Aktuality

Na události spojené se Sametovou revolucí, osobnost Václava Havla i realitu každodenního života za socialismu zavzpomínali v pátek účastníci akce 30 let svobody. Zazněly písně Karla Kryla i Modlitba pro Martu, zazářily desítky svíček a vytanul nespočet vzpomínek. Ty vyvolaly mimo jiné výstavy fotografií, dobových předmětů či retro obalů v prostorách Besedy. Před publikem také opět stanula kapela Lux, která byla před třemi desítkami let hvězdou zdejší hudební scény.   Fotogalerie ZDE.   „Při setkání jsme si připomenuli okamžiky, které náš národ před třiceti lety prožil a které mu otevřely cestu ke svobodě a demokracii. U kašny jsme mohli rozjímat ve světle svíček a za zvuku kytar a houslí. Na výstavách jsme se rozpomněli na kloboucké dějiny kolem listopadu 1989, ale i na proměny našeho města a nádech každodenního života v socialismu. A za kulturu jako před léty jsme si mohli vyrazit na hudební večer s kapelou Lux, která pro publikum vybrala osvědčené hity,“ uvedla starostka Eliška Olšáková a poděkovala všem návštěvníkům i účinkujícím. V neděli program oslav završilo promítání v kině Svět.   https://youtu.be/W7GUBJVgHHM   -tz-

Od 1. 1. 2020 zřejmě dojde k razantnímu zvýšení poplatku za vklad do katastru  ze současných 1.000 Kč na 2.000 Kč.   Za co si tak pravděpodobně připlatíme? Například za vklad darovací smlouvy na nemovitost, vklad kupní či směnné smlouvy na nemovitosti, vklad či výmaz věcného břemene nebo zástavního práva atp., prostě týká se to všech vkladových řízení.   Kdo tak zvažuje některé podání do katastru nemovitostí, měl by to stihnout ideálně ještě v roce 2019.  

Před čtyřmi lety se Davidovi Hubáčkovi z Luhačovic podařilo koupit legendární Volkswagen Golf druhé generace, který vlastnil Václav Havel mezi lety 1987 až 1990 a prožil s ním celou sametovou revoluci. Auto se v rukou posledního majitele dočkalo rozsáhlé renovace a stane se oficiálním vozem luhačovického klubu Sokolka. Tam se uskuteční i jeho slavnostní znovuodhalení nazvané Sjezd řidičů aut Václava Havla.   Když David Hubáček v listopadu 2013 spolupořádal v luhačovické Sokolce výstavu fotek Olgy Havlové, všiml si, že na několika snímcích je zachycený mercedes, který v 70. letech patřil jejímu manželovi. Shodou okolností měl David, milovník automobilů, naprosto stejný model doma v garáži. A tak jej napadlo, že se jeho červená kára stane součástí vernisáže fotografií. „Byla to skvělá mystifikace, která přitahovala pozornost účastníků výstavy i kolemjdoucích,” vzpomíná.   Po vernisáži fotek začal pátrat po skutečném Havlovu mercedesu. Bohužel ale zjistil, že auto bylo sešrotováno. „Začal jsem se zajímat o jiné vozy, které kdy pan prezident vlastnil,” říká David. Těch byla celá řada. Václav Havel totiž auta miloval a v době normalizace pro něj bylo snadné auta koupit. Měl totiž příjem ze svých her, které se uváděly na Západě. Mercedesy měl vůbec nejraději a s jedním takovým dojížděl do práce v pivovaru. Jezdil taky v renaultu, lancii, BMW i volkswagenu.   Díky Antonínu Maněnovi, bývalému šéfovi Hradní policie, se Davidovi podařilo vypátrat posledního majitele automobilu Volkswagen Golf. „Tehdy jsem ještě vůbec netušil, že s tímhle vozem Havel jezdil během sametové revoluce,” zdůrazňuje David, který se rozhodl auto koupit.  

Po dlouhém pátrání se auto našlo v kopřivách

Kvůli autu chodily Davidovi desítky nenávistných komentářů

Chystá se i krátký dokument

Do kloboucké školky a školy budou pěší chodit po bezbariérových chodnících a dobře osvětlených místech pro přecházení. Město Valašské Klobouky začíná s budováním druhé etapy projektu Bezpečné cesty do školy, která žákům i veřejnosti zkvalitní trasy v ulicích Dlouhá a Školní. Dojde k rekonstrukci přechodu pro chodce, ke zbudování nového parkoviště, úpravě křižovatky i vzniku příčných prahů ke zpomalení dopravního provozu. Stavba parkovacích stání u mateřské školy byla právě v těchto dnech zahájena.   „V první fázi projektu město vystavělo na vlastní náklady parkoviště a chodník pod základní školou. Nyní navazujeme další etapou, která si vyžádá investici více než 10 milionů korun. Díky úspěšné žádosti se nám až 85 % uznatelných nákladů vrátí formou dotace ze Státního fondu dopravní infrastruktury,“ popsala starostka Eliška Olšáková. „Čekají nás práce na podstatných úsecích, které napojí školská zařízení na páteřní bezbariérovou trasu městem. Zbudujeme nový chodník na ulici Dlouhá, zrekonstruujeme stávající chodník na ulici Školní a provedeme další úpravy křižovatek a míst pro přecházení,“ dodala.   Aktuálně byla zahájena výstavba parkoviště v ulici Dlouhá pod mateřskou školou. Počítá se s šestnácti kolmými stáními, z nichž jedno bude vyhrazeno hendikepovaným a jedno rodičům s kočárky. „Stavba bude v nadcházejících týdnech probíhat v závislosti na počasí. Kvůli pohybu stavební techniky dojde u mateřské školy k částečnému omezení provozu, a proto prosíme řidiče i obyvatele o trpělivost,“ uvedl Radek Bařinka, vedoucí odboru investic a strategického rozvoje. [caption id="attachment_60663" align="alignnone" width="690"] Započala stavba nového parkoviště u MŠ[/caption] V příštím roce bude pokračovat budování více než 800 m2 nového chodníku na Dlouhé, a to v úseku od školky až po ulici Kopec. Jeho součástí bude také křižovatka, která ulici spojí s novou lokalitou k individuální bytové výstavbě. Na Školní bude zrekonstruováno 470 m2 stávajícího chodníku pro pěší, který dostane bezbariérové úpravy i novou zámkovou dlažbu. Chodník bez bariér povede rovněž od základní školy směrem k autobusové zastávce.   Dnešní přechod pro chodce pod školou bude zrekonstruován a nově osvětlen a přilehlá křižovatka ulic Školní a Dlouhá se dočká kompletní stavební obnovy. Další dvě bezpečná a osvětlená místa pro přecházení pak vzniknou pod mateřskou školou a také při odbočení do ulice Mlýnská, kde sídlí dům dětí a mládeže. Na komunikacích v okolí škol budou vytvořeny vyvýšené zpomalovací prahy ze žulových kostek.   Připravena je ještě třetí a finální část projektu Bezpečné cesty do školy, avšak SFDI obsažené úseky nepodporuje, a proto bude město hledat jiné vhodné zdroje financování. V tomto výhledu je rekonstrukce křižovatky ulic Dlouhá a Sušilova, rekonstrukce komunikace vedoucí ke školní kuchyni a sportovnímu areálu školy, výstavba parkoviště u základní školy i oprava chodníku k domu dětí a mládeže.   -tz-

Motokrosová sezóna 2019 je již minulostí a můžeme s potěšením konstatovat, že sourozenci Tomáš a Vojtěch Švirákovi z Lidečka uspěli nejen na regionální úrovni, ale podařilo se jim prosadit také na úrovni republikové.  

Vojta Švirák

Tomáš Švirák

Ve Vsetíně budou mít lidé poprvé možnost vyzkoušet si bruslení na umělém ledu se švýcarskou technologií. Kluziště je ekologické, nepotřebuje k provozu vodu ani teploty pod nulou. Otevře se 22. listopadu na náměstí Svobody a bude velké 20 x 10 metrů. „Na ploše Glice se lidé sklouznou stejně dobře jako na klasickém ledu. Stačí jim k tomu obyčejné brusle, ale je potřeba je mít nabroušené,“ říká obchodní ředitel společnosti Glice pro Českou a Slovenskou republiku Tomáš Paleček.  

Ekologické bruslení

Vhodná pro zábavu i trénování

Výročí Sametové revoluce si ve Valašských Kloboukách připomenouv pátek 15. listopadu akcí 30 let svobody. Lidé jsou zváni na akustický kytarový happening, který začne v symbolickém čase 17 hodin 11 minut u kašny na Masarykově náměstí. Poté bude v prostorách Besedy otevřeno několik expozic, s nimiž se návštěvníci navrátí do dob socialismu a porovnají, jak jsme žili tehdy a jak žijeme dnes. Program bude pokračovat hudebním večerem se skupinou exLux. Výstavy pak budou pro veřejnost otevřeny i v nadcházejícím týdnu, a to od pondělka do čtvrtku od 11 do 16 hodin.   První vernisáž, která se v pátek odehraje, pozve v 18 hodin do restaurace Beseda. Zde bude otevřena výstava s názvem Proměny města 1989-2019. „Expozice nabídne fotografické ohlédnutí do 80. let a současně porovnání, jak se za tři desetiletí změnila tvář konkrétních míst ve Valašských Kloboukách,“ popsal Petr Odehnal z městského muzea. [caption id="attachment_60500" align="alignnone" width="690"] Vybavení socialistické domácnosti na výstavě v Besedě, foto: město Valašské Klobouky[/caption] V přísálí Besedy bude v 18.20 hodin zahájena výstava Jak jsme žili za socialismu. Návštěvníci uvidí například typické vybavení ze socialistické domácnosti, dobový ideologický tisk i pracovnu stranického agitátora. Artefakty z doby socialismu doplní taktéž expozice obalů potravin. Vystavené předměty pro tuto akci zapůjčilo Muzeum regionu Valašsko Vsetín a Národní zemědělské muzeum Praha.   Program akce 30 let svobody najdete ZDE.   Ve vestibulu radnice je dále zpřístupněna výstava Kloboucký listopad 1989 v dokumentech. Skrze archivní materiály se lidé zorientují v chronologickém vývoji „sametových“ událostí v našem městě.   -tz-

Velmi výhodný 1,5 procentní úrok poskytuje město Slavičín na půjčky z Fondu rozvoje bydlení. Občanům pomáhají financovat obnovy bytů a domů od jednoduchých rekonstrukcí až po celkové obnovy fasád, výměny oken, vytápění apod. Zájem je proto velký. „V letošním roce jsme vyhověli jedenácti žádostem o půjčky a celková poskytnutá částka činila 2 198 000 korun,“ sdělil starosta města Tomáš Chmela.   Zájem o půjčky byl letos natolik vysoký, že muselo dojít ke krácení, aby se na všechny žadatele dostalo stejným dílem. „Není divu, naše řešení je jednoznačně nejekonomičtější formou, jak řešit své rekonstrukce,“ doplnila Taťána Lysáčková ze slavičínského městského úřadu. Oblíbená možnost půjček na podporu bydlení není obvyklá v každém městě, jak by si možná mohl někdo myslet. Ve Zlínském kraji funguje například v Holešově.   V minulosti se sazba úroků ve Slavičíně pohybovala od 6% až po historicky nejnižších 1,5%, což je výhodné a dostupné nejen pro mladé páry, ale například i pro seniory. „Podmínkou je však nemovitost vlastnit,“ upozornila Lysáčková.   Doplnila, že město nevyžaduje žádné záruky v podobě potvrzeného příjmu jako například bankovní ústavy, je však podmíněno ručitelským prohlášením dle výše zápůjčky. Při menší půjčce do 50 000 stačí 1 ručitel, od 50 001 do 150 000 korun jsou potřeba ručitelé dva a při nejoblíbenějším typu zápůjčky při částce vyšší než 150 000 korun je v podmínkách stanoven počet ručitelů na tři. Splatnost každé půjčky je až 6 let, což nabízí dostatek prostoru pro uvážlivé řešení. Žádat o půjčku lze i opakovaně, ale s rozdílným účelem u stejné nemovitosti. U výjimek, jako jsou například okna, fasáda či zateplení obvodového pláště domu, lze zažádat i opakovaně s odstupem 15 let.   „Do dalších let plánujeme udržet tento fond a nadále bude využíván pro občany našeho města,“ ujistil starosta města Tomáš Chmela a dodal: „Ne všechna města jej svým občanům poskytují a tak jsme rádi, že pro vás můžeme být nadále pomocnou rukou při zvelebování svých domovů.“ Více informací o tomto tématu pro občany poskytne Bc. Taťána Lysáčková, odbor ekonomický, tel.: 577 004 822 a email ekonom1@mesto-slavicin.cz.   -tz-

Společnost Prabos plus a.s. ze Slavičína získala zakázku na dodávku bot pro švýcarskou armádu. Kontrakt poběží následující 4 roky a půjde o dodávku celkem 20 tisíc párů bot z Valašska, které byly vyvinuty speciálně pro švýcarskou armádu.   Země helvétského kříže se tak zařadí mezi Česko, Německo, Litvu, Lotyšsko, Holandsko, Británii, Makedonii, Bulharsko či Indii, kterým již Prabos úspěšně dodal/dodává své výrobky. Z řad firemní klientely je to například ČEZ, Škoda Auto, Lesy ČR, ABB či US Steel.   V tendru zvítězil Prabos především díky skvělým kvalitativním parametrům a ceně. „Získání další takovéto zakázky je pro nás potvrzením kvality a obliby našich výrobků u armádních a bezpečnostních složek. Švýcarsko je navíc skvělá reference pro další nejen armádní tendry,” okomentoval zakázku Jaroslav Palát, předseda představenstva společnosti Prabos.   Prabos také nedávno potvrdil své roční výhledy tržeb včetně záměru vyplatit 60 procent čistého zisku na dividendě. Firma ze Slavičína je jediným českým výrobcem speciální, vojenské, pracovní, bezpečnostní a trekingové obuvi.   -tz-

V letošním roce se obec Francova Lhota pustila mimo jiné i do dlouho očekávané rekonstrukce  zahrady v okolí mateřské školy.  Po pečlivém naplánování při společném setkání zástupců obce, vedení školky i rodičů vznikl projekt Sluníčko zahradníkem, který doplní zahradu o nové prvky, sloužící k rozvoji dovedností dětí. Obec na tuto zahradu obdržela dotaci od SFŽP, který podporuje přírodní zahrady. Pro realizaci byla ve výběrovém řízení vybrána firma, která přes léto zbudovala nové herní a výukové prvky, osadila je do zahrady a na svátek sv. Martina společně se zástupci obce tuto zahradu předali dětem.   V rámci zahrady byly provedeny terénní úpravy, které pomohly rozdělit zahradu do 4 tématických bloků společenského centra, pohybový koutek, zahradnický koutek a výukové hrací centrum. „Společně se zařízením zahrady bylo zrekonstruováno i oplocení, které zabezpečí zahradu a umožní i průjezd techniky pro zimní údržbu. Nově umožní zahrada, aby se jednotlivé skupinky dětí věnovaly různým činnostem, avšak mohly si spolu předávat zkušenosti, hrát si a poznávaly, jak funguje příroda v jejich nejbližším okolí.  Pro poznávání přírody slouží krmítko pro ptáky, domeček pro broučky, ježkovník, vyvýšené záhony, bylinkový záhon nebo kompost z recyklovaných palet, ” uvedl starosta obce Francova Lhota Miroslav Brlica. Mimo herní a výukové prvky byly do zahrady vysázeny i ovocné keře a stromy, o které se děti se svými učitelkami budou starat.   [gallery columns="4" ids="60341,60342,60343,60344,60345,60346,60347,60348"] Zrekonstruovaná zahrada v okolí mateřské školy   Záměrem projektu bylo navrhnout a vytvořit zahradu jako opodstatněné místo pro děti a využít takové prostředky a materiály, které dětem umožní poznávat životní prostředí. V rámci společenského centra, kde se mohou potkávat s rodiči a obyvateli obce, tak mohou předávat a ukazovat své nově nabyté zkušenosti. To se podařilo i díky dotaci ze Státního fondu pro životní prostředí, který přispěl na realizaci zahrady částkou téměř 500 000 Kč.   -tz-

V obci Huslenky jela v úterý krátce před osmou večer pětadvacetiletá řidička ze Vsetínska s vozidlem tovární značky Ford. Odbočila z hlavního tahu obcí a chtěla následně přejet železniční přejezd.   „V této chvíli nebylo výstražné světelné ani akustické znamení zabezpečovacího zařízení železničního přejezdu v činnosti. Při nájezdu na železniční přejezd ale řidička najela předním pravým kolem mimo něj a auto zůstalo na přejezdu zaklíněno. To se již spustilo zabezpečovací zařízení. Řidička i se svým spolujezdcem rychle opustili vozidlo,” popsal situaci krátce před srážkou tiskový mluvčí policie Vladislav Malcharczik [caption id="attachment_60367" align="alignnone" width="690"] Místo nehody, foto: PČR[/caption] K přejezdu mířila osobní vlaková souprava jedoucí ze Vsetína směrem do Velkých Karlovic. Došlo ke střetu vlaku s osobním autem.   „Při srážce nedošlo ke zranění osádky auta, obsluhy vlaku ani nikoho z dvanácti cestujících. Policisté provedli u strojvedoucího i řidičky dechovou zkoušku ke zjištění alkoholu. U obou byla negativní. Sčítaly se i škody. Na autě činí třicet tisíc a na vlakové soupravě čtvrt milionu korun, ”  uvedl Vladislav Malcharczik. [caption id="attachment_60368" align="alignnone" width="690"] Poškození vlaku po srážce s osobním vozem, foto: PČR[/caption]   Letos se jedná v okrese Vsetín o čtvrtý případ srážky vlaku s autem v prostoru železničního přejezdu. V loňském roce se žádný takový případ nestal.   -tz-

Ve dnech 17. - 22. 11. 2019 se uskuteční  Mistrovství  světa v parahokeji - skupiny B v německém Berlíně za účasti Slovenska,  jenž v současné době reprezentuje sledge hokejista Erik Fojtík ze Slavičína.  Kromě Slovenska a domácího Německa, budou o postup do skupiny A bojovat týmy Číny, Polska, Ruska a Velké Británie. Dva nejúspěšnější celky tohoto šampionátu si vybojují  postup do elitní skupiny A v parahokeji, kde si své pozice drží i Český národní tým, se kterým Erik Fojtík absolvoval např. Paralympijské hry v kanadském  Vancouveru nebo v ruském Soči.   Kdo je největším favoritem v berlínském turnaji na postup?  Dle statistik to nejspíše bude Rusko, které po dopingovém skandálu  opět ukáže svou údernou sílu a patrně zde nebude mít konkurenci. Ale v případě druhého postupujícího týmu je to velký otazník. O druhé místo mají největší  předpoklady zabojovat domácí Němci proti Číně a možná do hry o postup zasáhne i Slovensko.   [gallery columns="4" ids="60302,60303,60304,60305"] Foto: archiv Erika Fojtíka a parahokej.sk   Erik Fojtík  hraje v současné době českou nejvyšší soutěž v dresu severomoravské Studénky a o víkendu se jim podařilo dokonce zdolat úřadujícího mistra ČR ze Zlína. V Berlíně se Fojtík potká i se svým spoluhráčem ze Studénky Lisovem, který zde bude oblékat dres ruské sborné komandy. V dresu Slovenska působí i několik hráčů z mistrovského Zlína a v Německu tak Slováci určitě nebudou bez postupových šancí - více o reprezentaci Slovenska najdete na webu ZDE.   -kos-

V letošním roce slaví firma KOTRLA a.s. výročí 25 let na trhu. Při této příležitosti se rozhodli spustit projekt, který bude mít využití pro širokou veřejnost. Vícefunkční hala s ledovou plochou, fitness prostory, hotelovou částí, wellnesem a restaurací bude stát ve Lhotě u Vsetína. Majitel firmy Dušan Kotrla podniká 25 let, výrobu rozšiřovat neplánuje a tak se rozhodl finance investovat do více funkční haly s ledovou plochou. Ke sportu má podnikatel kladný vztah, důležité je podle něj přitáhnout více mládeže.   V současné době je dokončen projekt pro územní řízení. Dále se zpracovává územní studie na dané území, po jejímž odevzdání bude možné požádat dotčené orgány státní správy o jejich závazná stanoviska a následně požádat o územní rozhodnutí.„Předpokládáme, že v druhé polovině příštího roku bude vydáno i stavební povolení a bude možné zahájit stavbu,“ uvedl Ing. Jiří Žák z firmy AS PROJEKT, která dává záměru reálnou podobu.   Vnější vizualizace projektu: [gallery columns="4" ids="60224,60223,60222,60221"] Foto: KOTRLA a.s.   -red-    

Chtěli jsme na Západ. To se povedlo. Tehdejší západní svobodu a demokracii socialistický tábor infikoval a dnes se potácíme v něčem, co má něco málo ze Západu, něco víc ze socialismu a stále více z diktatury orwellovského typu.   Po roce 89 ́ jsme byli nadšení, jak úžasně nás Západ vítá, objímá s ochotou všemožně pomoci. Dnes, po letech, je jasné, že šlo převážně o kšeft a strategické politicko-vojenské pozice. Navezli do východního bloku miliardy tun západní nadvýroby – převraty v soc. dem. bloku pomohly Západu oddálit agónii nekryté měny a zadluženosti. Následující kolaps se už bude týkat i nás.   V roce 1989 jsme udělali stejně hloupou chybu jako komunisté v roce 1948, když jsme prohlásili, že vše, co vymyslel předchozí režim, je špatné a musíme to zničit. Náš nový americký přítel s otevřenou náručí přijímal komunisty z vysokých postů i estébáky podobně jako po 2. světové válce nacisty, zločinec, nezločinec, protože právě tito lidé měli informace a styky, nejvzácnější platidlo kapitalismu. A v České republice se už 30 let straší pořád dokola komunisty, aby si dav nevšiml, že zde vyrostla mnohem horší mafie.   V kroužku dobrých známých občané polohlasně nadávali před rokem 1989, jak komunisté kradou, zedníci jezdí v pracovní době stavit jejich vily, chaty, nakupovali v Tuzexu v Esu... Po roce 1989 jsme teprve zjistili, co to znamená krást. Mezi kecy o svobodě, demokracii a spravedlnosti mizely fabriky, miliardy z bank beztrestně, nebo takřka beztrestně. To samozřejmě trvá dodnes, byť možná v omezenějším rozsahu. Načerno se vesele staví továrny, vily milionářů a politiků a vše se dodatečně povoluje. Manželé senioři však musí bez pardonů zlikvidovat načerno postavený zahradní domek. Tak jsme se konečně dočkali vytoužené spravedlnosti.   Justice žádá vysoké platy, aby byla neovlivnitelná, ale jak vidíme, taktéž téměř neodvolatelná. A tak existuje právo, které se rozsudek od rozsudku mění o 180°, soudní znalci vytvářejí zcela protichůdné posudky a nikomu to nepřipadá nenormální. Ať už justice vysvětluje, jak chce kauzu podnikatele Janečka, který jiný vězeň si v klídku běhá (nebo jezdí na kole) po svobodě? Který jiný vězeň by přes takovou masivní mediální kampaň zůstal, byť jen týden, na svobodě? A co exekuce ČSSD? Strana, která se tak stará o dlužníky. Který dlužník s desítkami milionů dluhů má taková privilegia jako ČSSD? Není to u obyčejných dlužníků tak, že jej napřed sedřou z kůže a teprve, když nemá nic, tak se může bránit? Takto nám funguje právo a spravedlnost 30 let po převratu.   Určitě jsme si nemysleli, že 30 let po pádu socialistického systému zde vyroste za peníze pracujících elitní minorita, která je hýčkána právě proto, že v drtivé většině nepracuje. To by komunisty ani ve snu nenapadlo! Vše je perfektně pojištěné, aby nikdo nezískal důkazy. Ačkoliv statistiky existují na všechno, na úřadech práce je zakázáno uvádět etnikum. Takže sice můžete tvrdit, že většina nepracuje, ale pohybujete se na tenkém ledě, protože, i když je důkazní břemeno na státu, není jak dokázat, sic evidentní, pravdu. Stát se svými pohůnky z médií prohlásil útržky poštovních poukázek sociální pomoci ve výši přes 30.000 Kč za hoax kolující po internetu, takže kdo to i nadále tvrdí, lže. Na zaměstnance pošty se odvolat nemůžete, protože jsou vázáni mlčenlivostí. A kdo na věci upozorňuje, nosí cejch nácka, xenofoba, rasisty a dalších nesmyslů žvanilů z politiky, médií a neziskovek, kterých se na etnickém uměle vyvolaném problému velmi dobře živí hned několik desítek.   Že má západní „demokracie“ pro nás jiná pravidla, jsme zjistili záhy po vstupu do EU a Schengenského prostoru. Například celých 30 let trvající několikanásobné rozdíly v dotačním systému zemědělství. Nazývali nás kolegy, plácali po ramenou stejně jako naivku s krátkými nohavicemi, který jim daroval východní zbrojní trhy (kdo by mu pak neuplácal bustu v Kongresu USA), ale nesměli jsme na Západě pracovat.   Třicet let demokracie a svobody nám zdevastovalo soběstačnost v potravinové výrobě. Výrobní prostředky u nás vlastnil dříve stát, dnes téměř vše vlastní cizinci a veškeré zisky a dividendy odcházejí do zahraničí. S tím, co posíláme do EU, mnohem více ztrácíme, než dostáváme na něčem tak typicky socialistickém – dotacích. Po třiceti letech se pokrytecky chlubíme německou firmou Škoda. Pyšníme se světoznámým japonským pivem z Plzně nebo japonsky hořkým z Moravy. Hynek Čermák se dme patriotismem nad kanadsko-americkým pivem. Možná více než 70% bývalého českého průmyslu patří dnes Němcům a dalším „spojencům“, včetně strategické výroby. Hlupáci prodali i to nejcennější – pitnou vodu a zničený řad si nechali. Dnes ji horko těžko za nemalé miliony města kupují zpět. Dokonce jsme prodali i státní zlatý poklad, který přežil od císaře pána, za pár bezcenných papírů nekrytých zlatem. Zbavili jsme se všeho, co přežilo i komunisty. To znamená, že jsme horší a hloupější než oni.   I těm nejhorším fanatikům neziskovek, které živí jednotlivé státy, říkají mainstreamová média aktivisté. O lidech, kteří žádají, aby se používal rozum a základní evropské hodnoty, se mluví jako o extremistech, rasistech, xenofobech, kteří mají nesmyslné požadavky. Spousta médií a politických neziskovek na obou stranách barikády je financována penězi ze zahraničí. Než vznikla lež nazývaná politická korektnost, říkalo se takovým lidem kolaboranti a to plným právem. Dnes jsou politickými předáky oslavováni. Tedy pokud nestraní Rusku, není-liž pravda?   Psychicky nemocná dospívající dívka se stala loutkou fanatiků zelené lobby. V OSN do očí říká politikům, že jsou hloupí, oni kývou hlavami a nadšeně tleskají (někdy může mít i Greta pravdu). Ve Švédsku nikdo neřeší její záškoláctví a ve vedlejším Norsku kradou děti rodičům za pohlavek. Ulicemi prochází zmanipulované davy řvoucí proti fosilním palivům, proti jádru. Ale drtivá většina používá auta, používá elektřinu a na talíři má jídlo, které by neměli, kdyby byla půda zastavěna solárními panely a elektrická energie na příděl, protože by nebylo dost pro všechny. Tyto zelené manipulace opět vytvářejí nové penězovody a další miliardy mizí z rozpočtů zemí i EU.   Kdo by si pomyslel, že třicet let po snaze o svobodu a demokracii budou mainstreamová média psát a vysílat úplně stejně jako Rudé právo a Československá televize v 70. a 80. letech. Tehdy se dennodenně objevovaly nenávistné zprávy proti Spojeným státům a jejich evropským nohsledům. Dnes, takřka stejnými slovy, média dennodenně vedou nenávistnou kampaň proti Rusku. Stačí porovnat veřejně přístupné dokumenty. Odpustili jsme Německu porobu, vraždění, odsun z pohraničí, plán na likvidaci Slovanů. Dnes jsme takřka jejich spolkovou zemí (vyjma životní úrovně a rovnosti postavení) a za minulostí jsme udělali tak tlustou čáru, že naši politici jezdí na setkání těch, jejichž předci vyhnali Čechy ze Sudet a tak strašlivě se stydí, že jsme jim to v roce 1945 vrátili i s úroky. Ale za mnohem menší utrpení od Sovětského svazu vedeme nenávistnou kampaň proti Rusku a o 21. srpnu 1968 se v médiích píše už celoročně. Nenávidíme pro okupaci Rusko, ale jsme jako členové NATO přinejmenším spoluviníky napadání svrchovaných států ostatními členy NATO, jako jsou Spojené státy, Velká Británie, Francie, dnes třeba Turecko. Takže co na jedněch kritizujeme, u druhých nanejvýš s výtkou (a to až po schválení EU) mlčky přecházíme. Historie se přepisuje urputněji než v 50. letech minulého století. Samozřejmě vše velmi podporováno našimi novými přáteli, na které socialistický tisk ještě před třiceti lety plival. Podlézali jsme Moskvě, teď to samé děláme ve Washingtonu a Bruselu.   Jako celek jsme jedním z nejtolerantnějších národů na světě, co se týká sexuálních odchylek (i když toto označení asi způsobí řadě těch, co to mají v hlavě jinak nastavené, ukrutné utrpení). Dnes životy většiny, za vydatné pomoci pomýlených politiků, diriguje stále více se rozšiřující společenství písmen (LGBT) a někdy se dá říci, že taky osoby, které by spíše patřily do psychiatrické léčebny. Přes tři tisíce milionů let (3 000 000 000) zde existuje svět o dvou pohlavích. Pak se sejde v Bundestagu parta politiků, většina zvedne ruce a vznikne třetí pohlaví a tím i třetí záchodky. Vznikla zvrácená gender politika, která je nebezpečnější než celý socialistický tábor dohromady. Vznikla opět jen z křiku neziskovek a pomatených nápadů. Tyto perfektně státem živené neziskovky s úžasnými zisky přikazují (a stát jako osel kývá), aby si ve školkách chlapci hráli s panenkami, holky s auty, aby panenky byly černé, aby rodiče byli bezpohlavní stvůry číslo 1 a 2. Vymýšlejí se zvrácenosti typu, že Oscary vyhrávají pouze bílí herci (nikoliv ti dobří, bez ohledu na barvu kůže), tupé návrhy na jeho přejmenování, ze státních znaků se lvům odstraňují pohlavní orgány, takže jsou zde zástupy eunuchů. V muzeích je málo vycpaných samic. V USA soutěži s ženami chlap cyklista, který si prostě myslí, že je žena a vesele vyhrává. Ale Caster Semenyovou svět pronásleduje, protože se narodila s vyšší hladinou testosteronu! Co se stane, až se někdo bude cítit jako lev a vrhne se na kolemjdoucí? Bude souzen za napadení nebo litován? Vůči těmto hnusům by měla být plná náměstí protestujících...   Stát nás den ode dne více nutí k tomu, co nemáme a máme číst. Už to chce dokonce vnucovat dětem prostřednictvím Člověka v tísni ve školách. Už ani korunu na Člověka v tísni, který mezinárodně již dávno není apolitickou neziskovkou! Stát rozhoduje, co jsou lži, dnes nazývané fake news, ale přitom stále častěji jsou při lživých zprávách přistižena právě mainstreamová média. Za 30 let jsme se nenaučili uznávat právo na odlišný názor až tak, že by někteří byli schopni lynčovat v zájmu svého jedině správného demokratického názoru, jak nám předvádí náměstí. A to už vůbec nemluvě o presumpci neviny. Svoboda je i o tom, že si budeme číst, co chceme, ať je to lež, ideologická kampaň, cokoliv. A tato svoboda v České republice i v Evropě a západním světě končí. Zde jsme úspěšně na cestě k orwellovské diktatuře.   Stát, kde se politici před třiceti lety dušovali, že zastupování lidu bude čiré jako křišťál, vymyslel již 10 let po převratu tzv. náhubkový zákon. Poskytování informací je stále více omezováno. Úředník se stal přinejmenším stejným pánem nad našimi osudy jako za socialismu, nikoliv služebníkem a rádcem. A takto by se dalo pokračovat dlouho a dlouho...   Nežijeme v demokracii, pokud si lžeme do očí a říkáme tomu politická korektnost. Nežijeme v demokracii se svobodou slova, pokud jsou nám cenzurovány názory, které se nelíbí druhým a pokud je nám vnucováno, co máme číst. Cenzurováno opět úředníky jako za komunistů, ale taky vynucenou autocenzurou a kolaborantskými neziskovkami. Nežijeme v demokracii, je-li právo jedince nebo skupiny povyšováno nad právo většiny. Nežijeme v demokracii, je-li možné odsoudit člověka bez soudu, ať už tak činí vyvolaná nenávist na náměstích a v politice nebo zapšklost a závist, kdy stačí pro zničení osoby ukázat mnohdy anonymně prstem, jak se děje především v anglosaských zemích. Nežijeme v demokracii, pokud je právo ilegálního narušitele hranic povyšováno nad práva původních obyvatel. Nežijeme v demokracii, jsou-li vraždy, násilí a teror na domácím obyvatelstvu páchané přistěhovalci neustále omlouvány jako něco zcela výjimečného. Nežijeme v demokracii, když omezujeme vlastní křesťanské zvyky kvůli těm, kteří ve svých zemích křesťany pronásledují. Nežijeme v demokracii, když se o Vánocích musíme procházet mezi betonovými kvádry. V takovém případě nás na konci cesty čeká zase jenom válka a zmar.   Radomír Dolanský   Radomír Dolanský - Rýpavý humorista, pesimistický optimista, autor knih Z valašských putýk a Metúdovy vojenské lapályje - Z valašských putýk 2.

Pod taktovkou dobrovolných hasičů obce se uskutečnil v den svátku Martina v Janové lampionový průvod na oslavu pro někoho Martina bílého sněhového, pro druhého zase svatého. Ten z Janové byl tak i tak.   Protože letošního Martina čekala premiéra nejen v rytířské zbroji, ale i coby udatného jezdce na koni, musel se vnitřně odpoutat od černých myšlenek u velkého hrnce se svařeným vínem. Děti si zase mohly ještě před průvodem v hasičské zbrojnici zkrášlit hrníčky na kouzelný lektvar, který hasiči vykouzlili zase jen a jen pro ně. Pro ostatní děti byly nachystány omalovánky a největší část nadšených nosičů lampionů předváděla své barevné a blikající zázraky před zbrojnicí. Vše si můžete prohlédnout ve fotogalerii, která je součástí článku.   A už byl tady! Dav zašuměl, oči zazářily podobně jako blikající světýlka na statném těle Martinova koně. Sám Martin sice na koně nevyskočil, ale s pomocí přátel se na jeho hřbet nakonec dostal a vše bylo připraveno k zahájení průvodu. Letos to byl ale opravdový průvod, a i když nebudeme nadsazovat jako na Václaváku, určitě se počet pohyboval blízko ke stovce. Na nebi vykukoval zpoza mraků pan Měsíc pouhý den před úplňkem. Jediné, co mohlo účastníkům průvodu trochu kazit báječnou náladu, byl docela silný a studený vítr. Nu, trochu jsme odvykli, že něco takového v druhé dekádě listopadu kdysi bývalo zcela normální. Vždyť se očekával Martin na bílém koni. A na některých místech republiky se opozdil jen o necelý den! [caption id="attachment_60310" align="alignnone" width="690"] Martinská vycházka s lampiony v Janové, foto: Radomír Dolanský, fotogalerie ZDE[/caption] Pro ty, kdož se studenému větru postavili, čekalo ve sportovním areálu teplo plamenů, které se již mlsně olizovaly při představě, jak se budou olizovat kolem špekáčků. Tentokrát si nikdo nemusel nosit vlastní zásoby, protože dobrovolným hasičům vyšla sponzorsky vstříc obec Janová, takže na každého se dostalo. V centru dění se ihned vytvořily dvě fronty a jeden kroužek. Fronta dospělých na svařáček, který napřed zahřál ruce a následně rouru vedoucí do žaludku. Druhá fronta byla vytvořena z dětí, které toužily svézt se na koni samotného Martina. A kroužek se vytvořil kolem ohně a prskajících cvalíků na klaccích. Zatímco děti se na koni vozily, turisté si zase s Martinem a jeho čtyřnohým přítelem udělali společné foto. Dokonce chlapi vyhodili do vzduchu opakovaně svoji kamarádku, aby vzdali hold jejím narozeninám.   Všechny dary podtrhla výborná nálada, kdy si spolu povídali rodiče naživo, bez esemesek a skypů, děti úplně zapomněly na technické výdobytky…, prostě byla to paráda a naprostá pohoda, sejít se, poplkat a vyblbnout se.   Radomír Dolanský