Aktuality

Tento článek jsem se rozhodl napsat po propršené neděli prvního srpna – pět dní po návratu z jihu – původně jsem myslel, že už bylo řečeno vše, ale přesto…   V pondělí ráno jsme se sestrou vyrazili opět na jih – opět s autem plným tesařského vercajku… Měli jsme tip na paní v Mikulčicích, které spadl celý dům a kamarádi se rozhodli jí ho postavit… Nějak nám blbla navigace, tak jsme se po chvíli bloudění mezi troskami rozhodli jet do Moravské Nové Vsi, kde jsem to již znal… Nakonec jsme šli pomoct pokrýt střechu na dům, který jsem již znal z předchozího „zájezdu“. Pracovali tam skvělí klempíři, kamarádi domácího, a kamarád, který s ním dělal dříve horníka – dvanáct hodin byl na šachtě a potom přijel pomoct, vzdálená rodina s dvěma dětmi, já, sestra a Dan – dobrovolník, který se k nám přidal na kontaktním místě ADRY. Domácí nám dali k dispozici celý moderní dům, pro piva jsme si chodili sami do klimatizovaného sklepa, kde zrálo v demižonech několik odrůd vína a na stěnách visely diplomy. Za den jsme odplachtovali, namontovali rýny a závětrné lišty, zházeli zbytek tašek a pokryli novýma. Pak začal košt a konečně jsem začal trochu rozumět situaci, která tam vládne.   Pán byl v osudný den v práci 20 km od domova na zásobníku plynu, který tam těží (Moravské naftové doly). Ve 20:00 volala zděšená sousedka a popisovala mu v šoku, co se stalo – moc ji nechápal. Ale když se podíval směrem ke svojí dědině, viděl jenom kovové temno. Jel domů zjistit, co se děje. Měl štěstí – dům přišel pouze o polovinu střechy. Celou noc nespal a protože nešla elektřina a mobilní síť vypadávala, chodil s baterkou mezi troskami dědiny a zjišťoval, jak je na tom zbytek příbuzných, kamarádů atd… Jeho syn byl čerstvě nastěhovaný v moderním pasivním domě za x milionů a veškeré vybavení, rekuperace atd. šlo do kopru. Veškeré okna jsou rozbité, vyškubaný sprchový kout i s bateriemi, zdemolovaná kuchyň..  Jediné memento, co zůstalo mezi střepy a troskami netknuté, byla ta nejzbytečnější věc – plazmová televize. Na domě má odhadnutou škodu za více než tři miliony.   Pánovi bylo oznámeno, že nedostane z pojistky nic, protože měl dům pojištěný pouze na kroupy do velikosti 5 cm, ale tam byly 6ti centimetrové. Přesto si nezoufal, říkal, že mu zůstalo alespoň něco, co může opravovat. Na rozdíl od jedné 65tileté paní, jejíž přezdívku si již nepamatuji, které zůstaly ze dvou domů jen díry do země. Moudře říkal, že něco muselo přijít, protože dělá celý život víno a do 97. roku, když měli cukernatost 16, tak byli spokojeni. Potom začali mít čím dál lepší úrody – 24, teď skončili na 26ti stupních cukernatosti – není normální, aby se během dvaceti let téměř zdvojnásobila cukernatost hroznů.. Měl by teď jít prostříhat hrozny na zem, protože kroupy a tornádo orvalo listovou plochu a hrozny by v tom množství nedozrály.. Ale kdy? Když je stále v práci nebo pomáhá u syna, nebo opravuje svůj barák. Sotva chodí, má naplánované výměny všech čtyř kloubů, přesto jsme ho museli ze střechy odhánět.   Tady jsem pochopil, proč si více nepomáhají sousedi nebo lidé z méně postižených částí dědiny – protože jsou vyčerpaní. Při koštu třetího vzorku – Pálavy s vysokým zbytkovým obsahem cukru nám pán popsal trpkost, která v místních lidech zůstala po návštěvě toho.. (pana premiéra), který seděl na patníku a měl hlavu v dlaních a té.. (ministryně financí), která v roztrhaných riflích rozdávala úsměvy směrem, kde zrovna tušila fotografa. A ve finále ten.. (pan premiér – nejbohatší slovák) neposlal na pomoc ani traktor… Tolik cenzurovaný přepis vyjádření přímého účastníka jedné exhibice naší vrcholné politické reprezentace…   Zážitků a svědectví bylo daleko víc, ale aby ten den nekončil tak pesimisticky, tak nám popsal jeden z mnoha zázraků, které se tam staly a to, že v Mikulčicích našli v kotci boudu s loveckým psem a zveřejnili na fb, komu chybí. A on přistál z Moravské Nové Vsi. Proletěl se asi 4 km a ve zdraví se vrátil ke svému majiteli.   Dva dny jsme pracovali u lidí, kteří měli to štěstí, že je tornádo zasáhlo pouze okrajově a bylo možné zabezpečit střechy tak, aby do nich nezatékalo. V epicentru je situace stále tragická. Nejvíc chybí zedníci, kteří by betonovali věnce a dodělávali kusy vypadlých zdí a dozdívali štíty. Tesařský materiál chybí stále, dobrovolníci ubývají, klempíři a pokrývači získali od mé minulé návštěvy o dva stupně tmavší odstín a kvůli puchýřům na kolenách kryjí za zády vsedě, což jsem viděl poprvé v životě.   Dobrovolníci ubývají, řemeslíci, kteří se sjeli z celé republiky, se musí vrátit domů, protože museli odložit již nasmlouvané zakázky, hasiči odjeli, policajti – no to jsou policajti, armáda - naše dvaceti až třicetitisícová armáda poslala na pomoc národu, který ji platí, naprosto směšný počet vojáků – neviděl jsem jich na obědě v MNV více než deset (nic proti vám chlapi, makali, smrděli a špinaví jste byli stejně jako my). Bohužel tento nefunkční stát vás zneužívá pouze na zakrývání svojí neschopnosti a buzerování občanů, kteří vás platí – viz vaše pětileté působení na ochraně před výbuchem již vybuchlého skladu Vrbětice nebo „ochraně“ občana z okresu Vsetím před občanem z okresu Zlín ve Valašských Příkazech a jinde na hranicích okresů. Toto ovšem není váš problém, ale problém naší neschopné politické reprezentace. Já řídit tento stát jako firmu, tak postavím p. ministra obrany Metnara tak do „laty“, že neodejdete dokud nebude na poslední střeše položena poslední taška a budu pevně doufat, že z toho budete mít tak dobrý pocit jako já, když jsem se vracel opět totálně zlikvidovaný domů. Bez vás to ti lidi do zimy nezvládnou – dobrovolníci ubývají, musí se vrátit do práce a za rodinami, živnostníkům docházejí síly a mají další zakázky, které jim tornádo pouze oddálilo. A domácí – těm dnes – prvního srpna – celý den pršelo…   Dobrovolník   PS: Mnozí z postižených peníze mají, jak od pojišťoven tak od neziskových organizací. Přesto jim to není nic platné, protože jim chybí lidi. Takže chlapi, máte-li jen trochu prostoru, jeďte vydělat do světa – okoštujete nejlepší víno, potkáte nejlepší chlapy, nakrmí vás krásné ženy a pokud někdo čte internetové reakce pod článkama od profesionálních „rozdrbávačů“ dobra – može si klidně udělat vlastní názor…

V letošním už 21. ročníku přerovského silničního cyklomaratonu Mamut Tour se cyklistům ze Zlínského kraje dařilo.   Cenný úspěch si připsal Pavel Ovesný (Snow§Bike Valašské Klobouky). Ten vyhrál v 136kilometrovém závodě v čase 3:39:38 kategorii čtyřicátníků. Druhý mezi nimi dojel Stanislav Špiler (C. K. Pemap, 3:43:29), třetí skončil Petr Zatloukal (Cyklo Bartl Bruntál, 3:44:06).   Ovesný se v průběhu závodu cítil velmi dobře. Teplé počasí mu vyhovovalo. Rovněž se mu vyplatilo, že v týdnu vynechal těžké tréninky a víc odpočíval. Líbila se mu také organizace i trať s kvalitním asfaltem a delšími stoupáními. Ta zpočátku vedla z Přerova po rovině do Bystřice pod Hostýnem. Odtud následoval první velký kopec na Tesák, kde byla horská prémie.   ,,Na Tesáku se startovní pole začalo dělit na menší skupinky. Tento scénář se opakoval i po výjezdu na Troják a Hadovnu, kde jsem se pořád držel v čelní skupině. Po sjezdu na Rusavu následoval další výjezd na Grapy, kde už jsem v nejprudším stoupání nestačil čelit tempu silných soupeřů a začal jsem ztrácet kontakt se špicí závodu. Nicméně po sjezdu z Hostýna na občerstvovačce v Prusinovicích jsem se do vedoucí patnáctičlenné skupiny vrátil,“ zavzpomínal Pavel Ovesný na nejtěžší pasáže v závodu.   [gallery columns="5" ids="107621,107622,107623,107624,107625"] Pavel Ovesný v Mamut Tour 2021. Foto: se souhlasem Pavla Ovesného   Pro něho pak bylo klíčové, že z Prusinovic jel vpředu s nejlepšími cyklisty.   ,,Ve zbytku závodu už na trati nebyly žádné prudké kopce. Proto bylo důležité pohlídat si nástupy a pokusy o únik. To se mi také celkem dařilo,“ pochvaloval si cyklista z Valašských Klobouk.   Rozhodující momenty nastaly několik kilometrů před cílem. To se vydařil nástup Martinovi Helcelovi z Havířova, na který nikdo nereagoval. Podobný kousek se záhy povedl i Davidovi Bártkovi z formace Amenity Extrem sport Team. Helcel ovšem bojoval v kategorii třicátníků a Bártek v hlavní mužské kategorii do 29 let. ,,Já jsem v závěrečném spurtu dojel v absolutním pořadí čtrnáctý, ale vyhrál jsem kategorii čtyřicátníků,“ radoval se Pavel Ovesný, který si tak o to víc po závodě užíval týden dovolené, kdy se věnoval svým dětem Pavlínce a Matějovi.   VÝSLEDKY REGIONÁLNÍCH CYKLISTŮ V MAMUT TOUR 2021: 212 KILOMETROVÝ ZÁVOD (převýšení 4500 metrů): Muži 30 – 39 let: 13. Pavel Loucký (CykloOp Morkovice) 7:00:48 16. Martin Kováček (TJ Rožnov pod Radhoštěm) 7:23:44 Muži 40 – 49 let: 7. Milič Fojt (PSG Cyklosport Chropyně) 6:48:03 Muži 50 – 59 let: 3. Stanislav Mančík (CK Salaš) 7:20:43 4. Milan Sedlář (FORCE KCK Cykloteam Zlín) 7:28:54 136 KILOMETROVÝ ZÁVOD (převýšení 2385 metrů): Muži do 29 let: 1. David Bártek (Amenity Extrem Sport Team) 3:39:24 2. František Vinklárek (4Ever Cyklo Bulis) 3:39:33 3. Maxim Lakota (TUFO CykkloZákladna Otrokovice) 3:39:35 20. David Chovanec (FORCE KCK Cykloteam Zlín) 4:06:52 32. Adam Štěrbák (PSG Cyklosport Chropyně) 5:08:58 Muži 30 – 39 let: 4. Jiří Hradil (FORCE KCK Cykloteam Zlín) 3:39:36 11. David Zelenka (Kroměříž) 3:51:41 15. Michal Hradil (FORCE KCK Cykloteam Zlín) 4:06:57 Muži 40 – 49 let: 1. Pavel Ovesný (Snow§Bike Valašské Klobouky) 3:39:38 19. Jaroslav Doležel (BT Sazovice) 4:16:12 22. Libor Darebník (TÜV SÜD Rusava Bike Team) 4:28:59 28. David Štícha (FORCE KCK Cykloteam Zlín) 4:38:42 32. Aleš Nábělek (PSG Cyklosport Chropyně) 5:14:16 Muži 50 – 59 let: 4. Ivo Odvárka (FORCE KCK Cykloteam Zlín) 3:51:43 11. Čestmír Horák (OD Morava) 4:16:01 Muži nad 60 let: 3. Jan Nedoma (Štrof Team Kroměříž) 4:56:13 Ženy do 39 let: 4. Adéla Nábělková (PSG Cyklosport Chropyně) 5:08:57 Ženy nad 40 let: 2. Kateřina Náběková (PSG Cyklosport Chropyně) 5:14:16 83 KILOMETROVÝ ZÁVOD (převýšení 970 metrů): Muži do 18 let: 3. Pavel Dubčák (4Ever Cyklo Bulis) 2:07:34 4. Maxim Lakota (TUFO CykloZákladna Otrokovice) 2:07:34 5. Tomáš Chovanec (4Ever Cyklo Bulis) 2:07:34 6. Jan Hyneček (TUFO CykloZákladna Otrokovice) 2:07:37 14. Michal Nesrsta (4Ever Cyklo Bulis) 2:31:22) Muži 19 – 39 let: 18. František Vinklárek (4Ever Cyklo Bulis) 2:07:44 19. Jan Blažek (PSG Cyklosport Chropyně) 2:10:21 22. Jakub Blažek (PSG Cyklosport Chropyně) 2:11:53 24. Jakub Graubner (Ekol Team Zlín) 2:11:55 25. Petr Číž (Ekol Team Zlín) 2:11:55 28. Michal Sláma (4Ever Cyklo Bulis) 2:12:51 Muži 40 – 49 let: 6. Martin Chalupa (PSG Cyklosport Chropyně) 2:07:37 19. David Dovrtěl (Bike Team Sazovice) 2:21:06 27. Patrik Doležel (Bike Team Sazovice) 3:07:34 Muži 50 – 59 let: 5. Petr Špaček (VSK Vsetín) 2.18.52 Ženy 19 – 39 let: 2. Libuše Prchalová (4Ever Cyklo Bulis) 2:22:08.   Lubomír Hotař

Odkup lesíku, kterému říkají Slavičané lidově Remízek, schválilo zastupitelstvo města Slavičína na svém posledním zasedání. Radní a zastupitelé při rozhodování, zda akceptují nabídku ke koupi, přihlíželi k několika faktorům. „Jedná se o rekreační zónu našeho největšího sídliště, jde o ucelený les s dobrý přístupem pro budoucí hospodářské využití a také významná dominanta utvářející ráz krajiny při příjezdu do města od Vlachovic,“ uvedl starosta města Tomáš Chmela s tím, že v těsné blízkosti plochy běží výstavba nových rodinných domků, kde jistě zanedlouho budou vyrůstat děti. „Utvoříme tedy předpoklady pro další rozvoj zelené oddychové zóny, a to s možností přípravy nejrůznějších dotačních projektů,“ dodal Chmela.   Nabízí se například možnost umístění lesních herních prvků nebo využití pro lesní trailové stezky. Zhruba dvouhektarový lesík přímo navazuje na nově budovanou lokalitu s rodinnými domy, která směřuje k ulici Obchodní ve středu sídliště. Lesík roste v místech, které patřívaly dříve rodině Wichterlů. V poválečných dobách tento prostor několik let využívala armáda a přibližně v šedesátých letech minulého století zde byl rozšířen les. [caption id="attachment_107615" align="alignnone" width="690"] Slavičínské lesy se rozrůstají o další 2 hektary[/caption] Právě v této době začalo vznikat největší slavičínské sídliště Malé Pole (dříve Mír) s moderními panelovými domy. Lesík „Remízek“ se tak stal pro generace dětí, které vyrůstaly na „panelákách“ místem her, táboráků i oddychu. Při procházkách zde zavítal snad každý, kdo na sídlišti žil či žije. V lesíku lze nalézt dřeviny všech druhů, ve spodní části zaujmou prastaré duby, výše pak smrky, které přirozeně čelí náporu kůrovce. Oblast nové ulice na Malém Poli je již teď často vyhledávána k procházkám. Kromě klasické túry k remízku můžeme zamířit i přes pole podél nově vysázených stromů až do Divnic. Celková rozloha lesa je zhruba 2 hektary.   „S remízkem nás čeká ještě hodně práce a jistě zde bude potřeba i další těžba. Přesto si myslím, že jsme učinili správný krok, a to i optikou budoucnosti. Les je totiž bohatstvím, které se klene napříč generacemi,“ uzavřel starosta Chmela.   -tz-

Problém s tesaříkem alpským nemusel nastat, kdyby se dodržel termín odvozu dřeva, uvádí Entomologický ústav Biologického centra Akademie věd ČR. Do redakce nám zaslali text, reagující na nedávno zveřejněný BLOG od obyvatele Sidonie (text tady).   Znění zde:   Situace lidí, soukromníků i firem, kteří v revírech Sidonie a Štítná nad Vláří mají dřevo, které nemohou odvézt, je nezáviděníhodná a velmi nás mrzí. Problém vůbec nemusel nastat, kdyby byla respektována dávno dohodnutá pravidla. Svalovat vinu na ochranáře nebo vědce a studenty, kteří brouka monitorují, ale nelze. Je v zájmu místních i tesaříka, aby se problém neopakoval. Už proto je třeba najít jeho skutečnou příčinu. A také cestu, jak aktuální situaci vyřešit tak, aby nebyl bit ani tesařík, ani majitelé dřeva.   Tesařík alpský býval na Valašsku ještě před sto lety běžný. Dnes přežívá pouze v lesích Vlárského průsmyku. Ještě rychleji než z Valašska zmizel také z většiny střední Evropy. Je to tedy brouk nejen krásný, ale také skutečně ohrožený. A chráněný, podobně přísně jako například medvěd. Lesy Vlárského průsmyku jsou součástí nejpřísněji chráněné zóny CHKO Bílé Karpaty a také jedinou lokalitou na Moravě, která je přímo určena k ochraně tesaříka alpského. Správcem podstatné části zdejších lesů je státní podnik Lesy České republiky, který práce zadává jiným subjektům, letos firmě Kloboucká lesní s.r.o.   Tesařík potřebuje hlavně staré stromy a mrtvé dřevo, ve kterém se vyvíjejí jeho larvy. Jak málo starších lesů zbývá po rozsáhlých těžbách například v revíru Sidonie, asi netřeba rozebírat. Pro přežití tesaříka jsou rozsáhlé těžby posledních dekád hlavní a velký problém. Dospělé tesaříky láká mrtvé dřevo. Čím více dřeva, tím více je přitahuje. Svolávají se na něj pomocí feromonů, větší skládka dokáže „vytáhnout“ prakticky všechny brouky z přilehlého porostu. Když nakladou vajíčka do nachystaného palivového dříví, skončí jejich larvy v kamnech. To je pro velmi ohroženého a přísně chráněného tvora jistě smutný osud. Pro populaci tesaříka oslabenou těžbami to může být poslední rána.   Proto v místech výskytu tesaříka nemělo být v době letu brouků (po 20. červnu) žádné dřevo určené k odvozu. Tato podmínka je výslovně uvedena v lesním hospodářském plánu, kterým se hospodaření v lese řídí od r. 2018. A nebyla zapomenuta, Správa CHKO už vloni zakázala Lesům ČR odvoz dřeva, byť podstatně menšího objemu. Entomologové koncem června opakovaně upozorňovali na vznikající riziko, správa CHKO Bílé Karpaty měla kontaktovat Lesy ČR, ty měly informovat realizátora lesních prací. Stejně jako jej na tuto podmínku měly upozornit nejpozději při podpisu smlouvy. Těžko říci, zda a kde se informace ztratila. Kloboucká lesní s.r.o., které patří většina dřeva (část dřeva prodala na samovýrobu), dle svých slov nebyla informována, že dřevo musí z lokality odvézt do 20. června. Nedozvěděli se to ani samovýrobci.   Nevíme, zda jde o chybu v komunikaci nebo ignorování pravidel. Naprosto ale chápeme rozčilení lidí, kteří se nadřeli v lese, dřevo zaplatili, ale nedostali informaci, že musí dřevo odvézt včas. Ve velmi složité situaci je také Kloboucká lesní. Podstatné je, že tesařík může ve Vlárském průsmyku přežít jen tehdy, pokud ho tam místní budou chtít. Toho si je vědoma i státní ochrana přírody a hledá řešení, které nepoškodí tesaříka, ani vlastníky dřeva. Dle našich informací by měla být schopna kompenzovat škody majitelům dřeva, kteří o podmínce nevěděli. Pokud by k tomu nedošlo, ozvali se lidé ochotní alespoň část dřeva s tesaříky vykoupit. Jsme v kontaktu s Klobouckou lesní s.r.o.; budeme rádi, když se ozvou i další vlastníci dřeva buď Správě CHKO nebo na e-mail lukascizek@gmail.com.   Lukáš Čížek, Entomologický ústav Biologického centra Akademie věd ČR

Sdružení Lačnovjané pro lepší Lačnov také letos pořádá túlání, které proběhne tradičně poslední srpnovou sobotu, tedy 28. 8. 2021. Začátek je ve 13:00 hodin ve skanzenu v Lačnově.   Valašské túlání je kulturně-turistická akce, která si za své šestileté trvání získala mnoho příznivců z blízkého i vzdáleného okolí. Návštěvnost každým rokem stoupá, v roce 2020 se zúčastnilo téměř 1000 účastníků.   [gallery columns="5" ids="107346,107343,107347,107344,107345"] 5. Valašské túlání v roce 2020.  Foto: archiv pořadatelů. Celá fotogalerie ZDE   Cílem akce je zdolání alespoň jedné turistické trasy, letošní ročník nabízí výběr z šesti tras různé délky a náročnosti. Po celý den je připraven bohatý kulturní program pro děti i dospělé. Mapy jednotlivých tras zde včas zveřejníme.   Bohatý program pro děti i dospělé - cimbálová muzika “Kordulka” zpříjemní celé sobotní odpoledne, večer proběhne taneční zábava se skupinou “Tož vitaj” - zábavný program pro nejmenší návštěvníky s klaunem „Brdíkem“ - ukázky starých řemesel, např. kovářství, péče o ovce, kachny, husy, koně, včetně pasteveckého umění - přiblížení života na Valašsku - výroba a ochutnávka tradičních valašských jídel, stloukání másla, výroba sýru a speciality z kozího sýra   https://youtu.be/cc6x2Zsiuw8   Turistické trasy s různou délkou i náročností - stanoviště na začátku každé trasy pro registraci účastníků akce od 9:30 - barevně vyznačené trasy - jedna z tras je vhodná i pro rodiče s kočárky (asfaltová cesta do kopce) - po absolvování alespoň jedné turistické trasy je vstup do areálu na akci zdarma - během dne bude zajištěn odvoz na start jednotlivých tras minibusem   [caption id="attachment_82102" align="alignnone" width="690"] Foto: archiv pořadatelů[/caption] Aktivní pohyb na čerstvém vzduchu valašských kopců a strání - stanoviště v Horním Lidči u Lačnovských rybníků - v Lidečku u Čertových skal - v Tichově u obecního úřadu - v obci Drnovice u památníku Ploština - a pro ty opravdu náročné je připravena okružní trasa a začíná v Lačnově u muzea, kde je také večerní a odpolední program - jednu z těch náročnějších tras uvádíme také trasu z Valašských Klobouk, v roce 2020 do seznamu zařazena poprve, registrační místo této trasy je na náměstí na akci Valašské kumštování   Historická vojenská technika - dobové tábory Ruska, Ameriky, Německa a ČSLA s výstavou militarii a uniforem - ČSLA s malou polní nemocnici - ruský tábor s malou polní kuchyni - Vozidlamotocykl se sadou M-72 - ARO Gaz - Praga RN autobus - Kdf 82 - KFZ 18 Horch - Jeep Willis - (bude k dispozici i odvezení na vybraných vozidlech)   Přijďte se do Lačnova rozloučit s prázdninami, prožijete krásný den plný valašské přírody, nádherných výhledů a skvělé zábavy. Těší se na vás Spolek Lačnovjané pro lepší Lačnov.   ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA   -tz-

Další zajímavou venkovní atrakci pro děti i dospělé najdete nově na Hvězdárně Vsetín. Po unikátním modelu Sluneční soustavy přišla pobočka Muzea regionu Valašsko s interaktivními slunečními hodinami, které vás zábavnou formou zasvětí do zákonitostí dějů na naší obloze.   Hodiny si muzeum stejně jako v případě modelu Sluneční soustavy vyrobilo z větší části svépomocí. Jde o důmyslnou ocelovou konstrukci kulovitého tvaru, která se otáčí ve dvou osách kolem malého modelu planety Země. „Pomocí tohoto mechanismu dokážeme znázornit zdánlivé dráhy Slunce po nebeské sféře v průběhu celého roku,“ vysvětlil vedoucí Hvězdárny Vsetín Petr Stolařík.   Na konstrukci o průměru téměř dva metry jsou rozmístěny rovnoběžky, poledníky, dvě stupnice a také stínidlo v podobě Slunce, které při správném natočení vrhá stín na zeměkouli umístěnou uprostřed modelu. „Takto vlastně nastavíme správnou polohu hodin a následně můžeme určovat aktuální čas a další zajímavé údaje, jako třeba čas východu čí západu Slunce pro kterýkoliv den v roce, nebo ve kterém z 13 souhvězdí se právě Slunce nachází,“ doplnil Stolařík. [caption id="attachment_107333" align="alignnone" width="690"] Jde o důmyslnou ocelovou konstrukci kulovitého tvaru, která se otáčí ve dvou osách[/caption] Sluneční hodiny nejsou jen zajímavou návštěvnickou atrakcí, ale spolu s modelem Sluneční soustavy skvěle poslouží i při edukaci. „Zájem veřejnosti o návštěvu naší hvězdárny rok od roku roste, za čímž stojí usilovná práce i podobné kreativní projekty. Neustále se snažíme zatraktivňovat nabídku aktivit nejen pro běžné návštěvníky, ale i školní kolektivy. Pro ty je návštěva vsetínské hvězdárny skvělou příležitostí, jak spojit zábavu a zajímavé poznání,“ prohlásil ředitel Muzea regionu Valašsko Tomáš Vitásek.   Návštěvu Hvězdárny Vsetín si můžete zpestřit nejen novými atrakcemi, ale i pátrací hrou po pokladu s názvem Letní dobrodružství v muzeu a dalšími aktivitami. Ve čtvrtek 12. srpna tady proběhne mimořádné pozorování perseidů s názvem Noc padajících hvězd a v sobotu 14. srpna doprovodný program v rámci oblíbených Templářských slavností.   -tz-

Každé třetí kolo, které se v Česku v roce 2020 prodalo, mělo elektrický pohon. Obliba elektrokol je tak stále na vzestupu, jejich prodeje loni meziročně stouply o 50 %. Láká i vás možnost užívat si díky asistenci elektromotoru delší vyjížďky a snadněji brázdit i náročnější terén? Podívejte se, k čemu slouží jednotlivé druhy elektrokol a čím se liší. Víte, jak dlouho vám vydrží akumulátor e-kola a jak se o něj starat?   Během pandemie koronaviru si lidé zvykli častěji pobývat v přírodě a hodně jich zvýšilo svou fyzickou aktivitu. Nejen v Česku, ale i jinde ve světě začali lidé více chodit pěšky a také více jezdit na kole. Cyklistika se mimořádné přízni Čechů těšila už před pandemií, koronavirus však její boom ještě urychlil. Zájem o jízdní kola je enormní, a tak jsou aktuálně nedostatkovým zbožím a jejich ceny letí vzhůru. A zrychlil i trend elektrokol. Zatímco v roce 2019 se v České republice dle dostupných dat prodalo asi 80 tisíc e-kol, loni to bylo již kolem 120 tisíc, což představuje nárůst o 50 %. Každé třetí kolo prodané v roce 2020 tak disponovalo elektrickým pohonem. A podle prognóz mohou prodeje elektrokol během dvou let dokonce i převýšit prodeje klasických bicyklů.  

Do města, na cyklostezku, nebo do hor?

Správně udržovaná baterie vydrží i několik let. Starou odevzdejte k recyklaci

Hashtag ,,Mirošovnarepubliku“ to bylo hlavní téma na sociálních sítích členů a fanoušků SDH Mirošov o uplynulém víkendu.   V sobotu 24.7. se uskutečnilo v Ludslavicích krajské kolo v požárním útoku. V nabité konkurenci 12 týmů, které se kvalifikovaly z okresních kol se představili i dorostenci z SDH Mirošov. Ti soutěžili v mužské kategorii se startovním číslem 4. Jejich pokus v prvním kole byl postaven na pomalejší vodě, která zaručovala, že proudaři budou na čáře a o to rychlejší bude nástřik deseti litrů vody do terče. Vše klaplo na výbornou a časomíra se zastavila v čase 26:20s (PP 25:09s) a Mirošovští šli do vedení.   Předposlední pokus prvního kola v podání mužů z Vések ,,A“ patřil k těm velmi povedeným, zastavili časomíru na hodnotě 25:90s a posunuli se před Mirošov. V druhém kole kluci z Mirošova změnili taktiku a chtěli svůj čas ještě vylepšit, pár drobných chyb však tento záměr zhatil a kluci si započítali čas z prvního kola. Další týmy, které následovaly měly útoky dobře rozběhlé, ale čas Mirošova ani Vések ,,A“ překonat nedokázaly a po posledním pokusu  propukla obrovská euforie. Třetí příčku, která již nezaručovala postup na mistrovství ČR, obsadili muži z Velkého Ořechova ,,C“ s časem 26:75s. [caption id="attachment_107253" align="alignnone" width="690"] SDH Mirošov v Ludslavicích[/caption] V kategorii žen budou Zlínsky kraj na Mistrovství ČR reprezentovat ženy z SDH Morkovice, které zvítězily časem 25:90s a ženy z SDH Rokytnice-Vsetín, které se s časem 29:44s umístily na místě druhém. Třetí příčku, která již nezajišťovala postup, obsadily ženy z Popova s časem 31:29.   Tímto bych chtěl klukům z SDH Mirošov poděkovat za reprezentaci našeho sboru a popřát jim hodně štěstí sa úspěchu na Mistrovství ČR, které se letos uskuteční 8. 8. 2021 v Hradci Králové.   Tomáš Hověžák

Ve věku 66 let zemřel v sobotu 24. července hudebník, zpěvák, textař, herec, výtvarník, vsetínský rodák František Segrado.   Narodil se 8. ledna 1955 ve Vsetíně. Vyrůstal v muzikantské rodině a zajímal se i o ochotnické divadlo – hned po listopadové revoluci začal působit ve vsetínském spolku NKVD (Nezávislé Komorní Vsetínské Divadlo). Byl valašským patriotem a také renesančním člověkem, který byl obdařen nejen hudebním, ale i výtvarným nadáním.   Více než 40 let působil v nejrůznějších hudebních skupinách, od folkových po rockové. Segrado spolupracoval během své hudební kariéry mimo jiné s kapelou Dobrohošť, se skupinou Irish Dew, dva roky hostoval s původním Čechomorem. Spoluzaložil a několik let hrál se vsetínskou kapelou Veselá bída, která proslula moderními aranžemi lidových písní. Společně nahráli čtyři alba. [caption id="attachment_107262" align="alignnone" width="690"] Kondolenční kniha před Městským úřadem Vsetín[/caption] Velkou popularitu napříč celou republikou přinesla Segradovi účast na projektech Michala Horáčka a Petra Hapky. V roce 2002 nazpíval tři písničky na album Horáčka&Svobody Tak to chodí, o dva roky později byl pozván k účasti na albu dvojice Hapka&Horáček Strážce plamene. Jako zpěvák účinkoval také ve Státní opeře Praha v lyrikálu Kudykam. Podílel se také na projektu villonských balad Michala Horáčka Český kalendář.   V roce 2014 mu vyšla první sólová deska s názvem Segrado, o čtyři roky později vydal druhou autorskou desku „V paralelním vesmíru“. Obě byly publikem i hudebními kritiky vřele přijaty a slavily úspěch. V roce 2016 ztvárnil hlavní roli ve valašském filmu Děda.   Kondolenční kniha, jejíž prostřednictvím můžete vyjádřit soustrast rodině, či zavzpomínat na zesnulého je umístěna před budovou městského úřadu na Vsetíně Svárově.   https://youtu.be/IMY5V8U5JYA   https://youtu.be/Agip1pBUesA   -tz-

Dlouhá zima, velmi blátivé jaro, zpožděná závodní sezona, tak vidí jezdci i fanoušci horské cyklistiky docela pomalý start do roku 2021. Ale všechno se to mění! Lanovky chrlí MTB bikery, singletraily jedou naplno po celé zemi a zvuky z hlučných ořechů jsou oázou snad pro každého bikera a nadšence. Koncem května odstartoval také první závod ve sjezdu horských kol Wood Bikerally Series a třetí zastávka míří do Valašských Klobouk na Klobucké stezky. Poznačte si den 31. července do svého kalendáře, kdy od 11 hod. startuje závod u horského hotelu Jelenovská. Akce měla minulý rok takový úspěch, že se v roce 2021 vrací a doufáme, že se početný seznam jezdců ještě více rozroste. Všechny závodníky čekají čtyři měřené erzety, což dává závodníkům šanci nashromáždit body do celkového pořadí WBS serie. [caption id="attachment_107156" align="alignnone" width="1200"] Mapa areálu. Pro zvětšení klikni na obrázek[/caption]   A co vlastně bude pro Vás připraveno v závodní den? Těšit se můžete na přírodní tratě charakteru nekonečných kořenů, kamenů, hlíny, strmých svahů, na kterých se objeví neobjevení i ostřílení jezdci a jezdkyně. Celkem zde bude 8 kategorií závodníků od nejmenších střelců, juniorů až po ženy, muže, gentlemany, legendy a nebude chybět ani kategorie hard tail a paradownhill. Rodiče se svými ratolestmi mohou využít Cupri-Sun bikovou školku. Samozřejmostí je také občerstvení v podobě grilovaných dobrot a nebudou chybět ani chlazené nápoje, jak v samotném zázemí, tak i nově přímo na trati. Všem jezdcům a divákům budou tedy nabídnuty optimální podmínky pro co nejlepší sportovní zážitky. Samotnou výkonost jezdců můžete ovlivnit tím, že je přijdete podpořit na trať a vytvořit tak nezapomenutelnou atmosféru, která vyždímá ze závodníků maximum z jich samotných.   „Buď u toho s námi, budeme se těšit na návštěvu.“   Za tým Klobuckých stezek Štěpán Ročák  

Jízda šesti přátel v sobotu nad ránem skončila tragicky. Při havárii automobilu zemřel mladistvý chlapec.   K nehodě došlo okolo tři čtvrtě na čtyři těsně za obcí Brumov-Bylnice. „Dvacetiletý řidič vozidla značky Renault jel směrem na Návojnou. Při průjezdu pravotočivou zatáčkou nepřizpůsobil rychlost jízdy, přejel do protisměru a následně vyjel mimo cestu, kde havaroval. Vozidlo skončilo v potoce přetočené na střechu. Při havárii automobilu zemřel jeden ze čtyř mladistvých chlapců. Řidič a zbylí tři mladiství spolujezdci utrpěli lehká zranění a osmnáctiletá dívka těžké,“ uvedla mluvčí policistů Simona Kyšnerová.   Dechová zkouška u řidiče byla negativní.   Nehodu vyšetřují zlínští kriminalisté společně s dopravními policisty. Silnice mezi Brumovem a Návojnou byla po dobu záchranných prací neprůjezdná.   -tz-

Takřka dennodenně nás dění doma i ve světě opakovaně přesvědčuje o nezastupitelnosti vzácného druhu člověka, který, ať už jako profesionál, a snad ještě o to více jako dobrovolník, pomáhá lidem kolem sebe s nasazením toho nejvzácnějšího, co má – vlastního života.   Hasiči jsou, a pro každého by měli být, hrdinové. V dnešní zhrublé a stále více pomatené době je velmi složité vyhnout se tupcům urážejícím cokoliv dobrého a přínosného. Podobně možná řada lidí považuje u hasičů a hasiček označení za hrdiny jako nadsazené. Lidé zjistí pravdivost označení mnohdy až ve chvíli, kdy hasiči jsou jediní, kteří zůstali a pomáhají, i kdyby je člověk, který volá o pomoc, den předtím zesměšňoval nebo urážel. Naštěstí je pořád hromada těch, kteří dobře vědí, komu přijde vzdát hold. Ti svou účastí na oslavách přišli podpořit své hrdiny, i když je běžně oslovují jako sobě rovné, jak to žádá přirozenost. Chvíle oslav můžete sledovat ve fotogalerii, která je součástí tohoto článku. [caption id="attachment_107111" align="alignnone" width="1200"] Hasiči z Ústí u Vsetína slavili 100 let existence. Foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE[/caption] Hasičský sbor v Ústí u Vsetína je jeden z mladších sborů v okolí, svou členskou základnou asi odpovídající velikosti obce. První zmínka o vzniku hasičského sboru v Ústí u Vsetína je uvedena v obecní kronice, kdy se zastupitelé 23. ledna 1921 usnesli, aby se konaly přípravy k založení dobrovolného sboru hasičského v obci. Dne 13. února 1921 svolala obecní rada do místního hostince schůzi občanů. Promluvil zde náčelník hasičské župy vsetínské František Plachý, v civilním životě řídící učitel z Liptálu. Hned po přednášce se v obci ustanovil sbor dobrovolných hasičů a byli zvoleni funkcionáři sboru. Do sboru se přihlásilo 30 členů pod vedením náčelníka Jana Trlice z č.p. 27.   Tímto základním historickým ohlédnutím přivítal na slavnostní schůzi k oslavám stého výročí založení sboru členy a hosty starosta SDH Ústí u Vsetína Libor Dvořák. V první řadě přivítal zástupce zřizovatele, starostu obce Zdeňka Srněnského a vzácné hosty spřátelených sborů z Nového Hrozenkova, zástupce družebního sboru z obce Ústí poblíž Teplic nad Bečvou, z Janové, ze Lhoty u Vsetína, z Jasenky, ze Vsetína, z Rokytnice, za OSH Vsetín přivítal starosta Dvořák Kateřinu Blinkovou a samozřejmě členy místního hasičského sboru, kterých je po sto letech o tři více než v roce 1921, tedy 33. V úvodu přítomní uctili minutou ticha památku bratrů a sester, kteří se dnešního slavnostního dne nedožili. [caption id="attachment_107112" align="alignnone" width="690"] Hasiči z Ústí u Vsetína slavili 100 let existence. Foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE[/caption] Ve shrnutí činnosti za celých sto let se samozřejmě nacházela období úspěchů i neúspěchů, tu větší podpory obce, tu zase téměř nezájmu o existenci sboru, jak už to během ubíhajících let bývá. Přestože ústecký sbor není příliš početný, vlastní poměrně kvalitní výzbroj, kdy asi nejdůležitější jsou čerpadla pro občasné záplavy především z říčky Senice. Přibližně v posledním desetiletí, díky evropským dotacím, prošla rekonstrukcí hasičská zbrojnice, obec zakoupila pro hasiče obytný kontejner jako zázemí sboru, ale přibyla i řada technického vybavení pro boj s požáry a přírodními kalamitami. Podpora obce je v současnosti zcela nesporná, ale k nezaplacení jsou stovky hodin, které členové tráví při repasích a věčných opravách těch kusů techniky, které se již nepočítají mezi moderní zařízení zbrojnice. V tomto ohledu je pro ústecký sbor nemalým přínosem její starosta Libor Dvořák, jehož koníčkem je právě historická hasičská technika.   V závěru slavnostní schůze byl za 20 let činnosti ve sboru vyznamenán Ivo Nohavica. Po zdravicích hostů a malém sladkém pohoštění ke kávě, se oslavy přenesly pod modré a slunečné nebe ve sportovním a společenském areálu obce. Zde, mezi moderní i historickou technikou hasičských sborů, nastalo slavnostní fotografování, představení nového praporu ústeckého sboru a pak již opravdové oslavy stoletého výročí. Přátelé myslivci z Mysliveckého sdružení Janová – Ústí ulovili v okolních lesích kus masa, od Baby Yagy si zapůjčili velekotel a jako odborníci na slovo vzatí vyrobili srnčí guláš, jehož hladina začala povážlivě klesat v závislosti na neustávající frontě. Do areálu totiž během odpoledne přicházeli pozdravit své hasiče místní i přespolní občané, aby si, mimo jiné, mohli včas předat co nejvíce informací, než jim to zase nějaký mocichtivý politik zatrhne. [caption id="attachment_107113" align="alignnone" width="690"] Hasiči z Ústí u Vsetína slavili 100 let existence. Foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE[/caption] Vyjma guláše a naplněné udírny, nezměrných zásob valašské tekuté svátosti podávané panem hasičským starostou a stolů zkrášlovaných dalším valašským zázrakem – frgály, probíhaly v areálu ukázky hasičské techniky v akci. Například účinnost vodního děla, podobného, které je používané běžně spíše jinými složkami při rozmluvách o svobodě shromažďování, budila úctu u všech přítomných. Hned poté však nastaly Vánoce pro děti a filmové žně pro mobily rodičů. Na rozpálený asfalt začala vytékat bělostná šlehačka měnící se v pěnu. Děti i rodiče zpočátku nedůvěřivě naslouchali řečem o nezávadnosti hmoty, ale po názorné ukázce a několika prvních odvážlivcích nastaly zimní radovánky v létě. To bylo zářících očí a radosti!   Zdejší jednotka však musela přítomné občany přesvědčit, že dovedou opravdu zasáhnout, když je potřeba. V areálu došlo k požáru domečku a v tom již všichni zaslechli houkající sirénu hasičského auta, které v plné rychlosti najíždělo k požáru. Natažení hadic bylo dílem okamžiku a požár se stal minulostí. A protože nějaká voda v cisterně zbyla, ozvalo se po chvíli nadšené pištění a ječení, když se na děti začala snášet vodní mlha.   Ať nám ústečtí hasiči i v další stovce let přinášejí jenom radost a zábavu, ať trpí pouze na cvičišti a jinak se válejí a jsou bez práce. A když už to jinak nepůjde, tak ať pořád platí: Bohu ke cti, bližnímu ku pomoci a vlasti ku prospěchu! A za těch uplynulých sto let velké díky bratrům a sestrám, kteří prošli řadami Sboru dobrovolných hasičů Ústí.   Radomír Dolanský

Na bezpečnost ve Slavičín dohlíží od letošního července pět nových kamer s vysokým rozlišením typu HD. Nahradily původní analogové přístroje pořízené před dvanácti lety v rámci projektu „Čo robíš, sused – na návšteve s internetom“.   Kamery jsou součástí městského kamerového systému provozovaného Městskou policií Slavičín. „Technologický pokrok neustává a původní kamery už nedostačovaly moderním nárokům, což byl důvod k jejich výměně,“ uvedl slavičínský starosta Tomáš Chmela. [caption id="attachment_107139" align="alignnone" width="690"] Kamerový systém před radnicí[/caption] Úplnou novinkou je i instalace kamery s panoramatickým záběrem na město, která je plánována k umístění na některou z dominant Slavičína. „Zde nemáme důvody bezpečnostní, ale hlavně estetické. Na Slavičín je nádherný pohled z výšky, chceme město přiblížit také turistům,“ upozornil Chmela.   Kamery jsou osazeny v okolí nejfrekventovanějších míst ve městě, kde může docházet ke zhoršení bezpečnostní situace.  Konkrétně jde o Horní náměstí, kde se pohled z kamer posunuje po časových intervalech, statické záběry nabízí kamery u skateparku, hřiště na Malém Poli a před radnicí. Ve středu Zámeckého parku se pak kamera otáčí o 280 stupňů a nabízí takřka komplexní záběr na prostor, a to i v noci pomocí speciálního infračerveného přísvitu. [caption id="attachment_107140" align="alignnone" width="690"] Kamerový systém Horní náměstí[/caption] Dodavatelem výměny kamerového systému byla slavičínská společnost.   -tz-

V posledních dnech můžete při toulkách po lesích v okolí Vlárského průsmyku narazit na skupinky zvláštních lidí, kteří se nekochají okolní přírodou, leč zkoumají hmyz. Je to úderná jednotka z Entomologického ústavu Biologického centra akademie věd ČR. Jejich cílem se nestalo nic menšího než záchrana Tesaříka alpského žijícího ve zdejších lesích a to za každou cenu bez ohledu na oběti. Tesařík je bezesporu krásný a vzácný brouk, za jehož výskyt zde můžeme být rádi, ovšem s výskytem entomologů, které jeho přítomnost přitahuje, je to horší. Tito totiž přišli s návrhem, aby se pokácené dřevo které se v současnosti v lesích nachází nevyváželo a zůstalo zde, jelikož do něj tesařící nakladli vajíčka. Týká se jak velkých klád určených pro dřevozpracující průmysl, tak metrového dřeva, které si lidi nachystali na topení. Ochrana přírody potažmo vzácných druhů je jistě bohulibá činnost, ovšem měla by se dělat s rozmyslem a ne ve stylu zachráníme brouka za každou cenu a lidé nás nezajímají. Slovutní entomologové by si měli uvědomit, že zdejší lesy jsou hospodářské a člověk je po staletí využívá, navzdory tomu se zde tesařík stále vyskytuje. Jejich predikce o tom že pokud nezasáhnou tak zde tesařík vymizí, jsou akorát věštěním z křišťálové koule a dokazováním si vlastní důležitosti. Svým bezohledným postupem silně dráždí místní firmy a obyvatele, a tak se klidně může stát, že na místo vzácného brouka chytnou akorát pár facek – po zásluze. Když se s nimi setkáte v lese mějte na paměti, že se jedná o zvláštní druh agresivní šelmy – „Čecháčka Rozpínavého,“ který si myslí, že může rozhodovat dokonce už i o tom, jestli v zimě zmrznete, nebo si zatopíte svým vlastním dřevem. Proto vyzýváme všechny místní obyvatele vyznávající západní hodnoty k zastavení řádění těchto islamistů!   Vyvěšením tohoto příspěvku chceme hlavně upozornit na nebezpečný trend ve společnosti, kdy jakýkoli brouk, křeček, hmyz či plaz je schopen zastavit stavbu dálnic, domů, a dokonce už i odvézt si vlastní dřevo. Máme za to, že ohroženým druhem už se stal člověk sám, respektive jakýkoli rozvoj, pokud se to znelíbí kdejakému fundamentalistovi a zbraň už si vždycky najde!   Autor: Sidon   [totalpoll id="107018"]

V rámci pomoci při obnově obcí poničených tornádem posílají obce z Hornolidečska 12 kladovek kulatiny, která bude využita na stavbu zničených střech. Celkem bude zasláno asi 360 m3 dřeva. O pomoci jižní Moravě jednalo předsednictvo Sdružení obcí Hornolidečska na svém zasedání již 29. 6. 2021. Zúčastnění se dohodli, že každá z členských obcí dle svých možností přichystá pilařskou kulatinu k odvozu do postižených oblastí. Jedná se o dřevo z obecních lesů. Náklady spojené s těžbou a přepravou si hradí každá obec zvlášť, účetně je dar vyřešen darovací smlouvou.   Předseda Sdružení obcí Hornolidečska pan Josef Daněk (zároveň starostou Valašské Polanky) se spojil se starostou Josefova (předseda Dobrovolného svazku obcí Podluží), který ho informoval o tom, že v oblasti nejvíc chybí pilařská kulatina, jejíž zpracování na konkrétní materiál si dle potřeby zajistí na místě sami. O pořez se postarají domluvené tři pily v regionu Podluží. [caption id="attachment_106980" align="alignnone" width="690"] Nakládka dřeva z obecních lesů ve Střelné[/caption] Do Moravské Nové Vsi putuje dřevo ze Střelné a Valašské Senice, do Mikulčic je dodáno dřevo z Horní Lidče, Lačnova a Lidečka, do Lužic bude dopraveno dřevo z Leskovce a Ústí, do Hodonína poputuje dřevo z Prlova a Pozděchova a do Hrušek pojede dřevo ze Seninky, Valašské Polanky a Lužné. Dřevo se naváží postupně dle kapacity dopravců a pil.   -red-