Výstava o životě kardinála Štěpána Trochty

Až do konce ledna příštího roku můžete v prostorách budovy betlému navštívit výstavu mapující život Kardinála Štěpána Trochty.

Štěpán Trochta byl jedním z prvních českých saleziánů a patřil mezi zakladatele českého saleziánského díla. V letech 1927-1928 pomáhal vybudovat saleziánské gymnázium ve Fryštáku na Moravě. Od podzimu 1928 studoval teologii na Papežské teologické fakultě v Turíně, kde o čtyři roky později získal doktorát teologie. Krátce na to přijal kněžské svěcení.

Kardinál Štěpán Trochta z Francovy Lhoty

V červnu roku 1949 velmi ostře vystoupil proti komunisty organizované rozvratnické Katolické akci. Od července 1950 byl, tak jako ostatní diecézní biskupové hlídán příslušníky StB a de facto odříznut od okolního světa. Začátkem roku 1953 jej orgány StB zatkly a v procesu konaném ve dnech 22. – 23. července 1954 byl odsouzen na pětadvacet let odnětí svobody pro údajnou velezradu. Postupně prošel vězením v Leopoldově, v Praze-Ruzyni, na Pankráci a Valdicemi. Propuštěn byl teprve při amnestii v květnu roku 1960.

Nebyl mu však umožněn návrat do duchovní správy. První dva roky na svobodě pracoval jako pomocný dělník. Od listopadu roku 1962 musel ze zdravotních důvodů odejít do předčasného důchodu. Žil v Táboře a pak v Radvanově u Mladé Vožice, kde byli internováni i další církevní hodnostáři. V roce 1969 ho papež jmenoval kardinál in pectore, jeho jmenování bylo zveřejněno o čtyři roky později.

Dne 28. října 1992 propůjčil prezident Václav Havel Štěpánu Trochtovi za vynikající zásluhy o demokracii a lidská práva řád T. G. Masaryka III. třídy in memoriam.

Expozice zachycující život Štěpána Trochty je veřejnosti přístupná až do konce ledna nového roku. Shlédnout ji můžete v přízemí budovy betlému v Horní Lidči každý den od deseti do sedmnácti hodin (kromě štědrého dne a Silvestra).

Ludmila Brousilová