Aktuality

Ve středu 17. srpna 2022 proběhne ve Valašských Kloboukách první ročník akce Město plné hvězd. Událost zaměřenou na vesmír pořádá Klobucký podnikatelský inkubátor společně s partnery, kterými jsou Hvězdárna a planetárium Brno, Hvězdárna Vsetín a další místní partneři akce.   „Je to první akce tohoto druhu ve Valašských Kloboukách a chtěli bychom v široké platformě spolupracujících organizací vytvořit takovou tradici zaměřenou na vesmír, kosmický průmysl a také přenos vesmírných vynálezů a technologií do podnikatelské praxe,“ prozradil Petr Kozel z místního podnikatelského centra. „Proto si nenechte ujít hned první příležitost, odlétáme 17. srpna,“ dodal s úsměvem.  

Digiplanetárium v KD Klobučan

Dům na rohu: Projekce a pozorování noční oblohy

K filmu Morava 360 – Můj neuvěřitelný kraj

Na místě bývalých antukových kurtů u budovy průmyslovky Pod Pecníkem postavilo město Vsetín okruh s klopenými zatáčkami a pravidelnými vlnami, takzvaný pumptrack. Dráha, která je určena pro cyklisty, skateboardisty, ale i koloběžkáře, je již několik dní v provozu.   „Pumptracková dráha je vymodelována tak, aby na ní mohla jezdit co nejširší skupina uživatelů. U dráhy byl vybudován také nový mobiliář, včetně lavičky, cyklostojanu a odpadkového koše,“ vysvětlil starosta Jiří Růžička (KDU-ČSL) s tím, že vybudování sportoviště vyšlo městskou kasu na 2 miliony korun bez DPH.   V rámci realizace pumptracku došlo k opravě zpevněných ploch za střídačkami hokejbalového hřiště, stávající oplocení plochy bylo odstraněno a nahrazeno novým. Nejpodstatnější částí stavby bylo vybudování samotného oválu, jenž tvoří terénní vlny a klopené zatáčky s asfaltovým povrchem.   Pumptracková dráha je určena hlavně pro cyklisty, ale i pro koloběžkáře či skateboardisty, a lze ji projíždět bez šlapání či odrážení. Princip jízdy totiž spočívá v tom, že k udržení a dokonce zvyšování rychlosti je využíváno přenosu těžiště v předozadním směru, tak zvané pumpování. Tyto dráhy jsou oblíbené především u dětí a mládeže, jsou poměrně bezpečné, a zvyšují jistotu ovládání sportovního náčiní.   Slavnostní otevření pumptracku se zábavným programem město plánuje uspořádat počátkem září.   -tz-

V minulém videu jsme si představili první z úspěšných start-upů v soutěži Můj první milion Zlínského kraje – pojízdnou kavárnu U nás kafe. Nebyla ovšem jediná, která z regionu Valašskoklobucka v této soutěži pro začínající podnikatele zabodovala.   Speciální cenu za udržitelný rozvoj získala Táňa Tkadlecová a Bohdana Kolínková s projektem Ex Privata Industria. Za tímto názvem se skrývá místní značka pomalé módy, kterou tato dvojice tvoří v malé šicí dílně v obci Štítná nad Vláří.   Více ve videu: https://youtu.be/4uwirWts-tE

K požáru lesního porostu v Hřensku vyjel v rámci mezikrajské pomoci 29. 7. 2022 v 21:20 hodin odřad HZS Zlínského kraje.   Odjezdu předcházela rychlá příprava, protože o odřadu bylo rozhodnuto teprve v den odjezdu, a to po druhé hodině odpolední. Rozkazem ředitele HZS Zlínského kraje k vyslání odřadu na ústřední pomoc, který byl vydán po šesté hodině večerní, byl stanoven počet jednotek, počet techniky a počet hasičů.   „Celkem vyjelo 6 automobilových cisteren, které byly před odjezdem s ohledem na spotřebu a ovladatelnost vypuštěny. Dále vyjely 3 dopravní automobily a jeden velitelský automobil pro velitele odřadu. V každé automobilové cisterně je obsazenost 3+1 příslušníků nebo členů, v dopravních automobilech 1+0 příslušník nebo člen a ve velitelském automobilu jede velitel odřadu,“ upřesnil mluvčí krajských hasičů Roman Žemlička.   [gallery columns="4" ids="135569,135570,135571,135572"] Odjezd hasičů do Hřenska. Pátek 29. 7. 2022. Foto: HZS   Technika byla ze stanic HZS Bystřice pod Hostýnem, Kroměříž, Uherský Brod i Valašské Meziříčí a ze zbrojnic dobrovolných hasičů z Karolinky, Kunovic a Vizovic.   Hasiči ze Zlínského kraje dorazili do Hřenska v sobotu o půl páté ráno. Od štábu velitele zásahu HZS Ústeckého kraje jim byly uloženy pokyny a rozkazy pro jejich další činnost. Odřad HZS Zlínského kraje bude na místě do úterý 2. 8. 2022. V případě potřeby bude zajištěn další odřad v termínu 2. až 5. 8. 2022.   Aktualizace pondělí 1. 8. 2022   V nočních hodinách vyjely do Hřenska další dva odřady. První odřad odjel o půlnoci ve složení z dobrovolných jednotek (SDHO) z Jablůnky s jednou automobilovou stříkačkou (CAS) s osádkou členů sboru 1+3, ze Zašové s CAS s osádkou 1+3, z Kroměříže s jedním dopravním automobilem (DA), který vezl požární stříkačku i hadice a osádku 1+3 i z Hošťálkové DA, který vezl čtyřkolku a osádku 1+1.   Druhý odřad odjel 1. 8. 2022 ve 3:04 hodin ve složení autobus s 19 příslušníky HZS na vystřídání odřadu z 29. 7. 2022 a dále dobrovolné jednotky z Babic s CAS s osádkou 3+1, z Vlčnova s CAS s osádkou 3+1 a ze Štípy DA s osádkou 1+0.   [gallery columns="5" ids="135589,135590,135591,135592,135616,135617,135618,135619,135620"] Hasiči ze Zlínského kraje zasahují v Hřensku. Foto: SDHO Karolinka   „K situaci v Hřensku máme od velitele odřadu informace, že v sobotu 30. 7. popíchal hmyz jednoho kolegu z Karolinky. Muž byl ošetřen zdravotníky a je v pořádku. K zranění ostatních nedošlo. Technika SDHO Karolinka měla technické problémy, které řeší servis Tatry, který je také v Hřensku. Podmínky hašení jsou náročné. Někdy musí být hasičům do určitých míst zakázán vstup a dotčený prostor hasí jen letecká technika,“ popsal mluvčí krajských hasičů Roman Žemlička.   Střídání dalšího odřadu je plánované na středu 3. 8. 2022.   -tz-

Ve čtvrtek 28. července v dopoledních hodinách došlo v Baťově mrakodrapu, sídle Zlínského kraje, k mimořádné události, při které za tragických okolností přišla o život zaměstnankyně Krajského úřadu Zlínského kraje.   „Veřejnosti ani zaměstnancům nehrozí žádné nebezpečí. Baťův mrakodrap je veřejnosti otevřen s výjimkou 14. patra,“ informovala mluvčí krajského úřadu Soňa Ličková.   Podle dosavadních informací devětadvacetiletý muž zastřelil svoji bývalou třicetiletou partnerku, zaměstnankyni úřadu a následně se neúspěšně pokusil o sebevraždu. Žena na místě zemřela. Střelec byl pod dohledem policistů převezen do nemocnice.   „Podezřelý muž není oprávněným držitelem zbraně. Ke střelbě použil zbraň registrovanou na jinou osobu. Vzhledem k jeho zdravotnímu stavu s ním nemohou být provedeny žádné úkony trestního řízení. V nemocnici podstoupil operaci a podle zdravotníků je v přímém ohrožení života,“ uvedla mluvčí policistů Simona Kyšnerová.   Ihned po oznámení na místo vyrazily dostupné síly a prostředky. Prvosledové hlídky, policisté z pohotovostně eskortního oddělení, policisté z obvodního oddělení, psovod se služebním psem, kriminalisté a městští strážníci. „Budovu jsme uzavřeli a provedli kontrolu objektu. Žádná jiná podezřelá osoba se zde nenacházela. Následně jsme proto ponechali uzavřené pouze čtrnácté patro, kde k události došlo. Na místě jsou stále krajští kriminalisté, kteří zjišťují přesné okolnosti této tragédie,“ dodala policejní mluvčí.     [gallery columns="4" ids="135394,135393"] Zásah policie v sídle Zlínského kraje. Foto: PČR   -red-

Po pětatřiceti letech končí npor. Mgr. Jiří Ovesný, velitel stanice Valašské Klobouky, svou dráhu profesionálního hasiče, kterou zahájil v květnu 1987, kdy byl přijat pod tehdejší ONV Gottwaldov jako starší požárník. Postupně se vypracoval na hasiče strojní služby. V roce 1997 byl ustanoven na post hasič velitel a byl pověřen vedením požární stanice ve Valašských Kloboukách a v roce 2001 se stal velitelem družstva této stanice.   Dne 1. prosince 2004 nastoupil do funkce velitele stanic Valašské Klobouky, Slavičín a Luhačovice. Poté co v roce 2006 stanice Slavičín a Luhačovice získaly svého nového velitele, zůstal Jiří Ovesný stanici ve Valašských Kloboukách i nadále věrný. Místním profesionálním hasičům tak velel až do ukončení své hasičské profese.   [caption id="attachment_135276" align="alignnone" width="690"] Spolu s Jiřím Ovesným (vlevo) ukončil svou profesní dráhu hasiče také npor. Ing. Petr Svízela (vpravo) velitel stanice Uherský Brod. Foto: HZS[/caption] Za dlouholetou obětavou práci pří záchraně zdraví, životů i majetku lidí a spolupráci a službu občanům poděkoval krajský ředitel Hasičského záchranného sboru Zlínského kraje plk. Ing. Vít Rušar, který předal končícím kolegům poděkování a několik darů.  

Při zásahu ve Vrbětících Jiří Ovesný zachránil životy hasičů. Od prezidenta převzal čestné uznání

Modernizace železniční stanice ve Vsetíně je v plném proudu. V rámci práce na tomto projektu se stavbaři aktuálně zaměřují na úsek Vsetín – Ústí u Vsetína. Na této části trati se pracuje na železničním svršku a spodku, mostních objektech, zárubních a opěrných zdech, trakčním vedení a zabezpečovacím zařízení.   Do této rekonstrukce spadá také železniční most v obci Ústí u Vsetína, pod kterým prochází silnice I/57, jenž je hlavní spojnicí mezi jižním Valašskem a Vsetínem. Z důvodu prací na tomto mostě bude v neděli 31. 7. 2022 od 6:00 do 18:00 hod. a v neděli 11. 9. 2022 od 6:00 do 18:00 hod. zcela uzavřen provoz na silnici I/57. Tímto místem neprojedete. Objízdná trasa vede přes Vizovice.   [caption id="attachment_135212" align="alignnone" width="690"] Železniční most v Ústí u Vsetína. Foto: Správa železnic[/caption]   Úplná uzavírka provozu na silnici I/57 v Ústí   - neděle 31 .7. 2022 od 6:00 do 18:00 hod. - neděle 11. 9. 2022 od 6:00 do 18:00 hod.   Objížďka pro všechna vozidla bude vedena obousměrně po silnici I/57 křižovatka se silnicí I/49 Valašská Polanka, silnici I/49 křižovatka se silnicí I/69 Vizovice, silnici I/69 křižovatka se silnicí I/57 Vsetín, silnici I/57 Ústí, okr. Vsetín a okr. Zlín.     Částečná uzavírka provozu na silnici I/57 v Ústí   - od 31. 7. 2022 do 30. 9. 2022 - doprava bude řízena kyvadlově     Informace pro cestující veřejnou dopravou

[caption id="attachment_135204" align="alignnone" width="186"] Pro zvětšení klikni na obrázek[/caption]

Při cestách k lékařům na Valašskoklobouckou polikliniku budou mít senioři, osoby se ztíženou pohyblivostí, ale i maminky s kočárky a další návštěvníci přijíždějící auty snadnější přístup. Na dlážděné ploše před vchodem do přístavby jsou nově vyhrazená dvě parkovací místa, která jsou určená výhradně ke krátkodobému zastavení za účelem nastoupení a vystoupení osob.   „Vyčleněním dvou speciálních parkovacích míst chceme zvýšit komfort pro přijíždějící pacienty a také chceme předejít blokování průjezdu pod poliklinikou, ke kterému kvůli vysedání cestujících často docházelo. Výstavba si nevyžádala trvalé stavební úpravy, kromě předláždění malé části plochy, aby se stal průchod bezbariérovým. Obvod parkovacích míst jsme vyřešili mobilními obrubníky z recyklované pryže, které v případě potřeby umožní operativní využití celé plochy před vstupem bez jakéhokoli omezení,“ uvedl Aleš Fiala, ředitel Valašskokloboucké polikliniky. Dodal, že instalované obrubníky jsou na dvou místech přerušené, aby mohli lidé bezpečně procházet.   -tz-

Po malování a nezbytných stavebních úpravách vsetínská porodnice o víkendu opět zahájila příjem rodiček. Letos už porodníci přivedli na svět více než čtyři stovky miminek, počty porodů překonávají loňské statistiky. Oddělení maminkám nabízí řadu metod úlevy od bolesti včetně vaginální napářky, která si v uplynulém roce a půl našla řadu příznivkyň.   „Malování porodnice a stanice šestinedělí se uskutečnilo podle plánu, už v pátek večer jsme znovu zahájili příjem rodiček a během víkendu u nás porodily tři maminky,“ informovala vrchní sestra gynekologicko-porodnického oddělení Vsetínské nemocnice Bc. Petra Kašparová. Malování se v těchto dnech přesunulo na gynekologickou stanici, v pátek 29. července je naplánováno malování gynekologických ambulancí v 5. patře. „Pro ošetření akutních případů a příjem bude k dispozici ambulance ve čtvrtém patře,“ dodala Kašparová.   Vsetínská porodnice je mezi maminkami oblíbená, statistiky potvrzují také nárůst počtu porodů. Za první pololetí zde rodilo 387 maminek, což je o 11 více než za srovnatelné období loňského roku. Nejsilnějším měsícem byl červen, kdy si Vsetín vybralo 76 rodiček.  Početný byl i počátek července, během prvního prázdninového dne se narodilo rekordních sedm dětí, tři chlapci a čtyři holčičky. Růžová barva u nás převládá po celý letošní rok, v prvním pololetí bylo děvčat o 21 více než kluků. [caption id="attachment_135188" align="alignnone" width="690"] Foto: archiv Vsetínské nemocnice[/caption] Porodnice je vybavena novými přístroji, od loňska také komfortními porodními lůžky AVE 2 Linet a elektricky polohovatelnými vyšetřovacími křesly. „Máme řadu nových přístrojů, mezi kterými je zapotřebí znovu připomenout ultrazvuk v kvalitě a vybavení, jaké využívají prenatální centra. Velké navýšení standardu přinesla nová porodní lůžka s designovými i funkčními vylepšeními, moderní vyšetřovací křesla na ambulanci i elektricky polohovatelné postele pro lůžkovou část,“ připomenul zástupce primáře gynekologicko-porodnického oddělení Vsetínské nemocnice MUDr. Martin Janáč.   Porodníci a porodní asistentky se věnují novým trendům, a to díky Nadačnímu fondu pro rozvoj vsetínské porodnice, který pro ně přiváží do Vsetína stále nové a zajímavé vzdělávací akce. Věnují se například podpoře kojení, metodám tejpování či práci se šátkem rebozo. Maminky si velmi pochvalují také metodu vaginální napářky, kterou už využily bezmála dvě stovky žen. S napářkou aktivně pracují všechny porodní asistentky, zkušenosti jsou velmi dobré. Napářka je oblíbenou součástí péče o rodičku v průběhu porodu. Podrobnosti najdou zájemci na webu nemocnice.   -tz-

Několika hodinový zásah mají za sebou, ale stále i před sebou hasiči na Zlínsku, kteří bojují s rozsáhlým požárem v katastrálním území obce Lukoveček u Fryštáku.   V pondělí krátce po šesté hodině večerní přijali hasiči oznámení o požáru v lesním porostu mezi obcemi Lukoveček a Přílepy. Hasiči po příjezdu na místo průzkumem zjistili, že plameny zasáhly rozlohu okolo 200 x 200 metrů v těžko dostupném lesním terénu a rychle se šíří dál. „Velitel zásahu vyhlásil třetí stupeň požárního poplachu a na místo si postupně povolal 33 jednotek hasičů a bezmála 40 cisteren a dopravních automobilů. Taktéž si vyžádal na pomoc policejní vrtulník s bambi vakem z Brna. Ten tak do setmění pomáhal zasahujícím hasičům s likvidací požáru,“ uvedla mluvčí hasičů Lucie Javoříková.   Největší komplikací při boji s plameny byla nedostupnost hasební vody. Tu hasiči nejprve čerpali z nedalekého rybníku a vozili k místu plnění bambi vaku. Nyní vodu vozí kyvadlově z požární stanice Holešov. [caption id="attachment_135108" align="alignnone" width="690"] Pomáhal i vrtulník s bambi vakem. Foto: HZS[/caption] Po desáté hodině večerní upřesnil velitel zásahu plochu požářiště na 300 x 300 metrů. Na místo se dostavil i vyšetřovatel hasičů, který zjišťuje příčinu vzniku požáru a výši škody. Podrobné ohledání zasaženého prostoru provede v úterý za denního světla.   Velitel zásahu vyhlásil lokalizaci požáru. Jednotky stále zůstávají v plném počtu na místě zásahu a pokračují dál v hasebních pracích.   [gallery columns="4" ids="135095,135096,135097,135098,135099,135100,135101,135102,135103,135104,135105,135106"] Rozsáhlý požár v katastrálním území obce Lukoveček. Foto: HZS   Zasahující jednotky:   HZS Bystřice pod Hostýnem HZS Holešov HZS Kroměříž HZS Zlín JSDH Bystřice pod Hostýnem JSDH Dobrotice JSDH Držková JSDH Fryšták JSDH Holešov JSDH Horní Lapač JSDH Hulín JSDH Chvalčov JSDH Kašava JSDH Kostelec JSDH Kurovice JSDH Loukov JSDH Lukov JSDH Lukoveček JSDH Martinice JSDH Míškovice JSDH Podkopná Lhota JSDH Prusinovice JSDH Přílepy JSDH Racková JSDH Rataje JSDH Rusava JSDH Slavkov pod Hostýnem JSDH Štípa JSDH Trnava JSDH Velíková JSDH Vlčková JSDH Zahnašovice JSDH Žeranovice  

Aktualizace 26. července 2022 v 8 hodin

Aktualizace 26. července 2022 ve 12 hodin

Zlínští policisté od pondělní noci pátrají po třináctileté dívce ze Zlína, která odpoledne odešla z domu a večer přestala reagovat na telefonáty od své rodiny. Není to poprvé, co o sobě nedala vědět.   Dívka je vysoká asi 165 - 170 cm, má hnědé rovné vlasy v délce po ramena, šedé oči a hubenou postavu. Na sobě oblečené zelené tričko, krátké riflové kalhoty a černé tenisky značky Nike. Měla by u sebe mít malou černou kabelku. Pravděpodobně se pohybuje v okolí Zlína nebo Otrokovic.   Pohřešovaná žena:   ŽÁKOVIČOVÁ MONIKA SINDY Datum narození 8. 12. 2008 Pátrání vyhlášeno 26. 7. 2022 Bydliště - okres ZLÍN Nebezpečný NE Ozbrojen NE Nakažlivá nemoc NE Státní příslušnost Česká republika (CZ) Výška 168 až 170 cm Zdánlivé stáří 13 až 15 let   Popis osobyPOSTAVA hubená BARVA VLASŮ plavé (blond) TVAR VLASŮ rovné BARVA OČÍ šedá   Pokud jste dívku viděli nebo můžete podat jakékoli informace o tom, kde by mohla být, volejte linku tísňového volání policie – 158.   -tz-

Padesát let uplyne 29. července od bleskové povodně, která překvapila Slavičany i další obyvatele jižního Valašska. Toto výročí připomíná výstava, jež měla v pátek 22. července, vernisáž v městském muzeu ve Slavičíně v 17 hodin.   „Návštěvníci zde najdou doposud nepublikované fotografie,“ upozornil starosta města a člen pořádajícího Klubu přátel historie Slavičínska Tomáš Chmela.  

Po suchu přišly deště

Slavičínští ligoví dorostenci postoupili v roce 1980 do celostátní ligy. Předsedou klubu byl v té době Ing. Milan Ptáček. Ten je sice odchovancem brumovského fotbalu, ale po návratu na Valašsko z brněnské Zbrojovky, nakonec zakotvil ve Slavičíně.   Fotbalový klub ze Slavičína se zapsal nesmazatelně do historie československého fotbalu v osmdesátých letech, kdy se podařilo dorostencům postoupit do celostátní ligy. Na Valašsko tak zavítaly mužstva obou pražských „S“, Bohemians, Dukly, Plzně, Hradce Králové, Baníku Ostrava či Teplic. Jak na toto období a také na svoji hráčckou kariéru vzpomíná Milan Ptáček se dozvíte v našem rozhovoru.   Milane, ve slavičínském klubu jste působil jako hráč, později i trenér a nakonec jako předseda klubu. Jak jste se do Slavičína dostal, neboť jste rodák z nedalekého Brumova…   Do Slavičína jsem se dostal díky fotbalu. Přestoupil jsem do Vlárských strojíren ze Zbrojovky Brno, v červenci 1974.   Vím, že jste hrál i ve Zbrojovce Brno, můžete nám přiblížit své angažmá?   Do Zbrojovky Brno jsem přestoupil z MEZ Brumov v lednu 1973. Absolvovali jsme výběr nových hráčů začátkem listopadu 1972. Ten proběhl ve formě fotbalového zápasu na škvárovém hřišti. Já jsem hrál první poločas stopera. Vedle mne hrál skvělý prvoligový hráč Soukal, středního záložníka Jožka Hnaníček ze Štítné nad Vláří (otec ligového fotbalisty), další Brumovjan Jožka Lysáček hrál na pravé straně útoku. Dal krásnou branku, druhý poločas už nemusel hrát. Já jsem hrál ještě středního záložníka ve 2. půlce. Sledovala nás tam trenérská rada Zbrojovky i s trenéry. S Josefem Lysáčkem jsme při výběru oba uspěli. Bylo nám sděleno, abychom se připravili, že v lednovém přestupním termínu budou jednat s oddílem kopané MEZ Brumov a abychom o tom nikde nehovořili. I na tom výběru jsme byli bez vědomí Brumova. A v lednovém přestupním termínu jsme byli oba koupeni, každý za 15 000,- Kč do ligového mužstva.   Jaro jsem hrál v v divizním B-týmu na postu pravého beka nebo předstopera v herním systému 1-4-3-3. Byli jsme vlastně juniorka ligové Zbrojovky. Spoluhráči byli například Pelikán, Páleník, E. Došek se střídali v brance, v obraně jsem hrál s Tolarem – přišel ze Slavie Praha, J. Hamálem, Hamříkem, Bártou, Jochmanem, později tam přišli ještě z dorostu J. Mazura, K. Večeřa, J. Jaroš  a Jindra Svoboda  (olympijský vítěz z Moskvy). Já jsem v B-týmu hrál v základu. Trénovali jsme v úterý, čtvrtek, pátek a já ještě s některými ve středu, pod vedením asistenta trenéra A-mužstva pana Velíška. V ty středy si tam někdy přišel potrénovat ing. Ivan Hrdlička, bývalý reprezentant ČSSR, který do Brna přestoupil ze Slovanu Bratislava. On bydlel přes týden v Brně na svobodárně a spolu jsme častokrát poseděli večer po tom středečním tréninku. Za ligové mužstvo jsem hrál jeden přípravný zápas na pravém beku  místo Jana Klimeše. To jsem byl velice nadšený, vyhráli jsme moc ku nule a hrál jsem celý zápas.   Po jarním kole jsem byl a s J. Lysáčkem vybrán na letní soustředění s prvoligovým mužstvem, které proběhlo v Hranicích na Moravě. A tam jsem také hrál v přípravném zápase proti Dukle Hranice pravého beka. Ervín Haraga, můj spoluhráč z Bumova hrál za Duklu ve středu zálohy a měli jsme spolu pár nelítostných soubojů (smích). Podzim jsem dohrál v B-týmu, A-tým hrál tehdy pod trenérem F. Havránkem o záchranu. A trenér prosazoval v defenzivě urostlé hráče a tvrdý až hrubý fotbal.   Po odehraní podzimu proběhlo celoroční slavnostní hodnocení hráčů B-týmu. A já jsem byl vyhlášen nejlepším hráčem mančaftu a to tehdy za nás hráli fluktuanti z A-týmu – Karel Jarůšek, Jiří Hajský, Karel Kroupa (on byl tehdy po žloutence a hrával mistráky za nás) a  tímto hodnocením jsem si hodně otevřel vrátka do A-týmu.   V únoru 1974 jsem se oženil a musel řešit bydlení a další otázky. Měl jsem tehdy nabídky ze Sigmy Olomouc – trenér Karel Bruckner, také ze Zbrojovky Vsetín – trenér Dytrich nebo JTT Veselí nad Moravou a další. Jaro jsem ještě odehrál v Brně v divizním B- týmu na místě předstopera s Jiřím Hamříkem nebo s Jardou Hamálem.   A protože jsme byli s manželkou oba z Brumova, tak jsem byl dohodnutý na přestupu se Zbrojovkou Brno do Slavičína. Tam jsem měl v nabídce okamžitě byt i práci. Ten přestup jsme domlouvali s panem L. Bělejou a J. Hamalčíkem. Vlárské strojírny se dohodli k oboustranné spokojenosti se Zbrojovkou Brno. Předsedou fotbalu tam byl ing. Trnka. Tak jsem se tedy dostal zpátky na Valašsko.   V nedávné brumovské anketě jste se dokonce dostal mezi jedenáctku století. Jak vzpomínáte na brumovskou škváru a své spoluhráče?   Do jedenáctky století jsem se jakýmsi zázrakem dostal v anketě, kde mohli hlasovat návštěvníci fotbalu přímo na hřišti, ale také na internetu po dobu pololetí do 30. 6. a také příznivci brumovského sportu. Za Brumov jsem hrál závodně fotbal, hokej, volejbal. Navíc mě přemluvil předseda volejbalu J. Ginter a trénoval jsem ženy a starší žákyně, dokonce na vojně v Olomouci (11/ 1969 až 04/ 1970 jsem hrál volejbal v Dukle Olomouc na postu nahrávače).   Mými skvělými spoluhráči v Brumově byli A. Dvorský, O. Loucký, K. Matějíček, A. Šanta ,V. Šenkeřík, J. Ginter, J. Lysáček, bratři F. a S. Sabršulovi, S. Častulík, A. Durčík, F. Loucký, T. Tankó, J. Trčka, L. Bukovanský, F. Kozubík,  M. Hošek, V. Březáček, J. Hrnčiřík a mladíci F. Polách, J. Miklas,  brácha Oldřich, trenérem byl Z. Miklas , vedoucím mužstva J. Okleštěk a předsedou fotbalového oddílu Bedřich Loucký. Hodně jsem se toho od nich naučil a rád na ně vzpomínám.   Ve Slavičíně jste hrál s několika výbornými fotbalisty. Na které rád vzpomínáte?   Ve Slavičíně byl perfektní mančaft, který tehdy postoupil do Krajského přeboru. Přišel trenér Milan Malota z Valašských Klobouk (hrával 1. ligu za Jiskru Otrokovice v obraně). Podzim jsme zakončili na 2. místě jeden bod za Fatrou Napajedla, která tehdy spadla z divize. Nedá se zapomenout na tehdejší spoluhráče, například  v přátelském zápase jsme na Vsetíně porazili třetiligovou Zbrojovku 4:1. Oni nás škaredě podcenili a my jsme se vyhecovali na pěkném širokém hřišti, kdy ve Slavičíně bylo v té době úzké hřiště. S úctou vzpomínám na výborné spoluhráče, kterými byli:   L. Daďan, K. Kovařík, P. Navrátil v brance, obrana J. Zoller, M. Veslý, A. Bačo, Z. Fojtík, E. Ševčík, O. Majc, J. Macek, L. Papež na záloze L. Horký, M. Ptáček, V. Strnad, F. Růžička, A. Vaněčka, L. Floreš, R. Novák, M. Novák útočníci E. Kašík, M. Barcuch, J. Tomek, M. Both, S. Vaculín, L. Váňa ze Sehradic, Z. Majc a pod trenérem pplk. F. Šustkem byli také dobří dobří vojáci Rigo, Szabo, Toth a další.   V roce 1980 jsem byl osloven panem ředitelem Vlárských strojíren  panem Bělejou, abych začal pracovat ve výboru fotbalového oddílu (FO). Podle tehdejších stanov jsem byl na výroční členské schůzi FO navržen a zvolen do výboru FO a hned ten večer mě výbor FO zvolil za svého předsedu. Na mých třicet roků to byla velká výzva. Neměl jsem takovou pozici ve fabrice, jako můj předchůdce pan Vladimír Jančařík, který byl předsedou ROH ve Vlárských strojírnách (VS). Ten se s zasloužil o výstavu budovy, kde byla dílna s garáží správce stadionu, sociální zařízení pro návštěvníky stadionu a v horním podlaží ještě velká sušárna vypraných dresů.   Dělal jste předsedu oddílu, když se hrála dorostenecká liga. To byly asi „zlaté časy“ slavičínského klubu.   Na  postup mezi elitu dorosteneckého fotbalu ČSSR  se nedá zapomenout. Poslední kolo o postup v moravské lize jsme hráli s Frýdkem-Místkem doma ve Slavičíně. Zápas byl skoro do samého konce bez branek, našim hráčům fandilo 1000 diváků, vynikající atmosféra a drama do poslední minuty zápasu.  A ještě dnes vidím ten „trestňák“ z levé strany na branku Frýdku  u sportovní haly. A to byla naše branka, když jsem ještě hrával. Střelci trestných kopů mohli dobře zacílit, naši kluci to měli natrénované. A Mirek Mynář poslal trestňák přímo do šibenice, kterou hlídal vedle zdi brankář. Ale Mira naznačil točák kolem zdi, gólman vyběhl za zeď, ale míč trefený přímým nártem vymetl šibenici. Kdyby brankář zůstal stát, tak by to asi chytil. Ale zeď byla doplněna našimi hráči, takže gólman asi míč neviděl…..až v síti. V konečné tabulce jsme skončili na 4. postupovém místě a těšili se na zápasy se Slávií a Spartou Praha, Škodou Plzeň, Zbrojovkou Brno, Baníkem, TŽ Třinec a dalšími mužstvy, kde se trénovalo pod vedením špičkových trenérů ve střediscích vrcholového sportu mládeže (SVSM). Tato SVSM byla zřizována  podle vzoru ze zahraničí (Anglie, NSR, NDR apod).   A  začala velice náročná práce celého výboru FO. Rozdělili jsme výbor na komise stavební- ing. František Bill (nové šatny na tribuně pro žáky, přípravku, hrací plochy aj) hospodářská- Ing. G. Lipták technickou – přestupy, disciplinárka, rozhodčí- Ing. František Pleva finanční – vedoucí pan Skrášek Tajemníkem byl tehdy Ervín Haraga, kterého nahradil skvěle Ing. Zdeněk Kučera Metodikem mládežnického fotbalu byl František Maryáš ( II. trenérská třída, dlouhodobý trenér dospělých i mládeže. Ve výboru FO pracovali ještě zkušení  ing. Otrusina, Jan Zouhar (zástupce ředitel ZŠ),J. Josefík , R. Novotný a další. Kromě trenérů velkou práci odváděli  vedoucích mužstev .   Tehdy jsme měli velkou podporu všech podniků ve Slavičíně. Svitu,  JZD Vláry, Státních statků, Komunálních služeb, Výzkumného a Vývojového Ústavu vojenského, Vojenské posádky a dalších. V těchto organizacích a firmách byli na klíčových vedoucích funkcích bývalí fotbalisti, hokejisti, volejbalisti, tenisti, lyžaři, atleti, gymnasti ( za všechny bych uvedl zástupce ředitele ZDŠ p. Josefa Beránka.  Maximálně nám pomáhal  i MNV za předsedy  Ing. Drgáče.(vhodné zaměstnání fotbalistů a jejich manželek, pomoc v řešení bytů aj.)   Na trenérském úseku  ligového dorostu to bylo velice složité. Trenérské smlouvy nám schvalovalo vedení TJ VS. Jediná trenérská II. třída byla u p. Františka Mariáše. Ale  ten byl po operaci očí (šedý zákal)  na trenérské lavičce A- dorostu nepoužitelný. Zájemce o trénování ligového dorostu pana učitele a trenéra 2. ligy Uh. Brodu pana L. Jánského nám hlavní výbor TJ zamítl (dotyčný prý v r. 1968 vystoupil veřejně proti obsazení ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v r. 1968).  Využili jsme naštěstí  známostí s předsedou trenérské rady Jihomoravského kraje v Brně  pplk Aloise. Špačka (to byl můj trenér v Dukle Brno-Řečkovice a setkávali jsme se, když jsem hrával ve Zbrojovce Brno). Ale hlavně jsem se tehdy seznámil s Milanem Bokšou ( rodák z Aše, ročník 1952, byl vedoucím nově zřízeného úseku mládeže na fotbalovém svazu v Praze, později trénoval  Drnovice, Lerk Brno a jiná prvoligová mužstva). A také nám pomohlo, že jsme už měli mužstvo přípravky (trenérem byl pan Vacula). Nastal totiž i velký zájem o fotbalové trenérské kurzy, protože nám na fotbalovém ústředí v Praze zagarantovali měsíční platy trenérů od přípravky až po A – dorost. Metodik mládeže – 500,- Kč, trenéři A – dorostu 500,-Kč, ostatní trenéři – mladší dorost, včetně přípravky 300,- Kč měsíčně. Měli jsme velké problémy to obhájit u hlavního výboru TJ VS, ale  veškeré náklady spojené s platy trenérů mládeže i cestovní i jiné náklady u mládeže nám dotoval fotbalový svaz v Praze, jako by i ve Slavičíně bylo SVSM. Takovou podporu nám zajistil postup A-dorostu  mezi elitu ČSSR. Dostali jsme dvě místa na školení trenérů II. trenérské třídy, další místa na III. trenérské třídy i základní školení trenérů. Kvalifikovaní trenéři byly zárukou odborné  trenérské práce u mládeže…uvedu příklad…. Trenér  pan Vacula u začínající přípravky v r. 1980 měl na tréninku jeden míč pro 20 vybraných adeptů. V rámci rozcvičky jim dal  kolečko okolo rybníka a potom hráli na dvě branky fotbálek. Nebylo tehdy kvalifikovaných trenérů, nebyl dostatek jiné hrací plochy a pan Vacula (tehdy zdarma) se obětavě  věnoval trenérské práci, jako bývalý skvělý fotbalista, útočník a střelec na závěr své fotbalové kariéry v Sokolu Štítná nad Vláří   Měli jsme i dobré známosti v Brně na disciplinárce, kdy byl tehdy předsedou pan Linhart. S tím jsme řešili celou řadu problémů. Vycházeli nám v mnoha případech vstříc. Například:.červená karta klíčového hráče A- mužstva V. Strnada před derby 1.A třídy  ve Štítné, když jsme vyřídili podmínku a on nečekaně pro vedení Štítné nastoupil do  hry. A nebo trenérský přešlap na turnaji Ivo Viktora jednoho z trenérů mládeže, kdy dostal podmínku, ale stejného prohřešku se dopustil i na dalším prestižním turnaji bez trestu….   Z funkce předsedy FO jsem abdikoval po dvouleté hektické práci okolo fotbalu ze studijních důvodů (dělal jsem dálkově VUT v Brně a měl ukončený šestiletý semest). Jinak bych to šestileté studium asi nedokončil a musel si hledat jinou práci. Zastával jsem funkci vedoucího dispečera VDO. A na tuto funkci  předepsal útvar OTŘ  v novém Organizačním a funkčním schématu podniku vysokoškolské vzdělání). Předsedou byl zvolen pan Karel Suchánek, já jsem trénoval mladší dorost a pomáhal mu při řešení některých problémú,  které jsme v minulosti už řešili  na úrovní TJ VS nebo na nadřízených  fotbalových orgánech .   Koho řadíte mezi největší osobnosti a talenty současného slavičínského fotbalu?   Petr Švach, Michal Švach, Ondra Školník Daniel Horáček, Tomáš Kocián, Vojta Kalus. Talenti David Staněk, Dan Zvoníček, Lukáš Šebák.. Obdivoval jsem hru Dominika Plška nebo Milana Otépky.   Jak vnímáte letošní výkony fotbalistů FC TVD?   Vzhledem k náročnosti sezony, covidová opatření, mužstvo předvádělo zajímavý fotbal a 9. místo si zaslouženě uhrálo a má můj obdiv. Za velkou bojovnost na domácím hřišti i za přivezené body z venkovních utkání.   Děláte i čestného prezidenta Internacionálů. Jak byste zhodnotil jejich působení?   Činnost legend slavičínského fotbalu je hodná obdivu. Něco podobného neznám široko daleko. Scházíme se pravidelně jednou týdně na fotbalovém hřišti po 17. hodině. Je nás okolo padesáti! Věková hranice je od 36-let.  A nejsou to pouze fotbálky mezi oranžovými a modrými. Hráváme také hokeje na zimním stadionu v Brumově každé druhé pondělí. Platíme si 1,5 hodiny ledu v čase 18.30 až 20.00 hod ( letos od 3.10.2022 do 20.3.2023). Také pořádáme koncem prázdnin každoročně tenisový turnaj ve čtyřhrách, turnaj ve stolním tenisu, a několikrát v zimních měsících hráváme i kuželky. Máme svoje stanovy, které je třeba beze zbytku plnit. Máme svého prezidenta, pokladníka, trenéra, tiskového mluvčího i svoje webové stránky (legendyslavicin.estranky.cz) s přehledem o naší činnosti. U začátků legend byli trenéři a členové FO  M. Kovařík, E. Haraga, ing. Novotný, Ing. Novák, J. a M. Adámkovi, A. Vaněčka,J., Bližňák, J. Málek, M. Both, P. Miklas, ing. J. Fibich, J. Macek, P. Kováč, K. Kovařík, a postupně mladší ročníky J. Smolek, P. Koseček, Š. Hejník, L. Argaláš, A. Strnad, M. Strnad, I. Holek, ing. J. Váňa j. Divila, R. Bartoš a mnoho dalších.   Tyto pravidelné 1,5 hodinové fotbálky jsme okopírovali od lékařů v lázních Piešťany . Oni hrávali kdysi 2. fotbalovou ligu. A tyto pravidelné pondělky si zavedli pro  odreagování z každodenní rutiny a udržení zdravého těla a mysli.  K tomu všemu se rádi pobavili o svých zkušenostech a starostech při posezení po fotbálku u piva. Vzali mezi sebe i lázeňské kolegy, kteří hrávali v ligových mužstvech -J. Kravárik ve Slavii Praha, T. Krajčovič v TŽ Třinec a další, kteří pracovali v lázeňských domech i jiných pracovištích  v Piešťanech a blízkém okolí Piešťan.   Oba dva Vaši synové patřili mezi opory klubu. Milan byl srdcař a Peťa hrál už v šestnácti letech stopera v divizi za muže. Jak byste zhodnotil jejich fotbalovou kariéru?   Syni jak se říká, nepadli daleko od stromu. Ze studijních důvodů odešli do Brna. A tam hráli ve třetí lize. Starší Milan ve Spartě Brno, potom 3. ligu v Zeman Brno.   Mladší Petr odešel také do Brna a tam se dostlal do Brna – Líšně, kteří vykopali také třetí ligu. Starší Milan postavil rodinný domek v Šaraticích u Brna. Místní ho přemluvili a začal za ně hrát ve středu zálohy. Přemluvil Petra a ten hrál za Šaratice stopera. Z městského přeboru postoupili postupně každý rok až do 1.A třídy,  když do Šaratic zlákali další své spoluhráče. Jejich fotbalová kariéra byla úžasná.  Fotbalová zranění je v závěru dost omezila. Kopačky pověsily již na hřebík a věnují se teď rekreačním sportům – hokej, lyžování, tenis, stolní tenis, cyklistika atd.   Co byste popřál slavičínskému fotbalu do dalších let….   Ve Slavičíně trvale bydlíme od r.1974. A mám radost, že Slavičín hraje zajímavý pěkný fotbal. Hrají u nás hráči ze Zlína a ti nejlepší ze Slavičína i okolí. A trenér Slončík spolu s výborem FO dobře doplňují mužstvo o mladé šikovné hráče..   Kouzlu fotbalové míče jsem propadl v dětství. Můj strýc, Bohumil Miklas ročník 1929, nejmladší bratr maminky, hrál fotbal na vojně v Dukle Mladá s panem Ježkem – rodákem ze Zvolena,  trenérem Sparty a Slavie Praha i mužstva ČSSR, mistrů Evropy z r. 1976. Strýc bydlel u nás v rodinném domku. Hrával fotbal za MEZ Brumov na levém beku. Když hrál Brumov doma, musel jsem být na tom fotbale a ze střechy vysoké stodoly jsem sledoval každý pohyb svého strýce. Třeba kopal odkop od branky tzv „bekaňu“ v zápase proti Štítné nad Vláří. Brankář nedával pozor, bavil se s diváky za brankou. A balon skončil v síti. Míč letěl celou trasu ve vzduchu a zapadl do branky. Je fakt, že to hřiště nebylo v délce 100 metrů, rozhodčí ale gól neuznal podle platných pravidel. Musel by to někdo tečovat. Další příklad. On kopával všechny penalty. Spoluhráči mu postavili míč na značku pokutového kopu. On se rozbíhal už od půlky, nabíral rychlost a kopal to šidlem. Říkal mi, že mířil na hlavu brankáře, který stával přikrčený ve středu branky. Na můj dotaz, proč mířil na tu hlavu brankáře, prý proto, že ten brankář čapl, aby ho to nezabilo – ten balon měl tehdy kožené šněrování a chlapi mu ten balon postavili šněrováním dopředu. I druhý strýc, František Miklas (ročník 1922) hrával za Brumov, také beka, ale toho si nepamatuji.   My jsme měli doma kozu. Se starším bratrem jsme se střídali v pasení té kozy. Když na mě přišla řada na neděli, tak jsem bráchu uprosil, aby šel za mě pást…A on ze mně vytáhl modrou papírovou tříkorunu = dnes hodnota 30,- Kč. A tak jsem měl ten fotbal rád.  Stále se dívám na každý fotbal, třeba i na derby Lipová versus Rudimov, tam bývá větší sranda.     V pátek oslaví ve Slavičíně na hřišti někteří bývalí ligoví dorostenci šedesátiny.   Máte pravdu, čeká nás fotbalové utkání a také velká oslava šedesátých narozenin silných ročníků 1962. Takže zavzpomínáme na tyto časy a pozvali jsme i několik vzácných hostů.     Milane, díky za rozhovor a přejeme do dalších let pevné zdraví a hodně radosti v okruhu své rodiny a přátel, nejen těch fotbalových.   -kos-

Vsetínští zastupitelé v červnu schválili uvolnění dvou set tisíc korun jako příspěvek města na opravu lávky přes řeku Vsetínskou Bečvu na cyklostezce v Janové. Oprav se kromě ní dočká i dalších 13 lávek na trase stezky do Velkých Karlovic.   Vsetín je největším členem svazku devíti obcí a měst nazvaného Sdružení Valašsko-Horní Vsacko, jehož hlavními cíli jsou podpora cestovního ruchu a spoluvytváření systému dopravní obslužnosti na Horním Vsacku. Toto sdružení se také stará o Cyklostezku Bečva právě v úseku mezi Vsetínem a Velkými Karlovicemi.   Vedení sdružení se před časem obrátilo na město Vsetín se žádostí o dotaci na projekt opravy lávky přes Vsetínskou Bečvu v Janové, která je součástí projektu rekonstrukce 14 dřevěných přemostění na trase cyklostezky do Velkých Karlovic. Opravy se budou týkat lávky v Janové, Halenkově, dvou přemostění v Novém Hrozenkově a pěti lávek v Karolince a Velkých Karlovicích. „Vzhledem k vysoké návštěvnosti a také z důvodu poškození klimatickými vlivy je potřeba po více než deseti letech provést opravy tak, aby byly lávky bezpečné a provozuschopné,“ vysvětlil při jednání zastupitelů starosta Jiří Růžička (KDU-ČSL) a dodal, že cyklostezku využívají hojně také občané našeho města, a považuje proto za vhodné sdružení finančně pomoci.   Vzhledem k finanční náročnosti celého projektu, která přesahuje 7,3 milionu korun, sdružení požádalo o 85procentní dotaci Státní fond dopravní infrastruktury. Dotace byla nakonec schválena, ale pouze ve výši 50 %, což znamenalo pro sdružení velký problém, neboť se výrazně zvýšily podíly jednotlivých obcí. Dvě z původních 16 lávek tak musely být nakonec z projektu zcela vyjmuty.  

Lávky budou v průběhu oprav uzavřeny

Nevzhledná žlutá budova, která stojí v areálu Charity Slavičín pod kostelem, se brzo stane výkladní skříní moderních sociálních služeb. Budova v majetku města, která sloužila jako strážní domek protileteckého krytu i sklad bude zrekonstruovaná a dostane nadstavbu. „Vznikne zde pořádné zázemí pro pracovnice Charity ať už jde o šatny, sprchy či kancelář,“ uvedl slavičínský starosta Tomáš Chmela s tím, že nepostradatelnost pracovnic Charity se ukázala hlavně během covidové pandemie. „Pracovnice doslova nasazovaly vlastní zdraví a často byly jediné osoby, s nimiž byli nemocní v kontaktu. Nakupovaly jim, zařizovaly potřebné a za to si zaslouží velký dík a co nejlepší pracovní podmínky, jaké jim můžeme vytvořit,“ doplnil Chmela.   Doposud to ve slavičínské Charitě vypadá tak, že stávající budova (naproti žlutého skladu) není bezbariérově přístupná a když žadatel o sociální službu (často nemocný, nepohyblivý či v tíživé životní situaci) překoná úzké chodby a schody, ocitne se v jedné místnosti, kterou vedoucí pracovnice sdílí s ostatními pečovatelkami. To na soukromé jednání není příliš vhodné. Navíc pečovatelky, jež pracují s klienty, nemají ani vyhovující šatny či stoly s počítači. Na jednom počítači se tak musí střídat několik pracovnic, které zde zaznamenávají výkazy provedených úkonů. [caption id="attachment_134915" align="alignnone" width="1200"] Probíhá rekonstrukce[/caption] Vše by měla vyřešit rekonstrukce skladových prostor, což je zatím vlhká, nevytápěná a nepodsklepená budova. Po rekonstrukci bude budova přistavěno obytné podkroví s nadezdívkou, na níž bude usazena sedlová střecha. Vnější okna a dveře budou dřevěné, fasáda s kontaktním zateplovacím systémem bude mít lomenou bílou barvu.   Pečovatelská služba má v současné době 179 klientů. Charita Slavičín díky rozšíření zázemí navýší kapacitu o 21 osob. Velká část klientů terénních sociálních služeb poskytovaných místní charitou (cca 90 %) jsou osoby s poruchou autistického spektra, osoby s demencí či Alzheimerovou chorobou, osoby s alkoholovými demencemi či osoby nevyléčitelně nemocné v terminálním stadiu nemoci. Celková částka projektu s názvem „Slavičín – Zlepšení zázemí pro poskytování terénních sociálních služeb“ je 8 187 539 Kč bez DPH, z níž dotace Ministerstva práce a sociálních věcí činí 2 641 683 Kč.   [gallery columns="4" ids="134917,134915,134916"] -tz-