrtek od ranních hodin přicházeli na hematologické a transfuzní oddělení Vsetínské nemocnice, aby se zapsali do registru dárců kostní dřeně. Oslovil je příběh Madlenky, která bojuje se zákeřnou chorobou a nutně potřebuje kostní dřeň. V poledne už bylo zaregistrováno 77 nových nadějí nejen pro Madlenku, ale také další nemocné. Před druhou odpolední počet překročil stovku a po ukončení akce v 15.00 hodin se zastavil na počtu 115!   Po celý týden volali na hematologické a transfuzní oddělení Vsetínské nemocnice lidé a ptali se na možnost pomoci. „Od pondělí do středy jsme zaregistrovali třináct lidí. Dnešní (čtvrteční) speciální náborová akce začala oficiálně v sedm hodin, ale už po šesté přicházeli první zájemci o vstup do registru. Ve dvanáct jsme měli už sedmdesát sedm vyplněných dotazníků a zkumavek krve od nově přihlášených,“ informovala Mgr. Vendula Mlčáková, bioanalytik a vedoucí laboratoří hematologického a transfuzního oddělní Vsetínské nemocnice.   [gallery columns="5" ids="209861,209862,209863,209865,209864"] Zapsat se do registru dárců kostní dřeně přišlo ve čtvrtek 115 lidí! Foto: Vsetínská nemocnice   Tak velký zájem o vstup do registru dárců kostní dřeně ani samotní zdravotníci neočekávali. Vsetínská nemocnice podniká nábory již deset let a do registru přivedla už bezmála tisícovku lidí z celého regionu, část populace ve věku 18 – 35 let již tedy v registru je. „Pořádáme nábory na Valašském záření, ve spolupráci s VHK ROBE Vsetín pak přímo na zimním stadionu na Lapači populární Hokej na dřeň. Uplynulý půlrok jsme se společně se Stoupa Cupem připojili k projektu #Pomahame, který přivedl do registru více než stovku dárců,“ připomenula vedoucí laborantka hematologického a transfuzního oddělení Marie Kašparová.   Tentokrát zájemce oslovil především příběh malé Madlenky, která se léčí se závažnou, její život ohrožující aplastickou anémií. Pomoci může kostní dřeň od vhodného dárce, jenž se zatím nenašel. „O vstupu do registru jsem uvažovala už poměrně dlouho a odkládala jej. Toto byl impuls, který jsem potřebovala, který mě sem přivedl. Byla bych ráda, kdyby moje kostní dřeň mohla pomoci,“ řekla nám Kateřina Žáková ze Vsetína, která vstoupila do registru společně se svým přítelem. [caption id="attachment_209718" align="alignnone" width="690"] Zájemce oslovil především příběh malé Madlenky[/caption] Jak uvedla primářka hematologického a transfuzního oddělení MUDr. Jana Pelková, kromě Madlenky je v současné době v České republice dalších 42 pacientů, netrpělivě čekajích na transplantaci kostní dřeně, která jim může zachránit život. Co nyní čeká vzorky, které zdravotníci odebrali od nově registrovaných? „Krev se bude v laboratoři vyšetřovat na znaky leukocytárních antigenů, takzvané HLA, a bude se hledat, jestli je někdo z nových zájemců vhodný pro případnou transplantaci, když ne, tak zůstanou v registru pro potřeby do budoucna,“ uvedla primářka hematologického a transfuzního oddělení Vsetínské nemocnice MUDr. Jana Pelková.   Zájemci, kteří nestihli čtvrteční mimořádný nábor, mohou do registru vstoupit i v dalších dnech, v čase řádných odběrů krve či plazmy. Odběry takzvané plné krve jsou ve Vsetíně v pondělí a ve středu, krevní plazmy v úterý a v pátek. Zdravotníci doporučují se předem telefonicky domluvit na tel. čísle 571 818 602.   -tz-

Ve středu krátce po osmnácté hodině přijali policisté oznámení o pohřešování pětasedmdesátiletého seniora, který byl na návštěvě v obci Petrůvka u Luhačovic, odkud odešel na procházku a zpět se již nevrátil.   ,,Muž asi ve 14.30 hodin odešel bez peněz i mobilního telefonu a okolí obce neznal. Po muži pátrali několik hodin rodinní příslušníci, ale před setměním požádali o pomoc policii,” popsala mluvčí policistů Monika Kozumplíková.   Po muži začali pátrat policisté ze všech okolních obvodních oddělení i z oddělení v místě jeho bydliště. Zapojili se také policejní psovodi a policisté z pohotovostního a eskortního oddělení. V lesích v okolí Luhačovic hledal seniora policista na čtyřkolce. Zároveň nám pomohlo několik jednotek hasičů a do pátrání se zapojit i policejní vrtulník. V průběhu pátrací akce policisté přijali několik poznatků o výskytu seniora, ale podle těchto informací se mohl senior pohybovat na různých místech Zlínského kraje, od Slavičína až po Uherský Brod. Policisté proto všechny poznatky prověřili.   ,,Nakonec nám pomohl řidič, který oznámil, že seniora před chvílí viděl v Uherském Brodě. Pohřešovaného muže vypátrali před třiadvacátou hodinou policisté prvosledové hlídky z Uherského Brodu na místní čerpací stanici. Muž byl zmatený, nicméně v pořádku,” uvedla policejní mluvčí. Záchranáři ho přesto kvůli jeho věku převezli na preventivní vyšetření do nemocnice. Pětasedmdesátiletý senior za 8,5 hodiny ušel bezmála 20 km.   -tz-

Likvidační a sanační práce zřejmě nebudou trvat jen měsíce, ale mohou trvat i několik let. Ministerstvo životního prostředí svolalo ve středu druhé zasedání Krizového štábu MŽP k havárii cisteren převážejících chemickou látku benzen u Hustopečí nad Bečvou. Ta představuje největší havárii svého druhu na světě. Situace na místě je složitá, proto Krizový štáb doporučil Olomouckému kraji vyhlásit pro zasaženou lokalitu stav nebezpečí. Důvodem je, aby potřebné sanační práce mohly postupovat co nejrychleji. Nyní je zásadní odčerpávat podzemní vodu a odtěžovat kontaminovanou půdu. Aktuálně nehrozí žádné bezprostřední ohrožení zdraví, situace je nadále monitorována.   ,,Likvidační a záchranné práce budou ukončeny po instalaci larssenové stěny a tím se dostaneme do druhé fáze, tedy sanace kontaminované zeminy a čerpání zasažených podzemních vod. Jednotlivé složky Integrovaného záchranného systému ve spolupráci s Českou inspekcí životního prostředí na místě pracují tak rychle, jak je to z hlediska bezpečnosti možné. Situace s kontaminací podzemních vod je velmi riziková, proto Krizový štáb doporučil Olomouckému kraji vyhlásit pro tuto lokalitu stav nebezpečí, aby následně některé sanační práce mohly postupovat rychleji. Chtěl bych ujistit občany, že v tuto chvíli neexistuje žádné bezprostřední ohrožení zdraví. Budu dnes o jednání štábu informovat členy vlády, zejména o možnosti uvolnit finanční prostředky na sanace,” prohlásil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).   [gallery columns="2" size="medium" ids="209790,209791"] Foto zdroj: ČIZP   Tzv. larssenova stěna: Fyzická bariéra sestavená ze štětovnic zahloubených do 7 metrů v délce cca 210 metrů by měla omezovat mísení vod z vodní nádrže s podzemními vodami kontaminovanými benzenem a situaci stabilizovat. Na místě je již vybudováno cca 70 metrů stěny.  

Správa železnic uvažuje o vybudování náhradní koleje

Ve čtvrtek 3. 4. 2025 proběhne v Základní škole Horní Lideč 130 den otevřených dveří. Návštěvníci si v době od 9:00 do 15:30 mohou prohlédnout areál a vnitřní prostory školy.   Poskytneme informace o tom, jak škola funguje, a zodpovíme veškeré dotazy. Na vaši návštěvu se těší zaměstnanci i žáci naší školy.       -tz-

Ornitologové prokázali nové hnízdění vzácného orla mořského ve Zlínském kraji, na území kraje jsou v současné době známé pouze dva hnízdící páry tohoto druhu. Nově objevený pár orlů mořských hnízdí na území Vizovické vrchoviny. Na jeho ochraně spolupracují odborníci ze Zlínského kraje s Lesy České republiky a Českou společností ornitologickou, která na výskyt páru poprvé upozornila.   Krajský úřad Zlínského kraje coby orgán ochrany přírody svolal na podzim loňského roku v místě hnízdiště jednání se zástupci Lesů ČR, aby projednali další postup a dohodli se na ochranných podmínkách hnízdiště. Od letošního 1. ledna až do 15. července jsou v oblasti hnízdiště omezeny veškeré lesnické práce, a to do vzdálenosti minimálně 300 metrů od hnízda. Orli mořští v době hnízdění obhajují své teritorium, dostavují hnízdo, snášejí vejce a vyvádějí mladé.   „Dohoda je výsledkem velmi dobré spolupráce ochrany přírody Zlínského kraje s lesníky. Snažíme se společně vytvářet podmínky, které tomuto vzácnému dravci umožní bezpečné hnízdění a nerušený vývoj mláďat,“ uvedla krajská radní pro oblast životního prostředí a zemědělství Renata Prchlíková.   Orel mořský hnízdí jednotlivě na okrajích zatopených území, v jezernatých, rybničnatých a pobřežních oblastech. V jeho potravě převažují ryby a živí se rovněž mršinami. Patří mezi nejvzácnější druhy dravců hnízdící na území České republiky, a především jde také o jeden z druhů nejvíce citlivých na vyrušování. Ve svém hnízdním teritoriu navíc tráví, na rozdíl od řady jiných druhů, většinu roku.   Ve Zlínském kraji mohou lidé tohoto nápadně velikého dravce s bílým ocasem, jenž jej odlišuje od ostatních druhů orlů, spatřit například podél řeky Moravy, u Ostrožských jezer a jezer v okolí Spytihněvi.   I když orlů mořských na území České republiky přibývá, stále se jedná o vzácný druh. V současnosti ornitologové vědí o 100 hnízdících párech v Česku. Velkým problémem jsou otravy orlů mořských z důvodu lidmi nastražených pastí. Odborníci apelují na veřejnost, aby byla všímavá a tyto trestné činy ihned oznamovala policii.   -tz-