Aktuality

Řada občanů valašské obce Janová již věnovala finanční prostředky přes různé nadace, diakonie, charity apod. Přesto se po výzvě obce a SDH Janová pro pomoc jižní Moravě sešlo ve sbírkové pokladně dalších 122 872 Kč.   V hasičské zbrojnici rovněž přijímali nářadí, lopaty, lopatky, smetáky a vše, co potřebovali v zasažených obcích. Organizátoři byli v pravidelném spojení s centrálním koordinátorem v Hodoníně, takže mohli na požadavky reagovat pružně a hlásit občanům, co je právě zapotřebí. Zastupitelstvo obce Janová odhlasovalo příspěvek pro postižené obce na jižní Moravě ve výši 30 000 Kč. SDH Janová daroval 10 000 Kč a přidali se i janovští turisté s darem 1 600 Kč. Částkou 6 500 Kč přispěla i místní restaurace. Zbylou částku do 74 772 Kč darovali jednotliví občané během pouhých dvou dnů. [caption id="attachment_105284" align="alignnone" width="690"] Do Mikulčic přijeli na pomoc i dobrovolní hasiči z Janové[/caption] Za darované finanční prostředky se nakoupil požadovaný materiál u jednoho papírenského velkoobchodu a dvou firem se stavebninami ze Vsetína. Tyto firmy poskytly materiál s citelnými slevami, což umožnilo nákup většího objemu zboží v celkové hodnotě cca 176 000 Kč. Jak se později ukázalo na místě, největším pokladem byly hydroizolační fólie, které mnohem kvalitněji, nežli dočasné plachty, zabrání zatékání střechou.   Ve středu ráno rozhodl koordinátor, že pomoc od občanů Janové nejvíce potřebují v obci Mikulčice. U článku naleznete odkaz na fotoreportáž, která začíná dary občanů, pokračuje lidským mraveništěm v centru pomoci v Mikulčicích a vrcholí dokumentem o hrůzách a obrovském neštěstí místních obyvatel. Někdo snad namítne, že bylo nevhodné fotografovat cizí neštěstí. Avšak sami místní občané toto podporovali, protože jim bylo jasné, že pokud co nejvíce lidí neuvidí veškerou zkázu a zmar, snaha pomoci brzy ochabne. A jižní Morava bude potřebovat pomoc i za měsíc, za dva, za tři. Například manželé Cibovi, již pokročilejšího důchodového věku, neplakali nad zničenou střechou, ale nezastavili slzy dojetí, když prosili, abychom všem, kteří pomáhají, moc a moc poděkovali, že na ně a na jejich spoluobčany myslí.   [gallery columns="5" ids="105298,105286,105287,105288,105289"] Centrum pomoci v Mikulčicích. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE   Téměř naproti domu těchto zdrcených seniorů bylo slyšet klepkání do plechu. Zde tvořil nové rýny řemeslník pro jižní Moravu z nejvzácnějších, klempíř z brněnské firmy. Tady občané velmi brzy pocítí, že máme v republice tisíce vysokoškoláků s víceméně nepotřebným zaměřením, jako třeba andragogika, sociální vědy, politologie, management na každém rohu, ale brzy nám nikdo nevymění těsnění ve vodovodním kohoutku. Kdo bude tvořit krovy, vodovodní řady, plynové přípojky, kdo bude stavět domy, kde najdeme pokrývače? Koho asi ty tisíce manažerů budou řídit? Tolik absolventů se stále záhadnějšími tituly, a ani jeden si nedovede vypočítat základní matematický vzorec – když nebudou mistři řemesel, nebudou peníze pro zbytečné úředníky.   Stačilo přejít pár kroků – hřbitov na ulici Moravská. Když si jej naleznete na mapy.cz, stromy tvoří z ptačí perspektivy kříž. Ve fotogalerii zjistíte, že ze stromů zůstalo jen několik pahýlů, 90% náhrobků povalených, brána a zdivo zničené, jen osamělý kříž s Kristem se zlomenou rukou připomíná pietu místa.   [gallery columns="5" ids="105290,105291,105292,105294,105295"] Mikulčice po řádění tornáda. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE   Místní ženy obsluhují v kulturním domě stovky a stovky strávníků – pomocníků. Policisté radí, jsou maximálně vstřícní. Pomoci radou a vysvětlením neváhají místní, úžasní jsou hasiči, kterých jsou zde stovky ze všech koutů naší země. Dobrovolní i profesionální. V prachu, slzách, ale již i s úsměvy se drtivá většina přítomných snaží vytvořit desítkám rodin nový domov. V prostředí, které nám připomíná spíše vybombardovaná města v Sýrii, ožívá naděje v dobro a pomoc bližním, a to díky všem, kteří pomáhají jakýmkoliv způsobem. Přes všechno zlo současného světa, je jižní Morava důkazem, že dobro zdaleka ještě neřeklo své poslední slovo.     Radomír Dolanský

V betlému je možné shlédnout mimo jiné dřevořezby čtyřiceti nejzajímavějších míst Zlínského a Trenčínského kraje, například Hostýn, Velehrad, hrad Buchlov, zámek Buchlovice, Radhošť, Trenčínský hrad, zámek Bojnice atd. Část betlému je vyhrazena také dřevěným stavbám z Horní Lidče.   Součástí betlémské expozice je i filmový snímek o putování slovanských věrozvěstů, bratrů Cyrila a Metoděje. Film je možné shlédnout v zasedací místnosti. Snímek je zároveň doplněn o dřevořezby ztvárňující místa, jež mají spojistost s životem Cyrila a Metoděje a jsou umístěny přímo v betlémské expozici.   Více informací na www.betlemhornilidec.cz   https://youtu.be/qVlkBOHe284 Video: Martin Žucha   -tz-

Sdružení hasičů Čech, Moravy a Slezska pořádá každoročně výtvarnou a literární soutěž „Požární ochrana očima dětí a mládeže“, do níž se úspěšně zapojuje již několik let i Mateřská škola Valašské Klobouky. „Účastníme se vždy kategorie M, která je určena pro děti mateřských škol a týká se výtvarné části této soutěže,“ upřesnila za kolektiv MŠ Valašské Klobouky Radka Zadrabajová.   I v loňském roce se místní mateřská škola do této soutěže zapojila, avšak  koronavirová opatření zbrzdila vyhodnocování soutěže a tak se stalo, že vyhlášení výsledků proběhlo až ve školním roce letošním. Ale jak se říká: „Kdo si počká, ten se dočká.“   [gallery columns="5" ids="105213,105215,105214,105216"]   A valašskokloboucká mateřšká škola se dočkala ocenění nejvyššího a to zásluhou Táničky Drábikové ze třídy sluníček. Ta postupně získala tři zlaté medaile – nejdříve v okresním, poté v krajském a nakonec i v celostátním kole. „Tánička nám za ten rok povyrostla a zlatou medaili přebírala už jako předškolačka. Ani dlouhé čekání na výsledky jí však na radosti z ocenění neubralo. Táničko, moc Ti gratulujeme,“ dodala Radka Zadrabajová.   [caption id="attachment_105211" align="alignnone" width="690"] Vítězný obrázek Táničky Drábikové ze třídy sluníček[/caption]   -red-

V úterý 29. června krátce po třetí hodině odpolední zasahovali profesionální hasiči z požární stanice Valašské Klobouky v obci Lačnov. U místního kostela vjel osobní automobil tovární značky Opel do příkopu, kde zůstal ležet na boku.   [caption id="attachment_105177" align="alignnone" width="690"] Nehoda v Lačnově. Foto: HZS[/caption] U havarovaného vozidla došlo k proražení olejové vany. Vytékající olej hasiči zachytili do nádoby. „Ve vozidle cestovala mladá dívka, které jsme poskytli psychologická pomoc a byl jí předán dráček Záchranáček. Velitel zásahu si vyžádal příjezd Zdravotnické záchranné služby Zlínského kraje. Dívka byla později převezena do nemocnice,“ uvedl mluvčí Hasičů Roman Žemlička. [caption id="attachment_105178" align="alignnone" width="690"] Nehoda v Lačnově. Foto: HZS[/caption] Hasiči dále provedli protipožární opatření a vozidlo zajistili proti převrácení. Po zadokumentování nehody Policií České republiky byl poškozený automobil vytažen z příkopu.   -red-

Klub TJ Nedašov srdečně zve na oslavu 60 let od oficiálního založení oddílu. Celá akce proběhne v neděli 4. července 2021 s následujícím programem:   10:00 Nedašov „B" – Nedašova Lhota 13:00 Nedašov – Nedašova Lhota (stará garda) 16:15 poděkování osobnostem TJ Nedašov 16:30 Nedašov „A" – tým Zdeňka Šenkeříka 20:00 taneční zábava s kapelou Manewr   Vrcholem celého dne bude rozhodně odpolední utkání A mužstva Nedašova proti výběru Zdeňka Šenkeříka (16:30 hod.). Můžete se těšit na jména jako Petr Švancara, Patrik Siegel, Lukáš Bartošák, Tomáš Polách, Stanislav Dostál, Petr Švach, Antonín Fantiš, David Hubáček, Václav Winter a další hráči. [gallery columns="5" ids="105145,105144,105146,105147,105148,105149,105150,105151,105152,105153,105154,105155"] Do dresu se převlékne taktéž herec ze seriálu Ulice Václav Svoboda alias Lumír Nykl. Utkání odpíská bývalý mezinárodní rozhodčí Jan Filgas.   K občerstvení bude připraven zvěřinový guláš, grilované steaky, klobásky a cigára z udírny. Na čepu bude Radegast 10° a 12°.   -tz-  

Obec Francova Lhota při nedávné rekonstrukci kulturního domu přeměnila původní prostory knihovny na kanceláře a hledala nové místo, kde se mohou lidé potkávat a vzdělávat.  Toto místo se objevilo v budově základní školy, v bývalém bytě ředitele školy.   Obec si nechala zpracovat grafický návrh a rozpočet, kdy se celý byt přemění na komunitní centrum pro všechny občany, kteří mají zájem o literaturu, nebo si jen sednout a potkat se u kávy a časopisu. Celkové náklady akce dosáhly výše cca 600 000 Kč, kdy obec získala dotaci na pořízení regálů v hodnotě 200 000 Kč. [caption id="attachment_104991" align="alignnone" width="690"] Nově rekonstruovaná knihovna ve Francově Lhotě[/caption] Slavnostní otevření a předání knihovny čtenářům proběhlo dne 18. Června 2021, kdy za přítomnosti přibližně 30 občanů starosta obce a ředitelka Základní školy slavnostně přestřihli pásku a knihovnu předali čtenářům a novým knihovnicím.   Pro návštěvníky bylo přichystané drobné občerstvení a také vystoupení několika žákyň ze základní školy pod vedením p. učitelky Lady Brlicové. Čtenáři mohou novou knihovnu využívat v otevírací době v Úterý: 16:30 - 18:00 a Čtvrtek: 16:30 - 18:00. Aktuality je možné sledovat na stránkách knihovny ZDE.   [gallery columns="5" ids="104994,104991,104997,104995,104996"] Nově rekonstruovaná knihovna ve Francově Lhotě   -tz-

Obec pomáhá obci – a pomoci můžete také vy. Jižní Morava zažila neuvěřitelně devastující řádění tornáda, při němž došlo k obětem na lidských životech, k újmám na zdraví, zkáze lidských obydlí, majetků, infrastruktury a dalším materiálním škodám. Město Valašské Klobouky vyjadřuje obyvatelům zasažených území podporu a připojuje se ke speciálnímu programu, který připravilo Sdružení místních samospráv ČR. Jeho prostřednictvím bude poskytnuta přímá pomoc obcím formou finančních darů. Lidé, kteří by chtěli přispět libovolnou částkou, mohou svůj dar přinést na Městský úřad Valašské Klobouky, kde bude vystavena darovací smlouva a prostředky budou poukázány na daný účel.   „Protože hluboce soucítíme s obyvateli postižených oblastí jižní Moravy, chceme poskytnout účinnou pomoc pro obnovu jejich zničených domovů. Prostřednictvím valašskokloboucké radnice se mohou k této snaze zapojit také zdejší občané. Jedná se o administrativně jednoduchou formu podpory, kdy nashromážděné finanční prostředky převedeme ve prospěch speciálních transparentních účtů jednotlivých jihomoravských obcí. Jejich vedení si pak v souladu s místní znalostí sama zvolí, jak darované prostředky využijí. Všem lidem, kteří se rozhodnou pomoci, předem velmi děkujeme,“ vyjádřila starostka Eliška Olšáková.   Dary mohou zájemci předávat od pondělí 28. června na podatelně a pokladně městského úřadu a také v turistickém informačním centru.  

ZŠ Horní Lideč žádá rodiče, aby učitelům nekupovali květiny, ale peníze použili jinak

Charita Valašské Klobouky vyhlašuje materiální sbírku na pomoc lidem na jižní Moravě

I když silné bouřky, vítr a déšť zasáhly i Zlínský kraj a od čtvrtečního večera přijímali hasiči na tísňovou linku mnoho žádostí o pomoc s odstraňováním následků, naštěstí nebyl náš kraj zasažen tak vážně, aby nemohli hasiči vyrazit na pomoc svým kolegům HZS Jihomoravského kraje.   Tři desítky hasičů už v pátek 25. června vyjely na jih Moravy. „Odřad je složen z profesionálních hasičů napříč celým krajem a z jednotek sboru dobrovolných hasičů obcí Fryšták, Nedakonice, Halenkov, Chropyně a Mirošov u Valašských Klobouk,“ upřesnila mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   https://youtu.be/J7RZRxPYE6k   S technikou hasiči dorazili do obce Mikulčice na Hodonínsku, kde si vybudovali zázemí, díky kontejneru nouzového přežití, který si přivezli s sebou.   [gallery columns="5" ids="104918,104919,104920,104921,104922"] Hasiči z našeho kraje si s sebou přivezli kontejnery nouzového přežití. Foto: HZS   „Hasiči především odklízeli sutiny, kterých je v obci mezi domy spousty a řezali popadané stromy a velké větve. U domů, kterým tornádo sebralo střechu, provedli hasiči nouzové zastřešení. A v několika domech zapažili konstrukce domů proti jejich zřícení,“ popsala Javoříková. V neděli večer se první odřad vrátil domů, ale již v pondělí ráno vyrazí do Mikulčic noví členové odřadu.   [gallery columns="5" ids="104923,105008,105009,104924,104925,104926,104927,104928,104929,104930,104935,104936,105011,105012,105013"]  

Hasiči ze Střelné pomáhají v Moravské Nové Vsi

V pátek 25 června před čtrnáctou hodinou se v katastru obce Vsetín stala dopravní nehoda dvou automobilů a kamionu, která na několik hodin zaměstnala hasiče ze stanic Vsetín, Valašské Meziříčí a Zlín. Řidič kabrioletu skončil po nehodě v péči posádky zdravotnické záchranné služby. Další dva řidiči vyvázli bez zranění. Při nehodě došlo k proražení jedné palivové nádrže kamionu, ze které začala unikat nafta na silnici a do půdy na okraji vozovky.   „Řidič osobního automobilu tovární značky Renault se pravděpodobně plně nevěnoval řízení a pozdě reagoval na vytvořenou kolonu. Když zbystřil a snažil se vyhnout srážce s před ním stojícím osobním automobilem značky Dacia, strhl řízení na levou strany komunikace. Narazil nejen do Dacie, ale i do protijedoucí nákladní soupravy. Došlo k proražení nádrže kamionu a úniku paliva,“ popsal pro server regionvalassko.cz mluvčí policistů Petr Jaroš.   [caption id="attachment_104977" align="alignnone" width="690"] Nehodu pravděpodobně zavinil řidič kabrioletu značky Renault[/caption] „Po příjezdu na místo hasiči zjistili, že z kamionu, vezoucího pneumatiky, uniklo přes 300 litrů paliva. Dalších 400 litrů hasiči z vozidla zachytili do barelu. Uniklou naftu na silnici zasypali sorbentem. Taktéž provedli u vozidel protipožární opatření a odpojení autobaterií,“ uvedla mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková.   Z důvodu masivního úniku nafty do půdy si velitel zásahu na místo povolal zástupce životního prostředí a vodovodů a kanalizací, neboť se jednalo o ochranné pásmo vodního zdroje s pitnou vodou pro Vsetínsko a hrozila kontaminace spodních vod. „Po vyhodnocení vážnosti situace bylo rozhodnuto o vybagrování a odvezení části půdy, do které nafta vsákla. S největší pravděpodobností bude muset být odstraněna i část povrchu silnice, pod kterou palivo proteklo,“ dodala Lucie Javoříková.   https://youtu.be/Al5D1_r8Khw   [gallery columns="5" ids="104970,104974,104975,104973,104972"]   V době zásahu byl provoz na komunikaci sveden pouze do jednoho jízdního pruhu, což značně ovlivnilo provoz v blízkém okolí, kde se především od Vsetína tvořily dlouhé kolony. Řidič, který nehodu pravděpodobně zavinil, skončil vzhledem ke zranění ve vsetínské nemocnici. „Dechové zkoušky na alkohol byly negativní, materiální škoda byla předběžně odhadnuta na více než půl milionu korun,“ dodal Petr Jaroš.   -red-

Rozhovor/ Zlínský atlet Bronislav Matouch si dlouhodobě udržuje skvělou sportovní výkonnost. Rodák ze Šumperku i v pětapadesáti letech v běžeckých závodech pravidelně poráží podstatně mladší soupeře. Reprezentant týmu Jisva Zlín nezahálí ani v období pandemie koronaviru. V loňském roce například v kategorii padesátníků vyhrál Hulmenskou desítku a Rohálovskou desítku. Letos už stihl ve své kategorii například ovládnout virtuální Běh Jižními Svahy, virtuální Rohálovskou desítku a nedávný květnový už klasický Běh Jižními Svahy. Vytrvalec ze Zlína je se sportem spjatý i při svém povolání. Je totiž údržbářem na zlínském atletickém Stadionu Mládeže.   Kdy jste se přestěhoval do Zlínského kraje? Narodil jsem se v roce 1965 v Šumperku. Ve dvou letech jsme se s rodiči přestěhovali do Rudimova. Od jedenácti let jsem bydlel ve Slavičíně. Po vojně pak v Bojkovicích. A od 49 let jsme začali bydlet ve vysněném Zlíně.   Kdy jste začal se sportem? Do 16 let jsem hrál fotbal za Slavičín. Potom jsem začal běhat s místním propagátorem běhu Ladislavem Musilem.   Jak se později vyvíjela Vaše běžecká kariéra? Zpočátku jsem se soustředil jenom na silniční běhy. Ale po přestupu do tehdejšího atletického klubu TJ Gottwaldov k trenérovi Stanislavu Nebojsovi, jsem začal běhat na dráze. Pod jeho vedením se mi podařilo zaběhnout solidní osobní rekordy na středních tratích. V roce 1985 v Třinci 800 metrů za 1:57,52, ve stejném roce na domácí zlínské draze 1 kilometr za 2:32,7 a v lednu roku 1987 v ostravské hale 1500 metrů za 4:07,40.   [gallery columns="4" ids="104952,104953"]   Jak jste se připravoval na letošní sezonu? Od začátku roku jsem občas střídavě podnikal delší výběhy po cyklostezkách kolem Zlína a rychlejší běhy na dráze na zlínském Stadionu Mládeže. Dlouhodobě jsem ale tréninky neplánoval. V nedávném období bylo totiž hodně těžké dopředu něco plánovat. V obvyklé kondici se však pořád udržuji.   Která jsem Vaše nejoblíbenější místa pro trénink? Tím nejoblíbenějším je cyklostezka z domu směrem k ZOO Lešná. Dále pokračuji po cyklostezce z Lešné do Lukova. A odtud až k lukovskému hradu. Tento úsek má ideální profil. Jsou na něm rovinaté úseky i kopce. [caption id="attachment_104954" align="alignnone" width="612"] Bronislav Matouch[/caption] Máte rád tréninky? Většinou trénuji sám. Raději však závodím, kde se potkávám s kamarády. Po závodech si také rád s kamarády povykládám.   S jakým cílem jste šel do loňské sezony 2020? Chtěl jsem zaběhnout maraton pod 3 hodiny. Od začátku roku jsem se na tento výkon připravoval. Ale z důvodů vládních omezení kvůli pandemii koronaviru jsem nestihl žádný maraton uběhnout.   Které výsledky Vás v loňském roce nejvíc potěšily? Zisk první příčky v kategorii padesátníků a čas 37:23 v lednové Hulmenské desítce. Prvenství také v kategorii padesátníků jsem slavil v únorové Rohálovské desítce. V Prusinovicích jsem na těžké trati zaběhl čas 38:26. Potěšil mě také v loňském roce čas 1:22:54 v březnovém půlmaratonu Sri Chinmoye na trati v Přílukách.     Určitě jste si už i letos připsal nějaké další úspěchy? Kvůli pandemii se letos dlouho pořádaly jenom virtuální závody. Podařilo se mi mezi padesátníky vyhrát únorový Běh Jižními Svahy a ve stejném měsíci Rohálovskou desítku. A v květnu jsem se radoval ze zisku první příčky také mezi padesátníky v klasickém Běhu Jižními Svahy. Pořád je však pro mě nejdůležitější, abychom byli všichni zdraví.   Jakým způsobem se v současném období udržujete v kondici? Kromě pravidelných tréninků velmi dbám na to, aby moje tělo dostávalo všechny potřebné živiny. S tím mi pomáhá manželka Jarmila, která je výživová koučka.   Při čem a u čeho se momentálně nejvíc odreagujete? Čím si udržujete dobrou náladu? Kromě běhu mě dobíjí procházky s manželkou a sledování sportu v televizi. V zimě jsem sledoval biatlon a jinak se pravidelně rád dívám na atletiku, cyklistiku, triatlonové závody a v současné době na hokejové mistrovství světa v Lotyšsku.    Na co se v nejbližším období nejvíc těšíte? Až si s manželkou zajedeme na dovolenou. V plánu máme zajet si na hory do Krkonoš. A také až se zase konečně otevřou bazény. A pochopitelně až se zase budou pravidelně konat normální závody.     Co ještě plánujete na letošní jaro a léto? S manželkou se těšíme na návštěvy, které byly v období pandemie velmi omezené.   Všechno ale zatím pořád ještě brzdí koronavirus. Jak vnímáte situaci kolem tohoto viru? Podle mě je důležité, aby si lidé udržovali imunitu a dobrou náladu. Proto nechápu, proč se tak dlouho omezoval amatérský sport.   Jaký má koronavirus vliv na Váš současný sportovní život? Běhám pořád stejně. Chyběly mi však pořádné závody. Co mi však nejvíc chybělo, byla kvalitní regenerace. To znamená plavání v bazénech, pobyt v sauně a také masáže.   Jak jste přijal vládní opatření o uzavření sportovišť a omezení tréninků? Bylo to pro mě nepochopitelné. Divím se, že hlavně děti a mládež měly omezené možnosti sportovat a tím posilovat imunitu.   Jaký máte největší sportovní cíl v roce 2021? Je to stejné, jako v loňském roce a to zaběhnout maraton pod 3 hodiny.   Lubomír Hotař

Silné bouře se včera večer přehnaly také Zlínským krajem. Následky však naštěstí nejsou tak vážné jako v Jihomoravském kraji.   Hasiči v našem kraji evidovali přes 300 událostí. „Především se jedná o popadané stromy na komunikace. V Uherském Brodě a Luhačovicích došlo k uvolnění střech na domech a garáži, které spadly na zem. V Luhačovicích také došlo následkem silného větru k uvolnění střechy budovy internátu. Hasiči k převozu poskytli autobus, kterým studenty přepravili do náhradního ubytování,“ uvedla mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. [caption id="attachment_104758" align="alignnone" width="690"] Bouřka na Vsetíně sebou přinesla i takovéto kroupy. Foto: Adam Kurtin[/caption] Kvůli spadnutému stromu uvízli ve čtvrtek večer na téměř 3 hodiny cestující ve vlaku mezi Valašskými Klobouky a Návojnou. Překážku na trati odstranili drážní hasiči z Přerova.   Před čtvrteční 22 hodinou byla jednotka SDH Valašské Klobouky vyslána krajským operační střediskem HZS Zlín k pomoci při likvidaci následků silných dešťů a bouřky. Jednotka zasahovala v obcích Lačnov a Tichov, kde odstraňovala popadané stromy v elektrickém vedení a stromy popadané přes dopravní komunikaci.   Nejvíce výjezdů hasiči evidují na Zlínsku, dále na Uherskohradišťsku a Vsetínsku. Nejméně zasaženou oblastí bylo Kroměřížsko.  

Nejhorší situace na Luhačovicku

V některých obcích nejde elektrický proud

Výpadek elektřiny v Nevšové

Při výletu po cyklostezce Bevlava se teď u Valašských Klobouk můžete za zahrádkářským areálem zastavit u nového herního prvku, který zhotovil řezbář Martin Cigánek. Vyfotíte se unitř v klobouku, nebo při posezení na jeho krempě?   https://youtu.be/grmdNi72EA4

Včera pátrali policisté ve Zlínském kraji hned po dvou mužích, které postrádaly jejich rodiny. U mladšího z nich bohužel nemělo pátrání šťastný konec, rozuzlení druhého případu bylo šťastné.   Po devadesátiletém seniorovi ze Zlína začali policisté z Luhačovic pátrat poté, co jim jeho zmizení oznámil v osm hodin večer o třicet let mladší syn. Uvedl, že byli s otcem v Luhačovicích na chatě, ale otec se při procházce před dvěma hodinami někam zatoulal. Neměl u sebe mobilní telefon   „Na místo ihned vyrazily všechny dostupné hlídky. Po seniorovi pátrali policisté společně s policejním psovodem a na pomoc chtěli přivolat také leteckou službu. Propátrávali okolí přehrady, město, přilehlé parky a lesy,“  uvedla mluvčí policistů Monika Kozumplíková.   Asi po hodině hledání syn pohřešovaného muže policistům řekl, že jeho otec bydlí ve Zlíně, proto se policisté vydali prověřit jeho bydliště. „Jaké bylo jejich překvapení, když seniora našli sedět v klidu doma u televize. Vysvětlil jim, že když se v Luhačovicích ztratil své rodině, vydal se na autobusovou zastávku, aby se vrátil do Zlína a počkal na ně v klidu doma,“ dodala Kozumplíková.   -tz-

Další vzácný exponát přibyl v uplynulých dnech do sbírek Muzea regionu Valašsko. Od soukromého majitele z Újezdu u Brna získalo unikátní elektromotor vyrobený za první republiky ve vsetínské továrně Josefa Sousedíka. Zájemci si ho budou moci prohlédnout ve stálé expozici na zámku Vsetín   Zachovalý elektromotor SDN 145 byl vyroben ve 30. letech minulého století na základě Sousedíkova patentu č. 39423 – Jedno nebo vícefázový kolektorový motor pro ekonomickou regulaci počtu otáček. „Patent byl schválen v roce 1929 a sousedíkova továrna na jeho základě vyráběla pohony rozličných typů. Elektromotor SDN 145 s menším výkonem 0,5 KW se oproti konkurenci vyznačoval zejména velkou úsporou elektrické energie,“ přiblížil historik Muzea regionu Valašsko Pavel Mašláň. [caption id="attachment_104599" align="alignnone" width="690"] Milan Vítek (vpravo) skladoval motor v garáži, darování muzeum zprostředkoval Pavel Čadík (vlevo). Foto: Muzeum regionu Valašsko[/caption] Historický skvost dlouhá léta opečovával Milan Vítek z Újezdu u Brna. Teď se ho ale rozhodl darovat muzeu, aby si ho mohla prohlédnout i širší veřejnost. Motor je cenný nejen díky své zachovalosti, ale i netradičnímu účelu, ke kterému sloužil. „Používali ho v bývalé cukrárně k míchání těsta. Byl připevněn ke speciální kovové konstrukci, jež si nejspíš nechal na zakázku vyrobit majitel cukrárny. Motor poháněl hřídel, na kterou šly přidělat různé druhy koncovek. Ty se ale bohužel i s mísou na těsto nedochovaly,“ vysvětlil Mašláň.   Muzeum regionu Valašsko elektromotor umístí do stále expozice Živá paměť regionu na zámku Vsetín, jejíž část je věnována právě místnímu rodákovi, podnikateli a vynálezci Josefu Sousedíkovi. „Já bych chtěl poděkovat panu Vítkovi za tento krásný dar, jenž bude rozhodně obohacením naší rozsáhlé sbírky. Velký dík zaslouží i Pavel Čadík, který pro nás celou záležitost zprostředkoval,“ dodal ředitel Muzea regionu Valašsko Tomáš Vitásek. [caption id="attachment_104601" align="alignnone" width="690"] Motor používali v bývalé cukrárně k míchání těsta. Foto: Muzeum regionu Valašsko[/caption] Zámek Vsetín je otevřen denně mimo pondělí od 9:00 do 17:00 hodin. Kromě stálé expozice nabízí i zajímavé výstavy a oblíbené návštěvnické atrakce jako Templářský sklípek s rytířskou hernou, Akvárium řeky Bečvy nebo vyhlídku z 60 metrů vysoké věže.   -tz-

Tvorba soch má na Pustevnách již dlouholetou tradici. Již více než 20 let se tady tvoří sochy z ledu a sněhu v rámci akce „Ledové Pustevny", před několika lety se zde zabydlel také festival dřevěných soch „Dřevěné Pustevny".   „Už v loňském roce jsme se rozhodli tradici tvorby soch rozšířit o nový materiál, písek. Díky obrovskému úspěchu projektu Pískoles v loňském roce chceme i letos v létě návštěvníkům Pusteven zpestřit návštěvu tohoto beskydského sedla,“ uvedla za organizátory akce Dita Korčák Hrtusová.   Ačkoliv se může zdát, že vytvořit si sochu z písku umí i děti na pískovišti, v případě obřích soch to až tak jednoduché není. Písek vhodný pro stavbu soch putuje na Pustevny až ze 150 km vzdálené Vápenky Vítošov. I letos ho na Pustevny navezli 90 tun.   Než se na sochy vrhnou zkušení sochaři, kteří tvoří také ledové či dřevěné sochy, je třeba aby jim „bábovičky" předpřipravili pomocníci. Na pomoc k práci jim slouží bagr, dusací žáby a předem připravené bednění. Díky teplému počasí se musí písek prolévat vodou, spotřebuje se jí více než deset kubíků. Písek se dusá a je třeba ho co nejvíce zhutnit. Až po odstranění bednění mohou přistoupit k práci sochaři. Na třímetrovou sochu medvěda padne okolo 18 tun písku a udusat jí trvá skoro celý den.   https://youtu.be/geOoQaSNXDQ Sochy bude tvořit čtveřice umělců po dobu šesti dní. Nářadí sochařů se liší od práce do ledu či dřeva. K tvorbě soch používají přesevších špachtle a štětce.   Od soboty 19.6.2021 probíhá tvorba soch, na kterou se mohou návštěvníci přijít podívat. Sochy by měly být hotové v pátek 25. 6. 2021 a výstava bude přístupná veřejnosti denně mezi 8.00-18.00 hod. Jak dlouho budou sochy k vidění bude záležet především na počasí. „V loňském roce nám však sochy vydržely až do poloviny října, kdy musely být odstraněny. Dokonce se ani nevyhnuly první sněhové nadílce,“ připomenula Dita Korčák Hrtusová.     Pískoles loni vznikl jako dobročinný projekt a jeho téma bylo „Boj proti kůrovci".  V letošním roce se organizátoři zaměřili na důležitost šelem v přírodě a nutnost jejich návratu do beskydských lesů. Ve spolupráci s hnutím Duha z Olomouce bude letošní výtěžek dedikován na pomoc monitoringu šelem, tvorbu přirozených koridorů či aktivní pomoc proti pytláctví.   „Záměrem celého projektu je návštěvníky nejen pobavit, ale také vzdělávat. Součástí výstavy bude opět zábavně-naučná stezka, aktivity pro děti, pískoviště a o víkendech budou probíhat nejrůznější workshopy,“  dodala Dita Korčák Hrtusová.   Dostupnost na Pustevny je zajištěna lanovkou z Trojanovic, kde budou fungovat odstavné parkoviště na Ráztoce. Ze strany Prostřední Bečvy je možné zaparkovat přímo na odstavném parkovišti na Pustevnách. [caption id="attachment_104614" align="alignnone" width="690"] První veřejně prezentovaná fotografie z Pískolesu 2021. Sochaři budou tvořit svá díla ještě do čtvrtku. Sochy by měly být hotové v pátek 25. 6. 2021[/caption] -tz-