Close
reklama
Jižní Valašsko a Vsetínsko

PARTNEŘI WEBU

PRÁVNÍ PORADNA

REKLAMA

TOP LIST OD 1.1.2007

Aktuality

Zlínský kraj ocenil pěstouny za jejich obětavou péči
Aktuality

Na zámku Vsetín se v pátek 10. září uskutečnilo slavnostní vyhlášení pátého ročníku ankety Ocenění pečujících osob Zlínského kraje pro rok 2021 – kategorie pěstoun. Anketou kraj usiluje o zviditelnění a podporu pěstounství.   „Pěstouni pečují o děti, o které se z různých důvodů nemohou starat jejich rodiče. Bývají to miminka i starší děti, kterým pěstouni nabízejí milující náruč. Nemají to mnohdy jednoduché, ale je vidět, že pomoc, kterou dětem nabízejí, berou jako poslání, které dává smysl,“ řekla statutární náměstkyně hejtmana Hana Ančincová, zodpovědná za oblast sociálních věcí.   Stát pěstouny podporuje finančním příspěvkem a zajištuje jim odbornou pomoc, tzv. doprovázení. „Podpora státu je důležitá, ale nedostačující bez investice a daru do života, kterým pěstouni vybavují dítě, o které pečují. Za to jim patří respekt a úcta společnosti. Ocenění našeho kraje v anketě Pěstoun, je jen malé poděkování pro ně,“ uvedla Alena Gajdůšková, předsedkyně Sociálního výboru Zastupitelstva Zlínského kraje. [caption id="attachment_110742" align="alignnone" width="1200"] Slavnostní vyhlášení pátého ročníku ankety Ocenění pečujících osob Zlínského kraje pro rok 2021. Foto: Jiří Balát. Pro zvětšení klikni na obrázek[/caption] Pěstouni vychovávají děti po dobu, po kterou jejich péči potřebují. Přechodní pěstouni několik měsíců, ostatní pěstouni několik let, třeba až do zletilosti těchto dětí. Jsou to příbuzní dětí, ale také lidé cizí, kteří se rozhodli pomoci, prošli procesem odborného posouzení a přípravou, a byli vybráni pro konkrétní dítě, které umístění v nové rodině potřebovalo.  

Za rok 2021 byli oceněni tito pěstouni:

  Marie Těthalová   Spolu se svým manželem přijali do pěstounské péče postupně 5 dětí, jedno dítě osvojili. Službu pěstounství začala vykonávat, společně s manželem, ještě v období, kdy nebyla legislativně upravena příprava a doprovázení pěstounských rodin. Přesto nikdy nezapochybovala o smyslu této služby. Je vnímána okolím jako žena s velkým a dokořán otevřeným srdcem i značnou dávkou pokory a trpělivosti. V průběhu výkonu pěstounské péče ovdověla. I přes tuto těžkou situaci se rozhodla v nabídce pomoci dětem pokračovat formou pěstounství na přechodnou dobu, čemuž se věnuje pátým rokem. V rámci služby pěstounství na přechodnou dobu poskytla zázemí 4 dětem. U všech svěřených dětí podporovala jejich identitu a pomáhala jim vyrovnat se svou rodinnou historií.   Eva a Libor Jahodovi   Manželé Jahodovi chtěli vždy velkou rodinu a počítali s tím, že ne všechny děti se jim musí narodit. Postupně přijali ke svým 4 vlastním dětem 3 děti do pěstounské péče. Jejich rodinný život byl protkán mnoha nesnázemi, překážkami, předsudky. Museli se vyrovnat s vlastními vnitřními dilematy, řešit těžká rozhodnutí a čelit tlaku okolí. Jsou velmi skromní, trpěliví, své zásluhy nepřipouští. Děti přijímali v období, kdy nebylo vzdělávání pěstounů běžnou součástí výkonu pěstounské péče. Na základě svých dlouhodobých zkušeností s výchovou přijatých dětí došli postupně k poznání, že roky, které děti stráví v ústavu, se nedosytí nikdy. Zpětně s průběžným vzděláváním pochopili souvislosti. Výchovu všech dětí zvládli i díky humoru a nadhledu.   Petr a Petra Hnilovi   Manželé Hnilovi přijali v minulosti do pěstounské péče jedno dítě ve věku 1,5 roku. Přebírali jej z ústavního zařízení. Jeho vývoj byl opožděn. V prostředí manželů Hnilových se nový člen rodiny brzy adaptoval a byly u něj patrné pokroky ve vývoji. Společně s přijatým dítětem vychovávali pěstouni ještě své dvě děti. Od roku 2014 se začali věnovat výkonu pěstounské péče na přechodnou dobu, kdy v rámci této služby poskytli pomoc šesti dětem. Všechny svěřené děti v jejich péči prospívaly. Manželé Hnilovi adekvátně reagovali na potřeby všech svěřených dětí, tyto se v jejich péči rozvíjely. Od roku 2020 se věnují výkonu dlouhodobé pěstounské péče o dvě děti. Pěstouni se angažují i v souvisejících aktivitách pro pěstounské rodiny, kdy paní Hnilová založila sklad dětských věcí pro pěstouny ve Zlínském kraji.   Helena Kovářová   Paní Helena Kovářová se rozhodla převzít do pěstounské péče svého synovce, který se vlivem nepříznivých životních událostí v jeho rodině ocitl v dětském domově. Nechtěla, aby v tomto prostředí nadále vyrůstal. Rozhodnutí nebylo jednoduché, v té době už pečovala o své dvě děti. Mezi pěstounkou a synovcem byl navázán velmi úzký a důvěrný vztah. Pěstounka podporuje dobré vztahy synovce s jeho rodiči. Díky řádné, obětavé a důsledné péči tety dospěl ve zdravě sebevědomého, zodpovědného chlapce, který je připraven na vstup do samostatného života. Je předpoklad, že pomoc a péče tety neskončí jeho zletilostí, ale i nadále si budou vzájemnou oporou.   -tz-

Slavnostní otevření úseku cyklostezky BEVLAVA Ústí – Lužná
Aktuality

PÁTEK 10. ZÁŘÍ 2021: Samozřejmě jako mnoho jiných akcí doma i ve světě, díky neviditelnému nepříteli, měla být i tato oslava již dávno minulostí. Konečně se podařilo vychytat okamžik, kdy se dá volněji dýchat a těsně předtím, než politici z ústředí se svými mnohdy podivnými rádci začnou opět utahovat šrouby.   Na křižovatce cyklostezky Bečva, mířící od Vsetína na Hornovsacko a nové části mezinárodní cyklostezky BEVLAVA (zkratka z názvů řek Bečva – Vlára – Váh, pozn. aut.) směřující pro změnu druhým údolím na Hornolidečsko, se potkala řada těch, kteří se zasloužili o vznik jak původní sestry, tak především nové části cyklostezky. U rozsáhlé akce tohoto typu to bylo opravdu mnoho jmen, kdy každý přispěl svou částí do společného výsledku. Spanilou jízdu se zastávkami a finální oslavou ve Valašské Polance můžete sledovat ve fotogalerii, která je v odkaze u tohoto článku. [caption id="attachment_110633" align="alignnone" width="690"] Velkou zásluhu na vzniku cyklostezky má starosta Valašské Polanky Josef Daněk. Foto: Radomír Dolanský. celá fotogalerie ZDE[/caption] Například z Hornovsacka přijel cyklista z Velkých Karlovic, známý jako Miroslav Koňařík, starosta jmenované obce. Nebo starosta Zděchova Tomáš Kocourek. Z Hornolidečska to snad bylo setkání všech starostů na plánované trase s jejich doprovody. Asi nejvzácnější návštěvou na startu oslavné jízdy nového úseku cyklostezky byl trenčianský župan Jaroslav Baška, mimo jiné velký podporovatel environmentálního projektu Zelená župa. Z dalších osobností přijel na kole náměstek hejtmana Lubomír Traub nebo senátor Jiří Čunek. Vsetínskou radnici reprezentovali jako cyklisti starosta Jiří Růžička s místostarostkou Simonou Hlaváčovou… a mnoho dalších cyklistů, kteří se z pozice svých funkcí a pracovišť, tu více, tu méně, každý zasloužili o výsledek – fungující etapu cyklostezky Ústí – Lužná s budovanou asi dvoukilometrovou odbočkou směrem na Prlov. Samozřejmě nechyběli ani zástupci firem, které cyklostezku vybudovaly. Všichni přijeli se svými ekipami, převážná většina v cykloúborech navozujících jeden z nejkrásnějších odkazů našich předků – valašské kroje. Přijeli rovněž občané, kteří občas nebo denně cyklostezky používají. Takže celkově se setkání a následné oslavné jízdy zúčastnilo několik desítek cyklistů, kterým na uvítání hrál další poklad Valašska – cimbálová muzika s primášem Miroslavem Urubkem. [caption id="attachment_110634" align="alignnone" width="690"] Program ve Valašské Polance. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Severní úsek vznikajícího mezinárodního projektu cyklostezky BEVLAVA z Ústí u Vsetína do Lužné přes Valašskou Polanku vyšel na 110 mil. korun. Dokončen byl i jižní úsek BEVLAVY v délce 27 km z Valašských Klobouk přes Brumov-Bylnici a Vlárský průsmyk do slovenské Nemšové.     Celou akci po stránce, dalo by se říci, společenské, zajišťoval starosta Valašské Polanky Josef Daněk, technickou část starosta Ústí Zdeněk Srněnský. Po několika slovech představitelů kraje, regionu a obcí nezapomněl starosta Ústí s pohnutím v hlase vzpomenout památku na svého předchůdce Vladimíra Kováře, který přípravy na budování cyklostezky započal, podobně jako Jiří Čunek vzpomněl zásluhy vsetínského radního Jaromíra Kudlíka stran výstavby cyklostezek. Pak již došlo na hlavní část oficiálního programu, slavnostní přestřižení pásky. Za střihače nastoupili trenčianský župan Jaroslav Baška, náměstek hejtmana Lubomír Traub, senátor Jiří Čunek, starosta obce Valašská Polanka Josef Daněk a starosta obce Ústí Zdeněk Srněnský. Mírně humorným faktem bylo, že se stříhalo ve vsetínském katastru, ale hned po překonání mostu se výprava ocitla v ústeckém království.  

Kvalitní zázemí pro cyklisty ve Valašské Polance

  Cyklisté se vydali na spanilou jízdu s výbornou náladou za krásného počasí přes Ústí a Leskovec na Valašskou Polanku až do Lužné. První zastávka proběhla v kavárně Smýkalova káva, která dokonale naznačuje, jak by do budoucna mohly vypadat ideální služby soukromého sektoru pro projíždějící cyklisty. Vše je dle Miroslava Smýkala teprve ve výstavbě, ale již nyní zde naleznete dřevěný stojan na kola pro několik desítek kol, obří mapu s vyznačenými cyklostezkami v regionu, servisní koutek nebo nabíječku elektrokol. Buduje se myčka kol, pokud cyklisty zastihne nepřízeň počasí, můžou se ukrýt ve vybavené stodole s několika desítkami míst i projektorem. Posezení v cyklistickém koutku ozvláštňují kresby sprejem dnes již známého sprejera, ilustrátora a malíře Michala Filáka řečeného Prorok. V kafírně u Smýkala vzniká opravdu ukázkové zázemí pro cyklisty.   [gallery columns="5" ids="110632,110629,110631,110630,110637"] Slavnostní otevření první etapy cyklostezky Ústí – Lužná. Foto: Radomír Dolanský, celá fotogalerie ZDE   Odtud vyrazil peloton na momentální konec 1. etapy cyklostezky v Lužné u fotbalového hřiště. Zde se výprava na chvíli zdržela na výletišti, někteří ochutnali čerstvě vyuzené párky a klobásy z udírny, a pak už se jelo zpět, do sálu kulturního domu ve Valašské Polance. Starosta Daněk přestřižením pásky zahodil funkci starosty a stal se bavičem celé výpravy, což se mu dařilo stejně kvalitně jako příprava celé akce. [caption id="attachment_110635" align="alignnone" width="690"] Slavnostní otevření se zúčastnil i hejtman Zlínského kraje Radim Holiš. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Na všechny přítomné v sále čekalo několik překvapení. Tím prvním bylo krátké setkání s hejtmanem Zlínského kraje Radimem Holišem, který všechny pozdravil a krátce informoval, jak to vypadá s dalšími možnostmi, především finančními, pro pokračování výstavby cyklostezek. V jednu chvíli, kdy nefungoval mikrofon, připomínali hejtman Holiš se starostou Daňkem s megafonem u úst spíše mluvčí na demonstraci, ale vše se brzy podařilo opravit. Dalším, a určitě nejmilejším, překvapením bylo vystoupení malých valášků z folklórního kroužku Polančánek, kteří zkrášlili atmosféru svými zpěvy a tanci. A určitě nezklamalo pohoštění, jež si takové dílo a ti, kteří je zbudovali, právem zasloužili. A to navzdory profesionálním závistivcům nebo věčným mrčislavům, kteří vždy a všude hledají to špatné. Takže jakmile všichni bezpečně připevnili svá kola na auta a stali se opět chodci, mohli se začít věnovat oslavám.   Radomír Dolanský

Fenka Máša vyhrabala v Ústí u Vsetína hrneček plný stříbrných grošů
Aktuality

Jeden z nejcennějších archeologických nálezů v historii našeho regionu zkoumají odborníci Muzea regionu Valašsko. Hliněný hrneček plný stříbrných pražských grošů ze 14. století odevzdal muž, který poklad objevil spolu s přáteli na procházce se psem v obci Ústí. Po ukončení všech potřebných rozborů si bude moci unikátní nález prohlédnout i veřejnost.   Nálezci, jejichž identitu na jejich žádost nezveřejňujeme, našli poklad začátkem srpna. „Vlastně ho vyhrabala při procházce naše fenka Máša, byl jen pár centimetrů pod zemí. Šlo o malou hliněnou nádobku, ze které vyčuhovaly mince. Hned bylo jasné, že půjde o nějaký starý poklad. Vytáhli jsme ho ven a nahlásili,“ řekl nám jeden z nich. [caption id="attachment_110674" align="alignnone" width="690"] Fenka Máša na místě nálezu. Foto: Muzeum regionu Valašsko[/caption] Poklad převzal archeolog Muzea regionu Valašsko Samuel Španihel, pod jehož patronaci spadají všechny podobné nálezy v naší části Zlínského kraje. „Vzápětí jsem na místě provedl dohledávku, ale nic dalšího už jsem tam neobjevil,“ uvedl Španihel.   Ze základní prohlídky vyplynulo, že ony vyčnívající mince jsou pražské groše z druhé poloviny 14. století. Než ale mohlo dojít na vyjmutí obsahu nádobky, bylo třeba provést několik dalších nezbytných úkonů. Poklad mimo jiné putoval i na CT „vyšetření“ do valašskomeziříčské nemocnice. „Potřebovali jsme vědět, co se skrývá pod horní vrstvou mincí, abychom mohli zvolit nejvhodnější a hlavně nejšetrnější způsob, jak vybrat obsah hrníčku,“ vysvětlil ředitel Muzea regionu Valašsko Tomáš Vitásek a dodal: „Tímto bych chtěl poděkovat za velmi vstřícný přístup společnosti Agel, zejména pak paní primářce radiodiagnostického oddělení Radmile Hurské a vedoucímu radiologickému asistentovi Tomáši Tejklovi.“    [caption id="attachment_110675" align="alignnone" width="690"] Poklad prošel i CT vyšetřením. Na snímku vedoucí radiologický asistent Nemocnice ve Valašském Meziříčí Tomáš Tejkl. Foto: Muzeum regionu Valašsko[/caption] Snímky z CT ukázaly, že nádobka je plná mincí. Otázkou tak pouze zůstávalo, kolik jich bude, zda jde čistě o stříbrné groše a zda se uvnitř neskrývá i další archeologicky cenný materiál, který může přinést spoustu dalších důležitých informací.   Rozebírání pokladu proběhlo ve středu 8. září a účastnili se ho i jeho nálezci. Konzervátor muzea z nádobky postupně vyjmul 374 mincí a slepenec nejspíše 3 mincí, který prozatím nešel rozdělit. Ve všech případech šlo o stříbrné pražské groše různé ražby. Část z nich byla ukryta ve zbytcích plátěného měšce. „Já bych chtěl poděkovat poctivým nálezcům za to, že poklad odevzdali. Svým přístupem pomohou odhalit další kus historie regionu a také umožní, aby si tyto krásné mince mohla prohlédnout i veřejnost,“ zhodnotil Španihel. [caption id="attachment_110676" align="alignnone" width="690"] Odborníci muzea v akci. Vlevo konzervátor Zdeněk Hanáček, za ním archeolog Samuel Španihel. Foto: Muzeum Regionu Valašsko[/caption] Pochvalu si už vysloužil i postup muzejníků, konkrétně z úst Zuzany Fišerové, radní pro školství a kulturu Zlínského kraje, který je zřizovatelem Muzea regionu Valašsko. „Děkuji odbornému týmu muzea za skvělé provedení všech úkonů spojených s nálezem pokladu. Je to velmi cenná věc a každá chyba v postupu by mohla být fatální. Nález nyní projde dalším podrobnějším rozborem, který pomůže určit přesnější stáří i cenu nalezených mincí. Pečlivě prozkoumán bude i další obsah nádobky, zda se v něm nenachází ještě další zbytky tkaniny, rostlin a jiného materiálu. Složení keramického hrníčku a další fragmentů určí archeometrická analýza,“ uvedla Fišerová.   [gallery columns="5" ids="110680,110681,110677,110678,110679"]   Získané informace pomohou určit nejen přibližný letopočet, kdy byl poklad uložen do země, ale možná i roční období, rostlinný pokryv oblasti a případně region, odkud pocházel hrníček. „Ve finále pak budeme schopni poskládat komplexní historický obraz spojený s tímto neobvyklým a vzácným objevem,“ doplnil na závěr Španihel. O dalších výstupech budeme informovat.   -tz-

Silvie Zvonková si ve festivalovém půlmaratonu doběhla pro stříbro
Sport

Po šesté vyrazili do zlínských ulic běžci na tratě festivalového půlmaratonu, čtvrtmaratonu a štafet. Závodu, který letos poprvé startoval od Kongresového centra, se zúčastnilo 1005 běžců. V cíli půlmaratonu pak byl nejrychlejší Martin Kučera s výsledným časem 1:15:23, v kategorii žen Petra Poučová s časem 1:29:48. Akci pořádají FILMFEST, s. r. o. společně s Běhy Zlín, z.s.   Z nového místa startu, z prostranství u Kongresového centra, se v neděli 12. září vydalo na trať Festivalového půlmaratonu MONET+ Zlín 2021 více než tisíc běžců. V 15:00 hodin závod odstartoval prezident Zlín Film Festivalu Čestmír Vančura, a to současně pro všechny délky běhů – půlmaraton, čtvrtmaraton i běh štafet.   Pozměněná trasa běhu vedla od Kongresového centra po Gahurově ulici a třídě Tomáše Bati, její větší část ale vedla po tradičním okruhu po nábřeží řeky Dřevnice a bývalým Baťovským areálem až na náměstí Míru. Na běžce půlmaratonu pak čekaly takové okruhy dva. Nejrychleji je zvládl Martin Kučera ve výsledném čase 1:15:23. [caption id="attachment_110647" align="alignnone" width="690"] Start festivalového půlmaratonu. Foto: Milan Mikšík[/caption] Celkem do cíle závodu doběhlo 925 účastníků – 272 běžců půlmaratonu, 307 čtvrtmaratonu, 78 týmů štafet a 17 tandemů. Tandem byl novou kategorií, kdy dvojice běžela společně stejnou trasu závodu – čtvrtmaraton (10,5 km). Do cíle musela dvojice doběhnout společně, nejvýše však s časovým rozestupem 20 vteřin od sebe. Této kategorie se zúčastnil i hejtman Zlínského kraje Radim Holiš s manželkou, mezi smíšenými dvojicemi obsadili 2. místo.   Už dopoledne se uskutečnil Festivalový VIVA rodinný běh na 1 400 metrů, určený zejména pro rodiče se dětmi, který absolvovalo celkem 525 běžců.   Letošní běh měl navíc i charitativní rozměr. „Nově spolupracujeme se spolkem KORUNKA POMÁHÁ. Za každý kilometr, který závodníci uběhli na jakékoliv trati, včetně rodinného běhu, jsme věnovali jednu korunu do projektu „Korunka pro KORUNKU“. Běžci uběhli celkem 12 671 km, výtěžek v této výši byl pak předán během květinového ceremoniálu po skončení půlmaratonu rodině osmiletého Jiřího Franka z Bludov, který trpí mukopolysacharidózou 4. typu. Spolek KORUNKA POMÁHÁ pak částku zdvojnásobil a zaokrouhlil na 26 tisíc korun,“ uvedla za organizátory Jarmila Záhorová.   Absolutní výsledky 6. Festivalového půlmaratonu MONET+ Zlín:   Půlmaraton 20,097 km   Nejrychlejší muži: Martin Kučera 1:15:23 Ladislav Suk 1:15:29 Pavel Šedík 1:15:53   Nejrychlejší ženy: Petra Poučová 1:29:48 Silvie Zvonková 1:34:29 Jana Žaloudková 1:36:22   Čtvrtmaraton 10,5 km   Nejrychlejší muži: Jiří Červenka 40:29 Petr Hubík 42:50 Jiří Marek 43:25   Nejrychlejší ženy: Petra Dvořáková 45:22 Zuzana Koudelková 48:25 Veronika Doleželová 49:04   Kompletní výsledky ZDE.   -tz-

Dotace nabízí pomoc malým prodejnám na venkově
Aktuality

Radní Zlínského kraje na svém pondělním jednání schválili dotační program OBCHŮDEK 2021+, který nabízí pomoc malým prodejnám na venkově. Mezi žadatele o dotace z řad podnikatelů a obcí kraj rozdělí 3 miliony korun, které proplatí Ministerstvo průmyslu a obchodu.   „Venkovské prodejny podporu potřebují. Na jejich existenci jsou mnozí obyvatelé menších obcí závislí a my chceme zachovat základní služby v obcích. Provozovatelé venkovských prodejen budou moci žádat o dotaci ve výši od 50 do 100 tisíc korun,“ upřesnil náměstek hejtmana Lubomír Traub, zodpovědný za strategický rozvoj, územní plánování a cestovní ruch.   Cílem programu je udržení provozu maloobchodu v obcích do 1000 obyvatel, nebo v obcích do 3000 obyvatel, jejichž místní část má méně než 1000 obyvatel s jedinou prodejnou potravin spadající do CZ-NACE 47.11 Maloobchod s převahou potravin, nápojů a tabákových výrobků v nespecializovaných prodejnách.   Výzva k podání žádostí bude zveřejněna na webu Zlínského kraje a na Úřední desce. Zájemci o dotaci budou moci své žádosti posílat od 15. do 22. října.   -tz-

Kličkoval po silnici. Řidič nadýchal v Brumově-Bylnici 3,7 promile alkoholu
Aktuality

Ve středu 8. září před patnáctou hodinou nadýchal v Brumově-Bylnici řidič vozidla Volkswagen 3,7 promile alkoholu. Šestapadesátiletý muž kličkoval po silnici a ohrožoval ostatní účastníky provozu. Jako zázrakem nedošlo k dopravní nehodě.   Nekoordinované jízdy, kdy auto kličkovalo po silnici, si všiml policista v době svého volna, který jel za řidičem v červeném Volkswagenu. Tušil, že něco nebude v pořádku a zavolal svým kolegům, kteří měli právě službu. Ti kličkující vozidlo zanedlouho dostihli a za pomoci výstražných znamení na vozidle zastavili. „Na první pohled bylo zřejmé, že muž je pod vlivem alkoholu. Byl z něj cítit silný zápach, měl nekoordinované pohyby a téměř mu nebylo rozumět. Policistům sdělil, že od rána pracoval na stavbě, kde vypil asi tři piva a tvrdý alkohol. Množství odhadl na jeden litr,“ popsala mluvčí policistů Monika Kozumplíková.   https://youtu.be/bm-wsTjN_0Y   Policisté muži zadrželi řidičský průkaz a zakázali mu další jízdu. „Následující den mu ve zkráceném přípravném řízení sdělili podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky, za což mu v případě odsouzení hrozí až jeden rok odnětí svobody, peněžitý trest nebo zákaz řízení motorových vozidel,“ doplnila Kozumplíková.   -tz-  

V Huslenkách závodili O nejsilnějšího mladého hasiče
Sport

V Huslenkách třetím dílem po závodech ve Stanovnici a Veselé vyvrcholil 2. ročník soutěže O nejsilnějšího mladého hasiče valašských kotárů 2021 Liga dětského TFA Valašsko. Soutěžit tentokrát přijelo 111 dětí v sedmi kategoriích.   Již před devátou hodinou ranní přišel na slavnostní nástup pozdravit nejen soutěžící děti, ale všechny přítomné starosta obce Oldřich Surala, navzdory tomu, že měl za sebou náročný předchozí den Huslenských slavností. Soutěžící rovněž přivítal velitel místního sboru Jaroslav Maňák a zástupce Rady mládeže a zároveň jeden z rozhodčích Vladislav Šuvada z Veselé, místní části Zašové. Celý soutěžní den moderovala velmi zkušená moderátorka a taky místostarostka obce Huslenky Lucie Strbačková, která komentováním a občasným zpovídáním soutěžících jednoznačně navýšila laťku kvality celého soutěžního dne. Dění na tratích a napínavé okamžiky můžete zhlédnout v opravdu bohaté fotogalerii, která je odkazem součástí tohoto článku. [caption id="attachment_110443" align="alignnone" width="690"] Nejsilnější mladý hasič SDH Huslenky 2021 s autodopravou Mapa. Foto: Radomír Dolanský, celá fotogalerie ZDE[/caption] Na huslenském hřišti byly postaveny dvě tratě pro mladší a starší kategorie, takže soutěž začala pěkně odsýpat. Ale i tak, 111 soutěžících hasičů není žádná maličkost. Na dráze pro hasiče v žákovských kategoriích doprovázel soutěžící jako rozhodčí Jiří Jakeš z Velkých Karlovic. Můžeme prozradit, že byl v závěru soutěže vyznamenán poděkováním vedoucí závodu Janou Kovářovou před nastoupenou jednotkou za svůj svědomitý přístup k plnění povinností rozhodčího. Ti, kdo Jiřího Jakeše znají z mnoha jiných soutěží, zcela jistě potvrdí, že jeho smysl pro spravedlnost a dodržování pravidel opravdu stojí za vyznamenání a poděkování. Ostatně jeho kvality pozná i laik hledíc na fotografie ze soutěže, kdy bylo velmi složité vytvořit snímek bez přítomnosti celého Jirky nebo alespoň některé části z jeho tělesné konstrukce. To je nejlepší důkaz, že byl opravdu všude, kde se něco dělo. [caption id="attachment_110444" align="alignnone" width="690"] Nejsilnější mladý hasič SDH Huslenky 2021 s autodopravou Mapa. Foto: Radomír Dolanský, celá fotogalerie ZDE[/caption] V plné pohotovosti byl od samotného rána týl akce zajišťující menáž pro všechny, kdo pocítili hlad a žízeň, což byli takřka všichni. Spotřeba tekutin stoupala v přímé úměře se stoupáním zlaté koule na obloze a o jídlo byl zájem nepřetržitý. Největší fronta, kdo by to řekl na mládežnické akci, byla na hranolky. Nicméně na pochoutku čerstvě vytvořenou před očima hladovějících stáli frontu i dospělí. Pro změnu chutě bylo možné si u dalšího pultíku objednat horké psy (hot dog) a fajnšmekři zde rovněž nalezli výborný guláš i se samotným šéfkuchařem. Prostě v tomto ohledu byla akce rovněž perfektně připravená. Dokonce tak dobře, že se na ni přilétaly z oblohy dívat vyhlídkové lety. Jak ty malé, místní, tak i kontinentální spoje létaly nad hlavami hasičů a hasiček a cestující si mohli hlavy vykroutit.   Protože se v Huslenkách hodnotily výsledky i za celý ročník vypadalo to v závěru soutěže, že jsou Vánoce. Desítky pohárů čekaly na ty, kteří si je tvrdě vybojovali ve značné konkurenci. Svůj pohár dostala i nejmladší účastnice huslenské soutěže Mariana Veselá z Veselé, která byla tak maličká, že ji musel vzít starosta Surala do náruče, aby ostatní uvěřili, že existuje. Mimochodem, on by po soutěži asi málokdo uvěřil, že v místní části Veselá žijí rodiny s jiným příjmením než Veselá, Veselý. Tedy až na výjimku Vladislava Šuvadu. [caption id="attachment_110445" align="alignnone" width="690"] Nejsilnější mladý hasič SDH Huslenky 2021 s autodopravou Mapa. Foto: Radomír Dolanský, celá fotogalerie ZDE[/caption] Tak se pojďme podívat na ty zástupy vítězů ze soutěže v Huslenkách i celého ročníku: Umístění soutěžících v soutěži Nejsilnější mladý hasič SDH Huslenky 2021 s autodopravou Mapa: Kategorie A: 1. místo Richard Vašek SDH Dolní Bečva, 2. místo Jan Kozák SDH Rychlov, 3. místo Štěpán Bartošek SDH Dolní Bečva Kategorie B: 1. místo Štěpánka Mikulenčáková SDH Huslenky, 2. místo Michaela Kurfürstová SDH Loukov, 3. místo Eliška Hurtová SDH Rychlov Kategorie C: 1. místo Samuel Tlašek SDH Huslenky, 2. místo Matěj Daněk SDH Janová, 3. místo Matěj Hubert SDH Huslenky Kategorie D: 1. místo Veronika Sůvová SDH Janová, 2. místo Marie Pavelková SDH Velké Karlovice – Podťaté, 3. místo Šarlota Šenk SDH Rychlov Kategorie E: 1. místo Adam Hatlapatka SDH Janová, 2. místo Jakub Malučký SDH Semetín, 3. místo Patrik Vojtek SDH Hovězí Kategorie F: 1. místo Barbora Polášková SDH Hovězí, 2. místo Aneta Němcová SDH Dolní Bečva, 3. místo Adéla Ondrůšková SDH Dolní Bečva Kategorie G: 1. místo Jan Hrňa SDH Semetín, 2. místo Roman Kovář SDH Huslenky, 3. místo Tomáš Žárský SDH Halenkov   Kategorie družstva B+C: 1. místo SDH Huslenky Kategorie družstva D+E: 1. místo SDH Janová, 2. místo SDH Hovězí, 3. místo SDH Nový Hrozenkov Kategorie družstva F+G: 1. místo SDH Halenkov, 2. místo SDH Semetín, 3. místo SDH Dolní Bečva   Výsledky ročníku O nejsilnějšího mladého hasiča valašských kotárů 2021 Liga dětského TFA Valašsko: Kategorie A: 1. místo Richard Vašek SDH Dolní Bečva, 2. místo Jan Kozák SDH Rychlov, 3. místo Matyáš Pavlík SDH Hovězí Kategorie B: 1. místo Štěpánka Mikulenčáková SDH Huslenky, 2. místo Eliška Hurtová SDH Rychlov, 3. místo Vanesa Křupalová SDH Huslenky Kategorie C: 1. místo Samuel Tlašek SDH Huslenky, 2. místo Jindřich Filip SDH Nový Hrozenkov, 3. místo Matěj Hubert SDH Huslenky Kategorie D: 1. místo Anna Švagerová SDH Semetín, 2. místo Šarlota Šenk SDH Rychlov, 3. místo Nela Pavlíková SDH Hovězí Kategorie E: 1. místo Jakub Malučký SDH Semetín, 2. místo Patrik Vojtek SDH Hovězí, 3. místo Tomáš Liška SDH Nový Hrozenkov Kategorie F: 1. místo Veronika Žlebková SDH Hovězí, 2. místo Adéla Ondrušková SDH Dolní Bečva, 3. místo Gabriela Maňáková SDH Halenkov Kategorie G: 1. místo Roman Kovář SDH Huslenky, 2. místo Jan Hrňa SDH Semetín, 3. místo Tomáš Žárský SDH Halenkov   Kategorie družstva B+C: 1. místo SDH Huslenky, 2. místo SDH Sklárny Karolinka Kategorie družstva D+E: 1. místo SDH Hovězí, 2. místo SDH Nový Hrozenkov, 3. místo SDH Halenkov Kategorie družstva F+G: 1. místo SDH Semetín, 2. místo SDH Dolní Bečva, 3. místo SDH Halenkov   Radomír Dolanský

Česká biopotravina roku 2021: Tři z pěti kategorií ovládly výrobky z Valašska
Aktuality

V soutěži o nejlepší českou biopotravinu je rozhodnuto. Titul Česká biopotravina roku 2021 si odnáší Bio tvaroh z Ekofarmy Javorník. Mezi další oceněné produkty patří cibulové chutney, jehněčí steak nebo jablečný mošt. Překvapila steaková masa. O titul v jubilejním dvacátém ročníku bojovalo 123 biopotravin a biovín.  

Absolutním vítězem se stal tradiční mléčný výrobek

  V soutěži určené tuzemským producentům biopotravin hodnotí prudukty odborná porota. Ta letošní měla 18 členů a volila nejlepší produkty v pěti různých kategoriích a také vybírala celkového vítěze. Tím se stal Bio tvaroh z Ekofarmy Javorník, který současně zvítězil i ve své kategorii Biopotraviny živočišného původu. Na český trh jej ekofarma dodává od roku 2015. „Než se dostane k zákazníkům, trvá jeho výroba kolem 24 hodin. Zákazníci ho seženou v obchodech ve Zlínském kraji, ale například i v Praze nebo v e-shopu,“ prozrazuje Marta Buzašová, vedoucí mlékárny Ekofarmy Javorník. A jak jej mají zákazníci nejraději? „Našlehaný s mlékem a cukrem jako tvarohový krém. A pak také do šlehaných tvarohových dezertů, do pomazánek a na pečení zákusků a koláčů,“ usmívá se paní Buzašová, pro kterou znamená získání titulu Česká biopotravina roku ocenění dlouhodobé práce a dobrý signál do budoucna.   [gallery columns="4" ids="110223,110222,110221"]   Přehled vítězů jednotlivých kategorií soutěže Česká biopotravina roku 2021: CELKOVÝ VÍTĚZ: BIO – tvaroh z Ekofarmy Javorník   STEAKOVÁ MASA: Jehněčí T-Bonek steak BIO z Farmy Rudimov   BIOVÍNO: Ryzlink rýnský, pozdní sběr 2018 z Vinařství Barabáš   BIOPOTRAVINY ŽIVOČIŠNÉHO PŮVODU: BIO – tvaroh z Ekofarmy Javorník   BIOPOTRAVINY ROSTLINNÉHO PŮVODU: Mošt Bio Jablko Jadernička od Marka Šenkeříka z Moštárny Valašské Klobouky   BIOVÝROBKY PRO GASTRONOMII,  POCHUTINY A OSTATNÍ POTRAVINÁŘSKÉ VÝROBKY: Bio cibulové chutney z Ekofarmy Lejčkov    

Výrobky z Valašska sklidily úspěch i v soutěži Regionální potravina Zlínského kraje 2021

  Celkem komisaři ocenili 9 výrobků s výjimečnou kvalitou a chuťovými vlastnostmi. Ve Zlínském kraji se letos přihlásilo celkem 35 výrobců se 154 výrobky. Ty nejlepší výrobky vybírali členové hodnotící komise tvořené zástupci Ministerstva zemědělství ČR, krajského úřadu, Státního zemědělského intervenčního fondu, Státní zemědělské a potravinářské inspekce, Státní veterinární správy, Agrární komory ČR a Potravinářské komory ČR.   Značku Regionální potravina Zlínského kraje 2021 navrhli udělit těmto výrobkům:   „I přes skutečnost, že jsme letos koordinovali soutěž ve Zlínském kraji poprvé, přihlásilo se velké množství výrobků, dokonce více než v minulých letech. Je zde i značné množství zcela nových výrobců, kterým se také podařilo vyhrát. Z devíti vítězných výrobků jich bylo šest,“ uvedl koordinátor Regionální potraviny Zlínského kraje Lukáš Vacek.   Ocenění Regionální potravina můžou získat pouze producenti zemědělských a potravinářských výrobků do 250 zaměstnanců. „Zelená pečeť“ na obalu zaručuje, že potraviny jsou čerstvé a pocházejí z lokálních surovin. Oceněný výrobek má právo užívat značku Regionální potravina na svém obalu čtyři roky. Regionální potravina patří mezi projekty Ministerstva zemědělství. Státní zemědělský intervenční fond značku administruje. V současné době je oceněno 407 produktů od 312 výrobců. Podrobné informace o soutěži jsou k dispozici na regionalnipotravina.cz.   Cena Hodnotitelské komise   K udělení Ceny Hodnotitelské komise soutěže Regionální potravina Zlínského kraje 2021 navrhl předseda Hodnotitelská komise ve spolupráci s ostatními členy následující 3 výrobky:   -tz-

Ogaři z Valašska natáčeli situaci po tornádu. Dokument vysílá TV Noe
Aktuality

Situace v obcích na Břeclavsku a Hodonínsku, které v červnu drtivě zasáhlo tornádo, je stále složitá. Dokládá to i dokument, který v postižených místech natočili bratři Michal a Jan Mikulenkovi z Huslenek. „Spousta domů nemá stále dokončené střechy a zima se blíží, takže  se tam opravdu hraje o čas,“ upozornil Jan, který na jižní Moravu jako dobrovolník sám často vrací. A právě dobrovolníci, jichž se za více než dva měsíce v oblasti vystřídaly tisíce, hrají při obnově postižených obcí významnou roli. Přijížděli z celé České republiky, jenže s koncem prázdnin jich postupně ubývá. [caption id="attachment_110054" align="alignnone" width="690"] Skládka ze sbořených domů. Foto: Mikumi production[/caption] Snímek nazvaný Než přijde zima vnikl nejen proto, aby zachytil atmosféru v zasažené oblasti. „Natočili jsme ho i jako povzbuzení pro lidi, kteří mají chuť pomoci. Je to opravdu důležité, byť by přijeli jen na víkend. Psychika lidí, kteří přišli o své domy dostala opravdu zabrat a pomoc tak není jen o práci, ale i o morální podpoře,“ je přesvědčený Jan Mikulenka. Dokument odvysílala TV Noe v premiéře už v neděli 5. září ve 12:40. Následovat pak bude několik repríz, z nichž nejbližší je naplánovaná na pondělí 19:25. Snímek je možné si pustit také na internetu, odkaz je umístěn na stránkách www.mikumi.cz.   [gallery columns="4" ids="110046,110047,110048,110049,110050,110051,110052,110053"] Foto: Mikumi production   -red-

Most z první republiky půjde k zemi. Silnice do Študlova se narovná
Aktuality

Stávající nadjezd přes železniční trať u vlakové zastávky Valašské Příkazy slouží jako hlavní příjezdová silnice do obce Študlov již od roku 1928, kdy se zprovoznila tzv. Masarykova dráha spojující Horní Lideč, Valašské Klobouky a Brumov-Bylnici. Starý most tvořený dvěma železobetonovými oblouky s horní mostovkou bude z důvodu špatného technického stavu zbourán a silničáři o kousek dál postaví nový. Délka nového mostu bude necelých 75 metrů. Součástí stavby je rovněž přeložka 360 metrů dlouhého úseku silnice, která vede do Študlova. Stavba má trvat až do roku 2023 a bude stát 130 milionů korun.   Přínos výstavby nového mostu je především v bezpečnosti a přehlednosti provozu. „Komunikace se napřímí, namísto původního zakřiveného tvaru. Navržené řešení poskytne plynulou a bezpečnou jízdu. Ačkoliv se stavba nachází mimo zabydlenou část obce, je také důležité, aby jednotlivým vlastníkům byl zachován přístup na pozemky,“ uvedla Oldřiška Vaňková, starostka Valašských Příkaz na jejichž katastru se stavba nachází.   [gallery columns="6" ids="109829,109825,109826,109827,109828,109839"] Aktuální stav. Foto: redakce   Vozovka na novém mostě ev. č. 05746-2 bude široká 6,5 metru. Spodní stavba bude z masivních monolitických opěr se zavěšenými křídly, podpěry budou tvořeny pilíři na společném betonovém základě. Založení je hlubinné na vrtaných pilotách o průměru 900 milimetrů.   Součástí stavby budou také přeložky inženýrských sítí, vedení nízkého napětí, veřejného osvětlení, sdělovacího vedení, vegetační úpravy, rekultivace, nové svislé dopravní značení a zabezpečovací zařízení. Bude rovněž vybudováno nové připojení k železniční zastávce o délce 90 metrů a šířce 5 metrů s asfaltovou vozovkou, propojení stávajících účelových komunikací vedených pod mostním objektem, nové připojení účelových komunikací (polní cesty) a nové připojení fotovoltaické elektrárny.   [gallery columns="4" ids="109787,109786,109784,109785"] Nákres umístění nového mostu a přilehlých komunikací. Obrázky: ŘSZK a redakce, mapový podklad mapy.cz     Uzavírky a dopravní omezení   Předpokládá se, že stavební práce budou zahájeny mimo současnou vozovku začátkem září 2021 a neomezí silniční provoz, protože budou probíhat mimo stávající silniční těleso. Stavba bude pokračovat se zimním přerušením ještě v letech 2022 a 2023. Po dobu výstavby bude provoz v maximální míře veden ve stávající trase silnice III/05746. Během realizace části přeložky silnice III/05746 bude provoz po dobu nezbytně nutnou veden po objízdné trase po silnici I/57 přes Horní Lideč, dále po silnici I/49 do obce Střelná a poté po účelové komunikaci do obce Študlov.   Demolice mostu bude prováděna za uzavřeného provozu na železniční trati č. 283 Horní Lideč – Bylnice. Z důvodu ochrany konstrukce koleje pod demolovaným mostem bude zřízeno přesypání koleje vhodným zásypem o tl. min 0,5 m. Provoz na trati bude vyloučen po nezbytnou dobu.   -red-

Tenisový turnaj Legendy open se hrál již potřinácté
Sport

Na slavičínských antukových kurtech Oáza ve Slavičíně proběhl v sobotu 28. srpna 2021 již třináctý ročník tenisového turnaje v deblu. Pořadatelé ze slavičínských fotbalových internacionálů tentokrát poprvé v historii pozměnili pravidla a před turnajem si každý hráč svého spoluhráče vylosoval. Prvenství zde z předchozích ročníků obhajovala slavičínsko-litvínovská dvojice Petr Koseček a Libor Matějovič. Hrátky osudu však rozhodly, že po úvodním losu měla tato dvojice hrát znovu spolu. Zde ale ukázali hráči gesto fair play a hrát navzájem odmítli.   Rozběhly se tak boje ve dvou skupinách, kde startovalo po čtyřech dvojicích. Zde se hrálo systémem každý s každým a první dva debly postupovaly do semifinále. V A skupině si postup zajistily dvojice Libor Matějovič - Zdeněk Šiška st. a Dorůček - Milan Both. V B skupině dominovaly páry Petr Koseček - Petr Ptáček  a Pavel Tomeček - Ptáček Milan. První semifinále přineslo jednoznačnou výhru 6:1 dvojice Libor Matějovič - Zdeněk Šiška ml. nad deblisty Pavlem Tomečkem a Milanem Ptáčkem mladším. Druhé semifinále přineslo obrovské drama a výhru 7:5 dvojice Dorůšek - Both, kteří si tak zajistili postup do finále.   Finálové klání bylo odloženo kvůli dešti o dvě hodiny a lépe jej pak zvládla dvojice Libor Matějovič - Zdeněk Šiška st., kteří zdolali pár Dorůček- Milan Both 6:4. O třetí místo se nakonec nehrálo a bylo udělana oběma semifinalistům. Nejlepším hráčem byl vyhlášen Milan Both. Cenu talent roku dostal nestárnoucí Olda Majc a cenu diváků obdržela deblová dvojice Jaromír Smolek - Vladislav Durďa.   Po turnaji následovala oslava loňských šedesátých narozenin velké legendy slavičínského fotbalu Jaromíra Smolka, který působil i v druholigovém Uherském Brodě a také na Vsetíně. Nechybělo dobré jídlo, pivo, víno a zpěv a všichni se už těší za rok, na další, již čtrnáctý ročník.   Akce byla podpořena z grantu města Slavičín.   Konečné pořadí 13. ročníku Legendy open: 1. místo - Libor Matějovič - Zdeněk Šiška st. 2. Dorůšek - Milan Both 3. Pavel Tomeček - Milan Ptáček 3. Petr Koseček - Petr Ptáček 5. Jaromír Smolek - Vladislav Durďa 6. Alois Strnad - Olda Majc 7. Štěpán Heiník - Jiří Váňa 8. Rostislav Fryzelka - Jarda Saňák   -kos-

Firma ze Zlína zahájila výrobu nouzového přístřešku pro lidi
Aktuality

Zlínská společnost oficiálně spustila výrobu plastových izolačních panelů do modulárního obytného systému, který slouží jako ubytování pro rodiny vysídlené válečnými konflikty, pronásledováním nebo přírodními katastrofami. Firma ze Zlína se tak stane jediným dodavatelem střešních a bočních panelů pro Better Shelter, podporovaný pro jeho celosvětovou prospěšnost nadací IKEA Foundation. Za tímto účelem společnost vybudovala ve stávajícím areálu novou výrobní halu a instalovala nové technologie, včetně robotické lisovny.   „Jedná se o efektivní, rychlé a cenově příznivé řešení dočasného ubytování navrženého tak, aby splňovalo potřeby pro zajištění základního bydlení, soukromí a bezpečnosti pro lidi zasažené nepříznivými okolnostmi,“ uvedl generální ředitel společnosti SPUR Tomáš Dudák a doplnil, že společnost pracovala na vývoji materiálu a přípravě produkce tři roky.   Pracovníci vývojového oddělení společnosti SPUR vyvinuli, na základě specifického zadání organizace Better Shelter, složitý vícevrstvý materiál, který musí splňovat náročné požadavky na nehořlavost, tepelnou izolaci, odolnost proti větru a dešti, ochranu před UV zářením a zdravotní nezávadnost, a navíc musí být lehký a skladný kvůli transportu a manipulaci. „Jedná se o desky z polypropylenové pěny využívané například v automobilech, které jsou navíc z obou stran opatřeny speciálními fóliemi.  Takto zkonstruované panely dosahují unikátních užitných vlastností při zachování mechanické odolnosti, jsou velice lehké a plně recyklovatelné, protože se jedná o jednodruhový plast. Pro tuto část výrobního procesu jsme si sami zkonstruovali a zprovoznili linku na laminaci všech vrstev sendviče. Proces spojování materiálů probíhá bez použití lepidel,“ vysvětlil Tomáš Dudák. [caption id="attachment_109774" align="alignnone" width="690"] Interiér modulárního obytného systému[/caption] Nová hala pro zajištění výroby produktu Better Shelter je vybavena plně automatizovanou robotickou lisovnou. Součástí výrobního procesu je i výroba základní polypropylenové lehčené desky na extruzní lince a následná laminace. Celková investice do projektu byla přes 100 mil. Kč.  Kapacita technologie při třísměnném provozu umožňuje výrobu komponentů pro 30 tisíc „domků“ ročně.   „Domek“ má plochu cca 17,5 m2 a poskytuje ubytování pro 4 až 6 osob. Skládá se ze sendvičových panelů z polypropylenové pěny, pozinkované ocelové konstrukce, plastových spojovacích prvků a dalšího příslušenství, jako je zámek na dveře, solární panel, LED lampa nebo ochranné síťky proti hmyzu. Do oblastí humanitární pomoci je přepravován v rozloženém stavu ve dvou kartonových krabicích o celkové váze cca 160 kg. Tým o 4 lidech jej dokáže postavit za 5 hodin.   „Garantovaná životnost panelů je minimálně 3 roky v nejnáročnějších klimatických podmínkách kdekoliv na světě, například na rovníku. Skutečná použitelnost dočasného příbytku je však průměrně 7 let, což je bohužel i doba, kterou v některých částech světa uprchlíci v těchto táborech stráví,“ doplnil Tomáš Dudák. [caption id="attachment_109775" align="alignnone" width="690"] Nová výrobní hala[/caption] I když byl Better Shelter vyvinut především jako dočasná ubytovací jednotka, jeho využití je široké. Modulární konstrukce umožňuje změny velikosti a rozložení, díky čemuž lze přidávat a odebírat sekce a vytvářet tak objekty různých rozměrů: kliniky první pomoci, skladovací prostory, registrační centra, školy a školky, kanceláře, knihovny atd. V reakci na krizi způsobenou pandemií covid-19 posloužil Better Shelter také jako nouzová zdravotnická zařízení po celém světě.   Jeden z „domků“ vyráběných ve Zlíně bude k vidění od 9. do 15. září 2021 v parku Komenského v rámci účasti firmy SPUR na Zlín Film Festivalu.   Better Shelter je nezisková organizace, která usiluje o zlepšení života uprchlíků zajištěním cenově dostupného dočasného přístřeší a důstojného a bezpečného bydlení. Za dobu svého působení dodala organizace již přes 60 tis. přístřešků pro uprchlíky do 36 zemí světa, nově do Švédska, Nizozemska a Sýrie. Právě v důsledku války v Sýrii potřebuje humanitární pomoc více než 13 mil. lidí.   Sociální podnik Better Shelter je partnerem Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a Nadace IKEA. Ikea Foundation je nadace, jejíž činnost je financována z Nadace INGKA společnosti INGKA Group. Nadace byla vytvořená nezávisle na maloobchodních aktivitách s cílem zlepšovat životní podmínky lidem v tíživé situaci po celém světě.   -tz-

Valašské Klobouky udělily Ceny města
Aktuality

Už posedmé v řadě udělilo město Valašské Klobouky ocenění významným osobnostem za jejich mimořádný přínos. Letošními nositeli jsou předseda ZO ČSOP Kosenka Miroslav Janík a akademický malíř Zdeněk Matyáš, kterému byla pocta vyjádřena in memoriam. Předání Ceny města bylo součástí hudebního festivalu Setkání muzikantů v Bílých Karpatech. Město udělilo také poděkování Jaroslavu Prokopovi, který prokázal duchapřítomnost v krizové situaci.   „Letošní Ceny města Valašské Klobouky mají jedno společné, a sice téma zdejší přírody, která se v práci a tvorbě obou oceněných promítá. Zdeněk Matyáš, který ve Valašských Kloboukách žil a maloval, zachycoval velmi často okolní krajinu a životní osudy lidí na Valašsku. Miroslav Janík se intenzivně věnuje ochraně přírody a krajiny a vyvíjí v této oblasti celou řadu mimořádných aktivit a projektů. Oba si tak naše uznání právem zaslouží,“ uvedla Eliška Olšáková, starostka města Valašské Klobouky. Za malíře Zdeňka Matyáše převzala ocenění jeho dcera Tereza Pošvec Matyášová.   Akademický malíř Zdeněk Matyáš (8. 8. 1945 – 8. 4. 2001) Celý život žil a pracoval ve Valašských Kloboukách. Absolvoval studium na Střední uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti a následně na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora akad. mal. Karla Součka, obor portrétní a figurální malby. Zde si osvojil techniku olejomalby a kresbu uhlem. Po studiích se vrátil do svých rodných Valašských Klobouk, kde krátce vyučoval externě na místním gymnáziu a poté i na SUPŠ v Uherském Hradišti. Povolání učitele ho však nenaplňovalo a rozhodnutí věnovat se zcela svobodně malbě a kresbě mu dávalo větší smysl.   Jeho otec Josef Matyáš pocházel ze známé valašskokloboucké rodiny mydlářů. On sám se však stal povozníkem a malý Zdeněk se musel staral o koně, které se tak staly symbolem jeho obrazů. Dílo Zdeňka Matyáše věrně zachycuje životní osudy lidí na Valašsku, promítnuté do drsné valašské krajiny 20. století. Jeho kresby malované uhlem jsou ryze realistické, ať jde o portréty Klobučanů, nebo o zimní pustou krajinu. Hlavními motivy jeho obrazů jsou strom, pole, kůň, chalupa a oráč v baladickém propojení.   Uspořádal více než 25 výstav samostatných a 30 kolektivních v ČR i v zahraničí. Jeho dílo je zastoupeno ve sbírkách Národní galerie v Praze, v Muzeu umění v Olomouci, Východočeské galerii v Pardubicích a například i ve Státní galerii ve Zlíně. Jeho obrazy jsou umístěny nejen v soukromých sbírkách u nás i v zahraničí, např. v Holandsku, USA, Kanadě, Rakousku či Slovensku, ale můžete se jimi potěšit i na veřejných místech, například v městské knihovně, v kulturním domě Klobučan či ve smuteční síni ve Valašských Kloboukách nebo v hotelu na Jelenovské.   Mgr. Miroslav Janík (nar. 1948) Dlouholetý předseda ZO ČSOP Kosenka Valašské Klobouky, vedoucí ekoporadny a pozemkového spolku Kosenka. Celý svůj profesní i současný život věnuje ochraně a obnově životního prostředí a krajiny, enviromentálnímu vzdělávání, zachováním kulturních a tradičních hodnot. Je nositelem celé řady ocenění za ochranu přírody a krajiny jižního Valašska, péči o karpatské a louky a rozvoj místního společenství.   Narodil se v Novém Jičíně, vystudoval VUT v Brně, poté matematiku a výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě v Ostravě. Působil jako vychovatel a učitel odborných předmětů na Středním odborném učilišti zemědělském ve Valašských Kloboukách. V letech 1975 až 1980 byl členem a předsedou Základní skupiny TISu - Svazu pro ochranu přírody a krajiny ve Valašských Kloboukách, což byla první nestátní organizace ochránců přírody a krajiny v Československu.   Podílel se na záchraně valašských dřevěnic č. 10 a č. 11, postupně budoval základnu ČSOP Kosenka (ekocentrum, ekoporadnu, pozemkový spolek pro přírodu, krajinu a památky Valašskoklobucka). Po revoluci byl jeden ze zakladatelů Občanského fóra ve Valašských Kloboukách, působil také jako zastupitel města a člen městské rady.   Miroslav Janík zahajoval řadu místních a regionálních environmentálních projektů na principech udržitelnosti komunitní a partnerské spolupráce. Podílel se na stanovení standardů pro program Spolupráce na podporu místních spolků. Pod vedením Kosenky se podařilo zorganizovat první komunitní plánování ve Valašských Kloboukách. Je také jedním ze zakladatelů tradiční kulturní akce Valašský mikulášský jarmek.   Významné jsou jeho aktivity pro zdejší přírodu a krajinu. Díky projektu Místo pro přírodu vznikla první nestátní lesní rezervace Ščúrnica, která je ponechána přirozenému vývoji. V oblasti ochrany přírody Bílých Karpat je pozoruhodná péče o nejcennější lokality Bílé Potoky, Dobšenu nebo Javorůvky, které jsou chráněné pro výskyt orchidejí a dalších významných druhů rostlin a živočichů. Členové ČSOP Kosenka a další dobrovolníci zde už 41 let pořádají tradiční kosení, díky kterému je toto přírodní bohatství uchováváno.   Ing. Jaroslav Prokop Poděkování města Valašské Klobouky převzal za pohotovou a duchapřítomnou reakci v nebezpečné situaci, do níž se dostal loni na podzim při průjezdu po cyklostezce. Na vyjížďce zjistil, že po pádu stromu došlo k havárii na stožáru vysokého napětí a přes cyklostezku leží kromě stromu také dráty elektrického vedení. K místu ihned přivolal jednotky integrovaného záchranného systému a vyčkal do jejich příjezdu. Během chvíle zpozoroval, že od Brumova přijíždí cyklistka a chystá se překonat strom, který jí leží v cestě. Neměla ovšem nejmenší tušení, že ve stromu jsou zamotané také dráty, které v tu dobu byly stále pod proudem. Jaroslav Prokop ji naštěstí ihned varoval, čímž zabránil hrozícímu ublížení na zdraví či životě.   -tz-

Po nerostných surovinách se Valaši poohlédnou ve vesmíru
Aktuality

Lidstvo se začíná potýkat se surovinovou krizí. Co mohl, to člověk za použití dostupných technologií z hlubin Země z velké části vytěžil. Nyní je nucen poohlédnout se po zdrojích surovin mimo rodnou planetu. Napomoci při tom má první výlučně český kosmický projekt s názvem SLAVIA, v němž se okolo brněnské společnosti SAB Aerospace soustředila skupina tuzemských firem a institucí včetně Hvězdárny Valašské Meziříčí.   „Jedná se o základní výzkum s cílem co nejlépe poznat chemické složení meziplanetární hmoty v okolí Země. Kromě drobných částic nazývaných meteoroidy a částeček prachu jsou předmětem zájmu tělesa v blízkosti naší planety, jako jsou planetky a kometární jádra,“ vysvětluje ředitel hvězdárny Libor Lenža. [caption id="attachment_109709" align="alignnone" width="690"] Pohled do laboratoře Ústavu fyziky plazmatu Akademie ČR v Praze. Foto: archiv Hvězdárny Valašské Meziříčí[/caption] Proč právě chemické složení?   Protože je dosti pravděpodobné, že už v blízké budoucnosti budeme nuceni hledat zdroje surovin, zejména vzácných prvků a kovů, mimo Zemi. Nemám na mysli ani tak zlato a stříbro, jako spíše suroviny používané k výrobě elektroniky. Je proto dobré vědět, kde lze tyto prvky nalézt v dostatečném množství.   Projekt SLAVIA je ryze český, přitom tenčící se zdroje surovin představují celosvětový problém. Neměl by se na jeho řešení podílet větší počet zemí? [caption id="attachment_109710" align="alignnone" width="690"] Observační kamery a spektrografy pro pozorování meteorů ve Hvězdárně Valašské Meziříčí[/caption] Na tomto úkolu pracuje celá řada států, neboť výzva Evropské kosmické agentury (ESA) při zadávání ambiciózních národních projektů směřovala do různých členských zemí. Jedna z nich byla určena pro Českou republiku. Pokud je mi známo, u nás se přihlásila tři konsorcia. Do dalšího kola postoupil projekt SLAVIA, jehož jsme součástí a který předpokládá vypuštění dvou speciálních družic na oběžnou dráhu Země.   Jaký bude další postup?   Pokud bude projekt schválen k realizaci, bude nejprve nutné navrhnout základní systémy budoucí družice, související například s telekomunikací, udržováním teplot, počítači nebo zdroji energie. To bude věc průmyslových firem, které jsou hlavními partnery případného projektu. Souběžně bude probíhat vývoj užitečného zatížení, tedy vědeckých přístrojů provádějících měření. Až to všechno dáme dohromady a ověříme funkčnost takového celku, bude zapotřebí zaplatit nosič, který ho vynese na oběžnou dráhu. Tím ovšem projekt neskončí, protože bude nutné zajistit řízení družic, komunikaci, stahování vědeckých i telemetrických dat a podobně.   Jak dlouho projekt potrvá a jaké náklady si vyžádá?   To je zatím předčasné říkat. Během dvou až tří měsíců zahájíme další etapu přípravy, spočívající ve zpracování studie proveditelnosti. Naším úkolem bude prokázat, že jsme schopni postavit, co se od nás očekává, a že to bude fungovat. Kompletní studii bychom měli ESA a našemu Ministerstvu dopravy předat rok od zahájení těchto prací, aby ji následně posoudili naši i zahraniční odborníci. Pokud záměr uznají za proveditelný, začne fáze návrhů a konstrukce, která potrvá odhadem další dva až čtyři roky. [caption id="attachment_109711" align="alignnone" width="690"] Jižní budova valašskomeziříčské hvězdárny, na jejíž střeše jsou kamery pro sledování meteorů umístěny[/caption] V čem má spočívat podíl valašskomeziříčské hvězdárny?   Naše hvězdárna se do projektu dostala díky dlouholeté úspěšné spolupráci s Ústavem fyzikální chemie Jaroslava Heyrovského Akademie věd ČR, který je hlavním garantem vědecké části mise. Společně s kooperujícími hvězdárnami mnoho let pozorujeme meteory nejen s cílem zjistit dráhy těchto zanikajících drobných tělísek, ale i pořídit spektra s „otisky“ jejich chemického složení. Významně se budeme podílet na vývoji, kalibraci a celkové přípravě kamer, které jsou součástí experimentu VESNA, jednoho ze tří nejvýznamnějších na palubě družic. S pomocí těchto kamer chceme získávat kvalitní spektra meteorů z oběžné dráhy. Zároveň bychom se měli podílet na zpracování vědeckých dat a na laboratorních testech. Lze říci, že patříme mezi hlavní pilíře pozemní části experimentu VESNA.   -tz-

Starostové ve Slavičíně poděkují poslancům za schválení odškodňovacího zákona „lex Vrbětice“
Aktuality

Děkovné setkání starostů z regionu s poslanci a jinými ústavními činiteli, kteří se zasloužili o schválení speciálního zákona o odškodnění za vrbětické výbuchy, se uskuteční v sobotu 4. září v poledne ve Slavičíně.   Ve 12 hodin přijme starosta města Tomáš Chmela hosty v obřadní síni slavičínské radnice, kde proběhne krátký ceremoniál a zápis do Pamětní knihy města, poté následuje oběd v salonku hotelu Zámek Wichterle.   „Máme být za co vděčni. V podstatě se kvůli tomuto záměru spojil celý region, nehledě na politickou příslušnost či názory,“ uvedl Chmela. Zhruba od letošního dubna probíhala kvůli myšlence odškodnění intenzivní jednání na mnoha úrovních od Zlínského kraje, přes ministerstva, vládu, parlamentní komory i prezidenta republiky. Všech se účastnili jménem obcí starostové, za Slavičín často i spolu s místostarostkou Monikou Hubíkovou. [caption id="attachment_109972" align="alignnone" width="690"] Briefing po hlasování v Senátu. Foto: archiv Senátu[/caption] Rozhodující význam měly i některé méně formální schůzky, jako například na Pivečkově vile dne 19. června při Leteckém dni. „Obrovskou roli zde sehrál slavičínský rodák, advokát a europoslanec Stanislav Polčák, dále také ministr vnitra Jan Hamáček či předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček a mnoho dalších vlivných osobností veřejného života,“ popsal průběh náročného jednání slavičínský starosta.   Speciální zákon o odškodnění obcí a občanů dotčených vrbětickými výbuchy podepsal prezident Miloš Zeman dne 29. srpna. Pro Slavičín to znamená řečí čísel toto: zhruba 85 milionů korun si rozdělí občané s trvalým pobytem ve Slavičíně, 104 milionů korun obdrží město a regionu pomůže i dalších 59 milionů korun, jejichž příjemcem bude Zlínský kraj. [caption id="attachment_109946" align="alignnone" width="690"] Starostové dotčených obcí o odškodnění jednali i u prezidenta republiky[/caption] Poprvé v historii se Slavičín objeví přímo ve speciálním zákoně přijatém parlamentem. A po dlouhé době se bude moci jako mnoho dalších měst nadechnout více a dohnat ztracené roky – investovat do kvality života, obnovy přírody a krajiny, bydlení, i do další infrastruktury.   „Věřím, že finanční podpora, která poputuje v příštím roce na Slavičínsko, bude základem pro návrat k pokojnému stavu, jak i uvádí schválený zákon,“ podotkl starosta Chmela.   Setkání se zúčastní většina poslanců zvolených za Zlínský kraj i starostové postižených obcí.   -tz-

TIPY NA AKCE

Z PRVNÍ RUKY

INZERCE, NABÍDKY

TOP REKLAMA