Vznik chlapeckého 3. oddílu Zálesák známe z archivů Josefa Tomka, přezdívaného všemi členy Tom, naprosto přesně. Zálesák vznikl 2. 5. 1968 a založil jej samozřejmě již řečený Josef Tomek. Takže před několika dny uběhlo 55 let od založení tehdy ještě skautského oddílu.   I z tohoto důvodu se rozhodli Pajtáš a Smerf, jak zní jejich oddílové přezdívky, uspořádat setkání bývalých členů. Ze zakládající party dětí jsou dnes již důchodci a řada čekatelů na odchod do důchodu to má „za pár“. Na setkání dorazila řada členů spíše z posledních let existence oddílu, takže Pajtáš vymyslel originální rozlišovací kód – samolepky s přezdívkami na prsou. Ono bylo opravdu mnohdy složité se orientovat podle obličejů, podle prostorové stavby těla už vůbec ne, a tak když nezabrala ani přezdívka, zůstalo jen povědomí, že se museli podle roku příchodu do oddílu jednotlivci znát. [caption id="attachment_157893" align="alignnone" width="690"] Setkání Tomových dětí z 3. oddílu Zálesák. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Členové 3. oddílu Zálesák se srazili kde jinde než u střediska Junák – český skaut v ulici Záviše Kalandry na Vsetíně – Rybníkách. Paradoxně v této budově fungoval svého času politický likvidátor skautského hnutí OV SSM Vsetín. Za dobu své existence prošlo řadami 3. oddílu Zálesák pravděpodobně více než 500 dětí, ale podle ještě ne zcela zpracovaných archivů po Tomovi, který si pravděpodobně nastavil laťku zápočtu členství teprve u těch, kteří vydrželi alespoň rok, jich bylo necelých 400, kdo prošli skautem, který byl později donucen přijmout krycí název pionýr, místo hrdého názvu Zálesák se oddíl nuceně přejmenoval na Pupavu a nakonec jej komunistické hnutí zlikvidovalo. Kdo chce zhlédnout fotoreportáž ze setkání a cestování členů, může si otevřít fotogalerii, která je součástí tohoto článku. Zde naleznete i několik fotografií z původního tábořiště na Dynčáku, které s laskavým svolením uvolnil provozovatel vzácných stránek www.skauteum.cz .   Po evidenci dorazivších členů se všichni vydali na posvátné místo všech oddaných zálesáků do Velkých Karlovic na Dynčák, který zažil řadu ročníků letních táborů, ale i zimních výprav, kdy se dobrodruzi prodírali po prsa napadaným sněhem. V údolí z původních staveb zůstala jen hájovna, stodola a bývalá táborová kuchyně, která později sloužila jako bačův chlév pro ovce. Na místě tábora je dnes golfový green. Parta zálesáků si udělala první společné foto dne u studánky asi 300 metrů od tábora, který jej zásoboval vzácnou a chutnou vodou. Zde se dostavilo 33 členů, ale celkově se setkání zúčastnilo kolem padesátky nadšenců, kteří dorazili až na Březiny. Ale o tom později. [caption id="attachment_157894" align="alignnone" width="690"] Setkání Tomových dětí z 3. oddílu Zálesák. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Z Dynčáku vedly kroky všech účastníků do Velkých Karlovic k dřevěnému kostelíku, kde dnes odpočívá zakladatel a mnohaletý vůdce 3. oddílu Zálesák Josef Tomek alias Tom. Odešel v úctyhodných 91 letech v roce 2022 jako neúnavný bojovník a ochránce jeho milovaného oddílu. V roce 1970, kdy byl zakázán skaut, se i Zálesák musel přejmenovat na pionýrskou organizaci nebo zaniknout. Tehdy odešla ze Zálesáku celá družina chlapců, kteří odmítali nosit červený šátek. Navenek tedy oddíl přijal socialistické principy výchovy mládeže, ale svou činností vychovával všechny děti i nadále ve skautském duchu. Děti si musely po příjezdu na tábor samy postavit podsady pro áčka, vybrat si z hromady neopracovaných desek, kde ty nejkvalitnější zavčas vybrali zkušení borci. Zde doslova platilo, jak si usteleš, tak si i lehneš. Plnila se i nadále Tři orlí pera – 24 hodin mlčení, 24 hodin hladu, jen o čisté vodě a 24 hodin samoty včetně přespání pod širákem. Plnili se bobříci, kterých bylo celkem 13, hoši si sami vařili a samozřejmě si museli sami vykopat a udržovat latrínu, vhodný objekt pro odčinění trestů.   Za takový styl výchovy mládeže byl Josef Tomek dlouhá léta pronásledován, házeli mu takřka doslova klacky pod nohy, na tábory jezdili na kontroly politicky uvědomělí učitelé, které mnohem více zajímala nástěnka, kde chyběly podobizny a oslavné články komunistických vůdců, než spokojenost dětí. Znak 3. oddílu Zálesák měl rohy, které musely zmizet. Na rozhledně u táborové brány musel nakonec místo zálesáckého znaku viset znak PO SSM (Pionýrská organizace Socialistického svazu mládeže – pozn. aut.) a mnohá další politická šikana, která nakonec vyústila pro Josefa Tomka zákazem činnosti jako oddílového vedoucího. Pak ještě Zálesák několik let přežíval, měnil názvy, vedoucí, až nakonec zanikl. Už jen pro památku Tomova boje proti zvůli mocných bychom měli velmi bedlivě sledovat v současnosti vracející se pokusy stále častěji dehonestovat nebo dokonce už i vyhazovat z práce ty, kteří mají vlastní názory v opozici s vládnoucí garniturou. Jak je vidět, nemusí to být ani vláda jedné strany, aby se svoboda slova a názorů stala sprostým slovem a lidé se opět začínali bát vykládat nahlas politické vtipy. [caption id="attachment_157895" align="alignnone" width="690"] Setkání Tomových dětí z 3. oddílu Zálesák. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Na hřbitově ve Velkých Karlovicích vzdali pamětníci hold ještě i svému kamarádovi Zdeňkovi Parmovi alias Gumimu, velmi oblíbenému členovi oddílu. Pak již všichni vyrazili do Kateřinic, do bezbariérového dětského centra Březiny, kde setkání vyvrcholilo. Kamarádi nachystali malou vatru, mohli si prohlédnout kroniky, fotografie, a historické filmové záznamy z táborů na Dynčáku. Později vytáhli kytary a vrátili se do dětství. Jakmile se začalo šeřit, došlo k dalšímu posvátnému skautskému zvyku – zapálení ohně. Čtyři vybraní chlapci s pochodněmi zapalovali vatru každý pro jednu světovou stranu. Samotné ztvárnění textu je různé, ale vše vychází z ducha, těla, mysli a služby. Například duch je síla a ta se dělí na odvahu, skromnost a poslušnost. Poté se všichni kolem vatry chytili překříženě za ruce a zazpívali si nesmrtelnou mnohohlasou, původně prý českou lidovou, dnes trampskou píseň Červená se liné záře. A pak už se hluboko do noci, možná až za nejhorší hlídku (od 23:00 do 01:00 hod.) jen vzpomínalo a zpívalo.   text a foto: Radomír Dolanský + foto: Skauteum.cz

Setkání plné chutí a vůní se konalo v sobotu 13. května na nádvoří Gymnázia Valašské Klobouky. Princip akce byl jednoduchý - každý přinesl k rannímu občerstvení svůj kulinářský příspěvek, který připravil s využitím domácích, lokálních nebo fairtradových surovin.   Letošní férová snídaně se opět vydařila. Tentokrát byl hlavním organizátorem akce tým Fairtade ve spolupráci s týmem Základní školy Valašské Klobouky a městem Valašské Klobouky. „Za hudebního doprovodu sboru gymnázia jsme mohli ochutnat spoustu lahodných pokrmů, připravených s láskou a podporou místních i Fairtrade produktů. To vše bylo umocněno vůní výtečné férové kávy, která nejen, že chutnala, ale i zahřála v ne moc teplém počasí,“ uvedla za tým Faitrade Petra Mozgvová. A zatímco rodiče se bavili u snídaně, děti měly možnost vyzkoušet výtvarný koutek, eko - koutek a sportovní aktivity, které si pro ně přichystali pořadatelé.   Letos byla novinkou i výzva, aby si účastníci přinesli svůj vlastní hrnek. Cílem bylo co nejvíce omezit dopad na životní prostředí a vyhnout se produkování zbytečného odpadu v podobě jednorázových kelímků.   Pořadatelé děkují všem, kteří se na organizaci podíleli: Klubu rodičů, Petru Kozlovi za sponzorský dar Fairtradové kávy, Marku Šenkeříkovi za sponzorský dar od Moštuj.cz, Davidu Poláchovi a jeho sboru za hudební doprovod, Jiřímu Ročákovi za realizaci výtvarného koutku. „Ze zúčastněných děkujeme především panu starostovi, řediteli Základní školy Valašské Klobouky a panu Martinu Janíkovi, který stál u zrodu tradice férových snídaní,“ doplnila Eva Hrošová z Fairtrade teamu.   [gallery columns="4" ids="157918,157915,157917,157912,157916,157913,157911,157919"] Férová snídaně na nádvoří Gymnázia Valašské Klobouky. Foto: Martin Dohnal. Celá fotogalerie ZDE.   -red-

Zatímco přestavba železniční stanice již naplno běží, město Vsetín se v nadcházejících dnech pustí do rozsáhlých investičních aktivit v prostoru bývalé Delty v zanádraží. Spočívat budou především v budování silniční infrastruktury, na které naváže stavbou bytového komplexu soukromý investor. Město se již chystá i na spuštění první etapy přeměny přednádraží, jejímž stěžejním bodem bude stavba podchodu pod Nádražní ulicí.   V současnosti je areál asanován, včetně 27,5 metrů vysokého cihlového komínu, který byl minulý rok odstřelen (video ZDE). Vznikl prostor pro výstavbu nových bytů. Jedná se o vhodnou lokalitu s veškerou občanskou vybaveností. „Areál bývalé Delty Na Lapači se v budoucnu stane díky investicím soukromého investora prakticky novou městskou čtvrtí. Město Vsetín v tomto prostoru vybuduje páteřní silniční infrastrukturu,“ přiblížil starosta Jiří Čunek (KDU-ČSL).  

Město postaví páteřní komunikaci

Dva podchody. Jeden se již buduje, druhý propojí Smetanovu obchodní galerii s dopravním terminálem

Nová čtvrť v areálu bývalé Delty

Zraněním způsobeným srážkou s vlakem podlehl v sobotu 13. května krátce před třiadvacátou hodinou v Luhačovicích na železničním přejezdu třiapadesátiletý muž.   „Strojvedoucí osobního vlaku jedoucího ve směru z obce Polichno do Luhačovic uviděl muže v kolejišti. Okamžitě začal brzdit, bohužel se mu ale nepodařilo zabránit střetu. Muž při srážce utrpěl zranění, kterým záhy podlehl. Přivolaná lékařka konstatovala úmrtí,“ uvedla mluvčí policistů Monika Kozumplíková.   Ve vlaku v té době cestovaly asi tři osoby, nikomu z cestujících se nic nestalo. Provoz na jednokolejné trati byl po dobu dvou hodin zastaven.   Veškeré další okolnosti této tragické události prověřují zlínští kriminalisté.   -tz-

Rare Places, založené Ondřejem Filgasem z Valašských Příkaz a jeho týmem, působí na českém a slovenském trhu od roku 2020. V hlavě tehdy ještě čtrnáctiletého kluka se zrodila zajímavá myšlenka. Založil web, jehož hlavním obsahem jsou tipy, kam vyrazit za nevšední architekturou (více v našem rozhovoru z roku 2021 ZDE). Rare Places (v překladu Vzácná Místa) se stal nově kapesním průvodcem v tištěné verzi.   Křest Rare Places průvodce do kapsy proběhl dne 23. března 2023 v prostorách pražského CAMPu. Kmotrem tohoto průvodce se stal Jan Vondrák, architekt ateliéru Mjölk, jehož díla významně přispěla k obsahu průvodce. Kromě křtu knihy se návštěvníci mohli zúčastnit i diskuze s autory průvodce.   [gallery columns="5" ids="157423,157420,157424,157422,157421"] Křest Rare Places průvodce do kapsy. Foto: Petr Polák   Vrcholem večera se stala diskuze na téma Procházky architekturou s kmotrem průvodce Janem Vondrákem a krajinářským architektem Jakubem Fingerem. Návštěvníci se dozvěděli mnoho zajímavostí ze zákulisí navrhování staveb, které jsou přístupné veřejnosti.  

Rare Places průvodce do kapsy

Námětem společného cvičení složek IZS (Integrovaný záchranný systém) byl výbuch v prostorách bytového domu s následným nálezem nelegální drogové laboratoře. Cvičení proběhlo minulý týden ve čtvrtek. K této činnosti byla použita dlouhodobě nevyužívaná budova na Vsetíně. Složky IZS ke cvičení využili přízemí a první nadzemní patro objektu Na Horním náměstí.   Simulovaný výbuch podle scénáře oznámil kolemjdoucí, a to na tísňovou linku 112. „Na místo ihned vyjeli profesionální a dobrovolní hasiči ze Vsetína, Valašského Meziříčí a ze Zlína. Taktéž byla událost oznámena Policii ČR a zdravotnické záchranné službě. Po příjezdu hasiči provedli záchranné a likvidační práce. Evakuovali celkem 22 osob ze zasaženého objektu ven do bezpečí, kde jim byl přivolán i evakuační autobus z Centrální hasičské stanice Zlín. Dále hasiči poskytli zraněným osobám první předlékařskou pomoc, neboť dva obyvatelé domu utrpěli popáleniny a tržné rány,“ popsala mluvčí hasičů Lucie Javoříková. K likvidaci požáru nasadili dva proudy hasební vody a požár uhasili. [caption id="attachment_157778" align="alignnone" width="690"] Cvičení na Vsetíně. Foto: PČR a HZS[/caption] Hasiči během zásahu objevili v zakouřeném bytě drogovou laboratoř. Následně tedy ohraničili nebezpečnou zónu a velení samotného zásahu předali policistům. „Kriminalisté oblečeni do speciálních ochranných obleků vstoupili s hasiči do bytu, aby ohledali místo činu a zajistili věci důležité pro trestní řízení,“ uvedl mluvčí policistů Petr Jaroš.   Krátce po poledni bylo taktické cvičení jednotlivých složek ukončeno.   [gallery columns="5" ids="157779,157780,157781,157782,157783,157784,157785,157786,157787,157788"] Cvičení na Vsetíně. Foto: PČR a HZS   -red-

Pohádková Popelka choreografa Fredericka Ashtona, který stál u zrodu Královského baletu, oslavila tuto sezónu 75. výročí. Po více než deseti letech se nyní tato nesmrtelná klasika s hudbou Sergeje Prokofjeva vrací v nové produkci zpět na pódium Royal Opera House. Tvůrčí tým přináší prvky filmu, divadla, tance i opery pro novou atmosféru Popelky – věčného světa pohádkových víl, dýňových kočárů, krásných princů a hledání pravé lásky.   Sváteční nedělní odpoledne si můžete zpestřit nevšedním kulturním zážitkem.   Začínáme v 17 hodin.   [gallery columns="5" ids="157643,157644,157645,157646,157647"]     -pr-

Ve středu dopoledne proběhla na Vsetínsku dopravně bezpečnostní akce Územního odboru Vsetín s názvem Nebezpečné předjíždění a jízda na červený signál. Policisté se při ní zaměřili zejména na úseky, kde často dochází k tragickým dopravním nehodám.   „Pro výběr míst jsme využili nejen poznatků z výkonu služby, ale i stížností občanů. U řidičů vozidel jsme rovněž kontrolovali dodržování zákazu požívání alkoholických nápojů a jiných návykových látek,“ uvedla mluvčí policistů Simona Kyšnerová. Akce proběhla ve spolupráci policistů pořádkové a dopravní policie Územního odboru Vsetín a Letecké služby Policie České republiky, která ze vzduchu pořizovala videozáznam protiprávního jednání řidičů. Policisté využili také své drony. [caption id="attachment_157563" align="alignnone" width="690"] Policejní dron. Foto: ilustrační, zdroj PČR[/caption] Řidiče, kteří porušili pravidla, hlídky zastavily a ihned řešily. „Během tří hodin jsme přistihli hned jedenáct řidičů, kteří jeli na červenou a jednoho motocyklistu, který při jízdě hazardoval a několikrát předjížděl přes dvojitou plnou bílou čáru,“ sdělila výsledek akce mluvčí policistů.   Video: průjezd automobilů na červenou u Lidečka a nebezpečné předjíždění motocyklisty https://youtu.be/vwrzN_-3xco   -tz-

Návštěvníci zlínské zoologické zahrady již mohou obdivovat mládě medvěda pyskatého. Narodilo se na konci prosince 2022, první měsíce však společně se svou matkou pobývalo v chovatelském zázemí expozice. Nyní už medvídě každý den dovádí ve venkovním výběhu. Zlínská zoo je jedinou v Evropě, kde se za uplynulých 12 měsíců podařilo tento druh medvěda odchovat.   Díky kamerovému systému chovatelé pozorovali vývoj mláděte od jeho prvních dnů. Sameček přišel na svět v prosinci 2022, teprve po třech měsících si však chovatelé mohli oddychnout. Medvídě při příchodu na svět váží pouze 400 g, je slepé, takřka bez srsti a bezbranné. Desetiletá samice Saraswathi se opět projevila jako pečlivá matka. „Sameček zdárně prospívá, je ve skvělé kondici. Jeho váhu nyní odhadujeme kolem osmi kilogramů. Stále je závislý na mateřském mléku, začíná však již ochutnávat i ovoce a hmyz. Dokáže se už také vyšplhat na záda samice, pevně se chytne dlouhých hřbetních chlupů a nechá se vozit,“ doplnil zoolog Čech.   Rodičovský pár, desetiletého samce Druva a stejně starou samici Saraswathi, zahrada získala v roce 2015 z indické Zoo Mysore. Po téměř 30 letech se tak podařilo obnovit chov tohoto nápadného medvěda. Medvědy pyskaté objevíme pouze v 7 evropských zoo. „Doufali jsme, že náš medvědí pár přispěje k oživení současné evropské populace medvědů pyskatých, která čítá 18 jedinců. Je skvělé, že se nám opětovně podařilo navázat na první odchov mláděte v roce 2018,“ uvedl zoolog Zdeněk Čech. [caption id="attachment_156640" align="alignnone" width="690"] Mládě se nechává vozit na hřbetě matky. Foto: archiv Zoo Zlín[/caption] Medvěd pyskatý patří mezi výrazné druhy medvědů díky své huňaté srsti a dlouhým chlupům na uších, krku a plecích. Ve volné přírodě se živí hlavně mravenci, termity a ovocem. Potravu hledá výhradně čichem, má totiž špatný zrak a velmi špatný sluch. Hnízda hmyzu otvírá dlouhými osmicentimetrovými drápy na předních nohách. Při jídle přitiskne čenich k otvoru, zavře nozdry, jazyk stočí do úzké ruličky a hmyz vsaje mezerou mezi chybějícími předními řezáky. Při tomto nasávání způsobuje hlasitý zvuk připomínající hučení vysavače. Délka těla se u dospělých zvířat pohybuje od 1,5 do 1,8 m, váha pak od 100 až do 140 kg. Mládě přichází na svět po sedmiměsíční březosti, se samicí zůstává až do svých tří let věku. „Naše mládě zůstane ve zlínské zoo minimálně dva a půl roku. Poté mu společně s koordinátorem chovu medvědů pyskatých najdeme nový domov v některé evropské nebo světové zoo,“ vysvětlil Zdeněk Čech.   Domovinou medvědů pyskatých jsou lesy v Indii, Nepálu, Bangladéši a Ceylonu. Populace zvířat ve volné přírodě se odhaduje kolem 10 000 jedinců. Jejich početní stavy neustále klesají kvůli ničení životního prostředí a lovu pro údajně léčivé části těla.   -tz-

Kloboucká základní škola začátkem května otevřela své víceúčelové hřiště k aktivnímu odpočinku dětí i dospělých. Od letošní sezóny bude platit nová otevírací doba sportovního areálu, a tak sem mohou sportovci přicházet ve dnech školního vyučování od 14.30 do 22 hodin, o víkendech od 9 do 22 hodin. Vstup na hřiště bude volný a bezplatný. K dispozici bude jak atletický ovál, tak okolní travnaté plochy a nově i oplocené vnitřní hřiště s umělým povrchem. Návštěvníci, kteří by si rádi zajistili vyhrazení hřiště pro vlastní sportování, si mohou požadovaný čas za poplatek rezervovat.   „Naší snahou je podpořit sportovní aktivity dětí i dospělých a nabídnout jim příležitost ke smysluplnému trávení volného času. Při setkání s občany jsem často slýchal, že nemají kde volně sportovat a že by přivítali, aby byla oplocená část areálu víceúčelového hřiště dostupnější. Od letošní sezóny tedy tuto možnost otevíráme, takže lidé budou moci podle svých možností libovolně přicházet trénovat, zakopat si, zaběhat nebo zaházet na koš,“ vysvětlil starosta Josef Bělaška.   „Dříve byla k užívání vnitřního hřiště zapotřebí rezervace, po domluvě s vedením města jsme nově upravili provozní řád tak, aby bylo možné přicházet za sportem kdykoli bez nutnosti předchozí objednávky. Samozřejmě, pokud někdo bude chtít vlastní rezervaci, bude mít přednost a v daném čase pro něj bude hřiště vyhrazeno,“ uvedl ředitel základní školy Karel Ptáček. Rezervace víceúčelového hřiště přijímá správce na telefonu 739 499 858.   Hřiště však není určeno pro cyklisty ani návštěvníky na kolečkových bruslích, protože jeho speciální umělý povrch se při jízdě ničí. Podobně se sem nesmí ani v obuvi s černou podrážkou. Další pravidla uvádí provozní řád.   -tz-

Všude kolem byly krásné, doslova jarní dny, před akcí i po akci, jen turisté z Janové si vybrali ten nejškaredší a jako náhradní druhý nejškaredší den. Což o to, Beskydošovi je to jedno, příroda je jeho domov, ale lidé přírodu již dávno opustili a začali být ve své většině zhýčkanými.   Jaksi se stalo zvykem, že Beskydoš, příbuzný Krakonoše, na jaře navštěvuje z celého lidstva žijícího v podbeskydí pouze janovské turisty a jejich věrné přátele. Proč? Protože za dlouhá léta mnohokrát Beskydošovi právě tato parta dokázala, že umí s úctou a pokorou užívat jeho hvozdy, louky, toky i stále vzácnější prameny nejchutnější vody na světě, které všemu živému daruje po miliardy let nádherná Gaia, později jako Terra, nám dobře známá matička Země. I když všichni dobře víme, co nám Matka dává, mnohdy se k ní chováme hůře než k největšímu nepříteli. A stačí tak málo. Prostě jen žít s rozumem, bez jakéhokoliv fanatismu zakomplexovaných jedinců, kteří si hrdinně zahulákají (za dotace státu) u uhelné elektrárny, za rohem nastoupí do osobního auta, každý do vlastního, jedno jestli na fosilní paliva či elektriku, uhlíková stopa srovnatelná, doma rozsvítí ve všech pokojích, po žranici vyhodí pytel zbytků jídla a usnou u televize přes celou stěnu.   I když v okolních regionech již svítilo slunce, nad Janovou se stále držela nízká oblačnost a teplota se blížila k pouhým 7°C. Přesto se dostavila parta nejvěrnějších včetně řady dětí a mladých rodin. Někteří se později přidali cestou nebo dorazili až k cíli cesty. Na místě srazu, před obecním úřadem, přivítala přítomné Vesna, přinášející jaro v té nejkrásnější podobě, ve svěží zeleni a mnohobarevném světě květů. Děti mezitím obcházela doopravdická mladinká víla Písnička s košíkem plným sladkých dobrot a věštila jim příjemnou návštěvu u zubaře, pokud zvítězí v nové soutěži země české – Najdi svého zubaře. Kdo by chtěl prožít úžasné setkání s Beskydošem, nechť si otevře fotogalerii, která je součástí tohoto článku. [caption id="attachment_157326" align="alignnone" width="690"] Beskydoš v Janové odemkl hory a studánky. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Vesna předala slovo starostovi obce Jaroslavu Tomancovi s žádostí, aby on, pozemský zástupce lidu na území janovském, požádal samotného Beskydoše o možnost užívat přes sezónu jeho luhy a háje. A také aby odemkl hory, lesy a studánky vůkol. Starosta popřál janovským turistům i jejich příznivcům odkudkoliv, co nejvíce kilometrů nachozených po Valašsku, Česku i zahraničí a vyzval je, aby hlasem sytým a hlasitým povolali k příchodu vládce beskydských hor.   Po několika úpěnlivých žádostech turistů, kdy cyklisté, hledící na přicházející procesí naráželi čelně do zdí, do značek a do plotů, sjížděli do Bečvy, oči vyvalené na ten zázrak, kdy hostům v nedaleké kavárně kýpalo pivo na břicho skrze koutky úst a život v centru Janové jakoby se na chvíli zastavil – objevil se a najednou zde byl Beskydoš se svou suitou krásných víl a samozřejmě s vodnicí, které stékaly sliny po bradě, když viděla tolik potencionálních dušiček a poklička jejího hrníčku začala hladově klapat. Lid obyčejný poklonil se vládci hor, dokonce sám starosta s pokorou sklonil hlavu na chvíli. Poté však jal se přednésti Beskydošovi žádost janovských turistů a lidu hřibařského, tak početného v této obci i okolí, aby povolil jim vstup do svých hor beztoho, že by na ně posílal rozzuřené bachyně, vlky, ať už si kdo chce, jak chce, tvrdí, že vlka dřív dostanete, než uvidíte, nebo dokonce nevrlé medvědy lákal k výpravě v doubravě. [caption id="attachment_157327" align="alignnone" width="690"] Beskydoš v Janové odemkl hory a studánky. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Beskydoš se přísně zahleděl každému jednotlivému človíčkovi hluboko do očí. Pak se mírně pousmál, slavnostně rozvinul svitek březové kúry a přečetl dohodu s lidem janovským a turisty zvláště, že budou moci pro tuto sezónu opět užívat jeho hor a toků. Jako výraz dobré vůle vzal do rukou klíč Beskydošova panství a odemkl hory do všech světových stran. Lid aplaudoval a s radostí nabral do plic zhluboka horský vzduch i s novou nadějí.   Taková dohoda se musela zpečetit tím nejvzácnějším, co Valaši mají – trnkovicí, která vždy obměkčí i samotného Beskydoše. Víla Krasněnka vykouzlila tři velké poháry a víla Pálenka je naplnila kouzelným lektvarem lidu valašského. Po jednom dostali Beskydoš, starosta a Vesna. Lid obecný si rovněž rychle naléval náprstky slivovice, aby společně s pánem hor stvrdil dohodu. Pak následovalo výskání, potlesk a nakonec se celé procesí vypravilo ke studánce Na Žlébku. [caption id="attachment_157328" align="alignnone" width="690"] Beskydoš v Janové odemkl hory a studánky. Foto: Radomír Dolanský. Celá fotogalerie ZDE[/caption] Cestou se lidé kráčející podél průvodu klaněli Beskydošovi, děti výskaly nad krásou víl, a když dostali sladkost od víly Písničky, výskaly o to více. Pokud turisté procházeli dvory obyvatel, byli vítáni místo chleba a soli třenou bábovkou a na místě u studánky zase vítaly průvod děti a praděti majitelů pozemku. Všichni se rozestavili dokola kolem studánky a s napětím čekali na Beskydoše, až odemkne valašské studánky. I stalo se! Jako každý rok našel ve studánce Beskydoš malou pozornost od turistů z Janové, láhev tekutiny zcela čiré a přesto modře vonící. Studánku ihned obsadila vodnice (žena od vodníka nikoliv zelenina) a nabízela vodu ze studánky a podstrkovala každému dohodu o věčném ponoření do pramenité tekutiny a péči o duši nešťastníka.   Ještě dlouho se všichni veselili kolem studánky a později i u dalšího Beskydošova oblíbeného moku u pípy. Tož, a vzhůru do hor.   Radomír Dolanský

V pondělí 8. května krátce před šestnáctou hodinou vyjížděly záchranné složky k havárii motocyklu u Velkých Karlovic.   „Dvacetiletý řidič motorky značky KTM při jízdě po komunikaci II. třídy ze směru obce Bzová-Soláň na Jezernou po projetí pravotočivé zatáčky pravděpodobně nepřizpůsobil rychlost a skončil ve svodidlech,“ popsal mluvčí policistů Radomír Šiška. Dobrovolní hasiči z Karolinky byli na místě jako první a ihned poskytli zraněnému motorkáři první pomoc. [gallery columns="4" ids="157254,157255,157256,157257"] Foto: SDH Karolinka a redakce   K místu nehody byl přivolán také vrtulník, pro který hasiči připravili na nedaleké mýtině prostor pro přistání. „Lékař nakonec rozhodl, že stav zraněného muže nevyžaduje letecký transport a do nemocnice jel sanitkou,“ uvedl mluvčí hasičů Aleš Fuksa. Řidiče motorky přijali lékaři ve Vsetínské nemocnici. Dechovou zkouškou byl u něj alkohol vyloučen.   Bližší okolnosti a přesnou příčinu nehody zjišťují dopravní policisté.   VIDEO: Vrtulník nakonec odlétal bez zraněného motorkáře   https://youtu.be/jUeflbNC8Ng  

Tragická nehoda mladého motorkáře na Uherskohradišťku

Zlepšit zázemí, zpříjemnit pracovní podmínky i navýšit počet klientů – to vše bude možné díky nově zrekonstruované budově Charity Slavičín v Komenského ulici. To je v době, kdy dochází ke stárnutí populace a narůstá tak počet klientů sociální služeb.   „Původní objekt nevyhovoval rozsahu služeb ani počtu zaměstnanců. Docházelo k rušivým situacím, kdy zájemci o sociální služby jednali v místnosti, kterou sociální pracovnice sdílí k pečovatelkami,“ informoval starosta města Tomáš Chmela.   Rekonstrukcí původního strážního domku krytu civilní ochrany vznikla dvoupodlažní budova s využitelným podkrovím. V prvním nadzemním podlaží vznikla tzv. kontaktní místnost pro jednání zájemců o terénní službu s pracovníkem služby a také sklad kompenzačních pomůcek a potravinové a materiální pomoci, koupelna pro klienty sociálních služeb a technická a úklidová místnost. V druhém nadzemním podlaží se nachází čajová kuchyňka, kancelář pracovníků terénních sociálních služeb, která jim poskytne podmínky pro nutnou administrativu, sklad s archivem, kancelář pro vedoucí služby. [caption id="attachment_157262" align="alignnone" width="690"] Zrekonstruovaná budova Charity Slavičín[/caption] Celý objekt v pondělí 8. května ve 14 hodin požehnal olomoucký biskup Josef Nuzík. Z celkových nákladů ve výši zhruba 10,5 milionů korun pokryje zhruba 2,6 milionů korun dotace Ministerstva práce a sociálních věcí, a to z programu Rozvoj a obnova materiálně-technické základny sociálních služeb.   „Charita Slavičín je významným partnerem města, který nám operativně pomáhá ve všech krizových situacích. Nový objekt je proto určitým symbolickým poděkováním za mnohaletou pomoc a spolupráci,“ zdůraznil slavičínský starosta. Charita objekt následně dostane do výpůjčky k trvalému užívání.   -tz-

Po šesti letech se na Vsetín vrací zpívající herec Jiří Schmitzer. Ve svém recitálu předvede soubor autorských písní i průvodního slova a představí se ve zcela jiném světle, než v jakém je znám z filmových rolí. Pořad Schmitzerových písní pobaví vsetínské publikum v úterý 6. června od 19 hodin v Malém sále Domu kultury Vsetín.   „Jiří Schmitzer vystoupil v Domě kultury ve Vsetíně naposledy před 6 lety a před zcela vyprodaným sálem předvedl, že je nejen skvělý herec, ale také zábavný zpěvák a kytarista,“ uvedla o předchozím představení osobitého písničkáře Eva Hennelová, produkční Domu kultury. Schmitzer sám sebe vidí jako rockera či bigbíťáka bez kapely, hudební kritika ho povětšinou zařazuje do šuplíku folkařů, zpívajících básníků, prý snad i punkerů.   Hudební vystoupení je kromě nových i známých písní jako „Bynďa“, „Japonec“, „Máte na to?“, „Hrdlo prdlo“ doplněno i o pokus vysvětlit zdroj inspirace, popřípadě nastínit situace, za kterých písně vznikaly. „Přijďte poznat Jiřího Schmitzera jinak, než jak ho zná většina publika. Můžete se těšit na bezmála 90 minut muziky tohoto bezesporu osobitého písničkáře,“ přidala pozvání na vsetínský koncert Petra Vaňková, jednatelka Domu kultury Vsetín. Předprodej na Schmitzerův recitál je již spuštěn na webu Domu kultury a na pokladně Kina Vatra.   -tz-

Návštěvnickou veřejnost i zdravotnický personál přivítají na Valašskokloboucké poliklinice kompletně zrekonstruované vchody. V průběhu dvou měsíců se podařilo obnovit všechny vstupní dveře a stěny do tzv. staré budovy i do její přístavby. Hlavní vchody díky tomu získaly automatické otevírání a komfortní vzduchové clony s ohřevem. Renovované jsou i podlahy a stěny vstupních prostor, které prosvětlila nová výmalba, nátěry a úsporné LED osvětlení. Stavební práce pak završila obnova venkovních fasád.   „V rámci rekonstrukce dveří jsme zprovoznili také nový přístupový systém, který řídí jejich automatické otevírání a zavírání podle předem nastaveného režimu. Ve všedních dnech od 6 do 17 hodin jsou otevřeny všechny vchody, mezi 17. a 18. hodinou a při ordinační době lékařské pohotovostní služby je k dispozici vchod B1 vedoucí na pohotovost,“ popsal princip Aleš Fiala, ředitel Valašskokloboucké polikliniky. Pro zlepšení orientace návštěvníků v areálu jednotlivé vchody nově nesou označení písmeny A – E. [caption id="attachment_156998" align="alignnone" width="690"] Nový vstup B. Foto: město Valašské Klobouky[/caption] „Stavební práce probíhaly za plného provozu, a tak bych rád poděkoval všem pacientům a návštěvníkům, personálu ambulancí i zaměstnancům polikliniky za trpělivost. Rovněž děkuji dodavatelským firmám za spolupráci při koordinaci veškerých aktivit. Protože realizovat stavební a montážní zásahy za plného provozu, navíc s nutností postupného uzavíraní a znovuotevírání jednotlivých vstupů, to bylo pro všechny velkou výzvou,“ vyjádřil Aleš Fiala.   Při rekonstrukci se také počítalo se stavební přípravou na další fázi modernizace, a to plánovanou instalaci kamerového systému, který by měl výhledově monitorovat okolí obou budov.   -tz-