Aktuality

Folklorní soubor Valášek působí v Horní Lidči už více než patnáct let. Významným způsobem obohacuje kulturní život v obci. Především na tradiční adventní či vánoční vystoupení se těšil každý.   Jenže covid a jeho důsledky zpomalily a značně omezily život folklórního souboru. Jedno z posledních vystoupení, Betlém aneb Hru vánoční, odehráli Valášci s velkým úspěchem před Vánoci 2019. Její autorka, Sára Matůšová, vzpomíná: „Ještě na začátku roku měl Valášek v plánu odehrát znovu Betlém aneb Hru vánoční, kterou bylo možné vidět pouze jednou v Lidečku, v prosinci 2019. Když ale začínalo být zřejmé, že situace pravděpodobně nedovolí žádnou větší událost, začal Valášek hledat cesty, jak vánoční pásmo uzpůsobit, aby nemuselo být úplně zrušené. A tak přišel nápad oprášit tradici obchůzkových jesliček.“   Do realizace této staré tradice se s velkou chutí Sára Matůšová opět pustila. Původní hru zkrátila a propojila s vlastním textem. Oslovila větší i menší děti v souboru, vytvořila skupinky a celou hru přizpůsobila možnostem, které měli. [caption id="attachment_118863" align="alignnone" width="690"] Obchůzkové jesličky v Horní Lidči. Foto: Jaroslav Rumánek[/caption]  „V obchůzkových jesličkách Valášek vycházel ze zapsané podoby betlémářského výjevu z Valašskoklobucka, který byl ale doplněný i o tradici propojující celé české území: v rámci obchůzkových jesliček totiž vystupoval často Had vyrobený z malých destiček připomínající Adama a Evu. Tento příběh lidské neposlušnosti vyvrcholil právě v Betlémě, příchodem Ježíše Krista, aby Bůh napravil to, co hřích způsobil. Betlémářský výjev s několika valašskými pastýři a andělem byl pak zkrácený asi o polovinu,“ vysvětluje Sára Matůšová a dodává: „Zkoušení bylo i přesto náročné v tom, že se kvůli karanténám ani jednou děcka ze skupinky v plném počtu nepotkala. Často se tak stávalo, že přišlo na zkoušku pět andělů, ale ani jeden Starý Gryc nebo jiní pastýři. Aspoň tak bylo více času na učení se textů koled, které jsme předtím neznali, ale které jsme nechtěli vynechat, protože posunovaly děj dál – pastýři v nich například zpívají o domnělém požáru salaše, nebo v nich zvou Ježíška na salaš na sýr a slivovicu. Děcka nejvíc na zkouškách bavilo to, že byli pastýři trochu hloupí a hrubí – skoro pokaždé se smála jejich hrubší valašsko-slovenské řeči, ale taky tomu, jak se chovají, takže jsme mohli vidět folklor z jeho neuhlazené stránky. Taky byli ale především všichni rádi, že po dvou letech mohou něco společně napříč všemi skupinami Valášku vytvořit a předvést – a že o vystoupení nepřijdou ani nejnovější a nejmladší členové, kteří k nám přibyli.“   Přes všechny nesnáze nadšení Valášci obchůzkové jesličky nacvičili. Během vánočních svátků je s velkým úspěchem předvedli tři skupinky herců na různých místech obce. A bavili se všichni, jak herci, tak obecenstvo.   „Moc děkujeme všem, kteří dorazili, protože nás těšilo, že jsme mohli trochu přispět k vánoční radosti, ale taky všem, kteří nás podpořili, abychom mohli něco takového vůbec zrealizovat – ať už je to obec, nebo všichni rodiče a další, který nám půjčovali a vyráběli rekvizity. Udělaly nám radost všechny milé ohlasy, ale zvláště všechny sdílené vzpomínky na nejrůznější kolednické obchůzky, které si nejstarší pamětníci z našeho okolí pamatují. Kdoví, třeba se tahle tradice vrátí do Horní Lidče nastálo,“ dodává s úsměvem vedoucí FS Valášek Silvie Matůšová.   -lm-   [gallery columns="5" ids="118842,118843,118844,118845,118846,118847,118848,118849,118850,118851,118852,118853,118854,118855,118856,118857,118858,118859,118860,118861"] Obchůzkové jesličky v Horní Lidči. Foto: Jaroslav Rumánek

V loňském roce evidovala matrika vsetínské radnice rekordní počet 119 svatebních obřadů. Po výrazném propadu v roce 2020, který způsobila restriktivní proticovidová opatření, kdy bylo uzavřeno pouze 72 sňatků, počet svateb opět významně vzrostl. Dokonce překonal i za poslední dobu rekordní rok 2017.   V roce 2020 vedla nejrůznější „covidová“ omezení řadu párů k tomu, aby svůj velký den a společné „Ano“ odložily. „Uvolnění situace se projevilo v loňském roce, kdy počet svateb výrazně vzrostl, a to na 119, čímž byl překonán v poslední době rekordní rok 2017, kdy jich bylo 117,“ uvedla místostarostka Simona Hlaváčová, do jejíž gesce patří matriční úřad, a doplnila: „V roce 2021 jsme na Vsetíně měli 94 občanských a 25 církevních svatebních obřadů.“ [caption id="attachment_118886" align="alignnone" width="690"] Místostarostka Vsetína Simona Hlaváčová[/caption] Nejčastěji snoubenci zvolili pro svatební obřad vsetínskou radnici, a to v 52 případech, devět párů si řeklo své „Ano“ na vsetínském zámku a dva v historických prostorách Maštalisek. Již zmíněných 25 dvojic mělo svatbu v některém z místních kostelů. Dalších 31 svatebních obřadů se konalo na jiném vhodném místě, nejčastěji v restauraci U Vychopňů nebo v penzionu Hluboké. Mezi netradičními místy k uzavření manželství byly loni například Moštárna na Jasence či fotbalové hřiště ve Lhotě u Vsetína. „Obec Lhota totiž nemá vlastní matriku a tyto služby pro ni zajišťuje náš úřad,“ vysvětlila matrikářka Barbora Hrčková.   Termíny vypsané radnicí pro sňatky v tomto roce se postupně plní. „Snoubenci by při plánování svatby měli nejdříve navštívit matriku, kde zjistí, zda je zvolené datum pro obřad reálné, a také zda již není jimi plánovaný čas obsazen,“ upozornila místostarostka.   -tz-

Rok 2021 byl pro zlínskou zoo rokem mimořádným a výjimečným. Přinesl sice ekonomické problémy, na druhé straně však obrovskou podporu návštěvníků a narození prvního afrického slůněte v České republice. Branami zahrady prošlo 623 860 návštěvníků, téměř o čtvrtinu více než v roce 2020. Pokud by zoo nebyla na začátku roku více jak tři měsíce uzavřena, s velkou pravděpodobností by rok 2021 přepsal historické tabulky návštěvnosti.   Po chovatelské stránce se do historie nejen zlínské zoo navždy zapsal 6. červen. Právě v tento den samice slona afrického Kali porodila zdravé a vitální mládě, první africké slůně v České republice. „Za tímto obrovským chovatelským úspěchem stojí sedm let práce a velké nasazení týmu zlínských zoologů a chovatelů a odborníků z Německa, Nizozemí a Francie. I když jsme v roce 2021 dosáhli řady dalších významných chovatelských počinů, jako např. odchov mravenečníka velkého, ar hyacintových, vlhovců zelených, hadilovů písařů a čtyř druhů supů, slůně považuji za náš největší chovatelský úspěch v celé historii,“ vyzdvihnul mimořádnost odchovu ředitel Horský.   Pro rok 2022 Zoo Zlín připravuje řadu překvapení a novinek   Tou největší bude květnové otevření expozice pojmenované Jaguar Trek. „Jaguáři se do zoo znovu vrátí po téměř 25 letech. Kromě jaguárů zde představíme i americké druhy ptáků, lidé se mohou těšit např. na kondory andské. Zcela jsme změnili návštěvní trasu, zmizelo obávané prudké stoupání, cesta ve svahu pod tropickou halou se nyní klikatí v serpentýnách. Nová trasa umožní i průjezd vláčku. Otevření Jaguar Treku navíc spojíme s oslavou dokončení generální opravy střechy zámku Lešná, která probíhala od jara 2019 do podzimu 2021,“ přiblížil ředitel Roman Horský. Ještě před těmito atraktivními změnami zahrada v dubnu otevře první etapu vzdělávacího a chovného centra pro supy. „Vzniká v africké oblasti a chceme zde ukázat, jak důležitým článkem jsou supi ve volné přírodě, a to samozřejmě ve vazbě i na další zvířata. V první etapě představíme expozice damanů, želv a afrických ptáků. Druhou etapu, zařízení pro chov supů, rozběhneme letos na podzim,“ dodal ředitel Horský. Velmi zásadní událostí, kterou ocení především trojice slonic s nyní půlročním slůnětem, bude dokončení I. etapy Karibuni, konkrétně chovného zařízení pro slony s vnitřním ustájením a dalším sloním výběhem. „V závěru roku 2022 nás proto čeká stěhování slonů do nového pavilonu. A také bude docela náročné najít nový druh, pro který upravíme stávající pavilon slonů včetně přilehlého výběhu,“ upřesnil Roman Horský.   [gallery columns="5" ids="118710,118709,118711,118708,118712"] Vizualizace nové expozice Jaguar Trek a již probíhající práce. Prudké stoupání pod tropickou halou nahradily serpentýny   Na podzim 2022 zlínská zoo rozběhne dvě významné opravy expozic, a to asijské průchozí voliéry a výběhu medvědů pyskatých. „Medvědům zvýšíme jejich komfort a ve spodní části výběhu pro ně připravíme další prostor, kde se budou moci schovávat a odpočívat. Zároveň však díky různým průhledům je uvidí i návštěvníci,“ nastínil ředitel Horský.   Rok 2022 odstartuje také další pokračování projektu Karibuni. „Pustíme se do druhé etapy, na to se opravdu těším. Nejméně rok nám zabere příprava projektové dokumentace. Ta bude zahrnovat nejen expozice velkých afrických savců, např. žiraf, buvolů nebo nosorožců, ale také prostornou restauraci a dva africké kempy, což bude pro nás zcela nová výzva. Uvítali jsme proto vznik pracovní skupiny složené ze zástupců města Zlína, Zlínského kraje a zoo, která se zaměří právě na další investiční rozvoj zoologické zahrady. Karibuni je naprosto průlomová vize, jakým směrem se má ubírat chov zvířat v lidské péči. Ne tradiční zoologická zahrada, ale atraktivní přírodní biopark, kde jsou lidé obklopeni zvířaty,“ zdůraznil ředitel Roman Horský.   -tz-

My tři králové jdeme k Vám, štěstí, zdraví, vinšujeme Vám. Štěstí, zdraví, dlouhá léta, my jsme k Vám přišli z daleka ... To jsou první sloky známé koledy, která bude o nadcházejícím víkend znít naším regionem. Možná ne tak nahlas jako v minulých letech, ale znít bude! Tříkrálová sbírka 2022 je tady. Po roční odmlce, kdy se přestěhovala pouze do světa virtuálního, se vrací tak, jak je už více než dvě desetiletí zvykem. I když s vyšší obezřetností a apelem na dodržování základních pravidel pro eliminaci epidemiologického rizika při koledování. Zdraví všech zainteresovaných je na prvním místě.   I když situace spojená s covid-19 není zcela bez problémů, spíše naopak, dobrovolníci se k účasti na projektu hlásí s nadšením. Shodují se, že všichni potřebují do nového roku naději, radost, a to právě koledníci přinášejí. Ovšem kolik se jich skutečně ukáže v ulicích, bude zřejmé opravdu až v čase koledy. Jakýkoliv projev byť jen lehké nemoci, dává koledníkovi jasnou stopku. Proto se některá města a obce pojistily tak zvanou neputující, statickou kasičkou, k níž mohou dárci přicházet.   Sbírka v tomto roce se na území České republiky koná do 16. ledna, v našem regionu se bude koledovat především tento víkend - 7. - 9. 1. 2022.   „Tříkrálová sbírka obnovuje starou lidovou tradici tříkrálových koledníků, předávajících radostnou zvěst o Bohu, který se nám skrze Kristovo narození stal blízkým a miluje všechny lidi. Konáním tříkrálové sbírky dostáváme také možnost se zapojit do pomoci trpícím a potřebným lidem, kteří žijí u nás i v zahraničí,“ uvedl před léty kardinál Miloslav Vlk, primas český Jan Graubner, metropolita moravský. Oděvem a korunou vyzdobení králové tedy koledují ve prospěch lidí, kteří se dostali do těžké životní situace.   Koleduje se do sbírkových pokladniček. „Ty jsou opatřeny pečetí příslušné charity a obce, kde právě sbírka probíhá a pořadovým číslem, které je také uvedeno na tak zvané průkazce vedoucího skupinky, což je osoba starší patnácti let. Do domovů přinášejí vedle písničky a poselství také malý cukřík a kapesní kalendář, jako poděkování za finanční dar,“ uvádí Pavla Romaňáková, koordinátorka sbírky zlínské Charity. Tyto dary upomínkou na setkání, stejně jak tomu bylo před více než dvěma tisíci lety: Mudrcové z Východu vstoupili do obyčejné stáje, padli na zem, klaněli se dítěti v jeslích, protože věřili, že bude velikým králem a předložili mu své vzácné dary - zlato, kadidlo a myrhu.   Na závěr návštěvy Kašpar, Melichar a Baltazar označí příbytek písmeny C†M†B†LP 2022 křídou posvěcenou knězem. Nejedná se o zkratky jmen králů, ale jsou to počáteční písmena z latinského Christus mansionem benedikat, což je překládáno jako Kristus ať žehná tomuto příbytku po celý rok. Tři křížky symbolizují Nejsvětější Trojici, tedy Otce, Syna a Ducha Svatého.   -tz-

Hlavní tah z Vizovic na Vsetín komplikovala ve čtvrtek odpoledne dopravní nehoda dvou osobních automobilů. V 15:00 hodin přijalo krajské operační středisko hasičů žádost o pomoc u dopravní nehody nedaleko Vizovic, ve směru na Lutoninu. K události okamžitě vyrazila profesionální jednotka ze stanice Zlín a posilová jednotka dobrovolných hasičů z Vizovic.   „Sedmatřicetiletá řidička osobního vozidla Škoda Fabia při jízdě ve směru do Vsetína přejela z dosud neznámého důvodu do protisměru, kde se střetla s projíždějícím vozidlem Škoda Superb, které řídil osmadvacetiletý muž. Při dopravní nehodě se těžce zranila řidička Fabie a lehké zranění utrpěl také řidič protijedoucího vozidla i jeho třicetiletý spolujezdec,“ uvedla pro server regionvalassko.cz mluvčí policistů Monika Kozumplíková. [caption id="attachment_118717" align="alignnone" width="690"] Dopravní nehoda u Vizovic. Foto: HZS[/caption] Hasiči zajistili místo nehody, zabezpečili vraky proti nebezpečí vzniku požáru a uniklé provozní kapaliny zasypali sorpčními látkami. „Podezření na zaklíněnou osobu se naštěstí nepotvrdilo a nikoho z účastníků nebylo nutné vyprošťovat. Všechny zraněné si do své péče převzala zdravotnická záchranná služba, a po prvotním ošetření je odvezla do nemocnice,“ popsal mluvčí hasičů Pavel Řezníček. Dechová zkouška u řidičů byla negativní. Veškeré okolnosti srážky prověřují zlínští dopravní policisté. [caption id="attachment_118718" align="alignnone" width="690"] Dopravní nehoda u Vizovic. Foto: HZS[/caption] Jakmile policie ukončila dokumentaci nehody, hasiči odklidili vozidla mimo komunikaci, a po provedení úklidu vozovky byl přibližně po dvou hodinách obnoven plynulý provoz.   -red-

Neznámý vandal zničil v Ratiboři posezení U dubu na začátku cyklostezky. Odpočívadlo někdo pořezal motorovou pilou a místo zcela znehodnotil. K činu mělo dojít v úterý 4. ledna v době mezi dvanáctou a patnáctou hodinou - tedy za bílého dne kousek od hlavní silnice.   „Jedná se o pošlapání dobrovolné a nadšené práce mnoha lidí, kteří v naší obci dělají něco hezkého pro druhé. Taková ukázka hyenizmu a znesvěcení upraveného místa, které symbolizuje připomenutí kořenů naší obce je ubohá – člověku skutečně zůstává rozum stát,“ uvedl starosta Ratiboře Martin Žabčík.   [gallery columns="4" ids="118681,118682,118683,118684"] Odpočívadlo poškozené motorovou pilou. Foto: obec Ratiboř   Pokud jste náhodou projížděli 4. 1. 2022 v době 12–15 h po hlavní cestě místem u Prefixu a máte zaznamenán nějaký pohyb na autokameře směrem do/z odbočky (k Prefixu), kontaktujte prosím Policii v Jablůnce na tel. 974 680 731.   „Případem se zabýváme, škoda v tuto chvíli ještě není přesně určena a proto by nyní bylo stanovení právní kvalifikace pouze spekulací. Po pachateli samozřejmě pátráme,“ uvedl mluvčí policistů Petr Jaroš.     Vandalové poškodily vánoční výzdobu města Vsetín. Škoda jde do desetitisíců   Událost podobná té v Ratiboři není v posledních dnech na Vsetínsku ojedinělá.   Představitelé vsetínské radnice se v právě skončeném roce 2021 rozhodli uvolnit z městského rozpočtu 360 tisíc korun na obnovu a doplnění vánoční výzdoby v ulicích města. „Její modernizací jsme chtěli zpříjemnit občanům nejen období adventu a naladit je na vánoční atmosféru,“ uvedl starosta Jiří Růžička. Cíl radnice se podařilo splnit. Podoba nové vánoční výzdoby se setkala téměř výhradně s pozitivními ohlasy. [caption id="attachment_118678" align="alignnone" width="690"] Poničené vánoční výzdoby. Foto: město Vsetín[/caption] Jenže přišel závěr roku a během něj se na světelných řetězech na mostech přes Vsetínskou Bečvu u polikliniky a v Panské zahradě vyřádili vandalové. „Řetězy jsou na mnoha místech potrhané. Kdyby šlo o drobnosti, mohli bychom tento stav vyřešit použitím náhradních dílů. Jenže v tomto případě jde o škody tak rozsáhlé, že jsme byli nuceni řetězy z mostů odstranit,“ přiblížil Petr Ryza, vedoucí střediska veřejného osvětlení Technických služeb města Vsetína.   „Je smutné, že kvůli řádění několika jedinců přišla vniveč práce mnoha lidí, kteří se o výběr, pořízení a instalaci nové vánoční výzdoby zasloužili. V neposlední řadě jde také o finanční prostředky, o něž město vinou poškozených prvků přišlo,“ uzavřel starosta.   -red-

S počátkem nového roku se s vámi chci podělit o své radosti v souboru.  Během posledních dvou let jsme víceméně seděli doma, ale vždy, když to jen trochu šlo, jsme se scházeli, tančili, zpívali a hráli, jezdili na vystoupení, festivaly, tábory… Je až překvapivé, jak se děti na společné chvíle těšily. Když mně „náctiletý“ synovec vloni v lednu řekl, že se strašně těší na srpen na tábor, ani jsem tomu nechtěla věřit. A tak nám takovéto chvíle vždy připomenou, že to stojí za to. Starostí vedoucích je děti obléknout, zajistit nácvik, hudbu, choreografie a následnou prezentaci. Děti k životu v souboru přispívají svojí účastí, pracovitostí, rozvíjením svých schopností a radostí ze společných zážitků. Rodiče a prarodiče jsou velkou oporou, neboť jsou to oni, kdo děti k souboru přivedou a motivují je k dalšímu setrvání. Nesmím zapomenout na diváky, kteří si nás vyhledají a přicházejí a radují se z naší práce.   Chcete s námi sdílet naše chvíle při udržování lidových tradic? Stačí málo. V několika obcích v našem regionu jsou malé i větší soubory. Já vás mohu pozvat do těch „našich“.  Přijďte se podívat do zkoušky, nebo se informujte přímo u mě na tel. 731 163 592. Děti od 5 let je mimořádně možné přihlásit ve dnech od 5. ledna do 16. ledna 2022, budou zařazeny do fungujících kolektivů a budou se účastnit aktivit pořádaných ve spolupráci se ZUŠ FOLKLORIKA (vystoupení v obcích, velikonoční jarmárek ve Valašských Kloboukách, soustředění a festival v červnu ve Starém Hrozenkově, tábor na Slovensku a jiné aktivity).   [gallery columns="5" ids="118642,118641,118638,118639,118640"] Ilustrační foto: Daniel Strnad   Těšíme se na vás na pobočkách : ZŠ Francova Lhota (pondělí 14 hod), ZŠ Střelná (pondělí 16.30 hod), ZŠ Nedašov (středa 14 hod), tělocvična OREL Slavičín (čtvrtek 15 hod), ZŠ Pozděchov (pátek 13 hod). Nové děti přijmeme i ve skupinkách Klobučánku v DDM Valašské Klobouky: Malúšata od 4 let (středa 15.30 hod), Malý Klobučánek od 7 let (středa 16.30 hod), Klobučánek od 12 let (pátek 16 hod), mládež od 18 let (pátek 19 hod) a naše dvě dětské cimbálovky.   Podívejte se na pozdrav, jak jsme ho s dětmi všech poboček před vánoci stihli připravit.   Těšíme se na vás, Hana Tarabusová.   https://youtu.be/z-j7ruY-Cjw

Moderní bydlení pro seniory se dokončuje ve zhruba tisícihlavé valašské obci Kateřinice. Objekt vzniká na místě bývalého areálu zemědělského družstva ze sedmdesátých let ve střední části obce.   Jednopodlažní dům je navržen na půdoryse obdélníka s vnitřním atriem, kde jednotlivá křídla jsou propojena venkovním loubím otevřeným do společné pobytové zahrady v atriu. Tento prostor je volným přepisem klášterního dvora, respektive staré římské zahrady, jako místa k pobytu, potkávání a odpočinku v chráněném prostoru. Tři obytná křídla s celkem třinácti byty o velikosti 2 + kk s vlastními předzahrádkami jsou kryta plochou střechou.   [gallery columns="5" ids="118669,118666,118670,118667,118668"] Vizualizace projektu od knesl kynčl architekti s.r.o.   Severovýchodní křídlo přiléhající k hlavní silnici obsahuje veškeré společné prostory domu (recepce, společenská místnost, jež může zároveň sloužit setkávání důchodců z celých Kateřinic, jídelna s malou kuchyní, technická místnost) a je ukončeno sedlovou střechou, čímž odkazuje k tradiční archetypální formě stavení. Pro umocnění lokálního charakteru je stavba z velké části pokryta dřevěným obkladem.   https://youtu.be/nSdHXZcSJdc Video: obec Kateřinice

V Luhačovicích a dvou okolních obcích byly do ostrého provozu zapojeny čtyři nové stacionární radary, které měří rychlost projíždějících aut. Ty mají za úkol zklidnit dopravu v místech, která byla městem a policií určena jako nebezpečná. O plánované instalaci jsme informovali už v březnu minulého roku (více ZDE).   V centru města a blízkých obcích byly nainstalovány čtyři nové stacionární radary v úsecích, které byly luhačovickou radnicí a Policií České republiky vytipovány jako nebezpečné.   Prvním kontrolovaným úsekem je místní část Polichno, kde se město snažilo bezpečnost zlepšit dlouhé roky. Jde totiž o hlavní cestu, přes kterou děti a dospělí přechází na vlak či autobus a řidiči zde často jezdí velmi rychle. V minulosti zde sice již bylo zřízeno místo pro přecházení, to ale podle vedení města k výraznějšímu zlepšení situace nevedlo a přecházení přes silnici se často měnilo v nebezpečné dobrodružství. [caption id="attachment_96838" align="alignnone" width="690"] Orientační rozmístění nových stacionárních radarů. Obrázek: redakce. Mapový podklad: © Přispěvatelé OpenStreetMap[/caption] Druhý bod byl vybrán u příjezdu do centra Luhačovic od stáčírny Vincentky, kde se nachází přechod pro chodce vedoucí k Lázeňskému divadlu. Ten je navíc jednou z významných spojnic do lázeňského areálu.   Luhačovice jako obec s rozšířenou působností podpořily umístění dvou dalších radarů také v obcích mimo svůj katastr, a sice v Dolní a Horní Lhotě, které představují hlavní tah od Luhačovic na Vizovice. „Úsek hlavní silnice je u nás rovný, takže svádí k rychlé jízdě. Klasická omezení nefungují, takže jsme rádi, že jsme se s Luhačovicemi domluvili na umístění radaru,“ poznamenal starosta Dolní Lhoty Jaroslav Masař.   Radary měří rychlost aut v obou směrech a informace okamžitě posílají do počítače služebny městské policie v Luhačovicích. „Nejde o šikanu řidičů. Všechny body jsou buď uprostřed obcí nebo v docházkové vzdálenosti přechodu či místa pro přecházení. Je to opravdu o tom, aby se v obci jelo pomalu,“ zhodnotil situaci starosta Luhačovic Marian Ležák.   Do pořízení pevných radarových stanovišť investovaly Luhačovice čtyři miliony korun. Ty by se měly do městské pokladny postupně vrátit – z pokut za rychlou jízdu hodlá radnice vybudovat třeba nová parkovací místa.   -tz-

Komisař oddělení obecné kriminality vsetínského územního odboru zahájil v prosinci loňského roku trestní stíhání čtyř žen, které se podílely na zajišťování falešných certifikátů o prodělaném očkování proti nemoci Covid19. Falešný certifikát zajistily pro více než 70 lidí.   „Nemocnice obdržela od veřejnosti počátkem prosince informaci, že by k takovému jednání mohlo v naší nemocnici docházet. Tento podnět jsme společně s trestním oznámením ihned předali Policii ČR. Dosud jsme v rámci vyšetřování vázáni mlčenlivostí. Na základě zveřejnění zprávy Policií ČR jsme ji nyní požádali o sdělení jmen osob, které se na této činnosti podílely. Mohu však říci, že jedna z nich nám tuto skutečnost sama sdělila a požádala o ukončení pracovního poměru. Na potvrzení dalšího jména čekáme. Současně jsme prověřili všechny nastavené postupy v očkovacím centru, oprávněné přístupy do informačních systémů atd. Nedošlo k systémovému pochybení, ale k selhání jednotlivců,“ uvedla ředitelka Vsetínské nemocnice Ing. Věra Prousková.   Dvě ženy, které si zajišťovaly zájemce o očkovací certifikát „bez očkování“, jsou podezřelé ze spáchání trestných činů „přijetí úplatku“ (trestní sazba až 5 let) a „padělání a pozměnění veřejné listiny“ (až 3 roky). Další dvě osoby pracovaly ve vsetínském očkovacím centru a evidovaly zájemce do příslušných systémů, aniž by uvedené očkování fyzicky podstoupili. Obě jsou taktéž obviněny ze spáchání trestného činu „padělání a pozměnění veřejné listiny“, mladší z žen je navíc podezřelá z „přijetí úplatku“ (až 4 roky) a vzhledem k tomu, že zničila více než 70 dávek vakcíny, také z „poškození cizí věci“ (až 1 rok). [caption id="attachment_113898" align="alignnone" width="690"] Ilustrační foto: archiv redakce[/caption] „Ženy tuto činnost prováděly nejméně od září loňského roku a certifikát tak získalo minimálně 74 lidí napříč republikou. Vydání dalších osmi falešných certifikátů zabránili vsetínští kriminalisté. Zprostředkovatelky posílaly potřebné údaje o zájemcích pracovnici očkovacího centra a následně vybíraly od zájemců částky od dvou do sedmi tisíc za jednu dávku. Tyto úplatky celkem dosáhly téměř půlmilionové hodnoty,“ informoval mluvčí policistů Petr Jaroš.   Policistům se podařilo zajistit finanční prostředky v řádech statisíců korun. Jedna z pracovnic očkovacího centra za navádění dat do systému dostala kosmetiku v několikatisícové hodnotě, druhá žádnou úplatu, ať materiální či finanční, nedostala.   -red-

Sváteční setkání běžců z Valašských Klobouk a blízkého okolí se uskutečnilo pod novým názvem - Novoroční stovka. Tento nesoutěžní podnik přilákal do sportovního areálu ve Valašských Kloboukách 30 účastníků, kteří dokázali v hodinovém běhu společně zvládnout 219 km.   Po dlouhých dvou letech se opět naživo uskutečnilo sváteční setkání běžců z Valašských Klobouk a blízkého okolí na akci pod novým názvem - Novoroční stovka. Tento nesoutěžní podnik přilákal do sportovního areálu ve Valašských Kloboukách 30 účastníků, kteří dokázali v hodinovém běhu společně zvládnout 219 km a vybrat na dobrovolném startovném přes 1500 Kč, které budou zaslány na účet charitativní organizace "Srdce na pravém místě", podporující handicapované děti na Zlínsku. [caption id="attachment_118541" align="alignnone" width="690"] Novoroční stovka ve Valašských Kloboukách. Foto: pořadatelé závodu[/caption] Protože se i letos podařilo naběhat více než vytyčených sto kilometrů, bude mít tato sportovní dobročinná akce své pokračování i na počátku příštího roku.   Jiří Dohnal, Běhatlon Valašské Klobouky   [gallery columns="5" ids="118542,118543,118544,118545,118546,118547,118548,118549,118550,118551,118552"]

Minimálně 80 milionů korun nasype město Slavičín do projektů v oblasti bydlení, což je klíčovou prioritou nejen pro letošní rok 2022. „Bez nových projektů v oblasti bydlení totiž Slavičín nemůže být atraktivní pro mladé lidi, či pro ty, kteří se sem chtějí za prací přistěhovat odjinud. Firmy Slavičínska totiž bojují s akutním nedostatkem zaměstnanců a ti nepřijdou, pokud nebudou mít kde bydlet,“ vysvětlil starosta města Tomáš Chmela.   Vzniknout letos mají nové startovací byty v objektu bývalého hotelu Slavičan a připravuje se lokalita pro rodinné domy na Šabatci. ROZEPSAT PODROBNĚ TERMÍNY APOD. Investice poputují také do bytových domů ve vlastnictví města na sídlišti Vlára nebo do seniorského bydlení v Hrádku.   Díky šetrnému hospodaření v letech 2019 – 2021 se vedení města podařilo připravit rozpočet, který na chod i rozvoj Slavičína pamatuje s historicky nejvyšší sumou – téměř 300 milionů korun. „Zároveň musím zdůraznit, že město je za uplynulá léta prakticky oddluženo. Letos doplatíme poslední úvěr a nový si brát neplánujeme, takže míříme do éry nebývalé finanční stability,“ uvedl slavičínský starosta. [caption id="attachment_91787" align="alignnone" width="690"] Studie startovacích bytů v objektu bývalého hotelu Slavičan[/caption] Rozpočtu zásadně pomůže zejména očekávané přijetí finančního příspěvku z rozpočtu ministerstva financí v souladu se zákonem o jednorázovém odškodnění subjektů dotčených mimořádnou událostí v areálu muničních skladů Vlachovice – Vrbětice, ve výši 104,3 milionu korun. Do města připutují také desítky milionů korun na dotacích, v jejichž čerpání je Slavičín velmi úspěšný.   „Děkuji tímto členům rady města i zastupitelstva za součinnost při vyjednávání vrbětického odškodnění a za podporu při využívání stále nových a nových dotačních příležitostí. Obojí naše město v nadcházejícím roce výrazně posune vpřed,“ uzavřel Tomáš Chmela.   -tz-

Farnost Francova Lhota spolu s Valašskou nadací, místní základní školou a jejimi třeťáky dokončili 16. listopadu minulého roku spolupráci na akci „Od zrníčka ke chlebíčku, aneb chléb náš vezdejší“ upečením bochníků chleba v muzeu kardinála Štěpána Trochty.   Projekt má ve Francově Lhotě dlouholetou tradici. Žáci zasejí obilí na políčku, kde jako malý chlapec hospodařil se svými rodiči místní rodák Kardinál Štěpán Trochta. V srpnu se konají dožínky s venkovní mší svatou. Potom se obilí vymlátí, pomele a v Muzeu kardinála Trochty se upeče postaru voňavý chléb. Nakonec se z mouky vyrobí i hostie pro první svaté přijímání.   „Chleba pekly senické pekařky, protože podle vyjádření dětí je to od nich mňamka. Než se bochníčky do rodin rozdaly, požehnal je pomocný biskup a gen. vikář Mons. Mgr. Antonín Basler. Z výroby chlebů ze zasetého obilí na polích Trochtových rodičů, se za 19 let pomalu stává tradice,“ uvedl za Valašskou nadaci Josef Kliš.   Vše se dělo za přítomnosti místního kněze Mgr. Stanislava Zatloukala. Ať už to bylo žehnání skromného valašského pole před zasetím, vyrosteného obilí při dožínkách a také biskupské požehnání chlebům, které si žáci donesou do svých rodin. Celá tato tradiční akce, kterou mají místní děti v oblibě se děje k úctě ke chlebu, naší základní potravině a také k úctě rodákovi z Francovy Lhoty Štěpánu Trochtovi.   1. Setí [gallery columns="5" ids="118087,118088,118089,118090,118091"]     2. Dožínky [gallery columns="5" ids="118092,118093,118094,118095,118096,118097,118098,118099"]     3. Mlácení [gallery columns="5" ids="118100,118101"]   4. Mletí [gallery columns="5" ids="118105,118106,118102,118104,118103"]   5. Pečení chleba [gallery columns="5" ids="118107,118108,118109,118110,118111,118112,118113,118114,118115,118116,118117,118118,118119"]   -red-

Vstup do nového roku si majitelé bytu jistě představovali jinak. Škodu ve výši jednoho a půl milionu korun jim způsobil požár uvnitř bytu.   Do ulice Benátky ve Vsetíně byli 1. ledna krátce po druhé hodině odpolední vysláni místní profesionální a dobrovolní hasiči a jednotka z Jablůnky. „Po příjezdu na místo hasiči zjistili, že hoří v přízemním bytě třípodlažního bytového domu. Požáru si všimli lidé protějšího domu, kteří také přivolali pomoc,“ popsala mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   V době požáru jeho majitelé nebyli doma. Ostatní obyvatelé preventivně sami opustili dům. Evakuace obyvatel tak nebyla potřeba. [caption id="attachment_118483" align="alignnone" width="690"] Hořelo v přízemním bytě třípodlažního bytového domu. Foto: HZS[/caption] „K samotné likvidaci použili hasiči dva vysokotlaké proudy vody a během chvíle měli požár uhašený. K samotnému požáru došlo v prostorách obývacího pokoje. Zničena byla především sedačka a její blízké okolí včetně okna. Přestože se požár nerozšířil do dalších pokojů, vznikla v nich velká škoda na majetku,“ dodala Lucie Javoříková.   Policisté o požáru vyrozuměli majitele bytu. Ti když uviděli, co oheň u nich doma způsobil, bylo nutné jim poskytnout ze strany hasičů posttraumatickou péči. Na požářiště se také dostavil vyšetřovatel hasičů, který zjišťuje příčinu vzniku požáru.   -tz-

Bolesti břicha, zlomeniny i tržné zranění. Taková byla silvestrovská služba na chirurgické ambulanci Vsetínské nemocnice. „Ošetřili jsme celkem čtrnáct lidí,“ bilancoval lékař MUDr. Tomáš Bár s tím, že ze silvestrovských služeb patřila tato k těm klidnějším. „Do půlnoci byl běžný provoz, nevymykající se normě. Ošetřovali jsme poranění končetin, spolknuté cizí těleso, pokousání psem, bolesti břicha a tržnou ránu na hlavě,“ upřesnil. Na operační sál museli jen jednou, jednalo se o náhlou břišní příhodu. Od půlnoci na chirurgickou ambulanci přivezla zdravotnická záchranná služba celkem tři pacienty, a to kvůli poranění kolena, zlomenině zevního a vnitřního kotníku a natržené víčko po rvačce.   Kromě úrazů je ovšem silvestrovská noc také spojená s očekáváním prvně narozených miminek v roce. Nejinak tomu bylo i letos.   Vsetínská nemocnice   Prvním novoročním miminkem Vsetínské porodnice se stala malá Karolínka, která se rozhodla přijít na tento svět zadečkem napřed. S váhou 3000g se narodila mamince Lence v 6:28 hod.   O prvenství se s ní pral i malý Viktor, který dal ale nakonec přednost dámě a rozhodl se u maminky Marie počkat až do 7:01 hod. [caption id="attachment_118417" align="alignnone" width="690"] První miminka narozená v nemocnici na Vsetíně. Foto: Vsetínská nemocnice[/caption]   Krajská nemocnice Tomáše Bati ve Zlíně   Na první miminko roku 2022 se v Krajské nemocnici Tomáše Bati čekalo sedm a půl hodiny. V 7 hodin a 29 minut se narodil Daně Hižnajové z obce Bařice-Velké Těšany na Kroměřížsku chlapeček Tomáš Zapletal s porodní váhou 3130 gramů.   Poslední den roku 2021 se ve zlínské nemocnici narodily čtyři děti. Silvestrovský den přivítal samé holčičky. Poslední z nich spatřila světlo světa sedm minut po 23. hodině. „Celkem u nás v roce 2021 přišlo na svět 2254 miminek, z toho 39krát to byla dvojčátka,“ uvedla Marcela Henčlová, primářka Gynekologicko-porodnického oddělení KNTB.   Nemocnice AGEL Valašské Meziříčí   V Nemocnici AGEL Valašské Meziříčí se narodil jako první letošní miminko chlapeček Hugo ve 2 hodiny a 36 minut. Maminka přijela do porodnice z nedalekých Hranic (okres Přerov).   -red-