Ve Velkýck Karlovicích jsou v provozu sjezdovky Razula a Horal denně 9 až 16 hodin, v pátek 6. a sobotu 7. 1. večerní lyžování 18.30 - 21 hodin. Návštěvníci mohou využít akci Lyžuj a plav - k vybraným skipasům hodinový vstup zdarma do termálních bazénů Wellness Horal ve všední dny.

Ski areál SYNOT Kyčerka se ocitl v bílé barvě. Díky vydatnému sněžení v posledních dnech láká malé i velké lyžaře na skvělé lyžařské podmínky. Na sjezdovkách leží aktuálně až 50 - 75 cm sněhu a sněžná děla jedou nadále naplno ve dne i v noci. Jen během posledních 24 hodin zde napadlo 15 centimetrů „prašanu". Na své si tak již nyní přijdou všichni.

„Děti se mohou zdokonalovat na pohyblivém pásu a dvou dětských sjezdovkách, zkušenější lyžaři si pak přijdou na své na červené a modré sjezdovce. Stejně, jako v předešlých sezónách si v sobotu navíc návštěvníci mohou užít také večerní lyžování. V provozu jsou již všechny sjezdovky, výjimkou je prozatím pouze „FUN park", kde probíhá zasněžování," uvedla Andrea Matyščáková ze ski areálu SYNOT Kyčerka.

I letos se návštěvníci Kyčerky mohou těšit na řadu akcí pro návštěvníky areálu. Jde například o testování lyží různých značek, lyžařské závody pro všechny věkové kategorie, zábavné programy pro děti i dospělé, možnost projížďky desetimístnou rolbou po beskydských vrších nebo v neposlední řadě pololetní lyžování pro jedničkáře zdarma. Pro milovníky běžek je navíc už nyní připravena strojově upravená běžecká stopa. K dispozici je také půjčovna lyží a snowboardů, lyžařská škola a hned několik možností občerstvení.

Ski areál SYNOT Kyčerka v provozu denně od 8 do 16 hodin. Večerní lyžování probíhá vždy v úterý, čtvrtek a sobotu, a to od 18:00 do 21:00 hod.

V pátek 6. ledna v 10:00 zahajuje provoz i lyžařský vlek v Újezdě

Lyžařský vlek má tuto provozní dobu:

Pondělí: údržba vleku (večerní 17.30 - 21.00)
Úterý: 10.00 - 16.30 (večerní 17.30 - 21.00)
Středa: 10.00 - 16.30 (večerní 17.30 - 21.00)
Čtvrtek: 10.00 - 16.30 (večerní 17.30 - 21.00)
Pátek: 10.00 - 16.30 (večerní 17.30 - 21.00)
Sobota: 9.00 - 16.30 (večerní 17.30 - 21.00)
Neděle: 9.00 - 16.30 (večerní 17.30 - 21.00)  

-tz-

Vsetínská Diakonie nabízí ve Vsetíně a nově i na Valašskokloboucku novou službu, kterou je domácí hospic DEVĚTSIL.

Domácí hospicová péče je určena nevyléčitelně nemocným a umírajícím a jejich rodinám, které se rozhodly o svého blízkého pečovat v domácím prostředí. Odborný tým pracovníků pomůže zvládnout péči tak, aby nemocný netrpěl bolestmi, aby byla zachována jeho důstojnost a co nejvyšší kvalita jeho života, tak aby závěr života mohl strávit doma, obklopen blízkými.

Statistiky říkají, že více než dvě třetiny lidí si přejí zemřít doma. Realita je však taková, že doma umírá pouze 20 % lidí, většina z toho jsou však náhlá úmrtí. Nemocných, kteří jsou dochováni v domácím prostředí, jsou u nás jen asi 2 %. Důvodem je mimo jiné i strach rodiny a nejbližších, zda by takovou péči zvládli. Právě těmto lidem jde vstříc nová služba Diakonie Vsetín - domácí hospic DEVĚTSIL.

„O umírání koluje v naší společnosti řada falešných představ, jako například, že nevyléčitelně nemocný člověk musí být v nemocnici, že jen tam je možné například tišit bolesti a poskytnout veškerou péči. Doma se však většina z nás cítí mnohem lépe než v mnohdy odosobněném nemocničním prostředí. Nemocní, u kterých lékaři konstatovali, že další léčba už nemůže vést k vyléčení, často nemusí zůstávat v nemocnici. Potřebují však, aby o ně bylo dobře postaráno, a to po všech stránkách. Ve spolupráci s praktickým lékařem nemocného může domácí hospic poskytnout potřebnou péči přímo v domácnosti nemocného. Hospicový tým tvoří lékař, sestry, pečovatelky, ale i sociální pracovník, duchovní nebo psycholog. Důležité je, že také poskytnou pomoc, radu i podporu pečujícím osobám," říká Ilona Ostřanská, vedoucí domácího hospice DEVĚTSIL.

Právě rodina, která se o nemocného stará, často řeší strach z vlastního selhání v péči o umírajícího i obavy z toho, že na všechno zůstanou sami a neporadí si, když bude zle. Proto jsou pracovníci domácího hospice kromě pravidelných návštěv k dispozici 7 dní v týdnu po dobu 24 hodin na pohotovostním telefonním čísle a v případě potřeby kdykoli vyjedou do domácnosti. Pomohou také zajistit spolupráci s lékaři specialisty, vyřizování úředních záležitostí nebo zapůjčí potřebné vybavení a pomůcky pro péči o nemocného.

V neposlední řadě přichází i otázka, jak drahá je péče doma a jaké zdroje může rodina využít k jejich pokrytí. „Domácí hospicová péče je obecně velmi nákladná, snažíme se však, aby byla dostupná všem, kdo ji potřebují. Protože většina domácích hospiců dosud nemá smlouvy se zdravotními pojišťovnami, náklady na zdravotní péči a na cesty do domácnosti chceme hradit především ze sponzorských darů. Klient přispívá jen částkou 100 Kč denně na zdravotní péči a podle zákona platí pečovatelské úkony. K tomu je možné využít příspěvek na péči, který může činit, při plné závislosti na pomoci, až 12 tisíc korun měsíčně," přibližuje Ilona Ostřanská a dodává: „Rozhodnutí pečovat o blízkého člověka doma si velmi vážíme a v každém případě budeme hledat cesty, jak pomoci."

Služba domácího hospice DEVĚTSIL sídlí na Vsetíně, na Smetanově ulici 1484 v 7. poschodí věžového domu, kontakty jsou: telefon 731 640 764 nebo e-mail: devetsil@devetsil.cz.

-tz-

S prvním pořádným ochlazením zaznamenali hasiči řadu telefonátů na tísňovou linku s žádostí o záchranu zvířat ze zamrzlých ploch. Podle odborníků tato záchrana ale může více uškodit než pomoct.

Co dělat, když na zamrzlém rybníku či řece nebo potoku vidíte zvíře, které vypadá, že k ledu přimrzlo? Ne vždy je hned nutné volat hasiče, aby zvíře jeli zachránit. Typickým příkladem jsou labutě, které sedí na ledových plochách. Ve většině případů pouze odpočívají a jejich tělo a peří je uzpůsobené k tomu, aby to na ledě vydrželo.

Opravdu přimrzlé labutě se na zamrzlých vodních plochách vyskytují zcela ojediněle. Ve většině případů jsou to jen ptáci, kteří zde odpočívají či nocují a pohybují se pouze tehdy, když získávají potravu.

„Jen zraněná labuť může na vodní hladině zamrznout. Pokud máte podezření, že není něco v pořádku, hoďte do těsné blízkosti sněhovou kouli, která zdravého ptáka vyplaší," radí tiskový mluvčí hasičů Martin Kasal.

V případě, že labuť skutečně nemůže vstát, kontaktujte záchranáře na tísňové lince, nejbližší záchrannou stanici či městskou policii. V případě laického zásahu často dojde k poranění zvířete i člověka. Labuť přijde o opeření břicha (čímž ztratí i tepelnou izolaci) a zachránce si ve valné většině odnese minimálně modřinu způsobenou křídlem.

„Hasiči jsou kdykoliv připraveni na požádání pomoct a to i v případech, že se do potíží dostanou na ledových plochách i zvířata. Ne vždy je ale nutné ihned záchranáře volat. Často je rozumnější vyčkat, zvířata (a obzvlášť ta žijící ve volné přírodě) si v řadě případů dokáží pomoct sama a leckdy jsou do zimy a ledu vybavena lépe, než přivolaný zasahující hasič," dodává Martin Kasal.

Jednotky profesionálních hasičů Zlínského kraje evidují každý rok okolo desítky událostí, kdy jsou v mrazivých dnech vyslány k záchraně přimrznutých labutí nebo kačen. V drtivé části se jedná o plané poplachy, kdy ptáci po přiblížení zasahujících hasičů odletí nebo se přemístí na jiné část zamrzlé vodní plochy. Jen ojediněle dojde k události, kdy je opeřenec zraněn a záchranná akce má své opodstatnění.

-tz-

První letošní dítě Zlínského kraje, kterým je Aleš Jurek z Újezdu u Valašských Klobouk, navštívil dnes v porodnici Krajské nemocnice T. Bati, a. s. (KNTB), hejtman kraje Jiří Čunek. Chlapečkovi přinesl plyšové hračky a jeho rodičům Lence a Lukášovi 10 tisíc korun. Od ředitele KNTB Pavla Calábka dostal Aleš plyšového psa a rodičům předal finanční obnos. Od obou dárců dostala maminka květiny.

„Přát prvnímu dítěti je dobrá tradice. Skrze toho malého prvního miminka a jeho maminku tím ale zároveň chci popřát všem, kteří se narodili, a taky těm, kteří se teprve narodí, protože děti jsou naše budoucnost. My si to málo uvědomujeme, ale pokud to půjde s porodností tahle dál, není to dobrá zpráva pro další generace. Já jsem naopak příznivcem velké rodiny, sám mám čtyři dcery a vím, že velká rodina je nejen velká odpovědnost, ale také velká radost. Přeji tedy nejen Aleškovi a jeho mamince, ale všem dětem, které se u nás narodí tento rok, aby byli šťastní, zdraví, aby jim Pán Bůh přál, zkrátka aby jim tady, v tom našem kraji, bylo dobře," řekl hejtman Zlínského kraje Jiří Čunek.

Aleš se narodil 1. ledna 2017 v 00.15 hodin, vážil 3640 gramů a měřil 51 centimetrů. Doma na něho čeká dvouletý bratříček Lukáš.

První den roku 2017 se v KNTB narodilo celkem sedm dětí, z toho pět chlapců a dvě děvčátka. Za rok 2016 přišlo v KNTB na svět při 2392 porodech 2457 dětí. Z nich bylo 1244 chlapců a 1213 holčiček. V roce 2015 se ve zlínské porodnici narodilo při 2368 porodech 2427 dětí.

První miminka v ostatních porodnicích Zlínského kraje:

Vsetínská nemocnice - Agáta Adamčíková ze Vsetína (nar. 1. 1. 2017 v 19:16 hodin)
Uherskohradišťská nemocnice - Štěpánka Půlpánová ze Strání (nar. 1. 1. 2017 ve 14 hodin)
Kroměřížská nemocnice - Šimon Grulich z Hulína (nar. 1. 1. 2017 ve 23:02 hodin)
Nemocnice Valašské Meziříčí - Filip Blažek z Valašského Meziříčí (nar. 1. 1. 2017 v 8:31 hodin)

-tz-

Občanům Valašských Klobouk zůstane v roce 2017 poplatek za komunální odpad v nezměněné výši, a to 390 korun na dospělého poplatníka. K této základní sazbě je nastavena skupina úlev, jež se týkají dětí, seniorů, studentů v prezenčním studiu mimo město a dalších. Novinkou je úleva pro majitele chat. Poplatek by měli lidé uhradit jednorázově nejpozději do 30. září 2017.

„Výši poplatku za komunální odpad stanovuje obecně závazná vyhláška, kterou na svém zasedání 19. prosince schválilo zastupitelstvo města. Dospělým poplatníkům zůstává zachována na 390 korunách, děti do 10 let, studenti od 15 do 26 let v prezenčním studiu mimo město a senioři po dosažení 70 let věku mají nárok na slevu, jejich poplatek tudíž činí 250 korun," uvedl místostarosta Martin Janík s tím, že ve Valašských Kloboukách je v porovnání s okolními městy a obcemi sazba poplatku za komunální odpad dlouhodobě nejnižší. „Pokud chceme její výši udržet, nezbývá, než podíl tříděného odpadu dále navyšovat. Rezervy v třídění určitě ještě máme," dodal.

Pro rok 2017 vyhláška nově upravuje poplatek za komunální odpad pro majitele chat a zařízení sloužících k individuální rekreaci. „Chataři se na nás často obraceli s tím, že odpad, který během pobytu nashromáždí, s sebou odvážejí domů, mnohdy do jiného města, kde poplatek za odpad standardně platí. Nově jim tedy bude přiznávána úleva a jejich poplatek bude ve výši 250 korun," uvedl místostarosta. Zmíněná sleva se týká rovněž poplatníků, kteří mají ve vlastnictví byt nebo dům, kde není k trvalému pobytu hlášena žádná fyzická osoba.

Další úlevy jsou nastaveny pro osoby pracující, studující nebo žijící v zahraničí, pobývající v jiném městě České republiky, kde prokazatelně platí poplatek za odpad, a také pro občany, kteří se v roce 2016 účastnili bonusového programu Třídím.

-tz-

Téměř 340 000 korun nadělila pod vánoční stromeček potřebným lidem zlínská společnost HP TRONIC. Symbolické šeky na věnované částky předal generální ředitel společnosti Daniel Večeřa v pátek 23. prosince, vpředvečer Štědrého dne, zástupcům tří zlínských organizací - Educo, Handicap a Alzheimercentrum při tradičním vánočním jarmarku v sídle firmy.

„Educo a Handicap podporujeme již delší dobu, letos jsme podporu znevýhodněných dětí a zdravotně postižených rozšířili prostřednictvím Alzheimercentra o taktéž užitečnou, ve společnosti zatím spíše opomíjenou oblast seniorů. Částku 300 tisíc korun jsme věnovali z prostředků, dříve využívaných na nákup vánočních dárků pro obchodní partnery. Dalších více než 38 tisíc korun mezi sebou vybrali sami zaměstnanci formou firemní tomboly," uvedl Daniel Večeřa, generální ředitel společnosti HP TRONIC, která je mj. provozovatelem sítě prodejen Euronics, e-shopů Kasa.cz a Hej.sk či Resortu Valachy ve Velkých Karlovicích a vlastní také značku ETA.

Zástupkyně Handicapu Ludmila Sedláčková předává generálnímu ředitel HP TRONIC Danielu Večeřovi poděkování za finanční dar - originální obraz od klientů sdružení

Prostředky z finančního daru umožní financovat řadu projektů. „Využijeme je na osobní asistenty, autodopravu a zimní pobyt pro děti, kromě toho chceme rozjet i projekt tanečního divadla zdravých lidí s našimi vozíčkáři," přiblížila plány Ludmila Sedláčková z organizace Handicap, která podporuje pracovní a společenské aktivity lidí se zdravotním postižením.

Pro Alzheimercentrum, které poskytuje sociální a zdravotní péči seniorům a funguje ve Zlíně teprve druhým rokem, byl příspěvek od společnosti HP TRONIC jedním z vůbec prvních získaných darů. „Máme z něj velkou radost. Použijeme jej na pořízení elektrického zvedáku, který nám usnadní přemisťování klientů z lůžka na vozík. Při počtu devíti desítek klientů je takové zařízení pro nás velmi užitečné," dodala Helena Nováková z Alzheimercentra.

Středisko rané péče Educo, poskytující terénní sociální službu rodinám s dětmi se zdravotním postižením, za peníze dovybaví nové prostory a zorganizuje víkendové setkání rodin, o které pečuje. „Některé děti ještě nikdy nebyly takto mimo domov, bude to pro ně velký zážitek, za to vám všem děkujeme," dodala Dagmar Machová z organizace Educo.

Peníze, dříve používané na nákup vánočních dárků pro partnery, věnovala společnost HP TRONIC potřebným poprvé v loňském roce. „Budeme v tom pokračovat i v budoucnu, i naši partneři tuto aktivitu oceňují a podporují ji," uzavřel Daniel Večeřa.

-tz-

Během posledních dní roku 2016 zmizela ve Valašské Polance firemní dodávka. Škoda činí šest set tisíc korun. Policisté nadále po vozidle pátrají.

Odpoledne ve čtvrtek 29. prosince 2016 zaparkoval pětatřicetiletý muž firemní dodávku Fiat Ducato na parkovišti v obci Valašská Polanka i s plnou nádrží. Když ale byl další a to čtyřicetiletý muž v neděli odpoledne vozidlo zkontrolovat, již se na parkovišti nenacházelo. Nikdo s firemním vozidlem neodjel a tak byl závěr jasný - vozidlo někdo odcizil.

Ilustrační foto PČR

„Policisté vyhlásili po vozidle pátrání a zjistili bližší informace k vozidlu. Dodávka byla bílé barvy a měla velký střešní nosič. Tachometr ukazoval najetých necelých sto sedmdesát tisíc kilometrů. Ve vozidle byly i osobní věci řidiče a mezi nimi i plynový vařič a navigace. Škoda firmě ze Vsetínska činí šest set tisíc korun a řidiči necelých čtyři a půl tisíce korun," řekl tiskový mluvčí policistů Vladislav Malcharczik.

Detail odcizeného vozidla:
Druh: osobní vozidlo
Výrobce: FIAT
Typ: DUCATO 3.0 JTD 177 17 H 250
Barva: bílá
RZ: 5Z68390
MPZ: CZ
Číslo VIN: ZFA25000002953273
Rok výroby: 2015

Policisté nadále zjišťují okolnosti tohoto trestného činu neoprávněné užívání cizí věci. Zajímají se o možnou trasu vozidla i bližší určení času odcizení. V tomto by jim mohli pomoci i svědci události. „Pokud si někdo v uvedené době všiml pohybu tohoto vozidla, nechť informace podá prostřednictvím linky 158," dodal Malcharczik.

-tz-

Na místo první z letošních dopravních nehod na území Zlínského kraje byla v 02:53 hodin vyslána jednotka profesionálních hasičů ze stanice Slavičín. Na komunikaci mezi Slavičínem a Rokytnicí havarovalo osobní vozidlo Škoda Octavia. To skončilo převrácené na střeše za krajnicí komunikace.

„V době příjezdu hasičů už byla na místě hlídka Policie ČR, která poskytovala pomoc zraněnému řidiči vozidla. Ten byl následně předán posádce zdravotnické záchranné služby a odvezen k dalšímu ošetření do nemocnice," uvedl Libor Netopil z HZS Zlínského kraje.

foto HZS ZLK   další foto (3)

Hasiči zajistili místo nehody a havarované vozidlo proti vzniku požáru a úniku provozních kapalin. „Ještě než hasiči ukončili svůj zásah, převrátili vozidlo zpět na kola a připravili ho pro naložení na odtahovou službu," dodal Libor Netopil.

„Pětadvacetiletý řidič nadýchal 2,5 promile alkoholu a tvrdil, že ve vozidle jeli celkem tři pasažéři. Pátrali jsme s psovodem tedy i po ostatních účastnících," uvedla mluvčí zlínských policistů Monika Kozumplíková. „Nehodu šetříme jako trestný čin ohrožení pod vlivem návykové látky. Škoda na vozidle se vyšplhala na 100 000 korun," dodala. 

Počet evidovaných událostí se ani poslední den loňského roku nijak výrazně nelišil od běžného denního průměru. Jednotky hasičů zasahovaly na místech celkem sedmnácti událostí. Nejvíce událostí bylo evidováno na Zlínsku, celkem sedm a na Vsetínsku to bylo šest výjezdů. „Z uvedeného celkového počtu událostí hasiči zasahovali na místech sedmi dopravních nehod, dvou požárů, dvou úniků nebezpečných látek, jedné záchrany zvířat, provedli čtyři technické zásahy a jedna událost byla vyhodnocena jako planý poplach," uvedl ráno na Nový rok mluvčí krajských hasičů Libor Netopil.

Všechny události se obešly bez tragických následků, evidováno bylo celkem 13 zraněných osob. K největšímu počtu z uvedených událostí vyjížděly jednotky hasičů v odpoledních a podvečerních hodinách. Jednalo se o sérii dopravních nehod osobních vozidel na Vsetínsku a Zlínsku, kde řidiče místy potrápily zledovatělé úseky silnic. V příkopu skončilo auto například mezi Vizovicemi a Zádveřicemi a mezi Lužnou a Lidečkem, kde na nezbytně nutnou dobu musel být i zastaven provoz.

Do příkopu sjelo auto mezi Zádveřicemi a Vizovicemi      foto HZS ZLK

Bez mimořádných událostí se obešlo i prvních šest hodin roku 2017. Jednotky hasičů byly vyslány k celkem sedmi hlášeným událostem. Jednalo se o tři požáry (strom, odpadky), dopravní nehodu, technickou pomoc, záchranu osob z výtahu a jedna událost byla uzavřena jako planý poplach. „Ke třem událostem došlo na Vsetínsku a dvěma na Zlínsku. Zraněna byla jedna osoba a to při dopravní nehodě osobního vozidla u Slavičína," informoval Libor Netopil. Celá zpráva zde Škodovka zůstala převrácená v příkopu

Již pošesté za sebou se Janovjané s přáteli a blízkými vydali na Janovské paseky, aby se v přírodě rozloučili se starým rokem.

Původně to byl jen další ze stovek nápadů janovských turistů. Že si jejich parta před večerními oslavami udělá vycházku na Janovské paseky, kde se před lety rozjížděl úžasný nápad o turistickém středobodu široširého okolí. Lidé se zde míjeli po stovkách stejně jako desítky úspěšných akcí, potlachů, výstav... Prostě na kolibě u Kocurků se opravdu žilo.

Plány se neuskutečnily, alespoň prozatím, ale řada lidí si svůj středobod vycházek už nedala vzít. Tak to dopadlo i s janovskými turisty. Ovšem ti si přece jen dovedli poradit. Vloni je nahoře vítal Honza Kocurek a letos zase Kocurková Jana. Hned brzy zrána, ještě hodiny před příchodem silvestrovských hostů, se svými mladými pomocníky vařila, ohřívala, pivo chystala... prostě cvrkot skoro jako za starých časů. Na perfektní chvíle se můžete podívat ve fotogalerii, kterou naleznete v odkaze pod titulní fotografií.

více fotek zde

Janovjané vyrazili po desáté, jako každý rok od obecního úřadu poté, co je pozdravil starosta obce Jan Machalec a šéfová turistů Zdenka Chudějová. Již odtud odcházela početná tlupa a další se přidávali cestou. Nějaká stovka nadšenců to v posledních letech bývá pro janovské normálka. Letos se, díky starostově umění jízdy po ledu, mohli na paseky dostat i turisté, kterým už přece jen tak dobře nesloužil vlastní pohon. I když chvílemi to byla opravdu dobrodružná jízda.

Před polednem začala opuštěná stavení ožívat. Sluníčko pěkně hřálo a po zledovatělých stezkách se blížily dvojice, skupinky i davy. Od Huslenek, od Hovězí, od Vsetína a samozřejmě největší banda z Janové. Proto nad územím Janové na kolibě zavlála krásná vlajka s janovských znakem. Pod kolibou bylo vidět celé zbrojovácké údolí. Ale tam to smrdělo prací a na tu dnes opravdu nikdo nemyslel.

Bylo zde najednou lidí jak psů a psů jako lidí. Potkali se po roce lidští přátelé, ale i ti psí. Hafani se naháněli, váleli se po sobě, samým nadšením se kousali, očichávali se všude možně. Lidé, poněvadž pocházejí ze stejné živočišné říše, se sice pro tuto chvíli mírně krotili, ale také se objímali, pusinkovali a prostě se radovali. Radovali se, že jsou a že je tady taková perfektní parta lidí. Známý, neznámý, to je fuk. „A ty si dáš taky pohárek slivovice? Tak ať žijem, kamaráde", přáli si lidé, kteří se viděli poprvé v životě. To je totiž na Silvestra na Janovských pasekách normální. Proto je tam poslední den v roce tak krásně.

Po necelých dvou hodinách se nadšení účastníci pomalu začali loučit a spěchali odpočívat před dalšími oslavami. Ale janovští? Kdepak! Ti spěchali do Janové do kavárny, kde na ně už čekal harmonikář Laďa a slavilo se dále. Jedna lidovka stíhala druhou. Potlesk, smích, líbačky a objímačky... Prostě klasická turistická paráda v Janové.

Takže nezapomeňte! Pokud do příštího Silvestra nebudeme sebou povinně tahat modlitební koberečky, tak 31. 12. 2017 v 10:00 před Obecním úřadem Janová.

text a foto: Radomír Dolanský

Dějištěm prověřovacího cvičení v povánočním týdnu byla zamrzlá vodní plocha nádrže Křešov u obce Slopné. Tato lokalita nebyla organizátory cvičení vybrána náhodně. Je totiž na hranici hasebních obvodů stanic profesionálních hasičů Luhačovice a Slavičín. K zásahu tak byli vysláni hasiči z obou stanic.

„Podle připraveného scénáře došlo ke zranění bruslaře, který zůstal bezvládně ležet na zamrzlé hladině nádrže. Nedostatečná tloušťka ledu spojená s rizikem prolomení zabránila svědkům v záchraně zraněného. Proto byli na místo vysláni profesionální hasiči," uvedl mluvčí krajských hasičů Libor Netopil. Obě jednotky dorazily na místo hlášené události současně, čtrnáct minut po ohlášení na tísňovou linku krajských hasičů.

Hasiči u Slopného nacvičovali záchranu zraněného bruslaře    foto HZS ZLK   fotogalerie

K záchraně bezvládně ležícího muže hasiči využili lan a transportních nosítek. „S jejich pomocí se jeden z příslušníků vybavený neoprenovým oděvem přiblížil ke zraněnému a odtáhl ho zpět ke břehu, kde mu ostatní poskytli nezbytnou předlékařskou pomoc," popsal činnost záchranářů Netopil.

Z cvičných důvodů si hasiči celou akci ještě jednou zopakovali. Tentokrát k přiblížení a záchraně muže využili nastavovací žebřík. „Mimo těchto improvizovaných prostředků mají profesionální hasiči ve své výbavě i speciální nafukovací lávky, které jsou určeny k bezpečnému pohybu po zamrzlých plochách. K záchranným akcím lze využít také člunů. Jejich nasazení ale nebylo součástí tohoto výcviku," doplnil Libor Netopil.

-tz-

Na Vysokopolském a Hvozdenském potoce na Zlínsku letos Lesy ČR vybudovaly protipovodňová opatření. Zachytí splaveniny, tedy písek, štěrk či kameny a udrží vodu v krajině i v době sucha. Do obou vodohospodářských staveb podnik investoval 6,3 miliony korun.

Asi 600 metrů severně od centra obce Vysoké Pole letos postavily Lesy ČR na Vysokopolském potoce retenční objekt Klášťov. Budoval se od ledna do listopadu 2016. Stavba zachycuje splaveniny a zlepšuje protipovodňovou ochranu obce, slouží vodním živočichům, ale je také zásobárnou povrchových vod a nahrazuje infiltraci podzemních vod v období sucha. „Díky objektu tak zůstane voda v korytě potoka i v tomto období," uvedl Pavel Pernica z Lesů ČR, vedoucí správy toků, oblast povodí Moravy.

Zemní hráz u Vysokého Pole      foto Lesy ČR

Bezpečnostní přeliv zemní hráze dlouhé 22 metrů je opevněn dlažbou z lomového kamene. Voda se vypouští přes betonový otevřený požerák. Stavba je projektována při maximálním napuštění na 6,45 tisíc m3 celkového objemu akumulované vody. Plocha objektu činí 3 780 m2 s maximální hloubkou u požeráku 3,34 metry. Biologickou rozmanitost neboli biodiverzitu na Zlínsku zvýší i další tůně budované obcí Vysoké Pole.

Hráze ve Hvozdné      foto Lesy ČR

Další dílo vyrostlo v obci Hvozdná. Na levobřežním přítoku Hvozdenského potoka byly vybudovány tři příčné objekty. Práce skončily v prosinci. Základem drátokamenných přehrážek vyskládaných z typizovaných drátokošů neboli gabionů je vodostavební železobeton. Břehy pod přehrážkami zpevnila metrová vrstva z lomového kamene. „Pod spadištěm je filtrační vrstva a ve dnu koryta přechodový kamenný zához," dodává Pernica. Stavba stabilizovala koryto potoka, zabraňuje erozi lesní půdy a zachycuje splaveniny, které se dříve dostávaly až do intravilánu obce Hvozdná.  

-tz-

Zdravější školní stravování je jedním z největších témat, která se v českém školství aktuálně řeší. Ze škol mizí bufety, jejichž nabídka neodpovídá požadavkům nové vyhlášky ministerstva školství, a také školní kuchyně vyměňují staré postupy za nové. V tomto ohledu má před jinými školskými zařízeními náskok ZŠ a MŠ Leskovec, jejíž kuchyně se jako první a zatím jediná ve vsetínském regionu dočkala certifikátu „Zdravá školní jídelna"

Ozdravovat stravování v Leskovci začali už před rokem a půl

Na stůl se postupně začalo dostávat více luštěnin, snáze stravitelnější obiloviny jako třeba bulgur, kuskus, více ovoce a zeleniny, méně cukru a výrazně méně soli, kterou nahrazují bylinky. Když se pak z iniciativy Státního zdravotního ústavu a ministerstva zdravotnictví zrodil projekt Zdravá školní jídelna, ZŠ a MŠ Leskovec s účastí neváhaly.

ilustrační foto ZŠ Leskovec

Následovaly pravidelné návštěvy hygieniček, hodnocení jídelníčků i dodržování výživových norem, tedy takzvaného spotřebního koše, dodržování pitného režimu s omezením cukrů, omezení používání dochucovadel a instantních dehydrovaných směsí, nepoužívání polotovarů vysokého stupně konvenience, zařazování receptur s limitovaným množstvím soli, zařazování sezónních potravin atd. Do tohoto projektu jsme zapojili děti, pedagogy i rodiče a měli jsme různé tématové dny např. světový den mléka a vody, mezinárodní den výživy, luštěnin, den jablek, dny evropské kuchyně, ochutnávku pomazánek a obědů z naší jídelny, soutěže o nejlepší recept a spoustu dalšího...

Po doladění drobných nedostatků jídelna certifikát získala

Poděkování patří paní kuchařkám, paní učitelkám a panu řediteli, bez kterých by to nešlo. Hlavně paní učitelky a pan ředitel šli v tomto ohledu příkladem. Když je slyšet, že v některých školkách a školách zdravější stravování někteří pedagogové ignorují a raději si objednají pizzu, je vidět, jaké tady mají štěstí.

Na tom, aby se děti naučily jíst zdravěji, mají však zdaleka největší vliv rodiče. Právě z domova totiž pochází základ stravovacích návyků

Reakce rodičů ze školní jídelny jsou zatím výhradně pozitivní. Do budoucna by v Leskovci chtěli pokračovat v nastaveném trendu, být kreativní a inovativní a udržet si nově získaný certifikát i do budoucna.

Katka Slabíková, vedoucí školní jídelny Leskovec