Tři děvčata ze základních škol Zlínského kraje získala ocenění v republikovém kole výtvarné a literární soutěže „Zpomal, prosím!“. Hodnotné ceny si převzaly v pátek 7. února v prostorách Muzea Policie České republiky v Praze z rukou koordinátorky projektu „Markétiny dopravní výchovy“ Mgr. Markéty Novotné z Týmu silniční bezpečnosti a zástupců Policie České republiky.   Děvčata namalovala obrázky nebo napsala slohové práce na palčivý problém, který dospělé i děti provází každodenním životem, a tím je bezpečný pohyb v silničním provozu. „Až třetinu dopravních nehod způsobí nepřiměřená rychlost. Řidiči by si měli uvědomit, že nehoda se může stát kdykoli, kdekoli a komukoli. Proto není správné a bezpečné za volantem spěchat. Proto Tým silniční bezpečnosti v roce 2019 vyhlásil pro mateřské školy, první i druhý stupeň základních škol výtvarnou soutěž a také literární soutěž na téma: „Zpomal, prosím!“ Děti měly pomocí jakýchkoliv výtvarných či literárních prostředků zpomalit řidiče na silnicích,“ vysvětlila Jitka Lysáčková z oddělení prevence Krajského ředitelství policie Zlínského kraje. A že se jim to povedlo, dokazuje jejich umístění.   [gallery columns="4" ids="66734"] Magdalena Slováková ze ZŠ Horní Lideč získala první místo ve výtvarné soutěži za obraz hocha, který se věnuje více svému telefonu než okolí. Z důvodu nemoci jejího doprovodu se předávání cen v Praze nezúčastnila.   První místo ve výtvarné soutěži získala žačka ze ZŠ Horní Lideč Magdaléna Slováková, třetí místo ve výtvarné soutěži získala žačka ze ZŠ Salvátor Valašské Meziříčí Tereza Pospíšilová, která zároveň získala i druhé místo se svou slohovou prací v literární soutěži a páté místo si v literární soutěži odnáší dívka ze ZŠ ve Valašských Kloboukách Erika Škorová.   [gallery columns="4" link="file" ids="66736,66737,66742"] Tereza Pospíšilová ze ZŠ Salvátor Valašské Meziříčí, třetí místo ve výtvarné soutěži a druhé místo v literární soutěži   Celorepublikovému kolu předcházelo celokrajské kolo, kde se policistům z oddělení tisku a prevence a odboru služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Zlínského kraje v průběhu měsíce listopadu 2019 sešly stovky výkresů a slohových prací bezmála ze 40 škol z celého Zlínského kraje. „Pětičlenná komise z řad policistů a koordinátora BESIPu pro Zlínský kraj pana Zdeňka Patíka měla nelehký úkol a vybrala 12 nejlepších prací, které jsme následně zaslali do republikového kola a samozřejmě děti odměnili,“ dodala Jitka Lysáčková.   [gallery columns="4" ids="66745,66746"] Erika Škorová ze ZŠ Valašské Klobouky, páté místo v literární soutěži      -tz-

Nová výstava loutek je k vidění v galerii luhačovického kulturního domu Elektra. Radost z krásných marionet mají nejen děti, ale obdivuje je i řada dospělých. Výstavu připravil rodinný soubor "Sváťovo divadlo".   Sbírka manželů Alenky a Sváti Horváthových ze Sváťova dividla z Litoměřic. Představuje řadu vyřezávaných loutek - mimo jiné od tamního loutkáře Karla Husáka a od Jana Kaisera z Prahy. „Máme tu taky loutky od pana Pešána a pana Havelky. Ukazujeme tu letos kousky, které byly vystaveny předtím v Děčíně na Zámku. Jsou tu například marionety z příběhu O smolíčkovi, O čertech, také loutky z Povídání ovčí babičky, je tu i rytíř, staré divadlo. Nejstarší loutkou je tu čert od pana Pešána, starý asi sto let. Máme tu celkem 87 loutek,“ poznamenal Sváťa Horváth.   [gallery columns="4" ids="66687,66685,66686,66688"] Výstava v Luhačovicích   Výstava je doplněna i loutkovými divadly a kulisami. Část své sbírky Horváthovi v Luhačovicích vystavovali už vloni, ale šlo o jiné exponáty. Stejně jako v loňském roce ale spojil Sváťa začátek výstavy s představením. Tentokrát se v den zahájení expozice hrála v kinosále Elektry pohádka Máša a tři medvědi. To Koblížek, jehož příběhy dětské publikum obdivovalo vloni, je naopak k vidění na výstavě. „Budeme hrát v Luhačovicích také v červnu, kdy se představíme v rámci akce místního Domu dětí a mládeže, jednáme ale i s pořadateli zářiového folklorního festivalu Písní a tancemhrát, na kterém chtějí mít i část programu zaměřený na divadlo,“ nastínil Horváth.   Výstava marionet a malých loutkových divadel je v Luhačovicích k vidění do 25. března.   -tz-

Domovy pro seniory, nízkoprahová zařízení pro mládež, pečovatelské služby, terénní odlehčovací služby, azylové domy, denní stacionáře a další poskytovatelé sociálních služeb mají možnost požádat město Valašské Klobouky o dotaci na svou činnost. Podmínkou je působení na území města, nebo poskytování služby zdejším obyvatelům. Žádosti o finanční podporu budou přijímány od 24. února do 9. března.   „Městský rozpočet má na dotační program pro poskytovatele sociálních služeb připraveno 600 tisíc korun. Tento způsob podpory ze strany města letos realizujeme poprvé, abychom stanovili všem subjektům stejné podmínky, které budou v souladu se systémem vícezdrojového financování služeb na území Zlínského kraje. V dřívějších letech jsme rozdělovali 350 tisíc ročně, a to na základě jednotlivých žádostí poskytovatelů,“ sdělila starostka Eliška Olšáková.   O dotaci může žádat subjekt zapsaný v registru poskytovatelů sociálních služeb, který byl krajem či ministerstvem pověřený poskytováním těchto služeb na území Zlínského kraje. Jeho služby by přitom měly být poskytovány na území města Valašské Klobouky, případně by jich měli i mimo toto území využívat kloboučtí obyvatelé. Prostředky jsou určeny na úhradu jejich provozních nákladů, zejména na mzdy, nájemné, úhrady za energie, materiál pro poskytování služeb a podobně.   „Doručené žádosti budou hodnoceny komisí, která posoudí jejich oprávněnost a na základě výpočtu stanoví výši dotací. Ta nesmí přesáhnout 50 % z celkových nákladů, které žadatel vynaložil na svou hlavní činnost v roce 2019. Orgány města následně rozhodnou o přidělení finančních prostředků,“ přiblížila postup Ludmila Cmajdálková, vedoucí odboru sociálních věcí.   Žádosti je potřeba předkládat na formuláři, který je ke stažení na webu města ZDE. Tamtéž poskytovatelé naleznou podrobné podmínky dotačního programu.   -tz-

Uplynulý měsíc byl na krajských silnicích druhým klimaticky nejmírnějším lednem od roku 2004, kdy jsou k dispozici podrobné a vzájemně srovnatelné údaje o zimní údržbě silnic. Nejméně náročný byl pro silničáře leden v roce 2014.   Po relativně teplém listopadu a prosinci pokračoval i v lednu mírný průběh zimního období. Zejména v nižších polohách se většinou nevyskytoval vůbec žádný sníh, sypače silničářů vyjížděly méně často, spotřebovalo se výrazně méně posypové soli i inertních materiálů. „Pracovníci, se kterými se normálně počítá pro zimní údržbu silnic, se mohli ve zvýšené míře věnovat i jiným činnostem na komunikacích, především čištění a úpravám příkopů podél silnic, prořezávání silniční zeleně, výměně dopravních značek a opravám svodidel,“ řekl ředitel Ředitelství silnic Zlínského kraje Ing. Bronislav Malý. Motoristům tyto náhradní práce přinášejí dlouhodobější užitek než jednorázové odhrnování sněhu nebo posyp vozovek.   Během ledna 2020 bylo ve Zlínském kraji pluhováno 13 429 kilometrů silnic II. a III. třídy, posypalo se 43 122 kilometrů. Spotřebovalo se 1 676 tun soli a 4 344 tun inertních posypových materiálů. Náklady dosáhly částky 23,176 milionu korun. V porovnání s průměrem za posledních pět let byly tyto ukazatele výrazně nižší. [caption id="attachment_66580" align="alignnone" width="690"] Ilustrační foto: RSZK[/caption] Pro srovnání - průměrné hodnoty lednových výkonů zimní údržby silnic v předchozích pěti letech byly následující: pluhování - 80 431 km, posyp - 86 335 km, spotřeba soli - 3 599 t, inertní materiály - 7 849 t. Průměrné náklady dosahovaly částky 39,393 milionu korun.   Leden 2020 byl podle průběhu počasí druhým nejmírnějším lednem za posledních minimálně 17 let. První měsíc v roce, kdy zima a její projevy v podobě sněhu a nízkých teplot obvykle vrcholí, byl ještě „slabší“ než ten letošní jen v roce 2014. Tehdy se pluhovalo pouze 2 844 km silnic II. a III. třídy, posypalo se 24 771 km, spotřebovalo se 775 t soli a 2 509 t inertního posypu.   „Mírný průběh zimy s menšími nároky na výkony zimní údržby silnic zatím pokračuje i v měsíci únoru,“ uvedl provozně-technický náměstek ŘSZK Ing. Radek Berecka.   -tz-

“Dám ti kyslík, když ty mi dáš život!”, vzkazuje vzrostlý smrk na Rybníkách. Umístěním informačních plachet s tímto a dalšími texty na dvacet stromů na Rybníkách upozornili členové hnutí Extinction Rebellion Vsetín na záměr města zdravou rybnickou zeleň zničit.   „Stromy jsou zdravé, esteticky hodnotné, slouží lidem jako zdroj stínu, soukromí, tlumí hluk, chytají prach a v neposlední řadě tvoří kyslík. Chceme, aby město našlo řešení v podobě přeložek sítí,” komentuje uměleckou akci členka hnutí Vendula Divišová.   Pokácení je údajně nutné kvůli rekonstrukci sítí pro teplo, vodu a kanalizaci, které se nacházejí v zemi. Některé stromy a keře v ulicích Družstevní, Těšíkov, Benátky a Konečná byly svévolně vysazeny v ochranném pásmu vodovodu a teplovodu, což legislativa nepřipouští. Vsetínská radnice obdržela od společností Vodovody a kanalizace Vsetín a Zásobování teplem Vsetín požadavek na skácení 22 stromů na městských pozemcích na sídlišti Rybníky.   [gallery columns="4" ids="66481,66482,66483,66484"]   „Uvědomujeme si, že v případě kácení dvaadvaceti stromů by šlo o zásah do městské zeleně a proto situaci řešíme. V nejbližších dnech proběhnou jednání za účasti zástupců Odboru životního prostředí městského úřadu, Zásobování teplem Vsetín, Vodovodů a kanalizací Vsetín, spolku Vsetínské fórum a představitelů města s cílem najít řešení vzniklého problému, kdy je nutné provést rekonstrukci starých sítí, aby měli obyvatelé Rybníků zajištěné teplo a vodu, a zároveň je potřeba minimalizovat dopad akce na městskou zeleň,“ oznámil starosta Vsetína Jiří Růžička.   V případě, že jiná varianta, než je skácení stromů nebude možná, vedení města bude požadovat o náhradní výsadbu. Ani s takovým řešením však členka hnutí Extinction Rebellion Vendula Divišová není spokojena, podle ní náhradní výsadba zdaleka nedosahuje kvality dlouholetých vzrostlých stromů. „Strom musí být vitální více než padesát let, aby z hlediska adaptačních opatření na klimatickou změnu fungoval,” dodává Divišová.   Potrubí v sídlišti Rybníky je historicky nejstarším ve Vsetíně, dosud nebylo nikdy opravováno.   -red-  

Krajský radní pro kulturu a památkovou péči Miroslav Kašný v doprovodu Aleny Pospíšilové, vedoucí oddělení památkové péče krajského úřadu, se setkali se starostou Slavičína Tomášem Chmelou, aby se detailně seznámili s památkami města.   „Slavičín je město s  bohatou historií a například obnova zámecké budovy tak, jak jsme měli možnost si ji prohlédnout, má značný potenciál výrazně přispět k zviditelnění této části regionu,“ řekl radní Miroslav Kašný.   Společně navštívili trojkřídlý jednoposchoďový zámek, který byl v nedávné době adaptován na hotel a pivní lázně. Původně barokní zámek, který je kulturní památkou, je  situován na vyvýšenině bývalého tvrziště na severním okraji centra. Vznikl v přibližné lokací starší již neexistující pozdně středověké tvrze v první polovině 18. století za vlastnictví hraběcí rodiny Illesháziů. Je obklopen krajinářským parkem, který je veřejně přístupný. V r. 1912 se majiteli stali Lambert a Josefa Wichterlovi. Zámek po dobu své existence zaznamenal mnoho změn majetkových i stavebních, přesto je společně s kostelem a farou významnou, doposud stojící historickou stavbou města Slavičína.   [gallery columns="4" ids="66566,66567,66568,66569"] Obnoveným zámkem provázel jeho majitel   „Slavičín patří k nejstarším osadám jižního Valašska a byl vždy biskupským lénem. První písemná zpráva o něm je z r. 1256, kdy Slavičín je v listině biskupa Bruna uváděn jako městečko s trhem, mýtem a kostelem,“ konstatoval starosta Tomáš Chmela.   -tz-

PONDĚLÍ 10. 2. 2020: Už od brzkých ranních hodin zaměstnávají hasiče a energetiky ve Zlínském kraji popadané stromy, které mohou za problémy na cestách i v dodávkách elektrického proudu. V souvislosti se silným větrem hasiči během dnešního dne vyjeli k třem desítkám popadaných stromů na komunikace, k šesti utrhnutým plechovým střechám a jednoho komínu.   Na Vsetínsku je bez proudu asi 700 odběratelů v okolí Poličné, Krásna nad Bečvou a Valašské Bystřice. „Na opravách pracujeme a snažíme se obnovit dodávky co nejdříve. Zrušili jsme všechny plánované opravy, abychom měli k dispozici maximální počet elektromontérů a techniků. Většina poruch by měla být odstraněna během dopoledne, další do večera. Závisí ovšem na vývoji počasí a síle větru,“ uvedl v sedm hodin ráno Vladislav Sobol, mluvčí Skupiny ČEZ.   [gallery columns="4" ids="66511,66512,66513,66514,66515,66516,66517,66518"] Orkán Sabine ve Zlínském kraji, foto: HZS   Na Valašsku prozatím vítr velké problémy z pohledu hasičů nezpůsobil. Horší je to ve Zlínském kraji na Uherskohradišťsku a na Kroměřížsku. „V obci Komňa a v obci Chvalnov hasiči připevňovali odlétávající plech ze střech. V obci Suchá Loz vítr strhl celou střechu rodinného domu. Ve Valašském Meziříčí na ulici Sokolská vítr poničil ve výšce 4 metrů reklamní plachtu a hrozil její pád na vozovku,“ informovala mluvčí hasičů Lucie Javoříková. Pravděpodobně vítr má za vinu převrácení kamionu na bok u Uherského Brodu.   Lezci ve Valašském Meziříčí z výškové budovy sundali reklamní plachtu, neboť hrozil její pád na veřejné prostranství. Veškeré tyto události se obešly bez újmy na zdraví.  

Vítr v odpoledních a večerních hodinách potrápil především Zlín a okolí

Úterý 11. 2. 2020

Jako kněz působil v Havířově, Svitavách, Hulíně a 19 let stál v čele farnosti ve Valašských Kloboukách. V létě se vrátil na rodnou Hanou, aby ve Vyškově působil jako kaplan. V rubrice Naši sousedé si redaktorka Vyškovského zpravodaje povídala s otcem Karlem Janíčkem mimo jiné o výzvách, kterým v současnosti katolická církev čelí, nebo také o modlitbě při sbírání bylinek.   Dlouhá léta jste působil jako farář. Nyní jste ale biskupa požádal o kaplanské místo, které je v církevní hierarchii níže. Proč? Na počátku jsem byl vysvěcený na kněze, přijal jsem kněžské poslání. Farářem jsem byl 25 let a teprve postupně jsem přicházel na to, co vše to obnáší – žádosti o dotace, starost o finance, inventury, revize... Když jsem se dozvěděl, že mě chce biskup přeložit, požádal jsem o místo kaplana, abych si od této byrokracie odpočinul a byl zase „jenom“ knězem.   Neměly by se tyto povinnosti v církvi nějak nově přeskupit, aby tolik nepadaly na bedra kněží? Ale ono to tak už je, v církvi působí experti na technické nebo finanční záležitosti, ale vždy zde musí figurovat osoba, která přebírá hlavní odpovědnost, a tou je farář.   Vidíte v tomto směru do budoucna možnost většího zapojení laiků? Myslím si, že ano a že to bude v církvi čím dál naléhavější věc. Protože, když to řeknu lidově, nejsou lidi. Kněží je málo a nemůžeme očekávat, že to vše bude ležet na nich. A v tomto budu i trochu odvážný – máme tady v Rychtářově skvělého ženatého jáhna a já si říkám, proč by tento člověk, jenom kvůli tomu, že je ženatý, nemohl být knězem? Podobné otázky si ale koneckonců klade i papež František, když uvažuje nad svěcením ženatých mužů v oblastech, kde chybí kněží.   Máte nějaký svůj recept, jak přibližovat mladým lidem křesťanskou víru? Mladí lidé jsou ranaři, mají odvahu, nebojí se změn, které sami často iniciují. A my bychom se neměli bát jít s nimi do konfrontace a otevírat i provokativní témata. Byl jsem nedávno vyzván, abych si připravil přednášku pro mladé, a já jí dal název Církev: peleš lotrovská. Ne všem se tento název zamlouval... Když budu ale unylý, budu říkat jen zbožné fráze, tak nikoho neoslovím. [caption id="attachment_66445" align="alignnone" width="690"] Otec Karel Janíček při svěcení motorek ve Valašských Kloboukách, foto: archiv redakce, video ZDE[/caption] Co se pod tím názvem přednášky skrývalo za obsah? Vlastně to není můj nápad, přejal jsem ho od spisovatele a mnicha Carla Carretta, který symbolicky oslovuje církev: „Kolikrát jsi mě pohoršila, jaká jsi, jak jsi prohnilá a schopná ke kompromisům, a přesto jsem nenašel nic krásnějšího, než jsi ty; kolikrát jsem měl chuť od tebe utéct a jak budu rád, že mohu umírat v tvém náručí...“ Církev je svatá, ale vždy zároveň i hříšná a nemá cenu si to zastírat.   Čím v dnešní době může církev vlastně oslovit své okolí? Asi hlavně dobrotou srdce. Tím, že budeme dobří lidé a budeme normální. Ježíš říká: „Přece nebudeme sbírat z bodláků fíky.“ Od zlého člověka se ničeho dobrého asi nedočkáme.   Jste prý bylinkář. Co tento Váš koníček obnáší? Už jako kluk jsem znal bylinky a věděl, na co která je. Naučila mě to moje babička a maminka. Sbírat bylinky je pro mě relaxace, chodím do přírody, poznávám její krásu a taky zjišťuji, že každá bylinka je léčivá – pampeliška, kopřiva, šípek, hložinka i jmelí na stromě...   Sbíráte bylinky jen pro svou potřebu? Kdepak, sbírám celé pytle a ty pak prodávám do firmy Leros, která vyrábí bylinné směsi a čaje. Něco málo si přivydělám a zároveň, když tak ty bylinky sbírám a suším, říkám si, že tu vyrostly proto, aby někomu pomohly. A to je jako modlitba, zajdu si do přírody a zároveň někomu pomáhám.   Proč jste se vlastně kdysi rozhodl stát knězem? Chtěl jsem pomáhat lidem, to byla hlavní motivace. Asi to ve mně bylo odjakživa. V první třídě, když se nás paní učitelka ptala, čím chceme být, tak jsem hrdě vstal a řekl, že buď popelářem, nebo panem farářem. Měl jsem vzor v našem panu faráři, který byl zbožný člověk, ale i praktický chlap – odsloužil mši svatou a za chvíli jsme ho viděli, jak zalévá na zahradě záhonky...   Příklad dobrého faráře asi musí být motivující, bohužel stejně i naopak. Určitě a já měl těch dobrých příkladů bohudík víc. Je tu ale ještě jedna věc. Narodil jsem se jako páté ze šesti dětí. Když se mnou byla maminka těhotná, přemlouvala ji babička, ať jde na potrat, že není normální mít tolik dětí. Maminka tehdy řekla sobě a Bohu: „ty víš, že si to dítě nikdy vzít nenechám, ale jestli ho tady nikdo nechce, tak si ho vezmi Ty.“ A Pán Bůh to vzal vážně (smích).   Co je na Vašem poslání kněze nejtěžší? Jednou o Štědrém večeru jsem se vracel od příbuzných do své farnosti. Krajina byla tichá a opuštěná, jen za okny svítila světla, jak lidé ve svých rodinách slavili Vánoce. V tu chvíli jsem pocítil velkou tíží a samotu... Zároveň jsem si ale uvědomil, že už brzy ti lidé na mě budou čekat v kostele, abych pro ně odsloužil půlnoční mši. Je to tedy asi tento typ samoty, se kterou se jako kněz musím někdy vyrovnávat.   Farnost Valašské Klobouky je jistě velmi živá, jde o silně religiózní oblast. Není to výzva přijít po takové zkušenosti do Vyškova? Určitě je to výzva, protože já jsem skutečně těžko mohl přijít do nějaké „lepší“, rozumějte živější a početnější, farnosti, než jsou ty na Valašsku. Ale mně to až tolik nevadí, protože jsem zjistil, že tady jsou taky lidé (smích)... Jsou tady tři domovy pro seniory, velká nemocnice, lidé chodí ke zpovědi i do kostela. Je jich sice možná míň, ale jsou tu. Prostor na práci je tu veliký.   Mgr. Karel Janíček, 54 let • narodil se v Předmostí u Přerova • v roce 1991 byl papežem Janem Pavlem II. vysvěcen v Římě na kněze • ve Vyškově působí od roku 2019 jako kaplan, zaměřuje se také na pastoraci mládeže    Michaela Kvapilová Bartošová zdroj: Vyškovský zpravodaj  (odkaz zde)

Letos v létě nebudeme slavit 35. výročí od poslední československé spartakiády. Do sportu prý politika nepatří a spartakiáda jí údajně byla plná, tak se slavit nebude. Že sportovci z Ruska nesmí již několik let ani náznakem prozradit, že jsou z Ruska, to prý politika není. Ale v Janové se na politiku vykvákli a slaví, co jim libo jest.   Možná budou naštvaně mručet Sokolové, ale budiž zúčastněným přičteno k dobru, že v době vrcholu jejich pohybových aktivit vládla naší zemi spartakiáda a v jejich vzpomínkách má tedy nezapomenutelné místo.   V sále visely různé oblečky, které na spartakiádních pětiletkách vévodily Strahovskému stadionu. Visely zde fotografie cvičenců s údernickými hesly docela podobným těm dnešním, pouze orientovaným na jinou světovou stranu. Čaje o páté v Janové vynechaly z důvodu piety svoji podzimní část, ale na předjarní setkání byli všichni připraveni včas na značkách. Že se jedná o výjimečné akce, slyšela i doktorka přes oči, tak se musela přijít přesvědčit na vlastní oči do místní kavárny. Dle jejích úsměvů měly zkazky o perfektní partě bavičů z Janové naprostou pravdu. A co nedokázala parta, doplnil svou muzikou Josef Filgas, na čajích o páté již prověřený hudebník. [caption id="attachment_66490" align="alignnone" width="690"] Spartakiáda 2020 v Janové, foto: Radomír Dolanský, celá fotogalerie ZDE[/caption] Po přivítání jednou z organizátorek vystoupil na piedestal velitel spartakiády, aby přivítal cvičence a oficiálně zahájil Janovskou spartakiádu 2020. Poté vojenským apelem všechny cvičence vyzval, aby se dostavili na značky. Začalo slavnostní defilé cvičenců, z nichž mnozí byli v minulosti účastníky i spartakiád československých. V montérkách s laclem nastoupily ženy, které v roce 1985 cvičily v tomto oblečení s dětmi. Muži v tričkách a teplácích, a další a další, nadšeně vítáni davy diváků. Vše pak vyvrcholilo první taneční rundou. Průběh Janovské spartakiády 2020 můžete vidět ve fotogalerii, která je součástí článku.   Náladu v sále umocnilo vystoupení dvojice mužů – cvičenců, kteří předvedli část originálního vystoupení z československé spartakiády 1985. Takřka za dveřmi byla i spartakiáda 1990, ale Češi po listopadu 1989 utekli na Západ. Navíc všechno před listopadem bylo prohlášeno za špatné, což se až tak moc netýkalo nové vlády a staronových mocipánů. Pořadatelé čajů o páté v Janové samozřejmě nezapomínají ani na jubilea přítomných. Tentokrát se jednalo o přání veliké, poněvadž turisté – pořadatelé akce – slavili jubileum své turistické velitelky. Proto jí zazpívali písničku s textem šitým oslavenkyni na míru a popřáli jí, a potažmo vlastně i sobě, ještě mnoho dalších skvělých turistických akcí. [caption id="attachment_66491" align="alignnone" width="690"] Spartakiáda 2020 v Janové, foto: Radomír Dolanský, celá fotogalerie ZDE[/caption] Co by to byl za čaj o páté, kdyby si přítomní nezahráli hru za lístečky dárečky. Záplavu všemožných dárků si vytvoří vždy takřka z vlastních zásob. Ať se míchá osudí jakkoliv pečlivě, vždycky to dopadne tak, že si téměř všechno odvezou hosté z Ústí u Vsetína. Aby to ostatním nebylo líto, přednesl známý ústecký bavič Josef Hrtáň všem hezkou básničku. Dle jeho vyjádření obětoval několik bezesných nocí, aby věc nastudoval, protože čaje o páté v Janové si to podle něj opravdu zaslouží. Byl odměněn bouřlivým potleskem a všichni mu odpustili, že vyhrál asi čtyři ceny.   V úžasné náladě plné smíchu, nadšení a výborné nálady pokračoval čaj o páté až k posledním spojům, kdy se nadmíru spokojení účastníci Janovské spartakiády 2020 rozjeli do svých domovů o třicet pět let mladší.   Radomír Dolanský

Ski areál Razula ve Velkých Karlovicích opět připravil pro lyžaře netradiční oslavu svatého Valentýna. Od pondělí 10. až do pátku 14. února se tu koná oblíbené Valentýnské lyžování za hubičku.   Lyžaři v těchto dnech obdrží k zakoupenému celodennímu skipasu druhý zdarma, když se dostaví k hlavní pokladně u sjezdovky Razula ve dvou a při koupi skipasu podají důkaz své zamilovanosti. „Způsob, jakým přesvědčí pokladní o svých citech, je zcela na jejich fantazii. Respektujeme, že zamilované mohou být i děti a samozřejmě i osoby stejného pohlaví,“ uvedla mluvčí Ski areálu Razula Martina Žáčková.   Ski areál Razula je otevřen denně od 8:30 do 17:30 hodin a díky poslední sněhové nadílce v něm panují velmi dobré sněhové podmínky.   V den svatého Valentýna, v pátek 14. února, mají zamilovaní ve Velkých Karlovicích i další příležitost k oslavě. Ve Spa hotelu Lanterna se koná Valentýnský degustační večer s šestichodovým menu v zážitkové restauraci Vyhlídka, Cocktail bar Lanterna připravil Valentýnský večírek se šampaňským.   Také v dalších dnech se mohou lyžaři ve Ski areálu Razula těšit na doprovodné akce, například již v úterý 18. února testování lyží Augment nebo v neděli 23. února další závod O pohár strašidýlka Razuláka. Vrcholem lyžařské sezóny bude v sobotu 14. března tradiční Maškarní lyžovačka na Horalu.   Více informací: www.razula.cz   -pr-

Město Valašské Klobouky letos prostřednictvím programu Spolupráce rozdělí místním spolkům dotace v celkové výši 504 tisíc korun. V šesti dílčích titulech zaměřených na kulturu, cestovní ruch, sport, školství, životní prostředí a práci s dětmi a mládeží bylo podpořeno 31 žádostí.   „Z pohledu záměrů a aktivit, které byly představeny, nás čeká velice pestrý rok plný zajímavých událostí. Spolky plánují různé sportovní závody, kulturní akce, setkání, výstavy, vzdělávací programy i vydání publikací. Jejich zápalu a aktivity si velice ceníme, protože právě spolková činnost obohacuje zdejší veřejný život o různorodé příležitosti a vyžití,“ uvedla starostka Eliška Olšáková. Poznamenala, že žádosti o dotace posoudila komise na podporu spolkové činnosti a navržené výše finančních příspěvků schválilo zastupitelstvo města.   Klub lyžařů Valašské Klobouky s přispěním města v případě příznivého počasí zorganizuje dětské lyžařské závody na tréninkovém svahu a také závody pro veřejnost na Pechancových lúkách. Počítá také s květnovým závodem v běhu do vrchu Klobucký hrb. Bikepark Valašské Klobouky v dubnu rozšíří zdejší sportovní nabídku o první ročník závodu Resi Contest pro freestyle BMX jezdce. Pobočný spolek AVZO TSČ ČR Valašské Klobouky na květen plánuje střeleckou soutěž Memoriál plk. Josefa Balejky. Na červen pak TJ Sokol připraví již 18. ročník humanitární sportovní akce Běh naděje a Tenisový spolek Valašské Klobouky má v plánu další ročník Memoriálu Jana Pšenčíka. Spolek přátel valašských aktivit připravuje 5. ročník červnové akce Valachy CUP, která spojí kulturní program s turnajem v malé kopané. Orel jednota Valašské Klobouky v srpnu uspořádá 9. ročník cyklistického závodu Klobucká kola. Šachový klub Valašské Klobouky plánuje 3. ročník Štěpánského turnaje v šachu. HC Klobucké laviny pak bude během celé sezóny reprezentovat na Valašské hokejové lize. [caption id="attachment_66304" align="alignnone" width="690"] Klobucký hrb 2019[/caption] ZO ČSOP Kosenka pořádá v červenci jubilejní 40. ročník kosení bělokarpatských luk a pro děti připravuje vzdělávací program o tradicích, řemeslech a zvycích. Výtvarný spolek Vincúch zorganizuje kulturní výměnu zdejších výtvarníků a umělců z Děčína, kteří pojedou vystavovat do švédského města Höganäs. Výtvarný spolek G podpoří výstavy studentských prací ve školní galerii a z druhého projektu také přispěje na výstavu studentů v galerii Pivovar v Děčíně, která bude spojená se studijním výjezdem do Drážďan.   Přátelí houslí mají v plánu tradiční Zahradní slavnost, 10. ročník soutěže houslistů Klobucké husličky a také pásmo slova a hudby Housle a housloví jubilanti. Národopisný spolek Klobučan zorganizuje velikonoční jarmárek a jarní koncert pro mateřské a základní školy. Podporu využije i pro celoroční činnost svého dětského souboru. Muzejní spolek Valašské Klobouky chystá vydání knihy povídek Oldřicha Kovalčíka „Škola hoří“.   Oblastní spolek Českého červeného kříže v únoru připravuje tradiční karneval pro děti a využije také dotaci na celoroční činnost kroužku Mladý zdravotník. Centrum pro rodinu Valašské Klobouky plánuje v srpnu duchovní obnovu pro maminky s programem rozvíjejícím rodičovské kompetence. Rodinné centrum Kaštánek podporu využije na celoroční provoz dětského lesního klubu Vrběnka a druhou dotaci poukáže na listopadovou Konferenci inovativního vzdělávání. [caption id="attachment_66305" align="alignnone" width="690"] Valašskokloboucký majáles[/caption] Český svaz chovatelů Valašské Klobouky uspořádá v srpnu tradiční výstavu drobného zvířectva. Český svaz včelařů Valašské Klobouky zase prostředky využije na vzdělávání členů v rámci včelařské expozice na mezinárodním veletrhu Techagro.   Klub seniorů Valašské Klobouky chystá výměnné setkávání a aktivity se slovenským partnerským Klubem důchodců Pruské. Spolek rodičů při ZŠ Valašské Klobouky dotaci využije na akce pro žáky, kurzy tanečních či besídky, z prostředků na celoroční práci s dětmi pak přispěje na různé soutěže, vzdělávací exkurze či kulturní akce. Klub rodičů při Gymnáziu Valašské Klobouky podpoří studentské zájezdy za kulturou a také pomůže s organizací Valašskoklobuckého majálesu. -tz-

V období od začátku roku se prozatím neznámý pachatel či pachatelé vloupali v katastru obce Velké Karlovice do čtyř rekreačních chat.   V prvním případě se jednalo o dvě sousedící chaty. Z jedné si odnesl mimo jiné vzduchovku, set-top box, bundu, kuchyňskou váhu, sekeru, zahradní nůžky či elektrickou pilu. Z vedlejší chaty, do které se vloupal následně, odcizil televizor a vlněný přehoz. Celková škoda je předběžně odhadnuta na téměř čtrnáct tisíc korun.   U dalšího případu pachatel nepohrdl ani objemnějšími předměty. „Z chaty si zloděj odnesl například pračku, nářadí, motorovou pilu či sadu elektrických ohradníků. Celková škoda včetně poškození majetku je odhadnuta na zhruba dvacet tisíc korun,“ uvedl mluvčí policistů Petr Jaroš. A při čtvrtém vloupání, při kterém se do chaty stejně jako v předchozích případech dostal skrze vstupní dveře, zmizela mimo jiné motorová pila, měnič napětí, nabíječky či batoh. I v tomto případě celková škoda přesáhla deset tisíc korun. Všemi případy se intenzivně zabývají policisté z obvodního oddělení v Karolince.   Pachateli v případě dopadení a odsouzení hrozí až několikaletý trest odnětí svobody. Zamezit podobným případům bezesporu nelze stoprocentně, nicméně vhodná preventivní opatření jsou namístě. V chatách by například neměly zůstávat žádné cennosti, nejčastěji si totiž zloději vybírají elektroniku, hodnotné zahradní nářadí a vybavení, apod. Škoda, která krádeží vznikne, se pak může pohybovat řádově v desítkách tisíc korun.   Chatu musí majitelé dostatečně zabezpečit. „Vše uzavřít, uzamknout, a pokud možno si pořídit zabezpečovací zařízení nebo alespoň mříže do všech dveří i oken. I přesto se ale může stát, že objekt navštíví nezvaný host. Pokud se na místě již nenachází, je nutné okamžitě informovat policisty, nic neuklízet a zbytečně se kolem chaty nepohybovat. Pokud naopak na zloděje narazíte přímo při činu, v žádném případě nedoporučujeme snažit se jej svépomocí zadržet. Ve snaze uprchnout z místa činu může být i „prostý“ zloděj velmi nebezpečný,“ radí Petr Jaroš. Policie doporučuje zloděje raději nechat odejít, zapamatovat si jeho vzhled, barvu oblečení a popřípadě nějaký detail, který by mohl pomoci pachatele snáze identifikovat. Policistům také pomůže určení směru útěku, informace o tom, jestli je pěšky nebo má poblíž vozidlo, apod.   -tz-

Statistika nuda je, má však cenné údaje, praví klasik. I městu Slavičín z těchto cenných údajů letos vyšly pozitivní skutečnosti o městské knihovně. Nejdůležitější informací je to, že se jí činnost daří.   Za loňský rok 2019 ji na základě prezenčních listin navštívilo neuvěřitelných 57 tisíc uživatelů, včetně členů spolků, a návštěvníků kulturních a vzdělávacích aktivit.  Protože městská knihovna sídlí v multifunkčním objektu bývalé Horákovy vily, mají knihovnice mimo poskytování standardních služeb čtenářům na starosti mnohem více úkolů.   Jde zejména o zajištění zázemí a činností pro mnoho slavičínských spolků a zájmových organizací, které sídlí pod její střechou.  „Přes deset tisíc návštěvníků k nám přišlo za loňský rok jen na kulturní akce. Pořádají se u nás besedy pro děti a mládež, akce pro seniorské spolky a sdružení handicapovaných občanů. Pro veřejnost pak probíhají workshopy, výstavy, vernisáže, přednášky nebo talkshow s populárními osobnostmi,“ upřesnila vedoucí městské knihovny Gabriela Klabačková. [caption id="attachment_66293" align="alignnone" width="690"] Knihovna sídlí v multifunkčním objektu bývalé Horákovy vily[/caption] Dodala, že v knihovním fondu je téměř 44 tisíc knih a neustále jej navyšují. Za loňský rok tak do knihovny přibylo 1315 přírůstků. „Lidé mají nejraději krásnou literaturu, kde jsme provedli výpůjčku v téměř 48 tisících případech.  U čtenářů se však zvyšuje zájem i o půjčování časopisů,  audioknih, deskových her a také elektronických knih,“ doplnila Klabačková.   S prací městské knihovny je spokojen i starosta města Tomáš Chmela: „Všechnu tuto práci zajišťují pouze tři pracovnice a musím dodat, že na vysoké úrovni. Za to jim chci poděkovat,“ uvedl starosta Slavičína.   Městská knihovna v Horákově vile sídlí od roku 2011, kdy se přestěhovala z nevyhovujících prostor stávající hasičské stanice. V roce 2017 získala slavičínská knihovna celostátní ocenění Nejlepší městská knihovna. Ve Slavičíně žije zhruba 6 400 obyvatel.   -tz-

Setkání s vedením společnosti Arriva vlaky s. r. o. se ve čtvrtek zúčastnili představitelé Zlínského kraje. Navázali tak na předchozí lednová jednání, při kterých kraj po Arrivě požadoval rychlé vyřešení nejpalčivějších problémů, které se vyskytly po jejím nástupu na část železničních tratí v kraji od 15. prosince 2019. Šlo zejména o častá zpoždění vlaků, vybavenost vlaků, nefunkční audiovizuální informační systém, problémy s prodejem jízdenek či o to, že některé vlaky vůbec nedojely do cíle.   „Na tratích, které Arriva obsluhuje, jsme zavedli pravidelný dvoudenní reporting situace z hlediska plnění služeb, ať už jde o stav techniky, personálu a dalších asi dvaceti bodů, které jsme si definovali. Zároveň jsme posílili kontrolní činnost prostřednictvím zaměstnanců KOVEDu, kteří v nepravidelných turnusech fyzicky kontrolovali a kontrolují plnění služeb ze strany dopravce. Můžeme konstatovat, že nastalo radikální zlepšení a situace se dostává do normálu. Dnes už se nevyskytují závažné problémy nad rámec běžného provozu, se kterými se občas potýkají i ostatní dopravci,“ uvedl náměstek hejtmana pro oblast dopravy Pavel Botek a dále dodal: „Zároveň jsme zástupcům Arrivy předložili účet za fatální nedostatky, které se od 15. prosince do 31. ledna objevily. Sankce je vyměřena ve výši 690 tisíc korun. Skládá se jednak z postihu za nedodržování standardů služeb a vybavenosti vozidel, další část pak tvoří záloha za ušlý zisk z jízdného, který byl způsoben nefunkčností odbavovacích zařízení ve vlacích Arrivy. Z porovnání tržeb za měsíc březen vůči problematickému začátku na přelomu roku pak tento rozdíl tržeb dofakturujeme.“   Ředitel společnosti Arriva vlaky Jiří Nálevka k tomu uvedl: „Jsme si vědomi toho, že při zahájení provozu nebyly z naší strany stoprocentně plněny některé požadavky stanovené ve smlouvě. Za případná porušení dává smlouva kraji možnost uplatnit smluvní sankce. Ty byly ze strany kraje uplatněny a my je akceptujeme.“   -tz-

Po vydatných deštích se na Valašsku většina koryt řek zaplnila vodou více než je v tuto dobu obvyklé. Obcí Lužná protéká řeka Senice, která se ve středu nad ránem stala pastí pro terénní vůz. Ani s pohonem 4x4 se řidič z rozvodněného koryta řeky nedokázal dostat bez pomoci.   Na místo byli vysláni hasiči ze stanice Vsetín a vzhledem k situaci byla také povolána speciální lezecká skupina ze stanice Zlín. [caption id="attachment_66202" align="alignnone" width="690"] Zásah hasičů v Lužné, foto: HZS[/caption] „Hasiči lezci ze silného proudu po pás hluboké vody vyprošťovali auto zpět na cestu. To se jim naštěstí brzy podařilo,“ popsala mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   Při nebezpečném zásahu naštěstí nebyl nikdo zraněn.   -red-