Svátek hudby a ovace vestoje ve Valašské Polance

Jak již před časem Region Valašsko informoval, ve Valašské Polance proběhla Jazzová noc, II. ročník vystoupení jazzového tělesa B-flat band ze vsetínské ZUŠ, které je jedinečným vynálezem učitele hry na saxofon Davida Kandráče a jeho spolupracujících kolegů.

Pro svá vystoupení si B-flat band zve hosty a v tomto výběru má David Kandráč neskutečně šťastnou ruku a citlivý výběr. Samozřejmě také štěstí, že hosté souhlasí, že budou hosty. A zdá se, že sohlasí rádi. Loni to byl slavnou historií a úspěchy mezi profesionály ověnčený Jazzevčík. Letos přijeli, tedy část jich spíše přišla, protože mají základnu ve Valašské Polance, Few Flowers, výborná skupina s vlastní tvorbou, u které by byl hřích snažit se ji škatulkovat. Kdo má chuť prožít koncert prostřednictvím alespoň několika desítek obrázků, nechť nahlédne do fotogalerie, která je součástí tohoto článku.

Akce se uskutečnila v sále kulturního domu ve Valašské Polance díky řadě výborných lidí, kteří ještě nezapomněli, že může být něco mnohem, mnohem vzácnějšího než zisk a desítky žádostí a povolovacích razítek. Stačí srdce a dobrá vůle. ZUŠ Vsetín má ve Valašské Polance pobočku nebo řekněme detašované pracoviště, kde působí také Zdeňka Machačová. Dobře věděla, že se blíží druhý ročník vystoupení B-flat bandu a také to, že sálek vsetínské umělecké školy byl pro diváky malý již při prvním ročníku. Rovněž věděla, že starosta obce Jan Kozubík st. podporuje i se zastupiteli dobré nápady, činnost mládeže a taky si rád smlsne na kvalitní muzice. Slovo dalo slovo a B-flat band měl zajištěný sál pro svůj koncert.

Asi jediným nepřítelem koncertu byla tentokrát příroda. Střechu nad hlavou sice muzikanti měli, takže deště se bát nemuseli, ale ono naopak bylo po dlouhé době teplo a slunečno. Takže lidé vylezli ze zimních doupat, oprášili zahradní nábytek a připravili se na večerní párty. Pro muzikanty taková představa vypadala hrozivě, ale nakonec se našlo dostatek milovníků kvalitní muziky, kteří dali přednost B-flat bandu a Few Flowers.

Koncert zahájil zástupce vlastníků kulturního domu, sám starosta obce Jan Kozubík st. Srdečně přivítal hosty i muzikanty a vyjádřil radost, že to může být obec Valašská Polanka, která se spolupodílí na skvělé hudební akci. Popřál všem ten nejlepší poslech a sedl si za mixpult skupiny Few Flowers. Že by tři Kozubíci v kapele přemluvili čtvrtého Kozubíka? Hudební program koncertu pak uvedla Ivana Něničková, kolegyně Davida Kandráče a hráčka na příčnou flétnu.

Jazzová noc ve Valašské Polance. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Na pódium nastoupila šestičlenná skupina Few Flowers. Jak bylo výše řečeno, skupina je hudebně tak svobodná, že nemá cenu pro ni hledat škatulku, co již samo o sobě vypovídá, že by mohla být zajímavá. A zajímavá asi je natolik, že oslovila i produkci Českého rozhlasu Ostrava. Ti si sice neodpustili strčit ji do základní hudební škatule, přesto uznali, že to není tak úplně přesné a jednoznačné. Sama kapela, když už to musí být, přiznává spíše příklon k soul-pop a rhytm and blues. Skupina Few Flowers vznikla v roce 2019 a zvolila si v dnešní spotřební společnosti dosti nesnadnou cestu k lidem. Snaží se totiž zaujmout vlastní tvorbou, která je navíc z velké části poslechová, a důležitým základem jejich tvorby jsou texty. Ať už české nebo anglické, ale vlastní. Ty píše Natálie Kozubíková a nejsou to texty o pár prázdných slovech, třicetkrát se opakujících, ale spíše příběhy, zvolání, podněcující k přemýšlení. Čtyřhlasé vokály jejich projev velmi obohacují. Na koncertě Jazzová noc si našla skupinu posluchačů, kteří dovedli jejich styl tvorby ocenit, což dali najevo co skladba, to mohutnější potlesk a povzbuzování. I když naprosto odlišný styl, na koncertě byli Few Flowers zcela rovnocenným a báječným partnerem B-flat band.

Kdo ještě nenavštívil koncert B-flat band, tak zpočátku nabyl přesvědčení, že se na pódium přišel rozcvičit bubeník. Ale když sólo nepřestávalo, naopak gradovalo, pochopili, že začíná vystoupení bigbandu ZUŠ Vsetín. Ještě neuběhly ani dvě minuty a obecenstvo potleskem a výkřiky obdivu oceňovalo výkon bubeníka. A za neustávajícího bubenického sóla začali na pódium přicházet další hudebníci. Celkem jich ve Valašské Polance vystoupilo 25 včetně kapelníka. Pokud si vyhledáte loňské vystoupení třeba na Rajčeti, kde je i letošní fotogalerie, zjistíte, jak se band změnil na bigband.

Poslední nastoupil David Kandráč, připravil si program, rozpažil, odpočítal a koncert se rozjel na plný plyn i za saxofonového přispění pana učitele. Hned v následujícím kousku se představili muzikanti krátkými sóly opět kvitovanými potleskem a nadšeným jucháním publika. V sále se rozsvítila řada záznamových zařízení běžně používaná k telefonování, aby si tyto chvíle mohli diváci uchovat a oprávněně se chlubit třeba svými kamarády, syny, dcerami nebo prostě pouštět lidem, jaká báječná kapela vznikla na vsetínské ZUŠ.

Je zcela bez debat, že největší zásluhu na vzniku kapely má David Kandráč, učitel hry na saxofon na vsetínské ZUŠ, ale také člen skupiny Jazzevčík. Dalším důležitým subjektem bylo a je vedení školy, který tento projekt podpořilo, a dnes je naprosto jasné, že to byl vynikající krok. Ostatně ředitel ZUŠ Radim Trčálek a jeho zástupkyně Veronika Lelková si koncert ve Valašské Polance nenechali ujít. Vzniku bigbandu postupně propadli kolegové Davida Kandráče, především spoluzakladatel Matěj Konečný, který v bandu hraje na basovou kytaru, má ovšem celkově velké zkušenosti s rytmickou sekcí. V České republice patří mezi výrazné hráče v oblasti flamenca. Bigband doplňují rovněž kolegyně Jarmila Kupčáková – pozoun a Ivana Něničková, která hraje na příčnou flétnu.

Jak však nalákat do vznikajícího bandu žáky ZUŠ, kteří mají jako mladší a starší žáci nebo dorost stovky dalších zájmů?  Kdo však viděl B-flat band v akci, a zná Davida trochu více, byť třeba jen zpovzdálí, zjistí, že se jedná ve svém oboru o skutečného Pana učitele, který dovede nejen zaujmout, ale i nadchnout. Což se dnes vyrovná jackpotu v loterii. Zvítězit nebo se alespoň dostat na roveň mobilům, počítačům a sítím, to je na medaili. A ještě hudebním žánrem, který ve věkové kategorii kamarádů mladých muzikantů působí poněkud archaicky. Podařilo se! Ovšem Davida Kandráče napadla ještě další věc. Opravdu originální! Přizval do kapely absolventy školy a dokonce i externí muzikanty. V bandu tak hraje na saxofon třeba matka dvou dospívajících dětí, otec a syn na trumpety, další otec kytarista, jeho syn na bicí a dcera na klavír. Tím vznikla parta lidí, která dokazuje, že jazz, swing, latin a podobné žánry dovedou pěkně rozpálit publikum, ale přinášejí radost i samotným muzikantům. Vždyť dnes se B-flat band může chlubit věkovým rozpětím od 11 do 50 let. A že to jedenáctiletému Matoušovi pěkně fouká do trumpety již nyní, je bez debat.

Jazzová noc ve Valašské Polance. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE

Jestli se učíme o našem nejznámějším pedagogovi Janu Amosu Komenském, že propagoval školu hrou, tak v jeho doporučení se naprosto zhlédl David Kandráč. Aby dal na jednu stranu během koncertu odpočinout muzikantům, tak představil výuku nástrojů svých kolegů. Představil je tak lákavým způsobem, že kdyby byly v sále děti kolem deseti let, okamžitě by se hrnuly na hru na basovou kytaru, kde by je Matěj Konečný během první hodiny naučil vybrnkat několik tónů z Harryho Pottera. Zato na pozoun neboli trombon Jarmily Kupčákové lákal tím, že na rozdíl od jiných dechových nástrojů nemá ani jednu klapku (píst), ale jen snižec, výsuvnou část. S praktickými ukázkami pobavili učitelé i dospělé publikum.

Koncert se blížil do finále. David Kandráč představil zpěvačku Terezu Janáčovou, která s bandem působí již druhým rokem a Kláru Zádrapovou, jež si vybrala pro vystoupení popovou skladbu If I Ain´t Got You od zpěvačky Alicia Keys. Sólo na saxofon si nenechal ujít ani Jakub, který v den koncertu zahrál sám sobě k osmnáctým narozeninám. Samozřejmě nesmělo chybět ani sólo tenor saxofonu samotného Davida Kandráče. Jak jinak než laděného do B, takže už víte, proč se kapela jmenuje B-flat band.

David velmi poděkoval všem, kdo umožnili konání koncertu ve Valašské Polance, jmenovitě starostovi obce Janu Kozubíkovi st., kolegyni Zdeňce Machačové, která si navíc vzala za svou celkovou přípravu před koncertem a… V této chvíli skočil Davidu Kandráčovi do řeči z balkonu sálu starosta Jan Kozubík st. Omluvil se, že tak činí, ale nevydržel a všem chtěl prozradit své pocity. Vyzdvihl vysokou úroveň souboru, kterou označil za nesrovnatelnou v porovnání s mnoha uskupeními v širokém okolí. Vysoce ocenil práci Davida Kandráče. Byl nadšený z výjimečné atmosféry v sále a úžasného publika, které skutečně žilo společně s hráči orchestru. To tedy byla pochvala non plus ultra a strhla jen další ovace. David Kandráč při svých vlastních poděkováních působil pokorně, s úctou k publiku, kolegům, vedení a hlavně hudebníkům, a on sám, jako by snad šel jen náhodou kolem a nějakým omylem se ocitl na forbíně jeviště. To by byl velký omyl. David Kandráč je v pozici před bigbandem na tom nejsprávnějším místě.

Poslední skladba a její poslední tóny zapůsobily na diváky jako finální odpočet startu rakety. Doslova vystřelili ze svých sedadel a nastal dlouhý potlesk vestoje. Mladší ročníky znají tuto akci spíše jako standing ovation. B-flat band jedenkrát přidal, ovšem potlesk neustával, vůbec neměl konce.

Na koncertě byl přítomen i kapelník Jazzevčíka a kytarista Jaroslav Larmer se synem baskytaristou z téže kapely Filipem Larmerem. Larmer otec vyjádřil své nadšení nad tím, co se Davidovi podařilo dokázat. Prohlásil, že mládež z bandu již dnes zvítězila. Že je sice čeká ještě dlouhá a složitá cesta k úspěchu, ale již v den koncertu našli svůj nástroj, svoji budoucnost, která dovede zvednout lidi ze židlí. Přesně takový byl společný koncert B-flat band a Few Flowers.

text a foto: Radomír Dolanský