Aktuality

Zvelebení dvou zahrad určených hlavně pro děti chystá město Slavičín na podzim letošního roku. Jde o zahradu v přírodním stylu v MŠ Slavičín – Malé Pole a o zahradu v nedalekém Domu dětí a mládeže, která se také převlékne do přírodního kabátu.   „Zahradu budou využívat děti z našich kroužků. Chceme v nich vzbudit zájem o přírodu, navíc celý prostor bude zvelebený přírodními prvky a bude příjemné v ní pobývat jak pro menší, tak i větší děti,“ řekla ředitelka DDM Ivana Fojtíková.   Do zrenovovaného prostoru s altánem tak budou chodit malí alchymisté, kuchtíci, přírodovědci, chovatelé, modeláři či rybáři. Rekonstrukce zahrady za „Domečkem“ bude stát lehce přes 400 tisíc korun s tím, že na ni město získalo dotaci ze SFŽP ve výši 308 tisíc korun.   Druhá přírodní zahrada vznikne v MŠ Malé Pole. Do tohoto prostoru se neinvestovalo dlouhá léta, proto rekonstrukci uvítají děti i rodiče. „Chceme vytvořit jedinečné zázemí pro děti, a to osazením hracích prvků v přírodním stylu do stávající zahrady školy s možností rozvíjení vztahu k živé i neživé přírodě, pozorování změn vlivem proměn a vývoje přírody v každém ročním období,“ upřesnila ředitelka školky Jarmila Gottfriedová.   Doplnila, že mezi novými prvky zahrady naleznou  děti například pozorovací centrum růstu rostlin, hobití díru nebo špalkový chodník do svahu s lanem. „Dále plánujeme expozici léčivých bylin, které se budou sklízet a používat v naší kuchyni, nebo vyvýšené záhony pro každou třídu. Děti se o ně budou starat – sázet a zalévat,“ uvedla ředitelka školky.   Projekt v MŠ Malé Pole bude stát necelých 600 tisíc korun, z nichž 85 procent bude činit dotace.   Město považuje výchovu dětí k ekologii za velmi důležitou. „Z dětí, které berou ohled na přírodu, vyrostou ohleduplní lidé, jež nebudou mít problém s chováním šetrným k přírodě. To bude v budoucnu, myslím, nezbytnost,“ uvedl starosta Tomáš Chmela.   -tz-

Silvie Zvonková obsadila bronzovou příčku ve 37. ročníku horského krosu Pruské – Vršatec. V 8,5 kilometrovém závodu s převýšením 591 metrů, který byl mezinárodním mistrovství Slovenska v běhu do vrchu a byl zařazený také do Českého poháru v běhu do vrchu, dosáhla času 50:43. Zvítězila v čase 46:09 Lucia Kovalančíková z Dukly Banská Bystrica Stříbrnou pozici vybojovala Rebeka Gabčíková (ŠKP Žilina, 49:18).   Zvonková na Slovensku zároveň vyhrála závod v kategorii žen ročníku narození 1971 – 1985.   ,,Závodu na trati mezi Pruským a Vršatcem jsem se v minulosti dvakrát zúčastnila jako doprovod a fanoušek manžela Milana. Letos jsem si ho chtěla také vyzkoušet,“ přiznala Silvie Zvonková.   Organizátoři známého krosového podniku v běhu do vrchu na Slovensku letos trochu pozměnili trať. Zrušili prudkou pasáž po louce, ale prodloužili ho o jeden kilometr.   ,,Nevím, co bylo horší,“ nedokázala s nadsázkou posoudit reprezentantka Valašských Klobouk.   Zvonková si však s nástrahami trati poradila.   ,,Brzy po startu jsem se probojovala na třetí pozici. Úvodní čtyři kilometry jsem měla na dohled před sebou Gabčíkovou. Ta se mi později vzdálila. Navíc se na mě dotahovala Kateřina Gundová. Krosařka z Handlové mě pak v posledním seběhu před cílem dokonce předběhla. Ovšem v následném prudkém stoupání jsem ji za vydatné podpory diváků znovu předběhla a definitivně jsem se od ní odpoutala,“ potěšil výkon i výsledek v cíli na Vršatci Zvonkovou.   ,,Takový typ závodu jsem běžela poprvé. Nevěděla jsem, co od toho mám čekat. Bylo to náročné, ale parádní. Zvlášť, když na mě v cíli čekala moje rodina. Proto to bylo pro všechny příjemně strávené odpoledne. Potěšil mě i náš půlroční syn Oskar, který sdílí naše rodinné nadšení pro sport,“ užívala si pobyt na Slovensku Silvie Zvonková.   Běhu Pruské – Vršatec se zúčastnil i její bratr Marek Babulík. Ten skončil v závodu v kategorii mužů ročníku narození 1981 – 2000 díky času 52:56 na 24. místě.   Lubomír Hotař

V neděli po dvacáté hodině policisté na lince tísňového volání přijali oznámení o řidiči dodávky, který je zřejmě opilý, jelikož jede po silnici od Biskupic do Luhačovic a kličkuje od krajnice ke krajnici.   „Policisté z Luhačovic řidiče podle přesného popisu vozidla zastavili v Luhačovicích a zjistili, že oznámení bylo pravdivé. Jeho spolujezdec vykazoval stejné známky opilosti. Ani jeden z mužů u sebe neměl doklad totožnosti ani řidičský průkaz. Policisté proto přivolali kolegy z cizinecké policie ke zjištění bližších okolností,“ uvedla mluvčí policistů Monika Kozumplíková.   Z výslechů vyšlo najevo, že oba cizinci vyjeli po notné konzumaci alkoholu půjčeným firemním vozidlem z Uherského Brodu do Luhačovic. Nejprve řídil pětatřicetiletý muž. S jeho jízdou ale nebyl spokojený o devět let mladší spolujezdec, proto ho za volantem vozidla na čerpací stanici v Luhačovicích vystřídal. „Ani jeden z nich není držitelem řidičského průkazu. Muž, který řídil jako první, nadýchal 2,7 promile alkoholu. Druhý řidič, kterého policisté zastavili, nadýchal 2,5 promile,“ upřesnila mluvčí policistů.   Ze zjištění policistů vyplynulo, že oba muži na našem území pobývají neoprávněně, navíc svým jednáním závažným způsobem narušili veřejný pořádek. Policisté zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky. Navíc zahájili úkony správního řízení o správním vyhoštění.   Oba cizinci skončili v policejní cele a odtud putovali v úterý odpoledne rovnou k soudu. Soudce potrestal oba muže zákazem řízení motorových vozidel na dva roky. Policisté z cizinecké policie ve středu cizince vyhostili na dobu tří let z celého Schengenského prostoru.   -tz-

SOU Valašské Klobouky přivítalo dva kamiony z Kopřivnice. Na návěsech vezly komponenty podvozku nákladní Tatry Phoenix 4x4 s centrální nosnou rourou, motor s převodovkou, kabinu, kola. V kontejnerech, na paletách, jako obrovskou stavebnici.   Během školního roku budou auto sestavovat ve svém areálu žáci SOU Valašské Klobouky.   Po sestavení vozidla bude auto přepraveno do Kopřivnice, kde projde diagnostickým procesem i zkušebními jízdami na polygonu. I této části projektu se žáci pod vedením tatrováckých mistrů zúčastní.   [gallery columns="5" ids="80348,80349,80350,80351,80352"]   Akci dohodla automobilka s krajem a jeho silničáři. Cílem je praktická výuka studentů.   „Těšíme se na to, studenti si ta auta osahají zevnitř, budou pracovat s originálním nářadím, to je maximálně sblíží s praxí,“ řekl ředitel SOU Valašské Klobouky Pavel Hrabina.   -tz-

Již posedmé se uskutečnil memoriál v Janové s názvem, který je poctou dlouholetému činovníkovi TJ Tatran Janová. Vedení kopané si vybralo, což je pro turnaj asi už každoročním pravidlem, doposud nejžhavější den v roce. Jedinou polehčující okolností byl celodenní osvěžující větřík. Tedy alespoň pro ty, kdo nepoletovali po hřišti.   Jako každý rok dopoledne turnaj zahájili staří páni. Letos se zde potkali soupeři z klubů Sokol Hovězí, TJ Sokol Valašská Polanka a domácí TJ Tatran Janová. Hrálo se systémem každý s každým 2 x 20 minut. Všechna utkání starých pánů řídil rozhodčí Miroslaw Teter. Na celý turnaj se můžete podívat ve fotogalerii, která je součástí tohoto článku.   Jako první nastoupili na plochu, s pomalu žloutnoucím pažitem, mužstva Sokol Hovězí a Tatran Janová. Celý zápas byl vyrovnaný s poměrně chudou bilancí střel na branku. I proto skončil zápas v základním hracím čase bezgólovou remízou. Dle nastavených pravidel se nenastavovalo, ale zrovna se kopaly penalty. Zpočátku to vypadalo na soutěž v trefování tyček, popřípadě všeho jiného než branky. Opakovaně se vyznamenal gólman Hovězí, který chytil několik penalt. A nakonec to bylo právě mužstvo Sokola Hovězí, které zápas dovedlo do vítězného konce. [caption id="attachment_80377" align="alignnone" width="690"] Foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE[/caption] Následoval zápas TJ Sokol Valašská Polanka a Sokol Hovězí. Rovněž dlouho vyrovnaný boj, kde na každé straně padla jedna branka, takže opět rozhodoval penaltový rozstřel. Zde opět štěstí stálo při Hovězí, které po prodloužení zvítězilo nad Valašskou Polankou 2:1. V rozhodujícím utkání TJ Sokol Valašská Polanka a TJ Tatran Janová padla jediná branka a to do sítě Valašské Polanky, takže o bronzovém stupínku bylo rozhodnuto. Janová a Hovězí měly sice shodně po čtyřech bodech, ale skóre, potažmo i vzájemný zápas přisoudil Janové stříbrnou příčku a zlato si zaslouženě převzali staří páni z Hovězí.   Vrcholem turnaje byly samozřejmě mistrovské zápasy. Těch se letos zúčastnila mužstva FC Leskovec, TJ Sokol Huslenky a TJ Tatran Janová. Jako první se utkala mužstva FC Leskovec a TJ Tatran Janová. Oproti zápasům starých pánů, které sledovalo jen několik párů očí hostů, se před mistrovskými zápasy začaly dít věci. Směrem k tribuně se blížil menší průvod vedený modrobílými kráskami, jimž se nad vlnícími křivkami vlnily modrobílé třásně. Nad sportovním areálem v Janové se nesl pokřik: „Leskovec vyhraje!“ Kdo by to v té chvíli tušil, že cheerleaders z Leskovce jsou rovněž členkami věšteckého klubu kněžny Libuše?   Za bubnování šamanova bubínku a zaříkávání roztleskávaček zahájil zápas rozhodčí František Světlík. Leskovec zahájil tlakem, ale Janová odolávala. To se odráželo dlouho i na vyrovnaném skóre. Teprve vedoucí gól FC Leskovec a následný důraz v obraně dovedl modrobílé k vítězství. Mezitím dorazil delegovaný rozhodčí, teprve šestnáctiletý Daniel Ščotka, který se od druhého zápasu TJ Sokol Huslenky proti TJ Tatran Janová ujal funkce. Zkušenosti z pažitu sbíral se vším všudy, tedy i s pokřiky nespokojených hráčů nebo hostů na tribuně. V zápase Huslenek s Janovou neměl moc práce, protože červenobílé mužstvo Janovou docela citelně přehrávalo a tomu odpovídal i konečný výsledek 4:1.   Mnohem ambicióznější, ale taky nervóznější a bohatší na fauly byl poslední zápas o vítězství mezi FC Leskovec a TJ Sokol Huslenky. Leskovec byl v první půli jednoznačně lepším mužstvem na hřišti, což bylo znát i počtem nasázených gólů. Huslenky však nerezignovaly a v druhé půli zvyšovaly tlak, vstřelily góly a stále častěji ohrožovaly branku soupeře. Jediné, co mužstvu Huslenek nakonec chybělo, byl čas.   Proto si zaslouženě, za vydatné podpory svých fanoušků a především roztleskávaček, převzal zlatý pohár zástupce FC Leskovec. Stříbro vybojovaly po těžkém souboji Huslenky a bronz převzala domácí Janová.   Radomír Dolanský

Na silnicích II. a III. třídy ve Zlínském kraji se každoročně obnoví několik set kilometrů liniového vodorovného dopravního značení. Specializovaná firma přestříkává středové dělicí i okrajové vodicí bílé čáry v období od července do konce listopadu, plošné vodorovné dopravní značení se obnovuje už od června. Ředitelství silnic Zlínského kraje letos vynaloží na obnovu VDZ částku 6,5 milionu korun.   „Pro řidiče je to někdy nepříjemné, když se setkají s mechanismy a skupinou pracovníků, kteří obnovují vodorovné dopravní značení. Ale jsou to nutné práce na údržbě silniční sítě pro zajištění větší bezpečnosti provozu. Prosíme motoristy o ohleduplnost, snížení rychlosti a zvýšenou pozornost,“ říká ředitel ŘSZK Bronislav Malý. ŘSZK v tomto roce obnoví nástřiky dělicích nebo vodicích čar na silnicích II. a III. třídy v délce asi 396 kilometrů a také přechody pro chodce, dopravní stíny, šipky a označení jízdních pruhů před křižovatkami. Práce budou probíhat až do konce listopadu. Na obnovu VDZ vynaloží ŘSZK v tomto roce 6,5 milionu korun.   Dělicí čáry se aplikují na silnicích s větším dopravním významem. Již nyní to jsou všechny silnice II. třídy a zhruba 30 procent silnic III. třídy. Ze všech krajských silnic (cca 1 760 kilometrů) má středovou dělicí čáru 912 kilometrů silnic. V roce 2001, když byly silnice II. a III. třídy převedeny ze státu do vlastnictví krajů, mělo v našem kraji dělicí čáru jen 436 kilometrů těchto silnic.   U vodorovného dopravního značení se používají dvě hlavní technologie: nástřik reflexní jednosložkovou barvou, nebo pokládka vrstvy trvanlivého plastu. „Nástřiky barvou na přechodech pro chodce musíme obnovovat každý rok, dopravní stíny a šipky vydrží zpravidla tři roky. Plast je trvanlivější - jeho obnova je potřebná obvykle po pěti letech,“ upřesnil provozně-technický náměstek ŘSZK Radek Berecka.   -tz-

Zoo Zlín slaví chovatelský úspěch světového významu. Tím je odchov v pořadí již druhého mláděte dvojzoborožce indického. O mimořádnosti svědčí i ta skutečnost, že od roku 2018 je Zoo Zlín zřejmě jedinou zoologickou institucí na světě, která odchovává mláďata.  Na celém světě chová dvojzoborožce indické 53 zoologických institucí, populace celkem čítá 193 jedinců. Sameček dvojzoborožce se ve zlínské zoo vylíhnul 19. března.   Zoo Zlín chová dvojzoborožce indické od roku 2010. Ač to na první pohled nevypadá, sestavit vhodný chovný pár je velmi náročné. „Zoborožci jsou monogamní ptáci, své partnery si vybírají na celý život. Dát dohromady kompatibilní pár tak může být „běh na dlouhou trať“. Velmi často se totiž u nich vyskytuje vzájemná agresivita,“ uvedl zoolog Václav Štraub. Ve Zlíně se to však podařilo, první oplozené vejce chovatelé zaznamenali již v roce 2014. Pár zahnízdil i v následujících letech, první mládě se však podařilo úspěšně odchovat až v roce 2018. Chovatelé do hnízdní budky, vnitřní ubikace a venkovní voliéry navíc umístili kamery, aby měli podrobné informace o chování rodičovského páru.   Stejně jako v roce 2018 zoo i letos přistoupila k částečnému odchovu v lidské péči. Zhruba po 30 dnech přirozené inkubace pod samicí chovatelé vejce odebrali a umístili do líhně. Mládě se vylíhlo 19. března. „Pro chovatele nastalo období velmi náročné období. Mládě při vylíhnutí váží 50 g, je to malinkatý tvoreček, který vyžaduje spoustu péče. Musíme zajistit odpovídající teplotu v líhni, krmíme každé dvě hodiny. Zhruba po 20 dnech otevírá oči, to pak k němu přistupujeme pouze v převleku a krmíme pomocí loutky imitující hlavu dospělého ptáka,“ zdůraznil zoolog Śtraub.   [gallery columns="4" ids="80151,80149,80150,80152"] Foto: Archiv Zoo Zlín   Všechna zmíněná opatření slouží k jedinému účelu – zabránění fixace mláděte na lidi.  Zhruba po chovatelé mladého samečka přemístili do expozice rodičovského páru. Strávil zde tři měsíce, od dospělých jej však oddělovalo pletivo, aby nedošlo k případnému napadení mláděte. V současné době jej návštěvníci uvidí ve venkovní expozici v blízkosti Zátoky rejnoků. Vnitřní část pak obývá samec odchovaný v roce 2018. „Dvouletý samec již zanedlouho zamíří do Zoo Singapur. Letošního samečka si chceme ponechat a po dohodě s koordinátorem pro něj v budoucnu najít partnerku,“ dodal Václav Štraub.   Dvojzoborožec indický je největším zástupcem čeledi zoborožcovitých. Nejnápadnější znak představuje masivní žlutočerná helmice a obrovský zobák. Obývá tropické pralesy v Indii, Sumatře, Indonésii a na Malajském poloostrově. Tito zoborožci létají málo a těžkopádně, v korunách stromů nejčastěji poskakují z větve na větev. Hnízdí v dutinách velkých stromů, kde samec svou partnerku doslova zazdí výkaly a blátem. Nechá přitom v přepážce jen malý otvor, kterým ji a později i mláďata krmí po celou dobu hnízdění. Na jejich jídelníčku dominuje ovoce, ve zlínské zoo si pochutnávají např. na banánech, papáji, hroznech, broskvích, ze zeleniny pak na rajčatech a okurkách. Ve volné přírodě se jeho početní stavy rok od roku snižují. Důvodem je především ztráta přirozeného prostředí a neutuchající lov.   -tz-

Heavy metaloví POWER 5 vydávají v reedici druhou desku Cesta proti času, která poprvé vyšla v roce 2001.   Po progresivně laděném prvním albu se kapela vydala tradičnějším hudebním směrem. Ubylo komplikovanosti a skladby dostaly přímočařejší směr. Zůstala však zachována hudební a hráčská pestrost. K metalové tvrdosti se přidala místy až artrockové klávesové plochy a hlavně přibyly melodické refrény.   „Po prvním albu, které mělo kladné ohlasy jsme se po čase pustili do druhého. Hudební inspirace zůstaly stejné, ale chtěli jsme klást větší důraz na písničku. Navíc v té době přišel do kapely nový kytarista a basák a to se projevilo jak na zvuku skupiny tak i skládání nových věcí,“ popisuje vznik alba Olin Škrabal.   Také reedice desky „Cesta proti času“ bude digitální. Tzn. že vyjde na Youtube, Spotify a dalších streamovacích službách. Na YouTube kanálu je každá písnička zveřejněna formou lyric videa.   https://youtu.be/HrwpF-oztzY   Fanoušci, kteří chtějí skupinu podpořit a chtějí skladby vlastnit, si mohou desku Cesta proti času koupit v MP3 shopu na Bandcampu.   Stejně jako k reedici „Progres time“ i k desce „Cesta proti času“ budou na Facebooku skupiny vycházet vzpomínky k jednotlivým skladbám a k tomu jak deska vznikala.   V digitální reedici vyjdou postupně další alba skupiny POWER 5. a celé toto reediční počínání vyvrcholí v únoru 2021, kdy POWER 5 vydají novou desku.   Power 5 - „Cesta proti času“ stream link ZDE.   Spotify ZDE   Bamdcamp ZDE   [caption id="attachment_79543" align="alignnone" width="690"] Heavy metaloví POWER 5[/caption] -tz-

Rekonstrukce vyhořelé chaty Libušín na Pustevnách je kompletní, po šesti letech od požáru se 30. července otevírá veřejnosti. Roubence architekta Dušana Jurkoviče se vrátila podoba a barevnost z roku 1925. Došlo k výměně vytápění za tepelná čerpadla nebo zavedení požárních čidel a moderního plynového hasicího zařízení. Všechny restaurátorské práce byly prováděny ručně původními technologiemi pod dohledem experta.   Obnova chaty Libušín v obci Prostřední Bečva v Beskydech se týkala kompletně celé budovy. Požár v roce 2014 výrazně poškodil hlavně jeho pravou část, ve které se nachází umělecky nejhodnotnější jídelna. Rekonstrukce začala v dubnu 2016. Investorem a majitelem budovy je Národní muzeum v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, na pokrytí nákladů se finančně podíleli lidé veřejnou sbírkou. [caption id="attachment_80178" align="alignnone" width="690"] Libušín po požáru, foto: Architektonický ateliér Masák & Partner[/caption] Návrh nové podoby národní kulturní památky dostala do rukou architektonická kancelář Masák & Partner. „Co dokázal mít Dušan Jurkovič pouze v hlavě, my jsme měli v počítači. Moderní technologie sloužily k tomu, aby to ve výsledku bylo co nejvíce původní. Bez moderních technologií bychom chatu neobnovili, bez původní práce by zase výsledek nebyl tak hezký. Tyhle dvě věci se nedají úplně oddělit, u oprav památek jdou ruku v ruce,“ říká Jakub Masák, zakladatel ateliéru Masák & Partner.  

Tradiční ruční práce

Návrat k originálu

Unikátní požární ochrana

Zajímavý fotbalový a rovněž kulturní zážitek prožili v sobotu 25. 7. 2020 fotbalisté a fanoušci Drnovského fotbalu. Ti se díky iniciativě a pozvání klubem TJ Sokol Drnovice (okr. Blansko) zúčastnili fotbalového turnaje, Memoriálu Radka Dvořáčka, který byl jedinečný sám o sobě v tom, že ho hráli tři fotbalová družstva, která nesou v názvu Drnovice:   ·         Drnovice (Blansko) ·         Drnovice (Vyškov) ·         Drnovice (Zlín)   Naše zlínské Drnovice jsou v porovnání s dalšími dvěma jmenovanými obcemi podstatně menší a po fotbalové stránce se dá tvrdit, že proti soupeřům fotbalově trpasličí. I přesto se podařilo nasbírat plný autobus, který se brzy ráno vydal vstříc dálnici D1 a také trochu nejistotě absolvování sportovního představení. Nechápejte nás špatně, ne že bychom našim fotbalistům nevěřili, ale přeci jenom oba další týmy hráli odjakživa ve vyšších soutěžích.   Kolem oběda byl autobus na místě – tedy v Drnovicích u Blanska. Všichni se tvářili velmi mile, ale na hřišti to bylo trochu jiné. Nejdříve hráli zápas Drnovice (Vyškov) – Drnovice (Blansko) konečný výsledek 1:1 [caption id="attachment_80161" align="alignnone" width="690"] Do Drnovic u Blanska dorazila z Valašska početná výprava[/caption] Naši fotbalisté seděli na lavičkách a trochu se sklopenými hlavami už jenom padaly věty jako: „To bude pěkná nakládačka“   Ani my, fanoušci, jsme to neviděli na výhru, ale nikdo z nás to neřešil. Byli jsme ve fanouškovské přesile a fotbalisty chtěli především povzbudit. Když poté nastoupily naše Drnovice (Zlín) proti Drnovicím (u Vyškova), nikdo z nás nechápal, co se děje. Naši fotbalisté, ogaři, kteří hrají ve zlínské III. třídě, právě vítězí proti našlapaným Drnovicím u Vyškova a to hned 4:1!  Radost byla slyšet jak na hřišti, tak na fanouškovských lavičkách.   Zajímavý vložený zápas také odehráli staří páni domácích Drnovic od Blanska s mužstvem Drnovic u Vyškova, které bylo doplněno dvěma našimi matadory. Bezesporu se jednalo o výjimečný fotbalový zážitek, protože hlavní osa mužstva Vyškova, byla tvořena hráči, kteří v mužstvu působili v éře prvoligového týmu Petra Drnovice. Kvalitě mužstva pak odpovídal konečný stav utkání, který nakonec skončil 9:2 pro mužstvo od Vyškova.   [gallery columns="5" ids="80162,80163,80164,80165,80166"]   Poslední zápas, který nás čekal byl Drnovice (Blansko) – Drnovice (Zlín). Tam už jsme takové štěstí neměli a po katastrofickém začátku, kdy domácí v desáté minutě vedli 4:0 a dá se říci, že do čeho kopli, tak to skončilo v síti, se stal zbytek zápasu opravdovým fotbalovým očistcem. Ve dvacáté minutě jsme navíc museli kvůli zranění vystřídat v bráně naši jedničku a domácí fotbalisté vedení místním odchovancem Davidem Krškou, který aktuálně působí v prvoligovém klubu Zbrojovky Brno, mohli naplno a v klidu uplatnit svoje fotbalové dovednosti. Zápas nakonec skončil vysokou porážkou 10:3.   Všichni jsme se ale na konci shodli, že je vlastně jedno, kdo dneska vyhraje, protože tak, či tak vyhrají DRNOVICE a tohle byla hlavní turnajová jistota.   Po vyhlášení výsledků následovalo posezení s hudbou, které jsme si všichni užili a domluvilo se, že pokud to podmínky dovolí, tak další rok se podobný turnaj bude konat u nás – v našich valašských Drnovicích.   Chtěli bychom tímto poděkovat všem klukům, kteří nastoupili za TJ Drnovice, postarali se o krásné 2. místo a dokázali všem, že i naše malá obec může zahrát super výsledek. Dále také patří velké díky pořadatelům z Drnovic u Blanska, kteří pro nás měli vše pečlivě připraveno, nachystáno a společně jsme prožili úžasný fotbalový a také kulturní zážitek!   -mh-

Rekonstruovaný úsek silnice v Rokytnici na Slavičínsku o délce téměř 1,2 kilometru předala v minulých dnech zhotovitelská firma pracovníkům Ředitelství silnic Zlínského kraje. Rozsáhlá stavba v hodnotě 23,5 milionu korun zde začala již v polovině loňského roku.   Předmětem díla byla rekonstrukce silnice III/49518 v průjezdním úseku obce Rokytnice v délce 1 187 metrů. Šířka vozovky byla sjednocena na 6 metrů s rozšířením v obloucích. Nová konstrukce vozovky byla provedena v místech úpravy směrového vedení, šířkového uspořádání a také v úseku s novou kanalizací. V ostatních místech byla po odfrézování a provedení lokálních vysprávek vyměněna obrusná vrstva vozovky. V části úseku o délce 35 metrů byla zajištěna kompletní výměna konstrukce vozovky v celé šířce včetně sanace neúnosného podloží.   [gallery columns="4" ids="80045,80046,80047,80044"] Rekonstruovaný silniční průtah v Rokytnici. Foto: V. Cekota   Silnice je lemována betonovými silničními obrubami s přídlažbou z betonových dílců. Odvodnění vozovky je zajištěno pomocí podélného a příčného sklonu a sestavou nových dešťových vpustí. Součástí stavby byla rovněž stavební úprava mostů ev. č. 49518-4 a ev. č. 49518-5, dále přestavba propustku a obnova dopravního značení.   Konečná cena za tuto zakázku činí 23,489 milionu korun (vč. DPH). Stavební práce na rekonstrukci průtahu v Rokytnici byly zahájeny již v červnu 2019 a přerušeny přes zimní období.   -tz-

Policisté z Valašských Klobouk v neděli brzy ráno nevěřili svým očím, když chtěli zastavit mladého muže za volantem traktoru, který ovšem zastavit nechtěl a zřejmě si myslel, že s traktorem policistům ujede po polní cestě.   Krátce po páté hodině ráno chtěli policisté za pomoci světelného i zvukového výstražného znamení zastavit řidiče traktoru, který po silnici nejel příliš koordinovaně.   Ten ovšem na výzvu k zastavení nereagoval a pokračoval dál v jízdě, po polní cestě. Daleko nedojel. „Policisté řidiče zastavili a požádali ho, aby předložil doklady. Na první pohled bylo jasné, že není úplně střízlivý. Mladý muž u sebe žádné doklady neměl. Dechová zkouška ukázala hodnotu vyšší než dvě promile alkoholu. Přiznal, že až do tří hodin ráno popíjel pivo,“ popsala mluvčí policistů Monika Kozumplíková.   Lustrací policisté zjistili, že mladík ani nedosáhl zletilosti a je mu pouhých sedmnáct let, není proto oprávněný řídit traktor.   Policisté po veškerých potřebných úkonem předali mladistvého jeho otci v obci na Valašskoklobucku. Zahájili úkony trestního řízení pro podezření ze spáchání provinění ohrožení pod vlivem návykové látky. „Za řízení bez řidičského oprávnění a nezastavení na znamení podle zvláštního právního předpisu mu navíc ve správním řízení hrozí několikatisícová pokuta,“ dodala Monika Kozumplíková.   -tz-

Potřetí za sebou se stal vítězem triatlonového závodu Valachy Man v Novém Hrozenkově Radim Grebík. Desátý ročník oblíbené sportovní akce, která se během let stala největším veřejným triatlonovým závodem u nás, přilákal v pátek 24. a sobotu 25. července k vodní nádrži Na Stanoch v Novém Hrozenkově 700 sportovců a k tomu 280 dětí, což bylo o zhruba stovku méně než v posledních dvou rekordních letech.   „S přihlédnutím k situaci nás tento zájem potěšil. Závod byl pro všechny komfortní a bezpečný. Po domluvě s hygieniky jsme přijali řadu opatření pro bezpečnost závodníků i diváků, mj. jsme omezili kapacitu startovní listiny, navýšili zázemí pro registrace, aby se lidé neshlukovali, v časovém rozvrhu jsme oddělili závod dětí a dospělých, zredukovali doprovodný program. Výhodou je, že má Valachy Man tradičně intervalový start, což samo o sobě omezuje kumulaci lidí na jednom místě,“ uvedl prezident Valachy tour Vladimír Sušil.   Právě intervalový start je jedním z důvodů, že je Valachy Man vyhledávaný i hobby sportovci a začátečníky. Zvláště páteční závod na krátké trase bývá pro mnohé první závodní zkušeností. Letos vyhrál Petr Vabroušek, nejúspěšnější český Ironman, jenž Valachy Mana podporuje od počátků a vyhrál i první ročník. Krátký Valachy Man je přitom pravým opakem vytrvalostních tratí, které jsou jeho doménou. „Sprinty jsou pro mě zábava bez ambicí, chodím si je hlavně užít, takže vítězství pro mě bylo příjemné překvapení. Jezdím sem rád. Za těch deset ročníků přibylo lidí, přidala se dlouhá trasa, celá akce narostla, ale co na Valachy Manovi zůstává pořád stejné a skvělé, je atmosféra a pořadatelské zajištění,“ zhodnotil Vabroušek. [caption id="attachment_80013" align="alignnone" width="690"] Petr Vabroušek[/caption] V hlavním sobotním závodě na dlouhé trase individuálů a štafet poutal nejvíc pozornosti očekávaný souboj favorita Radima Grebíka, talentovaného juniorského reprezentanta a vítěze z let 2018 a 2019, s Lukášem Kočařem, aktuálně nejlepším terénním triatletem u nás. Oba vyráželi na trať až jako poslední, Grebík deset vteřin před Kočařem.   „Bohužel jsem v depu po plavání ztratil čip, ztratil jsem půl minuty a do konce závodu i kontakt s Radimem. Ani tak bych ho dnes neporazil, byl výborný. Podle mě je největší nadějí českého olympijského triatlonu,“ vysekl poklonu svému přemožiteli Lukáš Kočař.   Radim Grebík v cíli přiznal, že šanci na zlatý hattrick a k tomu silného soupeře v zádech vnímal jako velký tlak. „Lukáš je top jezdec na horáku i silničce, na kole je nepřemožitelný, takže jsem celou dobu čekal, kdy mě dojede, což by mě určitě demotivovalo. To se naštěstí nestalo. Mám z vítězství radost. Valachy man je moje srdcovka, navíc je to závod v domácím prostředí,“ popisoval své dojmy rodák z nedalekého Vsetína, který byl za rok 2019 vyhlášen českým triatlonovým talentem roku. Ze všech tří jeho vítězných Valachy manů byl podle něj ten letošní nejtěžší. Den předtím se totiž nad Valašskem prohnala bouře, která rozbahnila trať kola. „Moje výhoda ale byla, že zdejší terény znám, trénuji tady pořád,“ dodal.   Ženskou kategorii ovládla Helena Karásková, pro kterou to byl po ročníku 2018 druhý start na Valachy Manovi a podruhé vítězný. „Minule, když bylo sucho, to byl na kole doslova letecký den, zato dnes mi to v tom blátě moc nejelo. Ale i tak to bylo hezké,“ pochvalovala si triatletka, která má na svém kontě řadu mistrovských titulů v terénním či zimním triatlonu.   Závod štafet letos přilákal 34 týmů. Zajímavostí byla úvodní čestná štafeta v čele s Františkem Kubínkem, vítězem Valachy Mana 2017, jehož sportovní kariéru před časem zabrzdila vážná zranění z autonehody a nyní se z ní postupně zotavuje a vrací se ke sportu. František Kubínek se ujal plavecké části štafety, kterou na kole doplnil prezident Valachy tour Vladimír Sušil a na běhu ji zakončil další z pořadatelů Bohuslav Komín. „Na Valašsku je to vždy super, atmosféra byla opět výborná a plavalo se mi skvěle. Byl to krásný den. Příští rok určitě rád přijedu zase,“ pochvaloval si František Kubínek, který navíc také předával medaile vítězům závodu.   [gallery columns="5" ids="80014,80015,80016,80017,80018"]   Kromě prize money pro absolutní vítěze v celkové hodnotě 40 000 korun odměnili pořadatelé tradičně také všechny ostatní účastníky v cíli speciálními medailemi. Ty letošní ručně vyrobili skláři Pavel a Tomáš Horákovi ze sousední Karolinky. Vznikly s maximální šetrností vůči přírodě, z použitých čtyřlitrových sklenic, které skláři postupně sbírali od ledna. Nejmenší závodníci do šesti let pak jako vždy obdrželi medaile z perníku.   Neobvyklým počinem byl i finanční příspěvek z Valachy Mana pro domov seniorů ve Velkých Karlovicích. Fotografové od Nikonu zhotovovali zájemcům na místě pamětní placky s jejich fotografií „výměnou“ za dobrovolný příspěvek do kasičky. Vybralo se 7 260 korun.   V rámci seriálu Valachy tour, pořádaného Resortem Valachy Velké Karlovice, jsou plánovány letos ještě dvě akce: 29. srpna by se měl konat závod horských kol Bike Valachy, 17. října pak Běhej Valachy.   Výsledky Valachy Mana – dlouhá trasa - muži: 1. Radim Grebík (TITAN TRILIFE) 1:06:31 2. Lukáš Kočař (KONRAD TOOLS triatlon) 1:08:46 3. Vojtěch Bednarský (TITAN TRILIFE) 1:10:03   Výsledky Valachy Mana – dlouhá trasa – ženy: 1. Helena Karásková (Lawi Lekcebajku) 1:20:10 2. Alžběta Hrušková (KONRAD TOOLS TEAM) 1:23:43 3. Anna Lužná (OPLT Cycling) 1:23:52   Výsledky Valachy Mana – krátká trasa – muži 1. Petr Vabroušek (Author Tufo Trilife) 0:45:35 2. Kryštof Bursa (ZLPK) 0:48:27 3. Jiří Souček (naBOSo) 0:49:34   Výsledky Valachy Mana – krátká trasa – ženy 1. Alena Losertová (Zapro team) 0:55:32 2. Monika Kadlecová (CK EPIC DOHŇANY SVK) 0:56:09 3. Dita Ryšková 0:57:44   -tz-

V dobrém rozpoložení se v současném období nachází stolní tenista Jaroslav Kučera. Reprezentant SK Slavičín po finálové účasti na konci června v české Velké ceně veteránů v Holicích uspěl také ve Velké ceně Masters na Slovensku.   Stolně tenisový matador z Valašska v polovině července vyhrál v kategorii sedmdesátníků turnaj v Bratislavě.   ,,Turnaj se hrál na 13 modrých stolech v příjemném prostředí bratislavského sportovního centra. Slovenští pořadatelé pro nejlepší hráče v každé kategorii připravili pěkné poháry a věcné ceny. Turnaje se ve všech kategoriích zúčastnilo 108 hráčů a hráček. V naší společnosti sedmdesátníků se v hlavním městě Slovenska představilo 16 stolních tenistů,“ prozradil Jaroslav Kučera.   Sportovní veterán z Valašska prošel celým turnajem bez většího zaváhání. V základní skupině postupně zdolal nasazenou turnajovou jedničku Jakubů (Istebné) 3:0 (9, 9, 10), Benačku z Nitry 3:0 (8, 6, 4) a Kočvaru z Prahy Střížkova rovněž 3:0 (7, 7, 6).   [gallery columns="4" ids="79830,79831,79832"] Turnaj v Bratislavě, foto: Ján Kubinda   ,,Duely v základní skupině jsem neodehrál v nejlepší formě. Hlavně utkání s Jakubů mě stálo hodně psychických sil. Naštěstí jsem se soupeřem z Istebného zvládl ve všech setech koncovky,“ oddechl si Kučera.   V pavouku ve čtvrtfinále poradil Hrivnáka z Košic 3:0 (8, 8, 5), v semifinále udolal Beladiče (Vajnory) 3:2 (5, 6, - 9, - 10, 6) a ve finále ¨porazil nasazenou dvojku v turnaji Melka z Martina 3:0 (4, 3, 9).   ,,Těžký byl hlavně souboj s Beladičem. S matadorem z Vajnor jsem vedl 2:0 na sety, ale potom jsem si postup do finále zkomplikoval. Domácí hráč vyrovnal na 2:2. Ve čtvrté sadě jsem neproměnil mečbol. Vývoj rozhodujícího pátého setu už jsem si pohlídal. Ve finále s Melkem jsem hrál koncentrovaně a soupeře z Martina jsem díky útočnému pojetí jednoznačně překonal,“ radoval se z triumfu v Bratislavě Jaroslav Kučera.   Na Slovensku si zahráli i další reprezentanti Zlínského kraje. Štefan Sagáčik z Valašského Meziříčí v kategorii mužů 50 – 59 let prohrál až ve finále s Mariánem Begalou z Humenného. Otmar Mergenthal (Kroměříž) skončil ve stejné společnosti šestý. Petr Polák. (Orel Zlín) obsadil v mužské kategorii 60 – 64 let páté místo.   Lubomír Hotař