V Janové oslavili hody voděním barana

V proudech vody padajících z nebe vodili hasiči v Janové dům od domu barana, aby učinili zadost lidové tradici a udělali radost těm, kteří dodnes slaví tímto způsobem hodový den.

Letos připadlo pořadatelství oslav na Sbor dobrovolných hasičů Janová. Po organizaci 120. výročí založení hasičského sboru a Janovských šedesátkách, kde soutěžila bezmála stovka dětských hasičů, by se mohlo zdát, že zorganizovat oslavu hodů bude brnkačka. Chyba lávky. Kapela Hověžanka se sice objednává s takřka ročním předstihem, ale sehnat lidi, kteří půjdou za maskovanou chasu, bývá tvrdší oříšek. Na okamžiky oslav se můžete podívat ve fotogalerii, jejíž odkaz naleznete pod titulní fotografií v článku.

V Janové oslavili hody voděním barana          foto: Radomír Dolanský                      fotogalerie

Tentokrát byl však průvod masek mnohem bohatší než v uplynulých letech. Především díky hasičskému dorostu, ale i ženám a mužům z družstev hasičského sportu a samozřejmě starostovi, veliteli a zástupci starosty sboru. Přestože meteorologové již v týdnu strašili na neděli trvalým deštěm na Moravě, hasiči byli připraveni v plné polní. Po ránu déšť dokonce ustal, a tak si všichni mnuli ruce, jak parádně ty oslavy začínají.

Chasa doprovázející muzikanty byla složená z velmi roztodivných individuí. Vůdcem byl samozřejmě baran, sic mladý a ještě bez rohů. Druhou nejdůležitější osobou byl vodič baranový, tentokrát příšera ze šera. Pak jsme zde mohli zahlédnout v pruhovaném mundúru uprchlou Bonnie Parkerovou ze slavné zločinecké dvojice Bonnie a Clyde. Zástupem poletovala Myška Hryzka, vzácná pandice valašská, snové víly připomínající francouzské pieroty, člen přepadového komanda, lump s koloběžkou a indiánky, které emigrovaly před bílou kůží z prérií za ohnivou vodou na Valašsko. Do latě všechny stavěl pantáta řezník a abatyše, která však brzy propadla trnkovému ďáblu stejně jako Flinstoun v manželčině paruce.

Indiánky, které emigrovaly před bílou kůží z prérií za ohnivou vodou na Valašsko foto: Radomír Dolanský                      fotogalerie

Idylu veselých hodů brzy přerušily proudy padajících vod, kdy si mohli všichni vespolek zazpívat temně hučí Niagara. Když přijedou hasiči s vodou, bývá to takřka vždy šťastný okamžik. Ovšem když přišla voda s hasiči na hody, bylo to úplně o něčem jiném. Co však na celé ekipě bylo úžasné, že nikdo nedezertoval. Přestože po půlhodince celá chasa vypadala jako banda vodníků, hody si vzít nedali. V lijáku postupovali i nadále dům od domu a sváděli boj s nepřízní počasí.

Podobně odvážní byli i občané, kteří hrdiny z řad hasičů nenechali na holičkách. Vycházeli z domů a vítali je s tácy plnými sladkých a slaných pochoutek. Dospělým tentokrát přišla trnéčková dvakrát vhod, mládež usrkávala horký čaj. Slavilo se, tančilo, sousedé se spolu veselili, jak to má o hodovém dni býti. Dokonce i beránek si kopýtkem klepal s muzikanty do taktu, zatímco šíleným ochráncům slézaly nehty. I muzikanti vzpomínali, že si na takový lijavec o hodech nevzpomínají.

Přestože Janová slavila svoje hody, stala se z akce oslava tvrdých hasičů, které jen tak něco nezdolá. Především mládeži patří hluboká poklona za výdrž. Janové vyrůstají opravdu skvělí ochránci a baviči.

Radomír Dolanský