Ještě do konce září 2020 má malá bělokarpatská obec Hostětín šanci sbírat hlasy veřejnosti, porazit svého jediného konkurenta – Prahu, a zvítězit tak v kategorii Obec soutěže E.ON Energy Globe. Soutěž oceňuje projekty, které pomáhají šetřit přírodu a energie. A právě Hostětín ze Zlínského kraje je horkým favoritem. Svým hlasem tak podpoříte v tomto souboji, připomínajícím klání Davida s Goliášem, obec, která je 6000-krát menší než její konkurent.   Hostětín je příkladem obce, která dlouhodobě klade důraz na trvale udržitelný rozvoj s co největší šetrností k životnímu prostředí.   Starosta Jaroslav Boleček svoji obec představuje: „Přestože jsme malí a máme jen zhruba 220 obyvatel, tak naše ekologické projekty slouží jako vzor pro další samosprávy. Odpadní vodu nám čistí kořenová čistírna, obec vytápíme biomasou, máme úsporné veřejné osvětlení a 10% domácností využívá solární kolektory. V obci je také biomoštárna, pasivní dům ekologického vzdělávacího střediska Veronica a ukázková přírodní zahrada.“   Hostětín je každoročně inspirací pro 7000 osob, které přijíždí podívat se,  jak se může obec rozvíjet udržitelně, v souladu s přírodou. Na obec, která je na cestě k energetické soběstačnosti díky využívání obnovitelných zdrojů energie.   [gallery columns="5" ids="81137,81133,81135,81134,81136"] Trvale udržitelný rozvoj malé obce Hostětín   „Takových obcí, jako je Hostětín, by u nás mohlo (a mělo) být klidně tisíc. Ale bohužel není,“ říká starosta a dodává. „I když jsou ve společnosti k dispozici úsporné technologie, tak chybí zkušenosti, někdy nadšení, ale hlavně je stále ještě málo příkladů, že to jde a že to má smysl. A Hostětín je právě takovým příkladem pro udržitelnou budoucnost a pro ochranu životního prostředí.“   Soutěž E.ON Energy Globe slouží pro propagaci právě takových unikátních příkladů ochrany životního prostředí, a to v několika kategoriích.   Webová stránka www.hlasujprohostetin.cz vás zavede přímo k hlasování na webu soutěže (vyberete pro koho chcete hlasovat - tlačítko ukončit hlasování - vyplníte svoje údaje - tlačítko hlasovat - na svém emailu potvrdíte hlasování).   Dáte-li svůj hlas Hostětínu, podpoříte jej v tom, aby byl i nadále inspirací pro další obce i veřejnost z celé České republiky a navíc můžete vyhrát zajímavé ceny.   -ch-

Rytířské souboje, dobovou hudbu, spoustu aktivit pro celou rodinu i výtečný zvěřinový guláš mistra Karla Jurčíka. To vše a mnohé další nabídne jubilejní 10. ročník oblíbených Templářských slavností, který proběhne v sobotu 15. srpna na vsetínském zámku a hvězdárně.   Templáři spravovali vsetínské panství na přelomu 13. a 14. století a měli velký podíl na rozvoji oblasti. Z období jejich panování také pochází vůbec první písemná zmínka o existenci Vsetína.   Muzeum regionu Valašsko se jim rozhodlo vzdát hold středověkou slavností, která letos slaví už své 10. narozeniny. Za dobu své existence si získala mezi lidmi velkou oblibu a na zámek i hvězdárnu pravidelně láká spousty návštěvníku z celého regionu.   https://youtu.be/jrv4vqHt6_I   Jubilejní ročník proběhne v sobotu 15. srpna od 14:00 do 21:00 hodin. Příchozí se mohou těšit na vystoupení šermířských skupin Valmont, Marcus M a Velenští zbrojnoši, dobovou hudbu Calata či kejklířskou show formace Kašpaři. „Nebudou chybět ukázky středověké kuchyně a dávných řemesel. I letos dorazí ranhojič a lidé nepřijdou ani o oblíbené létající dravce. Pro děti budou připraveny rytířské trenažéry, střelba z luku a spousta další zábavy,“ doplnil kurátor akce Pavel Mašláň z Muzea regionu Valašsko.   O chuťové buňky příchozích se stejně jako loni postará vyhlášený mistr guláše Karel Jurčík, připravena bude i spousta dalších dobrot k jídlu a pití. Vstupné je vskutku symbolické (plné 50 Kč, snížené 30 Kč), kdo navíc dorazí ve středověkém kostýmu, může na akci úplně zdarma.   -tz-

V pátek 14. srpna 2020 proběhne na našich silnicích celorepubliková dopravně bezpečnostní akce s názvem SPEED MARATHON, která je zaměřena na dodržování stanovených rychlostních limitů, a to v obci i mimo obec. Policie České republiky na základě dopravně bezpečnostních analýz v daném teritoriu a vlastních vytipovaných rizikových lokalit bude provádět po celý den měření rychlosti.   „Nebyli to ale jen policisté, kteří vybírali místa, kde se bude provádět měření. Široká veřejnost, měla možnost navrhnout Policii České republiky místa, která považuje za riziková, a to prostřednictvím webového portálu www.bezpecnecesty.cz,“ upřesnila mluvčí policistů Hana Rubášová. Rychlost patří k jedné z nejčastějších příčin dopravních nehod zaviněných řidiči motorových vozidel, na počtu nehod se v prvních sedmi měsících roku 2020 v České republice podílí na 15,4 %, kdy při těchto nehodách zahynulo 103 osob. [caption id="attachment_81072" align="alignnone" width="690"] Mapa ukazuje, kde se bude v pátek 14. srpna 2020 měřit, pro zvětšení klikněte na mapu[/caption] Cílem dopravně bezpečnostních akcí je podle policistů především snížit dopravní nehodovost a zvýšit bezpečnost a plynulost na pozemních komunikacích.     Místa měření celého Zlínského kraje najdete ZDE.   -tz-

Nejnavštěvovanější gastronomický festival u nás, Karlovský gastrofestival ve Velkých Karlovicích, se letos neuskuteční. Dvanáctý ročník populární akce, která každoročně láká na Valašsko tisíce návštěvníků na ochutnávky v místních hotelech a penzionech, mezinárodní farmářský trh či soutěže o nejlepší frgál a klobásu, se měl konat 2. až 4. října. Pořadatelé se rozhodli jej zrušit s ohledem na nejnovější vývoj pandemie a omezení spojená s pořádáním velkých akcí. Z původně plánovaného programu se uskuteční jen zážitkové večeře ve Spa hotelu Lanterna, které letos připraví Národní tým kuchařů a cukrářů ČR, a frgálová manufaktura.   „Dlouho jsme vyčkávali a do poslední chvíle věřili, že šance uspořádat letošní ročník existuje. Poslední vývoj nás ale utvrdil v přesvědčení, že je letos nereálné Karlovský gastrofestival uspořádat v obvyklém rozsahu a kvalitě, na jaké jsou návštěvníci zvyklí, a dodržet při tom nezbytná hygienická opatření. Karlovský gastrofestival je mimo jiné unikátní tím, že vstup na něj je zdarma, a v takovém případě ani není reálné, abychom účinně korigovali počet návštěvníků,“ uvedl Tomáš Blabla, ředitel Karlovského gastrofestivalu a generální ředitel místního Resortu Valachy, který je hlavním pořadatelem. [caption id="attachment_81118" align="alignnone" width="690"] Gastrofestival - Galavečeře Lanterna[/caption] Podobně Resort Valachy již dříve zrušil také charitativní divadelní festival Týden kultury na Valašsku, který se koná tradičně na konci srpna. V kalendáři veřejných akcí pro letošní rok zůstaly zachovány jen sportovní události pod širým nebem: triatlonový závod Valachy Man, který proběhl v červenci, maraton horských kol Bike Valachy plánovaný na 29. srpen a Běhej Valachy 17. října.   „Abychom ale pravidelné návštěvníky gastrofestivalu zcela neochudili o podzimní gurmánské zážitky, rozhodli jsme se, že v původním termínu nabídneme alespoň dílčí akce, u nichž můžeme regulovat počet návštěvníků. Díky tomu se uskuteční zážitkové degustace ve Spa hotelu Lanterna, kde sobotní galavečeři a nedělní oběd připraví hostující Národní tým kuchařů a cukrářů České republiky. Hosté ochutnají mimo jiné menu, s nímž národní tým vybojoval zlato na nejprestižnější asijské kuchařské soutěži v Singapuru v roce 2018, v nejbližších dnech začneme přijímat rezervace. Dále se budou v hotelu Galik konat kurzy pečení valašských frgálů, taktéž jen na základě předchozí rezervace. Restaurace ostatních hotelů a penzionů v našem údolí budou samozřejmě také otevřené s obvyklou nabídkou specialit, ale na Gastro tour s ochutnávkami pod širým nebem a bohatým doprovodným programem si lidé skutečně musí počkat až na příští rok,“ uzavřel Tomáš Blabla.     -tz-

Rozhovor/ Obdivuhodný výkon mají za sebou dva cyklisté z Valašska. Brumovjané třiačtyřicetiletý programátor Pavel Chuchma se synem žákem 6. třídy ZŠ v Brumově-Bylnici Patrikem Chuchmou, totiž úspěšně zvládli extrémní cyklistický závod napříč Českem a Slovenskem 1000 Mil. Pavel Chuchma je samozřejmě na svého syna Patrika hrdý.   Vysvětlete prosím, jaká jsou kritéria tak náročného závodu? Závod 1000 Mil je nutné absolvovat vlastní silou bez zabezpečení. Organizátoři zajistí přesnou trasu do GPS. Dále pak místo startu, místo cíle a tři kontrolní body mezi startem a cílem. Zbytek, jako například co jíme, co si kromě malé povinné výbavy vezeme, kde, nebo jestli vůbec spíme a jak dlouho tento závod pojedeme, je na každém účastníkovi. Trasu je však nutné striktně dodržovat. V cíli se totiž odevzdávají navigace se záznamem tratě a jakákoliv optimalizace je penalizovaná. Závod je možné jet na kole, jít pěšky, nebo na koloběžce. Všichni účastníci pravidla ctí.   Jak je to s podporou v závodu? Jakákoliv podpora je zakázaná. To znamená, když se na kole něco pokazí, tak si to každý musí vyřešit sám. Nemůže si přivolat žádného kamaráda na opravu, nebo kamaráda s náhradním dílem. O pomoc však může požádat jiného účastníka závodu, nebo kohokoliv náhodného na trati. Případně navštívit běžný servis. Ale těch na trati moc není. Vzpomínám si například, že před několika lety se mi v Krkonoších vysypala ložiska ze zadního kola. Oprava v malém lokálním servisu byla neřešitelná. Nakonec majitel servisu vymontoval ze svého kola celé zadní kolo s tím, že mu ho mám po závodu poslat poštou nazpět.   O co se v takovém závodu bojuje? Hlavní cenou pro vítěze je žluté tričko s nápisem ,,Winner“. Ti co závod dokončí celý, tak dostanou žlutá trička s nápisem ,,Finisher“. A ti, kteří ujedou polovinu závodu, dostanou bílá finišerská trička. Ti co vyjedou až do druhé poloviny tohoto závodu a nedokončí ji, tak nedostanou nic. Žádné jiné ceny už nejsou.   Kde závod startoval. Kde byl jeho cíl? Startoval v nejzápadnějším městě v Česku v Hranicích v Čechách. Cíl byl v nejzápadnější obci na Slovensku v Nové Sedlici. Letošní jeho oficiální délka byla 1669 kilometrů. Celkové převýšení bylo zhruba 40 000 metrů.   https://youtu.be/ZQD7T4L59no   Kudy vedla trať? O autorovi trati se říká, že je to zlý člověk, který nemá rád asfalt a lidi (úsměv). Podle toho také trať vypadala. Kde to jenom trochu šlo, tak nevedla po obcích, nejelo se po normálních cestách. Vedla co nejvíc přírodou. Dříve jsme si dělali srandu, že při závodu nepotřebujeme navigaci, že stačí na každé křižovatce zvolit tu nejhorší variantu. Někdy se jede i v úsecích, kde není žádná cesta. Trať je hodně náročná, ale zároveň krásná.   Startuje se pořád na stejném místě? Ne. V sudých letech, jako je letošní, se startovalo v Ašském výběžku a jelo se do nejvýchodnějšího místa na Slovensku. Trať kopírovala severní hranici Česka od Krušných hor až po Jeseníky. Dále se jelo přes Odry na Valašsko. Na Slovensku se pokračovalo přes Strážovské vrchy, Velkou Fatru, Nízké Tatry až do Vihorlat. V lichých letech se jezdí opačným směrem.   Na trati jsou určitě hodně náročné úseky? Na Slovensku jsou tři brody. Museli jsme se přebrodit přes Váh, Odravu a Laborec. Přebrození závisí na počasí. Za sucha se tyto úseky dají překonat bez zdržení s kolem na rameni. Někdy se ale v brodu bojuje až po prsa s proudem vody a bagáž se přes vodu nosí i natřikrát. V případě největší nouze je však možné brody objet. Nutné je ale dosáhnout na GPS body na trati na obou březích řeky. V praxi to znamená zdržení 1 až 2 hodiny.   V minulosti jste se závodu zúčastnil i se svými syny Markem a Patrikem. Jak to vypadalo? Zatím jsem se od roku 2011 zúčastnil většiny ročníků tohoto závodu. Moji synové se už dávno zajímali, co je to za závod. To se špatně vysvětluje dospělému, natož dítěti. Proto jsem je v roce 2015 vzal na malou ukázku. Tenkrát bylo Markovi 9 let a Patrikovi 7 let. Připojili jsme se k závodníkům na kontrolním bodě u Trenčína a pět dnů jsme jeli necelých 300 kilometrů do Jeseníků. O rok později jsem byl také přihlášený. Jenže jsme se ženou čekali čtvrtý přírůstek do rodiny. Nechtěl jsem doma nechat ženu na konci těhotenství se třemi kluky samotnou. Vynechat závod 1000 Mil ale také ne. Nezbylo mi tak nic jiného, než Markovi a Patrikovi navrhnout, ať jedou se mnou. Věřil jsem, že alespoň polovinu dáme. Na startu to organizátoři brali jako vtip. Zvlášť moje vysvětlení, že Marek a Patrik už jsou dohromady plnoletí a startovat už můžou. Markovi bylo 10 let a Patrikovi 8 let. Nakonec jsme za 12 dnů dokončili polovinu závodu a společný čas při něm jsme si užili. Dokonce jsme ani nebyli poslední. Kluci na to dodnes rádi vzpomínají a pořád hrdě nosí bílá finišerská trička.   [gallery columns="5" ids="81096,81097,81098,81099,81100"] Ze závodu 1000 mil. Foto: archiv Pavla Chuchmy a Patrika Chuchmy. Celá fotogalerie ZDE   Patrik toto po roce 2016 neměl dost? V roce 2018 za mnou přišel s prosbou, že si chce zkusit projet i druhou polovinu závodu. Se svolením organizátorů a se ctěním pravidel se nám podařilo za 8 dnů mimo soutěž ujet druhých 800 kilometrů. A logicky další krok Patrika byl zkusit ujet celých 1000 Mil. Přemlouval mě dlouho. A tak jsem ho letos vzal sebou s tím, že poveze celou výbavu sám (úsměv).   Kde jste přespávali? Kde se dalo. Většinou však venku. Kvůli váze jsme sebou nevezli ani karimatky. Jen základní bivakovací pytle, které jsme používali jako celty. Pokud nehrozil déšť, tak na přespání byl ideální smrkový les. Tam je měkko, sucho, nefouká tam a nepadá rosa. Další možností byly různé turistické přístřešky a seníky. Hlavně když pršelo. A deště letos bylo dost. Za Šluknovským Nordkapem jsme dokonce narazili na dům s otevřenými dveřmi s nápisem Mílaři - káva a čaj. Nakonec se tam Patrik 13 hodin prospal a dokonale si tam dobil energii. Nebo na Slovensku jsme v jedné malé vesnici hledali ve 22 hodin nocleh s deštěm v zádech. Místní obyvatelé nás zavedli do luxusního seníku. Ranní budík jsem zaklapnul, protože moc pršelo. Když nás o půl desáté probudil hlad, tak jsme vedle sebe našli termosku s horkým čajem, ovocem a pozváním na pořádnou snídani k lidem, co nás tam večer poslali.   V kterých úsecích jste byli nejblíže k domovu? Trasa prochází i nad Brumovem. Je z ní dokonce vidět náš dům. Zrovna to byl pro Patrika absolutně nejnáročnější úsek. Večer před tím jsme byli nad Vizovicemi zmoklí a hodně unavení. Byli jsme 11 dnů na trase a ještě týden jízdy byl před námi. K tomu byl domov za kopcem. Navíc předpověď počasí na další tři dny slibovala zimu a déšť. Už jsme byli rozhodnutí, že končíme. Na Patrika jsem netlačil, jen po něm chtěl, aby to organizátorům napsal sám. V tom se objevil v loňském finišerském tričku Jarek ze Slušovic. Prý odhadl naši pozici a jel nám naproti. Doprovodil nás do Vizovic. Tam jsme si dali pořádnou večeři, poprvé zaplatili nocleh v teple a domluvili se, že vzdát můžeme zítra. Ráno Patrik prohlásil, že jedem dál a do konce závodu už nepřemýšlel o tom, že bychom to nedokončili.   Na jaký výsledek jste nakonec dosáhli? Letos startovalo 155 cyklistů. Ovšem hlavně kvůli náročnosti způsobené počasí většina účastníků skončila v polovině, nebo nedojela ani tam. My jsme do cíle dojeli na 37. místě. Závod jsme dokončili za 17 dnů a 5 hodin. Pokud do cíle šťastně dojdou i dva poslední chodci, kteří jsou stále na trati, tak se počet letošních finisherů zastaví na čísle 46.   Jak jste se na závod připravovali? Na přípravu moc vzorní nejsme. Mně obvykle stačí do léta najet zhruba těch 1000 mil a pak jsem schopný 1000mílový závod ujet pod 10 dnů. To znamená skončit ve výsledkové listině kolem 10. místa. Patrik je na tom cyklisticky ještě hůře. Ten měl letos najeto jen asi 800 km. Z toho zhruba 450 km byly naše 3 vyjížďky v rámci Vrchařské Koruny Valašska na konci dubna. Tu dokončil z žáků základních škol na druhém místě. Proto máme do příště ještě nad čím přemýšlet. [caption id="attachment_81126" align="alignnone" width="690"] Patrik Chuchma. Foto: archiv Pavla Chuchmy a Patrika Chuchmy[/caption] Kterým sportům se Patrik věnuje? Patrikův hlavní sport je hokej. Kolo má na dopravu do školy, na tréninky a hlavně na něm jezdí pro radost. Hraje hokej za Brumov. Podstatné pro něho je, že má minimálně čtyřikrát týdně pořádný hokejový trénink. Kondici má proto slušnou. Protože měli v Brumově suchou přípravu, tak dva měsíce před mílemi na kolo vlastně ani nesedl. To chodil z tréninků téměř po čtyřech. Na kolo jsem ho dostal jen na jednu hodinovou vyjížďku těsně před odjezdem, abychom otestovali bagáž.   S jakým záměrem jste do závodu šli? Hlavní záměr byl společný čas strávený na kole si při závodu užít. Potom závod dokončit. A pokud by se nám dařilo, tak jsme chtěli ve výsledkové listině za sebou někoho nechat.   Jak se vám jelo? Patrikův největší handicap byl daný a jasný předem. Nebylo to jeho mládí, ale jeho váha. Váží něco málo přes 40 kg. Kolo ovšem má jako každý jiný. I když jsme se snažili s váhou bagáže šetřit, tak potřeby na spaní, oblečení, jídlo a voda společně s kolem vážily skoro 20 kg. Kdyby mi někdo naložil kolo do necelé poloviny mé váhy, tak nevím (úsměv).   Jak se z pohledu vaší dvojice závod vyvíjel? Původní optimistický plán byl dokončit ho za 14 dnů. To znamenalo ujet 120 km denně. První tři dny jsme zvládali přes 130 km. Jenže pak přišel déšť, zima, bláto a plán byl fuč. Nakonec se nám to ustálilo na průměru ujet za den 100 kilometrů. Nejdůležitější pro mě bylo, že jsme za celou dobu neměli mezi sebou jediný konflikt. Byly samozřejmě úseky, které nám vůbec ,,nechutnaly“. Byla zima, měli jsme hlad, občas nás něco bolelo. Ovšem řešili jsme to společně a nehledali vinu u druhého.   Kde byly na trati nejzajímavější místa? Trať je krásná tím, že je rozmanitá. Krušné hory jsou pohodové. Šluknovem zase člověk skoro půl dne prochází vedle kola, nebo s kolem na rameni. S kolem se šplhá i do nejvyšších vrcholů Krkonoš. Na Slovensku se jeden celý den jede pod Nízkými Tatrami. Tam jsme občas potkali jen pasáka ovcí a narazili jsme i na stopy od medvědů. A na východě Slovenska jsme narazili i na oblasti, jako někde v chudé Africe a ne v Evropské unii. A když už se zdálo, že to bude snadné, tak trasér vybral úsek, kde by normální člověk nešel ani bez kola. Nejhezčí jsou však reakce lidí podél trati. Nejvíc se mnohdy snažili pomoct ti nejchudší.   Jak a čím jste doplňovali energii? Pokud to šlo, tak jsme si dávali alespoň jedno teplé jídlo denně. Také jsme měli každou hodinu povinnou pauzu na “něco do huby“. Tolik čokolád, zmrzlin a jiných sladkostí ode mě Patrik nikdy nedostal. Jak jsem v běžném životě v jídle vybíravý, tak v tomto závodu jsem byl vděčný za poslední kousek jídla v jakékoli hospodě nebo Vietnamském obchůdku v pohraničí (úsměv).   Jak jste úspěšné absolvování závodu oslavili. Co jste dělali v následujícím týdnu po závodě? Do cíle jsme dorazili o půl deváté večer. Tam nás už čekala moje drahá manželka Markéta s autem. Po dvou hodinách vítání, a jídlem dobíjení energie, dlouhém hovoru s ní a s pořadateli, jsem sedl za volant a vyrazili jsme na téměř šestihodinovou cestu domů. Při cestě domů jsme zastavili a hodinu se v autě prospali. Druhý den ráno jsme byli konečně doma. Patrik hned ráno jel do Zlína na dlouho dopředu plánované zátěžové vyšetření EKG. Já jsem bohužel hned ráno potřeboval jít do práce. Ovšem moc rád bych viděl jeho výraz, když ve zlínské ordinaci sedal na rotoped (úsměv). Patrik další dva dny jenom spal a jedl za tři dospělé lidi. Ale potom se docela rychle dostal do normálu.   Byla i nějaká oslava? Oslava je plánována až na 18. až 20. září při afterparty v rekreačním středisku U starého rybníka ve Zbraslavicích. Tam se na celý víkend sejdou pořadatelé, závodníci a spousta fandů a mimo jiné se budou předávat ceny - finisherská trika.   Zúčastníte se tohoto závodu i v příštím roce? Ne! To ale říkám každý rok po dojezdu do cíle. Protože to však letos bylo znatelně delší než kdykoli dřív, tak jsem to tentokrát doma slíbil. Ale za bude rok uvidíme (úsměv). Můj dosavadní nejlepší čas je kousek pod 10 dnů. Loni se mi povedlo být v polovině pod čtyři a půl dne. Pak ale tělo řeklo “stop, nebo bude zle“ a já poprvé závod nedokončil. Ještě jednou bych ale s Patrikem tento závod chtěl jet. Ideálně v tom roce, kdy na tom fyzicky budeme stejně. Což asi nebude za dlouho. No a ještě mám dva mladší kluky desetiletého Kryštofa a čtyřletého Radovana, kteří míle ještě nejeli (úsměv).   Lubomír Hotař

Hornolidečská kapela Janušak připravuje v následujících týdnech vydání debutového CD. Křest alba by měl proběhnout na výjimečném, malém festivalu Srdeční záležitost v Horní Lidči 29. 8. 2020. Role kmotrů se ujmou členové legendárních Progres 2.   K jedné z nejzajímavějších čerstvě nahraných skladeb tvoří animovaný klip Jiří Miškeřík. Ilustrátor, výtvarník, grafik a fotograf z Horňácka, který má za sebou celou řadu úspěšných spoluprací s kapelami a hudebníky všech typů od folkloru až po metal, včetně několika klipů pro slavnou crossover rockovou formaci Dark Gamballe, jejichž klip Tenata inspiroval i kapelu Janušak.   Klip Tenata inspiroval i kapelu Janušak https://www.youtube.com/watch?v=PYCqsB1RJxI   Mladá skupina Janušak se na regionální scéně teprve rozhlíží a zabydluje.  Je složená ze zralých muzikantů a zaměřuje se především na vlastní tvorbu.  Nový rozměr, který může skladbě dát animovaný klip, členy ihned zaujal a rozhodli se vytvořit něco, co přesáhne ze zážitku hudebního až do vizuálně pojatého příběhu. Po prvním kontaktu s mladým umělcem bylo ohledně spolupráce jasno.   „Honza mi poslal za kapelu nahrané skladby a společně jsme hledali cestu. Mají několik skvělých kousků, u kterých by se dal vyprávět příběh a dobře si zatvořit. Nebylo lehké se rozhodnout, ale na konec jsme zvolili  píseň Kdopak ví, která může v určitých myšlenkách navázat na mou předchozí práci a rozvíjet tak téma, které se v mé tvorbě už několikrát objevilo. Téma kontrastu volnosti a svázanosti  – v obrazech života zvířat a člověka s rutinní svázaností všedního dne. Skladba je něžná, citlivá, trochu melancholická, jako pohled upracovaného, unaveného člověka pozorujícího volné kroužení káněte nad pastvinami a lesy. Každý z nás ten pocit jisté závisti ptákům zná, a to mě inspirovalo a jasně navedlo, kam se budeme ubírat. Jednoduše mluvit a souznít s utrápeným srdcem lidské všednosti. Moc se těším, až to kluci naživo rozbalí na Srdeční záležitosti. Určitě si to nenechte ujít, stejně jako jejich první CD i náš společný klip, který pak bude k vidění na internetu. Kluci chtěli vytvořit něco víc než jen desku, snad se nám spolupráce podaří a klip zůstane kroužit na internetu jako to káně. Moc jim držím palce,“ říká ilustrátor Jiří Miškeřík.   [gallery columns="5" ids="80915,80916,80917,80918,80919"] Z tvorby Jirky Miškeříka, zdroj Instagram jiri.miskerik   Tvorba Jirky se ubírá různými směry, přesto animace je v jeho práci zastoupená čím dál větším podílem. Jak sám říká: „Rád se věnuji komplexnějším a hlubším úlohám, což animování klipu rozhodně je, nebo třeba ilustrace a tvorba knih, obalů hudebních alb atd. Je to práce do které se musíte ponořit na celé dny, týdny a trochu se zbláznit, aby to fungovalo. Až se mi o tom zdají sny často, někdy i ve snění pracuju a většinou se to pokazí, nebo to nedokážu třeba dokončit, jak mě to tak stravuje postupně během procesu, ale právě to mám společné s muzikanty, kteří podobné věci dobře znají třeba z nahrávání, kdy už několik dnů pořád dokola řeší jen pár detailů v nahrávce a tlačí je čas i únava, až se jim o tom i v noci zdá, peníze dochází, dovolená též a konec v nedohlednu (smích).“   Jiří je hudbou fascinován: „Hudbu jsem vždycky používal k práci. Jako malíř a grafik jsem na ní závislý. Raději si vyberu hudbu k tvůrčímu procesu než štětec, bez toho se dá obejít. Miluju v muzice tu změnu, dynamiku, diverzitu žánrů, nástrojů, hlasů, hluku a ticha. A tak každý den poslouchám zrovna to, kam chci nasměrovat celou náladu vlastní práce, je to můj další štětec,“ shrnuje Jiří Miškeřík.   Více o tvorbě tohoto originálního výtvarníka najdete na jeho webových stránkách ZDE.   Jeho malby a volnou tvorbu pak můžete sledovat na instagramu ZDE.   Kapelu Janušak pak sledujte na facebooku ZDE. A určitě přijďte na Srdeční záležitost do Horní Lidče.   -tz-

Rekonstrukce kilometrového úseku silnice z Brumova směrem do Návojné byla v červenci dokončena. V dobrém stavu je podle silničářů nyní již téměř celá silniční trasa z Brumova-Bylnice přes Nedašovu Lhotu až k hranici se Slovenskem.   Předmětem díla byla stavební úprava silnice III/50736 (z Brumova směrem do Návojné) v celkové délce 965 metrů. Začátek stavby navazuje na novou okružní křižovatku na silnici I/57. Šířka komunikace byla sjednocena na 6,50 metru mezi obrubami. Původní povrch vozovky byl odfrézován, došlo k sanaci konstrukčních vrstev po obou stranách silnice v šířce jednoho metru. Byly položeny nové asfaltobetonové vrstvy. Odvodnění vozovky je zajištěno novými dešťovými vpustěmi. Byl vybudován zastávkový pruh linkové autobusové dopravy. Souběžně se stavbou Ředitelství silnic Zlínského kraje zde realizovalo práce na objektech ve svém vlastnictví také město Brumov-Bylnice.   „Jednou z našich priorit je vytváření delších souvislých obnovených úseků s kvalitním povrchem. Silnici III. třídy z Brumova přes Návojnou a Nedašovu Lhotu až po státní hranici se Slovenskem postupně opravujeme již několik let. Po dokončení tohoto úseku v Brumově je už téměř celá v dobrém stavu,“ řekl ředitel ŘSZK Bronislav Malý. Investice ŘSZK do této silnice dosáhly od roku 2012 objemu téměř 130 milionů korun. [caption id="attachment_80935" align="alignnone" width="574"] Nový úsek silnice z Brumova směrem do Návojné. Foto: RSZK[/caption] Konečná cena za tuto zakázku činí 15,807 milionu korun (vč. DPH). Stavební práce zde byly zahájeny koncem srpna 2019 a první část uvedena do provozu v listopadu téhož roku. Stavba pak pokračovala po přerušení v zimním období.   -tz-

Charita Zlín připravila pro své zaměstnance akci Na chvíli seniorem, jejímž cílem bylo vyzkoušet si běžné projevy stáří. Speciální geronto-oblek, který simuluje stařecký pohyb se všemi omezeními pohybovými, zrakovými i sluchovými, otestovala také krajská radní Michaela Blahová.   „Vyzkoušet si geronto-oblek bych doporučila každému. Umožňuje lépe pochopit projevy stáří, nemoci. Je důležité vžít se do situace, kdy člověk skutečně nemůže koordinovat své pohyby, musí se vyrovnat s různými nemocemi, limity. Například simulace třesoucích rukou ukázala, v jak těžké situaci se ocitají lidé s Parkinsonovou nemocí. Pečující osoby tak musí mít dostatek empatie, pochopení pro lidi s omezením. Děkuji Charitě za uspořádání této poučné aktivity,“ sdělila krajská radní Michaela Blahová, zodpovědná za sociální záležitosti, rodinnou politiku a neziskový sektor. [caption id="attachment_80791" align="alignnone" width="690"] Michaela Blahová při simulaci třesoucích rukou. Foto: Jiří Balát[/caption] Zlínská Charita poskytuje sociální, zdravotní a návazné či doplňkové služby osobám téměř všech věkových kategorií. Převládá péče o seniory. „Pracovníkům v sociálních službách může fyzický prožitek pomoci lépe pochopit, co jejich uživatel prožívá, jak se cítí,“ uvedla Pavla Romaňáková, projektová manažerka Charity Zlín. „Každého člověka vždycky něco bolí. Tohle je ale úžasná zkušenost, protože když hlava chce a tělo opravdu nemůže, to je velmi náročné. Každý by to měl zkusit, aby v sobě probudil úctu a respekt ke stáří,“ doplnila paní Hanka, terénní pečovatelka.   Na realizaci akce Na chvíli seniorem se podílel Institut vzdělávání APPS ČR, který pořádá akreditované kurzy a školící akce pro pracovníky v sociálních službách   -tz-

Je to již několik let, co Myslivecký spolek Janová – Ústí začal pořádat zábavy v trochu jiném módu než je většinou zvykem. Nejinak tomu bylo i letos, obavám z návštěvy akce navzdory.   Nikdo nedělá akci proto, aby prodělal. Ale pokud jsou největší obavy zažehnány a stát nezakazuje lidem volněji se nadechnout, musí přijít někdo, kdo lidem dodá odvahy zase se jít bavit. Proto se myslivci z Janové a Ústí svého záměru nevzdali a pozvali zájemce o zábavu na svoji akci. Onen rozdílný mód tkví v tom, že nepořádají čistě taneční zábavu, ale i zábavné odpoledne pro děti s nevšedními hrami a samosebou s nejoblíbenější kratochvílí pro děti i dospělé – střelbou ze vzduchovek. Tentokrát se střílelo na pohyblivý terč a zavěšené plechovky. Pro souboje se myslivci vybavili novými vzduchovkami, dokonce i s optickým zaměřovačem. Jak probíhalo myslivecké odpoledne a večer můžete zhlédnout ve fotogalerii, která je součástí tohoto článku (je to neuvěřitelné a hordy to píší s „es“, ale zhlédnout je v tomto kontextu správně!).   [gallery columns="5" ids="80885,80889,80886,80887,80888"] Tradiční myslivecká zábava v Janové, foto: Radomír Dolanský, celá fotogalerie ZDE   Další nabídkou mysliveckého odpoledne byly tradiční speciality kuchyně, kdy se chuťové pohárky rozplývaly nad doměkka vypečeným divočákem se zelím a knedlíkem, který zase nebyl tak vypečený, aby se nenechal chytit, nebo nad srnčím gulášem. Řada byla takových, kteří si dali podobojí. A pokud jim pořád ještě nestačilo, mohli po západu slunce přímo z udírny vyzkoušet uzenou klobásu, tradičně velmi oblíbená uzená žebra, z kterých vysoce zdravý omastek tekl proudem nebo jako chuťovku na zobání smažené hranolky s různými polevami. Všechny tyto vůně přilákaly cyklisty projíždějící Janovou. Ženy, které používaly cyklistiku, jako prostředek v boji s kaloriemi slzely vzteky, ale neodolaly a nad kňourem či srnčím si pochutnávaly, až se za ušima olizovaly. K čertu s dietou! Pak zde byla nemalá skupina místních, kteří přicházeli s objemnými taškami s kastrůlky, aby si výtečné pochoutky odnesli k mlsání do svých domovů. To vše je navíc pravidelně nabízeno za ceny přiměřené, takže host se na akci myslivců z Janové a Ústí cítí opravdu jako vítaný host, nikoliv objekt vhodný k vybílení peněženky, jak se někdy stává.   Se západem slunce se mění povaha a zaměření zábavy. Přijíždějí muzikanti, které podle názvu nikdo nezná – Select. Teprve posléze vychází najevo, že se jedná o letitou kapelu všem dříve známou pod názvem Traverz, která na akci myslivců hrála již loni. Důvod přejmenování je prostý – existuje totiž i kapela Traverza a skupina Traverz opravdu nechtěla být zaměňována za toto uskupení. Proto přejmenování. Ale jinak je to herně pořád kapela s velmi širokým playlistem (dříve se tomu říkalo repertoár nebo úplně česky seznam skladeb), takže jsou schopní pobavit opravdu věkově různorodou společnost, přesně takovou, která navštěvuje akce Mysliveckého spolku Janová – Ústí.   Radomír Dolanský

Na základě řady podnětů  a stížností na řidiče motorek a čtyřkolek, jenž neoprávněně vjíždí do lesů v Chráněné krajinné oblasti Bílé Karpaty (informovali jsme zde), proběhla v sobotu akce zaměřená na řádění těchto řidičů, kteří jízdou v lesích ruší lesní klid, ničí terény i lesní cesty.   Akce se zúčastnili policisté z Územního odboru Zlín, konkrétně z valašskoklobouckého, vizovického, otrokovického, luhačovického a zlínského obvodního oddělení, dále ze zlínského dopravního inspektorátu a rovněž policisté z Letecké služby Policie ČR, kteří monitorovali situaci ze vzdušného prostoru. Přítomen byl také pracovník Odboru životního prostředí z Městského úřadu Valašské Klobouky.   „Policisté vyrazili na policejních terénních motorkách a čtyřkolkách do lesů především na Valašskokloboucku, ale i Vizovicku, kolem desáté dopoledne. Při kontrolách se zaměřili na dodržování lesního zákona, zákona o ochraně přírody a krajiny, zákona o myslivosti a zákona o provozu na pozemních komunikacích,“ uvedla mluvčí policistů Lenka Javorková.   [gallery columns="5" ids="80860,80861,80862,80863"] Policejní zátah v bělokarpatských lesích, foto: PČR   Před půl druhou odpoledne zastavili mezi obcí Poteč a Nedašova Lhota řidiče ve Škodě Octavii, který jevil známky požití alkoholu. Dechovou zkoušku i odběr krve však odmítl, proto mu ve správním řízení hrozí pokuta až 50 tisíc korun a zákaz činnosti až na 2 roky.  

Motorkář se u Lačnova snažil policistům ujet

Z důvodu opravy povrchu komunikace bude od pondělí 17. srpna do soboty 22. srpna úplně uzavřena silnice III. třídy z Valašských Klobouk do Smoliny.   Řidiči budou muset v tomto období využít objízdné trasy, autobusy budou mít průjezd během prací možný, ale v době pokládky asfaltu bude silnice uzavřena i pro veřejnou dopravu. Obnovu komunikace bude provádět Ředitelství silnic Zlínského kraje.     Objízdná trasa ze Smoliny do Valašských Klobouk bude značena přes Tichov, Drnovice, Vysoké Pole, Vlachovu Lhotu a Mirošov. Z Lačnova budou řidiči nasměrováni přes Horní Lideč, Valašské Příkazy a Poteč.   [gallery columns="4" ids="80820"]   -tz-

Všem, kteří stáli během pandemie „v první linii“, poděkuje město Slavičín velkým dechovým koncertem, který se uskuteční už tuto sobotu 8. srpna v 16 hodin na letní scéně v Zámeckém parku.   Na akci vystoupí Dechový orchestr ZUŠ Zábřeh. Hrát bude mimo jiné pro významné hosty z řad slavičínských rodáků – lékařů – z nichž někteří se do města vracejí i po řadě let. „Slavíme totiž také šedesát let od doby, co máme ve Slavičíně nemocnici a porodnici. Pozvání tak přijali lékaři, kteří jí pomáhali v začátcích, ale například i paní, která se v tehdejší porodnici narodila jako první miminko vůbec,“ poukázal starosta Slavičína Tomáš Chmela.   https://youtu.be/HKFoJ6NnYow   Velký dechový koncert oslaví práci lékařů, zdravotníků, zaměstnanců Charity, hasičů, prodavaček, řidičů autobusů či dobrovolníků, kteří byli během koronakrize „v první linii“. Město už také vyzvalo občany, kteří mají v rodině zdravotníka či jiného rodáka (klidně odjinud), ať ho na koncert vezmou. Akci odmoderuje vedoucí programu Českého rozhlasu Brno  Jiří Kokmotos. Setkání je podpořeno dotací MPSV v soutěži Obec přátelská rodině a seniorům 2020.     -tz-

Květomluva je rodinná bylinná farma rodiny Fryzelků z Vlachovic. Byliny v ekologicky certifikovaném systému pěstují na ploše cca 1 ha a najdete zde více než 50 druhů nejen bylin, ale i jedlých květů, které rozvážejí do kvalitních restaurací.   Zaměřují se na nejvyšší kvalitu bylin a ruční způsoby pěstování a zpracování. Byliny tradičně suší v historické roubené valašské sušírně, která je přes 120 let stará.   Hned vedle bylinných polí mají vlastní provozovnu, kde výhradně ze svých bylin, vyrábějí originální výrobky z vlastními recepturami a technologií. Zaměřují se na bylinné koupele do lázní, chuťovkové bylinné čaje (v tomto roce získali ocenění PERLA ZLÍNSKA 2020) nebo bylinné elixíry zrající v dřevěných kádích.  

Novinka: Bylinné kávy Květomluva

Jednání vedení Zlínského kraje a ředitelky Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Evy Sedláčkové se starosty obcí s rozšířenou působností, poslanci a senátory za Zlínský kraj se ve středu uskutečnilo na krajském úřadě. Smyslem bylo informovat přítomné o aktuální situaci týkající se výskytu onemocnění COVID-19 v kraji a souvisejících protiepidemických opatření, zejména s ohledem na množství společenských akcí, které se konají ve Zlínském kraji.   „Jsem velmi rád, že jsme toto setkání uspořádali. Snažili jsme se starosty i ostatní pořadatele akcí nabádat, ať dodržují platná vládní opatření, ale zároveň ať se nebojí organizovat hromadné akce, pokud je to jen trochu možné, a to v zájmu toho, aby se společenský život v našem kraji nezastavil a šel dál normální cestou,“ uvedl hejtman Jiří Čunek.   Ředitelka Krajské hygienické stanice Zlínského kraje Eva Sedláčková k tomu dodala: „Všechna lokální ohniska nákazy, která jsme ve Zlínském kraji měli, tedy Uherský Brod, Napajedla a Vlčnov, se nám podařilo včas lokalizovat, nastavit potřebná opatření a celou situaci velmi dobře zvládnout. Situace v našem kraji tedy není nikterak dramatická a při dodržování mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví není nutné hromadné akce rušit. S organizátory akcí pravidelně komunikujeme a mohou s námi všechno potřebné konzultovat.“   Pořadatelé akcí nemají vůči krajské hygieně ohlašovací povinnost, jejich povinností je však zajistit během akce dodržování mimořádného opatření Ministerstva zdravotnictví, které u venkovních hromadných akcí stanovuje limit maximálně 1 000 osob ve stejný čas, u akcí konaných převážně ve vnitřních prostorech limit max. 500 osob ve stejný čas a u akcí ve vnitřních prostorech s účastí více než 100 osob rovněž povinnost nosit roušku či jinou ochranu nosu a úst.   Jak dále uvedla ředitelka Eva Sedláčková, bylo od začátku pandemie COVID-19 na krajskou hygienu nahlášeno již 773 přestupků. Drtivá většina z nich (cca 90 %) se týkala porušení nařízení nosit roušku nebo porušení zákazu volného pohybu. Nahlášen však byl například i případ nabízení ochranných pomůcek v době, kdy je nebylo možné volně prodávat.   -tz-