Aktuality

Ačkoliv se politici snaží, seč můžou, aby to vypadalo, jak moc jim záleží na životech občanů, svými mnohými kroky se sami usvědčují ze lži. Celá šaráda připomíná čím dál více spíše zkoušku na politiku Velkého bratra.   On tady už Velký bratr zčásti vládne a sílí stále rychleji. Spousta lidí je slepá, nebo chce být slepá, a k pocitu svobody jim stačí dovolená u moře. Chabé, ale funguje to. A zatím se nám ve světě rozlézá příběh, který jako by z oka vypadl románu 1984 Erica Blaira, známého spíše pod pseudonymem George Orwell. Poslední, dokonale orwellovskou, totalitní zprávu nám média představila v minulých dnech – od srpna 2021 budou vydávány občanské průkazy s dvěma otisky prstů. Schváleno českou vládou 5. října 2020 na popud EU pod všeobjímající rouškou boje proti terorismu – ZDE1. To nevymyslel ani komunista, kterým zde 30 let řada vykuků pořád straší! Ale to nevadí, hlavně, že můžeme k moři do Egypta.   Podobnou špínu v sobě skrývá celý boj s pandemií koronaviru. U českých politiků, jedno, zda vládních či opozičních, začíná boj o nastávající výměnu u koryt a nikoliv starost o životy občanů. Především hlavní mediální proud si oblíbil novodobé Nostradamy, kteří obyvatele od prosince straší tisícovkami mrtvol v chladících přívěsech kamionů, pacienty na chodbách nemocnic. Ti, kteří byli umírnění a používali rozum v rozporu s představami ministra Blatného, například onkolog a senátor Jan Žaloudík, stomatochirurg a specialista Roman Šmucler nebo vakcinolog Jiří Beran, byli prohlášeni za nedůvěryhodné a média je ihned začala téměř bezvýhradně poslušně ignorovat. Mnohá omezení očividně nefungují, ale to agenta Milionu chvilek na ministerstvu zdravotnictví spíše jako by ještě podněcovalo k dalšímu omezování svobody a až vyhrožování, že pokud nebude národ dodržovat jeho mnohdy přitroublá nařízení – a just vám nedovolím sundat roušku v liduprázdné ulici – tak zavře školy, které ještě neotevřel. To je podobná ubohost, jako když se svého času červená mikina snažil svalit vinu za smrt spoluobčanů na porušovatele příkazů. Obyčejná arogance moci. S úžasným entuziasmem se politici stávají vrahy české ekonomiky a peníze z dluhů rozhazují nesmyslně plnými náručemi... ZDE2.   A z boje o život těch úplně nejobyčejnějších lidí se stává až prasácká bitva o prachy a vliv na domácí i mezinárodní úrovni. Zatímco mnozí naši politici poskakují jako skvělé loutky dle melodie Evropské únie a Spojených států a ze všech sil odmítají ruskou vakcínu, USA dle svých mnohaletých zvyklostí, jdou za kšeftem přes mrtvoly – ZDE3. A i když AstraZeneca není v USA ještě schválená, odmítají Spojené státy, aby z tamní továrny vyvezli desítky milionů dávek – ZDE4. Holt, to jsou naši přátelé, před kterými se dnes podělánkovsky hrbíme stejně, jako v minulosti před Sovětským svazem. Otázkou rovněž zůstává, kdo se tak vehementně snaží mediálně snížit solidnost vakcíny AstraZeneca?   Kdekdo je najednou odborníkem, blábolí o Ivermektinu a nejsou studie a nejsou studie a jen tu a tam proskočí obhajující sdělení – ZDE5. Pak se zjistí, že původně kritiky oslavovaná kolumbijská studie je uplacená a česká média, až na výjimky, se o věci taktak zmíní jednou dvěma větami – ZDE6. Taková odhalení se nehodí do krámu v kšeftech s o mnoho set procent dražšími a možná ještě méně účinnými léky. Ale než k odhalení došlo, mohl se prezident ČLK Milan Kubek a jemu podobní doktůrci přetrhnout, aby na tuto zfixlovanou studii upozornili, jak dokazuje neúčinnost léku. Již se ani moc nezmiňuje Remdesivir, svého času, díky médiím a pražském taxikáři úžasně zreklamovaný, dnes víme, že samostatně nijak zvlášť účinný není. Kde jsou ty doby, kdy se Andrej Babiš hrdě bil v prsa, že nechá udělat studii na Isoprinosin, viz slova z tiskové konference vlády na otázku Adély Jelínkové z TV Prima – ZDE7 – a ticho po pěšině, stejně jako například z oslavných jízd do Maďarska, Srbska nebo v minulosti slibech o prověření všech neziskovek, především těch skrytě i neskrytě politických (to by dnes bylo ušetřených miliard do státní pokladny). Isoprinosin se na počátku léčby stále používá, ale není politicky korektní o tom hovořit. Co kdyby měl náhodou poměrně příznivé účinky a překazil by kšefty s novými nabídkami farmaceutických firem?   Hra s čísly, pokud hrozí rozvolnění, vytvoří se jiná překážka, další číslo. Když zavřené okresy nefungují, protože vlna pandemie se tak jak tak dostala z Čech na Moravu, zase výmluvy, že to roznesli lidé (to asi ti uvěznění v okresech). Již rok trapně se opakující hesla Společně to dáme, Vydržme to, Omlouvám se, Omlouváme se, Chápu, že jste unavení, Havlíčkovy každotýdenní sliby, co se otevře a další lži a oblbování, děti můžou místo sportovišť běhat po lese – v Praze, Ostravě nebo v Brně je les za každým rohem... Mlácení demonstrantů, lidí bez roušek u nás i jinde ve světě, což bez zvuku vypadá stejně jako kritizované zákroky v Rusku nebo Bělorusku. Další orwellovský zákon v Británii o demonstracích. Ostatně i doba, kdy se Jan Blatný dušoval, že vše se bude řídit podle tabulky PES je dávno lží. Dnes jsme na pozici 3, ale uvězněni hůře než ve stavu 5. A nový PES? Jen si jej přizpůsobí k ještě většímu omezování a zkouškám, jak dlouho národ ještě bude držet hubu.   I když to zní nelogicky, aby si rodina, které stačí bochník chleba, objednala bochníků deset, v připitomělé nelogice přerozdělování vakcín, zdá se, bylo chybou českých politiků, že objednali „jen“ dostačující počet vakcín – ZDE8. Ovšem pokud se prokáže jako pravdivá zpráva, že náš premiér tak dlouho mudroval, až ČR přišla o nabízené dávky navíc – ZDE9, bude se jednat o další neskutečný premiérův „úspěch“. A moc na věci nemění ani fakt, že si nakonec Andrej Babiš od některých států vysomroval víc než jsme ztratili. To si zase opozice freneticky zahuláká. I když POZOR, taky to opravdu může být, jak tvrdí premiér, jakási daň za odmítnutí držhubného. Je však otázkou, jestli jsme momentálně v pozici dělat ze sebe haura?   Když se neznalý profesor Jan Pirk pohoršoval v pořadu Partie, že prezident republiky vlastně páchá trestný čin, pokud se snaží do ČR dostat neschválený Sputnik V, musel jej Roman Prymula usměrňovat s tím, že možnost dovézt neschválené vakcíny zákon připouští a – co naše média taky neroztrubují, že všechny vakcíny, kterými se u nás očkuje, jsou konec konců rovněž schválené pouze podmínečně – ZDE10 - cca od času 38:00. Zatímco věčně zamindrákovaná část politiků i obyvatel z okupace 68 ́ hrdinně odolává náporu Sputniku V, ostatní státy, nevšímaje si hlupáků, jednají s Ruskem. Ať je to mutti Merkel – ZDE11 s Macronem či Rakousko – ZDE12, rozhádané Slovensko nebo již očkující Maďarsko a neunijní Srbsko, tak Česká republika zůstává sice hrdě na ztrouchnivělých principech, ale se stovkami, možná tisíci mrtvých navíc. Takže chrání politici životy občanů nebo je spíše rozhodující, zda má vakcína Stars and Stripes, Union Jack nebo trikolóru z Východu?? V podstatě totožně pomatená česká politika, kdy do tendru na jadernou elektrárnu odmítáme Rusko a Čínu a Německo, nedbaje vzteku Američanů, že neprodají svůj předražený břidlicový plyn, staví nadále s Ruskem Nord Stream II. Česká republika stojí na principech a naši unijní bratři čile obchodují. A historicky se nepoučíme z vlastní blbosti a nepoučíme. Kdybychom si alespoň vzali příklad z našeho vzoru, Spojených států, které v minulosti kritizovaly Hitlera a cpali do něj peníze a materiál, jak se dalo. V současnosti kritizují Čínu a hromady amerického značkového zboží nechávají vyrábět v Číně. Nebo pokrytecká německá automobilka Škoda, která odmítala kvůli nedodržování lidských práv v Bělorusku sponzorovat mistrovství světa v hokeji, ale zároveň má pět továren na výrobu aut Škoda a řadu subdodavatelů v Číně... Česká republika musí být pro smích i pralesním indiánům z Amazonie.   Koronavirová krize je v české kotlině úžasnou líhní nových milionářů a multimilionářů na hrobech malých a středních živnostníků. Pomalu vychází na světlo nehorázné vykrádání státní pokladny a červená mikina to obhajuje dobou a nutností rychle jednat. Zajímavé – když jedná rychle bytový zlodějíček, žádná polehčující okolnost to není. Jak stát zachází s penězi daňových poplatníků, si můžete přečíst například - ZDE13 nebo - ZDE14 či - ZDE15. Za neuvěřitelné peníze vláda objednávala nekvalitní roušky, respirátory, nyní zase antigenní testy, ale na nabídky českých odborníků v mnoha případech nedbala, například – ZDE16. A zase, pokud se tato zpráva - ZDE17 – alespoň zčásti potvrdí jako pravdivá, tak jsme zpět u české blbosti. Můžeme být sice hrdí, že máme v Senátu Tchajwance, ale děti si díky tomu možná nebudou mít ve škole čím špárat v nose, snad kromě prstů.   I bez pandemie je v České republice obrovský bordel, a s tím, co se hrne do voleb, to lepší nebude.   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský – Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje – Z valašských putýk 2.   [totalpoll id="98717"]

Jaromíra Navrátila čekají hektické velikonoční svátky. „Bude co hlídat. Šafrány kvetou a lidé, když nemohou chodit po šmigrustu, po částečném uvolnění pohybu vyrazí alespoň do přírody,“ přemítá dlouholetý dobrovolný člen Stráže přírody.   Celé dny teď s kolegou Jaroslavem Kalhousem tráví v terénu, aby kriticky ohrožené a navzdory jejich názvu fialově kvetoucí šafrány bělokvěté ochraňovali. „Terénním autem přejíždíme mezi jednotlivými místy a kontrolujeme, jak se lidé chovají. Devadesát procent z nich je v pohodě, zbytek je třeba buď poučit, anebo ničí přírodu záměrně,“ popisuje strážce své zkušenosti. [caption id="attachment_98392" align="alignnone" width="690"] Rozkvetlý šafrán. Foto: ČSOP Valašské Meziříčí[/caption] Jejich revír zahrnuje šest lokalit v Lačnově a Pozděchově na Vsetínsku a ve Valašských Kloboukách na Zlínsku. „Než je všechny obhlédneme, najedeme pětapadesát kilometrů,“ vypráví Navrátil a přidává výzvu všem, kteří by se sem za pomíjivou krásou kvetoucích šafránů chtěli o svátcích vypravit. „Přijďte, podívejte se, ale buďte opatrní, abyste šafránům neublížili!“   O záchranu šafránů bělokvětých už desítky let usilují ochránci přírody z Valašského Meziříčí, kteří svému cíli věnovali samostatný projekt. Loni místa s kvetoucími rostlinami zakreslili do map, určili jejich přibližný počet a zjistili majitele pozemků, na nichž se šafrány vyskytují. Tento týden se sem vrátili, aby zjistili, jak na tom jejich chráněnci jsou. [caption id="attachment_98393" align="alignnone" width="690"] Jaromír Navrátil, dobrovolný člen Stráže přírody. Foto: ČSOP Valašské Meziříčí[/caption] „Je jich více než před rokem. Napomohly tomu loňské bohaté dešťové srážky a letošní sněhová nadílka,“ tvrdí ekolog Milan Orálek. Přístup vlastníků pozemků už tak jednoznačně nehodnotí. „Zvlášťě obyvatelé Lačnova o šafrány na svých loukách a zahradách pečují ukázkově. Zato ve volné krajině se majitelé pozemků dopouštějí nežádoucích zásahů, když nechávají stanoviště šafránů zarůst nebo spásat dobytkem,“ konstatuje Orálek.   Zatím neúspěšná je dlouhodobá snaha ochránců přírody o vyhlášení bývalé osady Vařákovy paseky v Lačnově, kterou nacisté na konci druhé světové války vypálili a její obyvatele popravili, za přírodní památku. „Z celé osady zbyl jenom šafrán. Vidíme v tom silnou symboliku,“ vysvětluje Orálek, jenž k prohlídce šafránových luk pozval také náměstkyni hejtmana Zlínského kraje. [caption id="attachment_98394" align="alignnone" width="690"] Rozkvetlý šafrán. Foto: ČSOP Valašské Meziříčí[/caption] „Když slyším o překážkách, které ochráncům přírody stojí v cestě, uvědomuji si, jak  je jejich práce obdivuhodná,“ říká uznale Hana Ančincová, jež chce vyhlášení přírodní památky na Vařákových pasekách napomoci. „Kraj by se měl ujmout iniciativy, převzít odpovědnost a zasáhnout, aby zdejší příroda a území získaly významnější ochranu. Tohle místo si ji zaslouží,“ je přesvědčena náměstkyně hejtmana.   [gallery columns="5" ids="98396,98395,98397,98399,98398"]   -tz-

Velikonoční svátky letos nabízejí 4 volné dny, většina lidí tak bude mít více volného času. Jedním z tipů kam vyrazit ve Slavičíně na čerstvý vzduch je obnovená studánka v Jamném.   Leží u lesní svážnice, je přístupná pěšky či na kole a z Horního náměstí k ní měří výprava 5 kilometrů. Jen nepočítejte s tím, že by tento vodní zdroj nějak výrazně tryskal, spíš jen kape, takže pití s sebou. [caption id="attachment_98429" align="alignnone" width="1200"] Mapa. Pro zvětšení klikni na obrázek[/caption] Studánka se na místě nachází již delší čas, kameny kolem ní byly už zborcené, teď je studánka vyčištěná a dostala novou stříšku, korýtko a posezení. Odpočinout si můžete na špalcích, které přichystali pomocní pracovníci místního infocentra.   [gallery columns="4" ids="98430,98431,98432"]   -tz-

Velikonoční symboly lze najít i ve vesmíru. I když zahlédnout je pouhým okem nebo triedrem není vůbec jednoduché.   „Nejznámější velikonoční symbol – vajíčko – má ve vesmíru tři zástupce,“ upozorňuje odborná pracovnice valašskomeziříčské hvězdárny Naďa Lenžová. „Najít bychom tam mohli planetární mlhovinu Vajíčko nebo Mlhovinu Vejce červenky. Konečně oblohu v otevřené hvězdokupě M 46 v souhvězdí Lodní záď zdobí Zkažené vajíčko, tedy planetární mlhovina pojmenovaná podle vysokého obsahu síry. Z ní vzniká sirovodík páchnoucí po zkažených vejcích.“   To není zdaleka všechno. Velikonoční beránek a zajíček ve vesmíru povyrostli a tvoří souhvězdí Berana a Zajíce. Rozkvetlé větvičky jívy sice na obloze nespatříme, zato kočičky a další mláďata symbolizující svátky jara ano. „Kočičky jsou tam v několika vydáních,“ potvrzuje odborná pracovnice hvězdárny. „Mezi nejznámější patří Mlhovina Kočičí oko a Mlhovina Kočičí tlapka. Když popustíme uzdu fantazii, můžeme mezi kočičí počítat i souhvězdí Malého lva, Lva nebo Rysa.“   Kdysi existovalo také souhvězdí Kočky. „Vymyslel ho francouzský astronom a spisovatel Joseph Jérôme Lefrançois de Lalande. Kočky měl velmi rád, a proto chtěl jejich krásu zvečnit ve hvězdných mapách. Souhvězdí ale vydrželo velmi krátce, v katalogu z roku 1842 už ho souhvězdí nenajdeme,“ líčí Lenžová.   Hvězdárny jsou sice stále zavřené, ale kdo by měl o velikonočních svátcích chuť a náladu koukat z domova ke hvězdám, měl by se podívat na západ. „Po setmění tam bude vidět planeta Mars s typickým oranžovo-červeným zabarvením. Nad ním zaujme nápadné seskupení více hvězd. Jde o otevřenou hvězdokupu Plejády, které se někdy přezdívá Kuřátka,“ popisuje odborná pracovnice hvězdárny a přidává i další tipy: „V blízkosti Marsu budou patrné i další velmi jasné hvězdy – Capella a Aldebaran. Částečně bude vidět i zapadající souhvězdí Orion, které dominuje zimní obloze a na jaře se s námi pomalu loučí, aby uvolnilo místo letnímu trojúhelníku hvězd Vega, Altair a Deneb.“   -tz-

Protože kapacita stávajícího očkovacího místa ve Vsetínské nemocnici je už nyní naplněna, připravuje nemocnice jeho přemístění do víceúčelové sportovní haly Na Lapači. Provoz zde bude zahájen 6. dubna 2021 a jeho kapacita je nastavena až na tisíc očkovacích dávek denně.   „Radnice byla pověřena v rámci krizového řízení krajským úřadem k vytipování a zajištění vhodných prostor pro očkovací centrum. Hala Na Lapači se momentálně jeví jako nejlepší místo k tomuto účelu, i z hlediska parkování a bezbariérovosti,“ vysvětlil starosta Vsetína Jiří Růžička. [caption id="attachment_98316" align="alignnone" width="690"] Sportovní hala na Lapači[/caption] Od počátku ledna bylo ve Vsetínské nemocnici aplikováno sedm tisíc očkovacích dávek. „Další tři tisíce jsme rozvezli praktickým lékařům v celém okrese. Aktuálně každý pracovní den očkujeme v nemocnici přes dvě stě klientů a tento počet už ve stávajících prostorách není možné navýšit,“ uvedla ředitelka Vsetínské nemocnice Věra Prousková s tím, že centrum v nových prostorách bude mít až čtyřnásobnou kapacitu.   Dalším důvodem pro přemístění očkovacího místa je kapacita parkování. „Návštěvníci očkovacího centra budou využívat rozsáhlé parkoviště u sousedního zimního stadionu, navíc budou k dispozici  i vyznačená parkovací místa v ulici Na Lapači. Příjezd přímo ke vstupu do haly bude možný jen pro hendikepované osoby,“ sdělil provozní náměstek Vsetínské nemocnice Ladislav Kašpar.     [gallery columns="5" ids="98365,98362,98363,98366,98364"]   Registrace k očkování se nemění, nadále je zajištěno prostřednictvím CENTRÁLNÍHO REGISTRAČNÍHO SYSTÉMU Ministerstva zdravotnictví ČR. K očkování budou lidé přicházet v termínu, který jim rezervační systém určí. Potřebovat budou průkaz totožnosti (občanský průkaz, cestovní pas) a  průkaz zdravotního pojištění.   -tz-

Chystáte se vyrazit na výlet do přírody, na čerstvý vzduch? Pokud budete mít cestu kolem Velkých Karlovic, zastavte se za občerstvením v tamním Bistru Razula u sjezdovky Razula, vedle cyklostezky Bečva. Výdejní okénko je otevřené denně od 8 do 18 hodin a nabízí spoustu skvělých specialit s sebou.   „Na sjezdovce Razula přímo u bistra se navíc stále drží zbytky sněhu, což jistě potěší všechny, kteří ještě neuklidili sáňky a boby do sklepa. V okolí se pak dá vyrazit na procházku i výlet na kole,“ říká Martina Žáčková, mluvčí Resortu Valachy, do kterého Bistro Razula patří.   A na čem si pochutnáte u výdejního okénka Bistra Razula? Někdejší ski bufet s kdysi jednoduchým občerstvením pro lyžaře výrazně pozvedl svou úroveň mimo jiné i díky tomu, že se zde o přípravu jídel starají kuchaři blízkého Spa hotelu Lanterna. „Denně pečeme šest druhů pizzy, nabízíme také burgery s trhaným masem, grilovaná žebra a sýry, plněné tortilly, borůvkové knedlíky, frgály a další dobroty. Velkým hitem jsou naše hotová jídla ve skle. Můžete si tak kousek  gastronomie Lanterny odvézt s sebou domů, kde stačí rychle ohřát a máte skvělý oběd nebo večeři. V nabídce bývá mj. kyselice, gulášová polévka, hovězí svíčková na smetaně nebo masové koule s rajskou omáčkou,“ doplňuje Žáčková.   V období Velikonoc bude navíc otevřeno i výdejní okénko u nedalekého Wellness hotelu Horal a to od pátku 2. do pondělí 5. dubna, vždy od 10 do 17 hodin. Občerstvit se tu můžete polévkou, gulášem nebo třeba hot dogem.     -pr-

Skvělou zprávu pro Valašské Klobouky a obzvláště pro obyvatele největšího klobouckého sídliště na ulici Luční oznámil Státní fond podpory investic. Městu schválil žádost o dotaci na 1. etapu obnovy této lokality a odsouhlasil podporu v maximální možné míře, tedy ve výši 6 milionů korun. Celkové náklady úvodní fáze revitalizace přitom dosáhnou 17,5 milionu korun. Právě dofinancování a zařazení projektu k realizaci bude schvalovat zastupitelstvo na svém příštím zasedání.   „Zkvalitnění veřejného prostoru na sídlišti Luční je jednou z priorit našeho města a prostřednictvím získané dotace se posunujeme k jejímu naplnění. Obyvatelé se dočkají řešení naléhavých otázek o vhodných herních plochách pro děti, odpočinkovém místě pro širokou veřejnost i infrastruktuře pro pěší, cyklisty a řidiče. Jedná se o první etapu finančně velmi nákladné revitalizace, na niž v budoucích letech hodláme navazovat dalšími fázemi,“ sdělila Eliška Olšáková, starostka města Valašské Klobouky. „Zastupitelstvo už dříve schválilo, že při úspěšné dotaci bude možnost dofinancování z vlastních prostředků, takže očekávám, že na dubnovém jednání dojde k oficiálnímu posvěcení a projekt posuneme do realizace ještě v letošním roce,“ dodala. [caption id="attachment_91323" align="alignnone" width="1200"] Vizualizace centrálního hřiště na sídlišti Luční[/caption] Státní fond podpory investic v programu Regenerace sídlišť posuzoval 43 žádostí v celkové hodnotě 230 milionů korun. Kladné stanovisko získalo jen 18 žádostí, jejichž souhrnná hodnota činí 102 milionů.   První etapa revitalizace plánuje nové centrální hřiště v proluce mezi bytovými domy č. p. 906 a 907. „Navrženo je atraktivní dětské hřiště v kombinaci s odpočinkovou a pobytovou plochou. Díky mírně svažitému terénu zde mohou vzniknout tři výškové úrovně, které budou navzájem propojeny schodištěm, sedacími schody nebo skluzavkou. Počítá se s moderními herními prvky pro děti různých věkových kategorií i mobiliářem pro pobyt rodičů a dalších návštěvníků,“ přiblížila Eliška Olšáková. [gallery columns="5" ids="91326,91324,91320,91321,91322"] Další součást projektu je věnována infrastruktuře. Dnešní chodník mezi areálem základní školy a sídlištěm má být nahrazen stezkou pro pěší a cyklisty. Povede od spodního parkoviště až k napojení na ulici Kopec a v lokalitě sídliště vytvoří okruh. Parkoviště pod bytovým domem č. p. 895 při příjezdu na sídliště získá nový povrch i napojovací komunikaci. Jeho kapacita se úpravami zvýší o 9 parkovacích stání na celkových 21 míst. Projekt dále zahrnuje nové veřejné osvětlení a sadové a zahradnické úpravy celého prostranství.   -tz-

Dopravní nehoda, při které skončil kamion v příkopu, byla zřejmě zapříčiněna nebezpečným předjíždějícím manévrem motocyklisty. V úterý okolo patnácté hodiny projíždělo nákladní vozidlo s polskou poznávací značkou mezi Leskovcem a Valašskou Polankou. V nepřehledném místě, kde je plná čára, se řidič motocyklu jedoucí od Vsetína na Valašskou Polanku rozhodl kamion předjet.   „Řidič motocyklu předjížděl nákladní soupravu, a to na místě, kde je to zakázáno. Při předjíždění v pravotočivé zatáčce motocyklista neměl před sebou dostatečný rozhled, aby mohl bezpečně předjet. V momentě předjíždění jel v opačném směru osobní automobil. Řidič kamionu chtěl zabránit nehodě a najel co nejvíce k pravému okraji silnice, aby motorkář mohl projet. Najel ale na krajnici, která se s kamionem „utrhla“ a došlo k převrácení soupravy,“ popsal pro server regionvalassko.cz Petr Jaroš, tiskový mluvčí vsetínských policistů. [caption id="attachment_98276" align="alignnone" width="690"] Místo dopravní nehody. Foto: redakce[/caption] Nehoda se naštěstí obešla bez zranění, dechové zkoušky obou řidičů byly negativní. Škoda byla předběžně odhadnuta na více než milion korun. Odtah poškozeného kamionu si jeho řidič zajišťuje sám.   -red-

Stalo se na Valašsku, březen 1945...   Další velké letadlo spadlo do lesa na Vítovech v blízkosti Loučky. To se stalo navečer na Velký pátek 30. března 1945. Když jsme k letadlu doběhli, tak už byli oba letci z letadla mrtví vyproštěni. Oba byli oblečeni v civilu a jeden byl probodnut velkou borovou třískou z ulomeného stromu . Jsou to pilot Nikolaj Aleksandrovič nar. 1926 a Vasilij Fedosejevič nar. 1923.   Dříve než se na místo havárie dostavily německé orgány, byla z letadla vymontována neporušená vysílačka, letcům odebrány osobní doklady, pistole, mapy, padáky a větší množství nábojů, benzín vypuštěn a také občany vybrán. Když ráno přijeli německé orgány na místo, nalezli jenom nepotřebný vrak. Letci převezeni do zdejší márnice a dne 2. dubna 1945 pohřbeni na hřbitově v Újezdě. [caption id="attachment_98231" align="alignnone" width="690"] Místo havárie poblíž obce Loučka u Vizovic[/caption] Při pohřbu byla u jednoho letce ještě nalezena ruská pistole, kterou asi i Němci opomenutím neodebrali. Místní farář Vladimír Růčka (který byl zapojen v odboji a v 50.letech zase komunisty vězněn) tuto pistoli odevzdal veliteli partyzánů na Ploštině Nikolajevovi, který z vděčnosti mu za to věnoval svou pistoli.   Exhumace letců proběhla 28. února 1946 a společná rakev s ostatky obou letců byla za doprovodu hudby a účasti mnoha lidí převezena do Vizovic a odtud do Zlína, kde mají společný pomník. [caption id="attachment_98232" align="alignnone" width="690"] Místo havárie poblíž obce Loučka u Vizovic[/caption] Letoun IL-2 s motorem AM-38F číslo motoru: 253372, číslo letounu: No 9760, stroj havaroval 10 km severně od Slavičína poblíž obce Loučka u Vizovic. V leteckém muzeu Praha Kbely (kde je fragment z letounu), je chybně uváděno místo havárie: Pavelkův mlýn u obce Újezd u Valašských Klobouk - ten je vzdálen přibližně 500 metrů od místa havárie. Správně je uvedeno a událost popsána v Městském muzeu ve Slavičíně, které doporučujeme.   Zveřejněno ve spolupráci s archivem Vojenského muzea Loučka

Původní celoživotní sen paní Bednářové, postavit ve své rodné obci kapličku, se nesetkal s pochopením. Proto se uskutečnila výstavba v lokalitě, která se po dlouhých jednáních vyskytla. Tím místem se stal Hrádek na Vlárské dráze, jenž je součástí města Slavičín. Za dílem stojí pouze zmiňovaná paní, která již není mezi námi a tři rodiny nadšenců ze Slavičína, kteří založili sdružení Výstavba kaple Slavičín.   Už více než sedm let pracují manželé Studeníkovi, Zemánkovi a Mudrákovi na vybudování kaple ve Slavičíně. Jejich snažení a odpovědnost spočívá především v zajišťování finančních prostředků, kterých si tato stavba vyžádala už nemalé množství. Samotný koncept nové kapličky s přibližně 50 místy k sezení zpracoval hlavní architekt olomouckého arcibiskupství Ing.arch. Josef Indra. Do hmotné podoby se postupně přetavuje jen díky pomoci široké veřejnosti a nejenom jí. „Finanční pomoci se nám dostává především od farníků, občanů našeho regionu, města Slavičín, kraje, firem, soukromých podnikatelů i arcibiskupství Olomouc. Musíme vyzvednout krásný přístup mnohých odborníků, kteří nabízejí i provádějí práce bez nároku na odměnu,“ uvedla za sdružení Výstavba kaple Slavičín, Vlasta Mudráková. [caption id="attachment_98198" align="alignnone" width="690"] Návrh zpracoval hlavní architekt olomouckého arcibiskupství Ing.arch. Josef Indra[/caption] Stavba se nachází v záplavové oblasti, tomu odpovídají pevné základy, které tvoří 32 betonových pilotů o průměru 52 cm zapuštených 7 m hluboko do země. V současné době se uskutečňuje zastřešení kaple náročnou technikou z lepených vazníků. Jelikož se u nás nenašel výrobce, který by byl schopný požadované parametry splnit, muselo se vše objednat v zahraničí. Člověk si může říct, že v dnešní době se do organizace takovéto akce dobrovolně a zadarmo zapojí jenom blázen. To ovšem není případ nadšených členů Sdružení pro výstavbu kaple v Hrádku. „Do projektu jsme se pouštěli s vírou a nadšením, že dílo bude sloužit všem, kteří zde v kapli naleznou tolik potřebné zklidnění. Naproti kaple se nachází 6 domů s pečovatelskou službou. Cyklostezka sousedící s pozemkem kaple bude směřovat k Šanovu a odtud na Slovensko zpět k Luhačovicím, takže i do budoucna se naskýtá perspektiva nádherného prožití hezkých chvil,“ vysvětlila Vlasta Mudráková. [caption id="attachment_98202" align="alignnone" width="690"] Stavební práce na střeše kaple ve Slavičíně. Foto: sdružení Výstavba kaple Slavičín[/caption] Vzhledem k tomu, že bude nutné po zastřešení provést i klempířské práce, zhotovit odtoky spádové vody, přívod elektřiny, plynu a také omítky, je sdružení opět závislé na peněžních darech od farníků, občanů, institucí a firem. „Neskutečně si vážíme podpory našeho záměru s níž jsme se dopracovali až k zastřešení kaple a budeme vděčni za podporu i v této pro nás všechny tak náročné době,“ dodala Vlasta Mudráková, členka sdružení Výstavba kaple Slavičín.  

K dostavbě kaple můžete přispět zasláním libovolné částky na účet 245743398/0300 nebo poštovní poukázkou na adresu Výstavba kaple, Mladotické nábř. 419, 76321 Slavičín.

Policie řeší poničení označníků v Národní přírodní rezervaci Pulčín-Hradisko, která je široké veřejnosti známá díky ojedinělému skalnímu městečku. V tomto období lidé navštěvují Pulčín, také kvůli ledopádům, které vznikají u kaňonu Ancona. Bohužel zřejmě některý z nich záměrně poškodil dvě cedule.   „Jedná se o cedule se státním znakem a doplňkovou tabulkou. Jeden označník (předposlední před ledopády) byl vyvalený a opřený o strom, druhý těsně před Anconou, byl vytržený z betonového základu a rozštípnutý. Kovový svorník byl zahozený asi 30m mimo,“ popsal dobrovolný strážce CHKO Beskydy Jaromír Navrátil. [caption id="attachment_98172" align="alignnone" width="690"] Jeden z poškozených označníků. Foto: Jaromír Navrátil[/caption] K události mělo dojít v době od 21. do 27. 3. 2021 a vzhledem k tomu, že označníky jsou státním majetkem, byl případ ohlášen Policii ČR. „Prozatím neznámý pachatel v průběhu uplynulého týdne poškodil dva označníky a způsobil tak škodu předběžně odhadnutou na pět tisíc korun. Věc policisté šetří jako přestupek proti majetku, za což hrozí až padesátitisícová pokuta,“ uvedl k případu mluvčí vsetínských policistů Petr Jaroš.   [gallery columns="5" ids="98173,98174,98175,98176,98177"] Poškozené označníky. Foto: Jaromír Navrátil   -red-

Rozhovor/ Po několika letech byla letošní zima pro lyžaře velmi příznivá. Proto si na spoustě míst ve Zlínském kraji mohli vyznavači klasického lyžování užívat spoustu kilometrů na běžeckých stopách. Oblíbený byl úsek mezi Popovem, Jestřabím a Bohuslavicemi nad Vláří, kde se o stopu staral jednapadesátiletý Václav Králík.   Lyžaře zajímá, kdo je Václav Králík?   Narodil jsem se na podzim v roce 1969. Od narození bydlím v Jestřabí. Sedm let jsem ale bydlel ve Štítné nad Vláří, kde moji rodiče postavili dům. Tam jsem si našel manželku a společně s ní jsme se nastěhovali zpět do rodného domu v Jestřabí. Jsem vyučený zedník, ale od roku 1992 se živím jako osoba samostatně výdělečně činná. Od zedničiny jsem odešel do tepla a začal montovat stínící techniku. Tuto práci dělám dodnes. S manželkou Martinou a dvěma syny Tomášem a Martinem máme rodinnou firmu VAMAK Jestřabí. Ve firmě prodáváme a pronajímáme přívěsné vozíky, pracovní plošiny a stavební stroje.   Kdy Vás napadla myšlenka připravovat běžeckou stopu pro lyžaře mezi Popovem a Bohuslavicemi nad Vláří?   Někdy v zimě 2010 – 2011. Takže stopu pro běžkaře připravuji 10 let. Inspiroval jsem se u spolku Kolo - běžky Brumov, kteří také v té době připravovali stopu pomocí skútru a přídavného zařízení. První dvě sezony jsem ji připravoval ve vlastní režii. Potom jsem oslovil obecní úřady ve Štítné nad Vláří, Jestřabí a Bohuslavicích nad Vláří a požádal je o podporu přípravy běžecké stopy v jejich katastru. Starostové byli pro. Proto bych jim chtěl za sebe i jménem všech příznivců bílé stopy poděkovat za jejich podporu.   [gallery columns="5" ids="98100,98101,98102,98103,98104"] Úprava stop mezi Popovem a Bohuslavicemi nad Vláří. Foto: archiv Václava Králíka   Jak je úsek mezi Popovem, Jestřabím a Bohuslavicemi nad Vláří dlouhý?   Podle sněhových podmínek 15 až 20 kilometrů. Stopu se snažím dělat v rovinatém terénu, aby ji mohli využívat zkušení běžkaři, ale také rodiny s dětmi, začátečníci a méně zkušení běžkaři, mezi které patřím i já (úsměv).   Připravoval jste i nějaké jiné trasy pro běžkaře?   V roce 2015 mě oslovili pořadatelé Kochavecké 18, kde byl terén i pro zdatné lyžaře.   Kdy jste letos v okolí Jestřabí začali s přípravou?   Na trať jsem poprvé vyjel v sobotu 16. ledna.   Co taková příprava stopy obnáší?   Především potřebuji dobrou předpověď počasí. To znamená hodně sněhu a také mráz. Jakmile meteorologové hlásí vydatné sněžení, tak hned jdu do dílny a na čtyřkolce přehodím obutí. Pneumatiky nahradím sněžnými pásy. Nádrž naplním benzínem do plna a můžu vyjet. [caption id="attachment_98105" align="alignnone" width="690"] Václava Králíka sport baví[/caption] Kolik lidí se na přípravě trasy pro běžkaře letos podílelo?   Někdy i celá moje rodina. Když mi dojde v nádrži benzín, tak jsou v pohotovosti. Také mi zajišťují občerstvení hlavně teplý čaj, abych nezmrzl. Letos mi poprvé pomáhal už i tříletý vnuk Šimon. A další sezonu se určitě zapojí i mladší vnuk Tomáš (úsměv).   Čím stopu připravujete a upravujete?   Pomocí čtyřkolky Polaris Sportsmen 800 a přídavného zařízení. Na výrobě přídavného zařízení se podílelo dost lidí, které jsem oslovil, a ti ochotně přiložili ruku k dílu. Plánek nakreslil Ladislav Šuráň, výrobu kluzáku obstaral Milan Semerád, plastovou nádobu zajistil Josef Králík starší a finální kompletace provedli Stanislav Urban se synem Stanislavem. Snad jsem na nikoho nezapomněl. Betonové kostky, které slouží jako závaží, jsem si vyrobil sám. Na materiál přispěla obec Jestřabí. Všem bych chtěl touto cestou za pomoc poděkovat.   Kolik zhruba lidí se ve stopě každý den v letošní zimě v okolí Jestřabí projelo?   Statistiky si vést nestíhám. Ale každý rok mi volá čím dál víc lidí, jestli už jsem stopy projel. Dokonce volají i ze vzdálenějších obcí. Například z Velkého Ořechova, což mě překvapilo a potěšilo. Letos byl zájem o běžecké lyžování extrémní. A to z důvodů uzavření vleků a lanovek a také z důvodu omezení cestování.   Určitě máte vymyšlený i informační systém?   O tom, že je běžecká trať připravená se vždy snažím co nejdřív zavolat starostovi Jestřabí a informuji starosty obcí v okolí Jestřabí. Aktuální stav stopy hlásím i panu Stanislavu Florešovi z Našeho Valašska.   [gallery columns="4" ids="98111,98112,98113"] Foto: archiv Václava Králíka   Kolikrát jste si byl letos v zimě zalyžovat?   Jak se říká, já jsem ta kovářova kobyla. Běžky jsem vyzkoušel teprve před 2 lety a to jsem je měl půjčené. Letos jsem si konečně koupil vlastní běžky a výbavu k běžkování. Ale než jsem stačil stopu projet, tak přišla obleva. Takže jsem nové běžky ani nevyzkoušel. U nás v rodině převládá spíš sjezdové lyžování a snowboard. Snad se ale po padesátce budeme věnovat i klasickému lyžování.   Kdo Vás přivedl k lyžování?   Až ve 23 letech manželka. Přesto se mi podařilo naučit lyžovat oba syny a ti jsou lepší lyžaři, než já.   Kde máte oblíbená místa pro lyžování?   Nejraději lyžujeme v Dolomitech, nebo Alpách. Ale když sněhové podmínky dovolí, tak si rádi zajedeme i do Štítné nad Vláří na Dubečky, kde jsme s lyžováním začínali. Bohužel z důvodu Covidu – 19 už jsme na sjezdovkách rok nestáli.   Kterým sportům se ještě věnujete?   V loňském roce hlavně turistice a horskému kolu. A vypadá to, že letos to bude podobné. Rekreačně také hraji nohejbal a organizujeme rodinný turnaj ve stolním tenise.   [gallery columns="5" ids="98106,98107,98108,98109,98110"] Foto: archiv Václava Králíka   Jaké jsou Vaše další aktivity?   S rodinou zajišťujeme občerstvení fotbalistům a divákům při domácích fotbalových zápasech SK Jestřabí. Rovněž se snažím věnovat vnukům, kteří mi vždy dobíjí baterky. Navíc práce je můj koníček, takže jsem tak trochu workoholik. A v současné době trávím hodně času i na stavbě domu u syna Tomáše. Zkrátka nuda u mě nehrozí.   Jaké jsou Vaše největší sportovní úspěchy?   Jednoznačně zisk 2. místa v mezinárodním nohejbalovém turnaji trojic ve slovenské Šale. Tento povedený výsledek jsme vybojovali společně s Víťou Svárovským a Františkem Šuráněm. A za velký úspěch považuji i to, že jsem se při mých sportovních aktivitách ještě nezranil (úsměv).   Na co sportovního se těšíte v roce 2021?   Hlavně až budu s rodinou a přáteli zase moct vyjet na hory, které už nám dost chybí. Také doufám, že už brzy budou povolené amatérské soutěže a po dlouhé době si zajdeme s celou rodinou do areálu fotbalového hřiště v Jestřabí na pivo a až budeme fandit týmu SK Jestřabí.   Lubomír Hotař

Ruská posádka Nikolaj Grayzin - Konstantin Aleksandrov na voze Volkswagen Polo Gti R5 se stala absolutními vítězem letošního ročníku Kowax Valašské Rally 2021 před dvojicí Jan Kopecký - Jan Hloušek na Škodě Fabia Rally2 Evo. Třetí příčku získali Filip Mareš s Radovanem Buchou, rovněž na Fabii Rally2 Evo.   Gryazin, který na Valašsku startoval v rámci přípravy na soutěž mistrovství světa v Chorvatsku předváděl po oba dny úvodního podniku Sonax MČR v rally vynikající výkony. Z pohledu statistik byl na deseti rychlostních zkouškách pouze dvakrát poražen, když byl ale nejhůře třetí a celou soutěž ovládnul stylem start - cíl.   „Vyhráli jsme, takže se logicky radujeme. Pro nás to bylo důležité rozjetí před soutěží mistrovství světa v Chorvatsku. Zdejší rychlé tratě nám připomenuly Barum rally, na které jsme v minulosti už startovali. Svým způsobem jsme tedy zakončili nedodělanou práci z této soutěže. Na Barumku bych se ale rád vrátil. Valašská rally byla moc hezká. Jsou tu pěkné tratě s rychlými ale i úzkými úseky. Nenajeli jsme sice moc kilometrů, ale rychlostní zkoušky byly náročné a pokud je celé české mistrovství takové, tak to zde není lehké,“ uvedl Nikolaj Gryazin.     Jan Kopecký se dnes po včerejší anabázi s upadlým kolem soustředil především na souboj o české body s Filipem Marešem, kterého nakonce v závěru soutěže udolal. Mareš však určitě nemusí smutnit, neboť i on předvedl významné zlepšení, především tedy s ohledem na srovnání časových odstupů na jednotlivých rychlostních zkouškách.   Čtvrtá příčka absolutně je skvělým příslibem do budoucnosti ze strany talentovaného Dominika Stříteského, za nímž byl v cíli letošní Valašské rally klasifikován další z nadějných českých mladíků Erik Cais. Pomyslné rozšířené stupně vítězů ještě doplnil šestý Jan Černý, který přišel o lepší umístění díky Caisovu náporu v závěru soutěže.   Kompletní výsledky ZDE.   „Dnes to bylo rozhodně lepší, asi mi opravdu pomohl noční odpočinek. Dnes ráno už jsem se cítil lépe a tak jsme se rozhodli pokračovat v soutěži. Nebylo to sice stoprocentní, ale cítil jsem se v autě rozhodně líp než včera. Dokazovaly to i dvě poslední zkoušky, kdy jsem potřeboval 'zlomit' Honzu Černého, což se povedlo. Jelo se tu velké tempo, takže jsem rád, že jsme se dostali do první pětky. Ale závodí se prostě všude, bez ohledu, jestli je to soutěž domácího šampionátu nebo mistrovství Evropy. Navíc tu byla konkurence v podobě Nikolaje a o to víc se jelo. Byl to krásný závod,“ uvedl k úspěšně dokončenému závodu Erik Cais.   -red-

Resort Valachy, provozující čtyři hotely a relaxační centrum Wellness Horal ve Velkých Karlovicích, patří k nejvyhledávanějším turistickým cílům v zemi. Zatímco mnohde jinde se propouštělo nebo se k tomu schyluje, resort dopady nouzového stavu nejen ustál, ale dokonce se bude rozšiřovat. Více prozradil generální ředitel Resortu Valachy Tomáš Blabla.   Pane řediteli, jak jste přečkali nouzový stav?   Byl to opravdu těžký rok a není divu, že to mnoho podniků „položilo“. Náhrady za uzavřené provozy rozhodně nestačí pokrýt všechny ztráty. My máme naštěstí v zádech zázemí silné společnosti HP TRONIC, která vlastní síť elektro prodejen Datart a značku ETA. Díky tomu jsme nejen nemuseli propustit nikoho ze 180 lidí, ale naopak nyní hledáme nové kolegy.   Které profese konkrétně?   Rozšiřujeme především týmy našich wellness hotelů Lanterna a Horal, u Lanterny navíc budujeme venkovní terasu a čeká nás rozšíření gastro služeb. Hledáme kuchaře, kuchařky, číšníky, servírky, šéfa obsluhy, pokojské, pomocnou sílu do kuchyně, ale například i pekařky, pekaře, cukrářky a cukráře pro naši pekárnu frgálů, cukroví a pečiva. Aktuálně také šéfkuchaře pro Wellness hotel Horal. [caption id="attachment_97997" align="alignnone" width="690"] Spa hotel Lanterna[/caption] Co zaměstnancům nabízíte?   Vedle stabilní mzdy vždy řádně a včas na účtu je to řada benefitů, které v našem oboru nejsou běžné, třeba možnost personálního ubytování, zaměstnanecké slevy až 40% v Datartu, výhodné tarify pro mobily, elektřinu a plyn do domácnosti, příspěvek na penzijní připojištění nebo možnost využít k odpočinku naše Wellness Horal.   Co říkáte na to, že mnoho lidí z gastronomie již rezignovalo a našlo si nové uplatnění mimo obor?   Vím, že se to děje, a rozumím pocitu nejistoty. Ale těm, kteří přece jen nechtějí rezignovat na své zkušenosti, bych chtěl vzkázat, že u nás o jistoty a stabilitu nemusí mít obavy. Mohou dál dělat práci, která je baví a naplňuje. Uvítáme ale i zájemce s méně zkušenostmi. Podstatné je nadšení a ochota pracovat. Vše ostatní naučíme.   Více o pracovních nabídkách Resortu Valachy se dozvíte na www.valachy.cz/kariera   [gallery columns="5" ids="97998,97999,98000,98001,98002"]   -pr článek-

Po deseti letech budeme mít znovu možnost přihlásit se při sčítání lidu k moravské národnosti a rodnému moravskému jazyku.   Vzkříšení Moravy není tématem politických elit, usazených daleko za hranicemi Moravy, diktujících nám podmínky našeho každodenního života. Tyto elity dosud nepřekročily stín svých chlebodárců, pro které je moravanství tabu. Tyto elity si však neuvědomují, že moravanství je základním stavebním kamenem nejen raného moravského, ale také českého státu.   Jan Amos Komenský kdysi napsal, že nad labyrintem světa vítězí ráj srdce. Ráj srdce uvědomění si sebe sama; pevný bod duše, věřící, že vše má svůj smysl..   V dnešní těžké době si uvědomujeme, víc než kdy jindy, že návrat ke kořenům je tím, co naší společnosti zoufale chybí. Heslo „kupředu do minulosti“ nabývá na síle v časech ohrožení naší civilizace, v časech diktátu nerozumu, v časech neschopnosti udržení řádu, sounáležitosti a základních lidských hodnot. Vítězí neústupnost, trvání na „své“ pravdě; vítězí zatvrzelé srdce. [caption id="attachment_98007" align="alignnone" width="690"] Příklad vyplněného formuláře[/caption] Překonejme tyto antagonismy návratem ke kořenům, návratem zpět k pramenům. Návratem k moravanství, které dnes dává znovu pevný bod naší existenci.   Moravanství je prostředkem – ne cílem – záchrany naší civilizace. Prostředníkem k její záchraně může být každý z nás.   Projevme, že jsme ještě nezapomněli na své drahé předky, kteří zde už nejméně 1200 let den co den obnovovali svoji vlast. Bez obnovy totiž vlast umírá – v srdci, i v krajině.   Obnovme proto svoji vlast, obnovme svoji Moravu. Přihlasme se, při této jedinečné příležitosti, k naší moravské národnosti a k našemu rodnému moravskému jazyku!   Zdraví vás všechny Jiří Zvoníček   https://youtu.be/KURFkRfBKMU